Andílek - 6. kapitola




Autor: Annys


Angel se objevil v SSku jen o okamžik později než odešel.
Connor: „Kde je máma?“
Angel: „Mám dceru.“
Melissa vyskočila se sedačky a pověsila se Angelovi na krk. Ten ji v poslední chvíli zachytil.
Connor: „Díky bohu za tvoje reflexy, tati.“
Angel: „Connore, máš sestru.“
Těsně vedle Angela se objevilo žluto červené světlo. Společně s ním i Angie.
Angie: „Mluvili jste o mně?“
Connor: „Ne, o naší sestřičce.“
Angie: „Už se narodila?“
Angel: „Ano, zůstala s Buffy, je krásná, vypadá jako ona.“
Lorne: „Skvělé, dali jste jí jméno?“
Angel: „Nellie, Nellie Tara.“
Angie: „Hezké jméno, chci ji vidět, přemístím se k ní.“
Angel: „To nejde, k Silám nemůžeš.“
Angie: „Ona se narodila u Sil?“
Lorne: „Smůla, ty v nemocnici.“
Angie: „Cítím se méněcenná.“
Angel: „Ale jsi nejstarší.“
Connor si nenápadně odkašlal.
Angel: „Hned po Connorovi.“
Angie: „Vždycky budu ta prostřední ani nejstarší ani nejmladší.“
Angel: „Tak budeme mít ještě jedno a budete dvě prostřední.“
Lorne: „Tak tohle hlavně neříkej před Buffy.“
Angel: „Proč? Chce pozorovatele.“
Connor: „Kdy nám ji ukážeš?“
Angel: „Nevím, až je pustí.“
Lorne: „Nechají si je tam dlouho.“
Angel: „Asi ano, Buffy vypadala slabá, tak vyčerpanou jsem ji ještě neviděl. Ani když několik dní nespala, když se setkávala s Angelinou ve snech.“
Connor: „Bude máma v pořádku?“
Angel: „To jistě, jen se trochu prospí.“

U Sil:
Žena: „Jak se cítíš?“
Buffy: „Vyčerpaná.“
Muž: „To děvče, je důležitá, musíte se o ni postarat.“
Buffy: „Angel se o ni postará.“
Žena: „Měla bys spát, dítě ti ubralo sil.“
Buffy: „Jsem přemožitelka.“
Muž: „Kvůli tomu snad nesmíš odpočívat?“
Buffy: „Musím vydržet.“
Žena: „Už jsi zachránila svět na několik životů dopředu, můžeš se pár hodin prospat.“
Buffy: „Tak jen pár hodin.“

Buffy usnula tvrdým, bezesným spánkem. Gaia vzala miminko do rukou a podívala se na něj. Dívenka na ni pohlédla, její zelené oči se zapily hluboko do těch Gainých. Jako by jí holčička viděla až na dno duše.
„Jsi naděje, jsi světlo, jsi budoucnost.“ Gaia se chvíli odmlčela.
„Jednoho dne se setkají upír a přemožitelka. Přemůže je velká láska, z jejich spojení povstane dívka, která bude nadějí. Dívka která zabrání povstání démonky Kariny. Jediná, která ji dokáže zastavit.“
Gaia interpretovala jedno staré proroctví, nebo spíš jeho zkrácenou verzi. Podle proroctví měl svazek upíra a přemožitelky přinést naději a budoucnost pro svět. Hlavně však pro kult Wicca, ke kterému bude jejich potomek patřit. Ten taky kult zachrání a znovu vyzvedne jeho sílu a slávu do původních výšin. Jejich druhý potomek pak měl zabránit povstání démonky Kariny. Erót si vzal uzlíček od Gaie, podíval se na dívku stejně jako Gaia předtím. „Skrývá v sobě velký potenciál, tenhle uzlíček přikrývek.“

Gaia: „Budeme potřebovat nejen ji, ale i její sestru a rodiče.“
Erót: „Nezapomeň ještě na Melissu.“
Gaia: „O té je nějaké proroctví?“
Erót: „Ne, ale proč ho nevymyslet? Stejně jsme jich většinu vymysleli my.“
Gaia: „Nemůžu se dočkat.“
Erót: „Polidštili nás.“
Gaia: „Jsou milí.“
Buffy se najednou probudila.
Buffy: „Co se tam děje? To je tak zvláštní, jako bych cítila že je někdo šťastný.“
Gaia: „To tvoje dcerka je šťastná, líbíte se jí.“
Buffy: „Mít za otce Angela, taky jsem šťastná.“
Gaia: „Dali jste jí jméno?“
Buffy: „Nellie, Nellie Tara.“
Gaia: „Znáš to proroctví?“
Buffy: „Jaké?“
Erót: „Časem ti o něm řekneme.“
Buffy: „Kde je vlastně Angel?“
Gaia: „Zrovna mluví s tvojí dcerou, synem a jeho manželkou.“
Buffy: „Mohli bychom ji jim ukázat?“
Gaia: „Ještě jsi příliš slabá. Jediný, kdo u tebe může být, je Angel.“
Buffy: „Kdy přijde?“
Erót: „Kdy budeš chtít.“
Buffy: „Slíbil, že už mě nikdy neopustí.“
Gaia: „Nebylo to dobrovolné, brzy se vrátí.“
Buffy: „Asi je blbá otázka, jestli tu máte telefon.“
Erót: „Ano, nemáme ho.“
Buffy: „Chci aby tu už byl.“

Doma:
Angel mluvil s ostatními v SSku, zatímco Buffy spala a následně mluvila se Silami.
Angel: „Ale jistě, jen se trochu prospí.“
Connor: „Nevadí jí, že jsi ji nechal samotnou.“
Angel: „Už mě volá, budu muset jít.“
Connor: „Tak ode mě pozdravuj sestřičku.“
„Od nás taky.“ Zvolali všichni sborově a Angel odešel do rohu místnosti, odkud ho síly k Buffy přenesly.
Angel: „Tak jsem tady.“
Buffy: „Kde jsi byl tak dlouho, stýskalo se mi.“
Gaia: „Už si tam pro tebe chtěla jít.“
Angel: „Ještě, že jste jí v tom zabránili.“
Buffy: „Zavolal jsi Willow? Slíbila jsem jí že jí hned zavolám.“
Angel: „Ještě ne, řekl jsem to jen těm, kdo byl doma.“
Buffy: „Angelina tam byla?“
Angel: „Přišla chvíli po mě.“
Buffy: „Tak ještě musíš domů, zavolat Willow s Alexem, Faith a hlavně Gilesovi.“
Angel: „Máš nějaké zvláštní přání co jim mám říct?“
Gaia: „Necháme vás samotné, až budeš chtít odejít, vrátíme se abychom Buffy a Nel hlídali.“
Buffy: „Děkujeme.“
Gaia i Erót odešli do vedlejšího pokoje a nechali Angela s Buffy samotné, jak slíbili.
Buffy: „Řekni jim, ať zatím nejezdí, že jim zavoláme, kdy mají přijet. Hlavně se ale na něco zeptej Gilese.“
Angel: „Na co se ho mám zeptat?“
Buffy: „Síly mluvily o nějaké démonce Karině, kterou musí podle proroctví Nellie porazit.“
Angel: „Co mám Gilesovi říct?“
Buffy: „O proroctví mu neříkej, jen se ho zeptej co je ta Karina zač.“
Angel: „A nikomu jinému o tom nemám říkat, viď?“
Buffy: „Samozřejmě, ostatním jen řekni, že máme dceru.“
Angel: „Dobře, půjdu abych byl brzy zpět, mám ti něco přinést?“
Buffy: „Pamatuješ ten malý obrázek, na kterém je Connor a Angelina?“
Angel: „Mám ho přinést?“
Buffy: „Ano a vezmi ho i s tím velkým rámečkem, mám ho na stole v ložnici.“
Angel: „Všechno udělám, jak jsi řekla. Miluji tě.“
Buffy: „Já tebe taky, už běž.“

Angel ještě políbil Nellie na čelíčko. Políbil i Buffy, přišly Síly a odnesly ho zpět.
Gaia: „Teď bys měla spát.“
Buffy se zachumlala do peřin a s Angelovým jménem na rtech usnula.
Gaia: „Všechno nám vychází, slyšela nás a řekla o tom Angelovi.“
Erót: „Myslím, že té malé pomůže Karinu zabít její matka.“
Gaia: „Bude v tom mít hlavní úlohu.“
Erót: „Jsou roztomilí viď?“
Gaia: „Nemohli jsme si vybrat lepší pár pro naše proroctví.“
Erót: „Je o nich myslím ještě jedno.“
Gaia: „Přímo o Buffy a Angelovi ano, ale zatím není vhodná doba aby o něm věděli.“
Erót: „Je strašně vyčerpaná, nebyla asi dost silná pro tu malou.“
Gaia: „Byla silná dost, to si jen zvyká na nové schopnosti, společně s tím, že navštěvuje sny.“
Erót: „Není už obyčejnou přemožitelkou.“
Gaia: „Tou nebyla nikdy, ale až teď se začíná odlišovat mnohem více než doposud.“
Erót: „To mi připomnělo, zapomněli jsme na ostatní přemožitelky. S nimi je síla v nerovnováze.“
Gaia: „Musíme jim přichystat zkoušku, jen ty které ji splní budou moci být stále přemožitelkami.“
Erót: „Chceš nastolit znovu minulý řád?“
Gaia: „Nic jiného nám přece nezbývá.“
Erót: „Takže z nynějších přemožitelek vybereš jednu.“
Gaia: „Ano, Buffy ani Faith už nejsou obvyklými přemožitelkami, už jsme jim dali vyšší cíle, i když stále vykonávají svá poslání.“
Erót: „Takže po nich dvou nenastoupí jiná?“
Gaia: „ne, až po té, kterou vybereme.“
Erót: „Dost nám to zavařili s tím zrušením řádu.“
Gaia: „I ty nejrafinovanější záměry může překazit smrtelník.“
Erót: „Ale teď už ne.“
Gaia: „Teď už tu nejde o plány, teď už mají možnost volby.“
Erót: „Polidštili nás.“
Gaia: „Prospělo nám to.“

Doma:
Angel se objevil zpět v SSku u ostatních.
Connor: „Co tu děláš?“
Angel: „Teď spí, ale poslala mě pro nějaké věci a musím zavolat Gilesovi, Faith a Will.“
Melissa: „Copak tys jim ještě nezavolal?“
Angel: „Zapomněl jsem.“
Melissa: „To jste celí vy, chlapi naprosto nepraktičtí.“
Angel: „Copak můžu být praktický, když se mi zrovna narodila dcera?“
Connor: „Měl bys jim co nejdříve zavolat, aby ses k ní brzy vrátil, jinak ti vyškrábe oči.“
Angie: „To udělá stejně.
Angel: „Proč já si vůbec pořídil tři děti? Rozhodně ne na to aby mě poučovaly.“
Connor: „Řekni, co bys bez nás dělal? Ty s mámou máte neustále hlavu v oblacích tak musí někdo myslet i rozumem a ne srdcem.“
Angel: „Hlavně, že jsi mi to vysvětlil synu, já jim teda radši půjdu zavolat.“
Angel odešel do vedlejší místnosti, zavolal Will a Faith, obě mu jen blahopřáli a slíbili, že až zavolá, hned přijedou. Hned potom zavolal Gilesovi.
Angel: „Dobrý den, Gilesi, máme skvělé zprávy.“
„Už se narodilo?“
„Ano, je to děvče, jmenuje se Nellie Tara.“
„Co na to říká Willow?“
„Brečela štěstím, že jsme na Taru ještě nezapomněli.“
„Kde je Buffy, chtěl bych s ní mluvit.“
„Bohužel Gilesi, Buffy je vyčerpaná, je u Sil.“
„Nellie má nějaké zvláštní schopnosti?“
„Má sílu přemožitelky spolu s ostatními schopnosti.“
„Tak to chápu, ať mi Buffy zavolá, až bude moct.“
„Ještě něco.“
„Stalo se něco?“
„Říká vám něco jméno Karin?“
„Myslíš tu démonku?“
„Přesně to, je nebezpečná?“
„Nejen to, je velmi silná, nevím jestli byste byli schopni jí v tuto chvíli čelit.“
„Je to zlé?“
„Pokud by se vás pokusila zabít, byla by to velká zkouška. Kde jste o ní slyšeli?“
„Síly o ní řekly Buffy.“
„Pokud se potvrdí, že proti ní stojíte, zavolejte mi. Škoda, že tu není Wesley, byl odborník na této druh démonů a zvlášť na Karin.“
„Musím najít způsob, ale děkuji vám Gilesi.“
„Moc jsem ti nepomohl, jediné záznamy, které se o ní zachovaly, měl Wesley.“
„Možná bude v jeho denících, kde ty záznamy uložil.“
„To nepředpokládám, být jím, nenapsal bych to tam.“
„A kdybyste jím byl, kam byste záznamy uložil?“
„Někam, na bezpečné místo, kde by to mohl najít člověk, kterému by to bylo určeno.“
„Hyperion v L. A. už nestojí, myslíš, že to zůstalo tam?“
„Naopak, myslím, že to dal jinam.“
„Každopádně děkuji, musím jít za Buffy.“
„Pozdravuj ji i tu malou, ještě něco. Buffy z ní vychová přemožitelku?“
„Chystá se na to.“
„Vždycky chtěla následnici, kterou by učila.“
„Teď ji konečně má.“
„Nashledanou Angele, ať mi zavolá.“
„Nahledanou.“

Angel telefon položil a zůstal sedět u stolu se smíšenými pocity. ‚Musím nějak mluvit s Wesleym.‘ Pomyslel si, když šel k ostatním.
Connor: „Co se tváříš jako by ti uletěly včely?“
Melissa: „Neměl bys oslavovat, popíjet?“
Angel: „Connore, kam by Wesley schoval důležité záznamy?“
Connor: „Jaké záznamy potřebuješ?“
Angel: „To je jedno, nenapadá tě to?“
Connor: „Vůbec, je to důležité?“
Angel: „Vlastně ne, kde je Lorne?“
Melissa: „Odešel před chvílí, měl hlad, ale hned by se měl vrátit.“
Angie: „Co říkali?“
Angel: „Nic moc důležitého.“

Do SSka vešel Lorne s tácem plným jídla.
Connor: „To neseš pro koho?“
Lorne: „Ještě nevím, ale mám hlad.“
Angel: „Lorne, nevíš kam mohl Wesley schovat důležité záznamy?“
Lorne: „Nevím, to by věděla Fred.“
Angel: „Ta mi nepomůže, sakra.“
Connor: „Co se děje, tati? Naháníš mi strach.“
Angel: „To je dobrý, jen něco potřebuju.“
Angie: „Jak moc jsou ty záznamy důležité?“
Angel: „Možná mají cenu života tvé sestry.“
Angie: „Tak je tu způsob.“
Angel: „Jaký?“
Angie: „Wiccky chrání jedno kouzlo, které vyvolává duchy.“
Angel: „Jaký je v tom háček?“
Angie: „Jsou kritéria, která se nadají jen tak lehce splnit.“
Angel: „Jaká?“
Angie: „Nesmí ho dělat Wiccka, takže já jsem ze hry. Nesmí to být člověk, takže jste ze hry všichni ostatní. Nesmí to být démon, takže je ze hry i Lorne. Upír to taky nemůže být.“
Angel: „Kdo ho teda může provést?“
Angie: „Jen ten, kdo není ani člověk, ani démon. Ale nese to sebou i následky.“
Angel: „Jaké?“
Angie: „Ten člověk už bude moci s duchy mluvit už vždycky.“
Angel: „Budou za ním stále chodit?“
Angie: „Přesně tak.“
Angel: „Kdo by to kouzlo mohl provést, když to nemůže být ani démon a ani člověk?“
Angie: „To je jednoduché. Ten, kdo byl sice člověkem, ale je v něm i kus démona a cosi nelidského.“
Angel: „Dawn?“
Angie: „Není člověk. Musí mít cosi z démona i člověka.“
Angel: „Tak kdo?“
Angie: „Jen jediný člověk to může udělat, ale to nemůžeme dovolit, následky jsou příliš…“
Angel: „Buffy?“
Angie: „Jen ona to dokáže.“
Angel: „To nemůžu.“
Connor: „Pokud na tom ale záleží život její dcery, klidně to udělá.“
Melissa: „Já bych to udělala.“
Angel: „Nemá dost sil.“
Angie: „Trvalo by než bych kouzlo získala, ale Samara by mi ho myslím dala.“
Connor: „Zeptej se jí.“
Lorne: „Myslím, že by ses měl zeptat.“
Angel: „Dobře, stejně musím za ní.“

Angel se chytal k odchodu do kanceláře, aby Buffy přinesl obrázek, který slíbil. Hned z kanceláře ho Síly přemístily. Objevil se vedle postele Buffy. Ta se zmítala na posteli v noční můře, sedl si vedle ní a snažil se ji uklidnit. „Angele“ Vykřikla ze spaní, když ji hladil po tváři. „Jsem u tebe, bude to v pořádku.“ Snažil se ji uklidnit. Přestala sebou zmítat a už jen klidně ležela na posteli a spala. Angel ji políbil na čelo a stoupl si, chtěl jít k postýlce, kde spinkala Nellie. Sotva vstal, začala ho znovu volat. Raději si k ní zpět sedl. Začala mluvit ze spaní. „Angelino holčičko, jistě že to udělám, ale Liam nebude souhlasit.“ Řekla jako první a Angela tím upoutala, více se zaposlouchal a čekal, co řekne. „Dopis, pošlu dopis.“ Později řekla ještě několik nesouvislých vět, Angel nechápal, o čem mluvila, za chvíli se probudila. Otevřela oči a usmála se na něj.

Buffy: „Jsi tu.“
Angel: „Slíbil jsem, že tě neopustím.“
Buffy: „Co říkal Giles?“
Angel: „Že je nebezpečná a jediné záznamy, které o ní existují, měl Wesley.“
Buffy: „Angie mi říkala o nějakém kouzlu.“
Angel: „Pro komunikaci s duchy. Může to jen bytost ve které je cosi z člověka i démona, ale nesmí to být upír.“
Buffy: „Jsem jediná?“
Angel: „Ano, ale ty to kouzlo neuděláš.“
Buffy: „Proč?“
Angel: „Nemůžu ti to dovolit.“
Buffy: „Proč?“
Angel: „Musela bys s nimi už mluvit stále.“
Buffy: „Zvládnu to, pro Nellie udělám cokoli.“
Angel: „Nemůžu ti to dovolit.“
Buffy: „Staly se mi i horší věci než konverzace s duchy. Pamatuješ, jak jsem četla myšlenky?“
Angel: „Víš, když jsem získal duši, chodili ke mně duchové těch, koho jsem zabil.“
Buffy: „Upíři ke mně asi nepůjdou.“
Angel: „Ti možná ne, ale duchové, kteří nemůžou na druhý břeh, budou chtít pomoc.“
Buffy: „Je to moje poslání, pomáhat.“
Angel: „Tohle bude jiné.“
Buffy: „Zvládnu to, když budeš se mnou, zvládnu cokoli.“
Angel: „Mám teda říct Angie?“
Buffy: „Pošlu jí dopis.“
Angel: „Byla jsi u ní ve snu?“
Buffy: „Jak to víš?“
Angel: „Mluvila jsi ze spaní.“
Buffy: „Důležité je, že to musíme udělat co nejdříve.“
Angel: „Napiš dopis, donesu jí ho.“
Buffy: „Hned jdu na to, kde je Gaia s Erótem?“
Angel: „Jsou vedle, řeší něco důležitého.“
Buffy: „Přines mi prosím tu podložku a papíry.“

Angel jí podložku přinesl a ona se pustila rovnou do psaní. V dopise žádala svoji mladší dceru, aby získala od Samary kouzlo pro komunikaci s mrtvými.
„Přišla jsem za ní a ona seděla u stolu a řešila problém fénixů. Ptala jsem se jí na kouzlo, řekla, že mě čekala. Dala mi podmínku, dá mi kouzlo, ale stanu se její nástupkyní v radě.“ Vyprávěla Angie co se stalo, když šla žádat o kouzlo.
Melissa: „Co to znamená?“
Angie: „Až ona odejde, půjdu na její místo, a budu mít na starosti celou radu a kult Wicca.“
Connor: „To tu budeš ještě míň než teď?“
Angie: „Ano.“
Connor: „Přijala jsi?“
Angie: „Ano.“
Connor: „Naši tě zabijou.“
Angie: „Nějak to vysvětlím.“
Lorne: „Hlavně mi předem řekni, kdy to Buffy oznámíš, abych mohl utéct co nejdál, nejlépe za oceán.“
Angie: „Snad to nebude tak hrozné, když teď má Nel a… přece neumírám.“
Connor: „Zapomněla jsi na fakt, že Dawn odešla a už se asi nevrátí?“
Melissa: „Buffy tě potřebuje.“
Angie: „Ale já to udělala kvůli Nel.“
Connor: „My to přece víme, i máma to ví, ale víš přece, jak těžce nese, když ji někdo opouští.“
Angie: „Neopouštím ji.“
Melissa: „Víš přece jak to Connor myslí.“
Lorne: „Copak si nepamatuješ, co předvedla, když odjížděl Giles a Willow?“
Angie: „To bylo jiné, věděla, že někdo z nich zemře a taky se to vyplnilo.“
Connor: „Neboj, nějak mámu ukecáme.“
Melissa: „Když na ni půjdete všichni tři, nechá se ukecat, určitě.“
Angie: „Hlavně Connor, na toho ona dá.“
Lorne: „To víš, je to její druhý Angel.“
Angie: „Musím jít pro to kouzlo.“
Melissa: „Dej na sebe pozor.“

Angie se na ni usmála a řekla něco v tom smyslu, jako by někdy nedávala, asi si nevzpomínala na situace, jako když málem podpálila Londýn atd. Za přítomnosti žlutočerveného světla je opustila a šla za Samarou.
Connor: „Bylo mi to jasné, od začátku, když jí Samara tolik učila. Vychovávala si vlastně nástupkyni.“
Lorne: „Buffy to ponese blbě.“
Melissa: „Angie už není ta malá holčička.“
Connor: „Pravda, příliš rychle vyrostla.“
Lorne: „Mluvíš jako otec.“
Melissa: „Ano, Connor Angela rozhodně nezapře. Zvláštní ale je, že mi připomíná i Buffy.“
Lorne: „Buffy je Angelovou součástí, takže je součástí i Connora.“
Melissa: „Buffy je typ člověka, který se vám dostane pod kůži, musíte ji buď milovat, nebo nenávidět, ignorovat ji nejde.“
Connor: „Milovat ji je snazší, kdybys ji nenáviděla, dopadneš blbě.“
Lorne: „Třeba skončíš v komatu.“
Melissa: „Ona to někomu udělala?“
Lorne: „Jo, Faith.“
Connor: „To bylo jinak, Faith se snažila zabít tátu.“
Melissa: „Proč?“
Lorne: „Tobě tady o tom nikdo neříkal?“
Connor: „U nás se přece nesmí mluvit o době, kdy Angel opustil Buffy. Později ti o tom povím Mel, ale teď není vhodná příležitost.“
Lorne: „Teď nesmíme Buffy moc naštvat.“

Buffy seděla s Angelem na posteli a proti nim stály Síly. Mluvili o proroctví o Nellie a o kouzlu, které chce Buffy provést.
Buffy: „Karin je nebezpečná, použiji kouzlo, bude tady fungovat?“
Gaia: „Ano, necháme tě s Angelem samotné, abyste si mohli urovnat svoje věci.“
Angel: „Půjdu k Angie pro kouzlo.“
Erót: „Dej pozor, nesmíš jim říci nic o proroctví i teď jsi jim řekl dost.“
Síly Angela přenesly k Angie, aby mu řekla kouzlo.
Buffy: „Díky.“
Gaia: „Za co?“
Buffy: „Že nám pomáháte.“
Gaia: „Je to i pro naše dobro.“
Buffy: „Ale pomáháte nám, za to vám díky.“
Erót: „Ještě nikdy nám nikdo takhle nepoděkoval.“
Buffy: „Nikdy jsem nebyla normální.“
Gaia: „Vždycky jste byli s Angelem naši oblíbenci.“
Buffy: „Všimli jsme si.“

Angel se vrátil, Síly jim popřáli hodně štěstí a odešly. Angel pohlédl Buffy do očí, dlouze ji políbil.
„Ať se stane cokoli, miluji tě.“ Stihl jí ještě říct, než začala s kouzlem.
Potom co provedla kouzlo, zdálo se, že se nic nestalo.
Angel: „Angie říkala, že toho s kým chceš mluvit, musíš přivolat, až potom k tobě budou chodit sami.“
Buffy: „A co mám říct? Pojď ke mně, dostaneš piškotek?“
Angel: „Musíš říct formuli, Angie ji napsala na papír.“
Buffy: „Proč jsi mi o tom neřekl hned?“
Angel: „Byl čas.“
Buffy: „Pro někoho, komu táhne na tři sta je na všechno čas.“
Angel: „Tři sta mi bude za víc než deset let.“
Buffy: „To bude za chvíli, dej mi ten papír.“
Angel podal Buffy útržek papíru a ona začala číst.
Buffy: „Wesley, duchu přítele, prosím přijď ke mně. Prosíme tě o radu. Wesley, duchu přítele, prosím ukaž se nám.“
Kolem obou zavál studený vítr, Angel si k sobě Buffy přitáhl. Po chvíli se u nich objevil Wesley, tak jak ho znali. Pečlivě ustrojen v obleku.
Buffy: „Jste to vy Wesley?“
Wesley: „Proč mě voláte?“
Angel: „Je tu?“
Buffy: „Ano, Angele, nevidíš ho?“
Angel: „Ne.“
Buffy: „Dobrý den, Wesley, omlouvám se, že vás ruším.“
Wesley: „To je dobré, mluvil jsem jen s Lincolnem.“
Buffy: „Opravdu?“
Wesley: „Ne, co ode mě chcete?“
Buffy: „Wesley, víte…“
Wesley: „Klidně mi tykej Buffy, nejsem už tvůj pozorovatel a ještě k tomu jsem mrtvý.“
Buffy: „Dobře, víš, Wesley, máme problém.“
Wesley: „Angeluse? Angel je tu s tebou ne?“
Buffy: „Ano, protože se to týká i jeho, ale bohužel tě nevidí.“
Wesley: „Tak o co jde?“
Buffy: „O naši dceru, tedy moji a Angelovu.“
Wesley: „Vy máte dceru?“
Buffy: „Ano dvě, ty nás asi z obláčku nepozoruješ.“
Wesley: „Mám lepší věci na práci. Tak jaký je s ní problém?“
Buffy: „Vypadá to, že na ni má zálusk démonka, jménem Karin a Giles říkal, že jste jediný kdo má její záznamy.“
Wesley: „Takže to vaše dcera je ta z proroctví?“
Buffy: „Přesně, ty o něm víš?“
Wesley: „Je v těch záznamech.“
Buffy: „Pomůžeš nám?“
Wesley: „Věděl jsem, že ty záznamy budou důležité.“
Buffy: „Kde jsou?“
Wesley: „Vy spolu chodíte?“
Buffy: „Ano, jsme manželé, máme dvě děti a Connora, ten se oženil.“
Wesley: „Zajímavé. Řekneš mi pak víc?“
Buffy: „Ano, ale řekni mi teď prosím o těch záznamech.“
Wesley: „Jsou ve skříňce na hlavním nádraží v Londýně.“
Buffy: „Jen tak?“
Wesley: „Jsou na jméno Winifred Burkle. Klíč vydají jedině Angelovi a číslo pro kód zámku, na to musí Angel přijít sám. Je to datum, velmi důležité.“
Buffy: „Díky, Wesley.“
Wesley: „Přijdu za tebou, řekneš mi víc a ukážeš mi vaše děti.“
Buffy: „Malou Nellie ti ukážu hned.“

Buffy poodešla zpět k posteli, vedle ní stála postýlka a v ní ležela malá Nellie.
Wesley: „Oh, ta je krásná.“
Buffy: „Nádherná.“
Wesley: „Konečně se vám to podařilo.“
Buffy: „Jsme manželé už asi osm let. Bydlíme v Londýně a máme detektivní agenturu.“
Wesley: „Navázali jste na AI?“
Buffy: „Přesně, já to vedu z byrokratické části a Angel z praktické. Bojujeme samozřejmě spolu.“
Wesley: „Přežila?“
Buffy: „Bohužel, Wesley, boj přežil jen Angel a Spike. Později vzkřísili i Cordy, ale ta se proměnila v upíra.“
Wesley: „Nikdo nepřežil?“
Buffy: „Jak říkám.“
Wesley: „Kdo je s tebou ještě ve firmě?“
Buffy: „Lorne, Connor s Melissou, Spike, Angie naše starší dcera a Marc muž z příběhu.“
Wesley: „Kdo je Melissa?“
Buffy: „Connorova žena, dědička Ulirie, ale ta byla zničena. Síly nám ji svěřili a pak se s Connorem vzali.“
Wesley: „Kde je zbytek tvé party?“
Buffy: „Giles s Faith jsou ve škole přemožitelek a Willow s Alexem jsou v Budapešti.“
Wesley: „Už musíš jít, ještě k tobě přijdu.“
Wesley zmizel.

„Co říkal?“ Zeptal se Buffy Angel a objal ji kolem pasu.
„Jsou ve skříňce na nádraží na jméno Fred. Klíč dají jen tobě a na číselný kód musíš přijít sám.“
Odpověděla mu a přitiskla se k němu, položila mu hlavu na rameno a zavřela oči.
„Řekl ti indicie?“ Ptal se jí při tom, když si hrál s jejími dlouhými vlasy.
„Je to významné datum.“
„Co ještě říkal?“
„Nic, ptal se, co se stalo potom, co umřel.“
„Co říkal na to, že Fred zemřela?“
„Byl smutný, nechtěl tomu věřit.“
„Nedokážu si představit, jak by mi bylo, kdybych o tebe přišel.“
„Naštěstí nemusíš.“
„Miluji tě, nikdy tě neopustím.“
„Já vím, teď bys měl jít.“
Angel ji pustil, políbil ji, chtěl odejít, ale stále ji držel za ruku. Nemohl se jí pustit, zase musel odejít. Zůstala sama, sedla si na postel. Najednou za sebou slyšela známý hlas.
„Ahoj Buffy, čekala jsi mě?“
„Jsi to opravdu ty?“ Ptala se nevěřícně a bála se otočit, aby neodešla.
„Jsem, přišla jsem se za tebou podívat, máš radost?“ Konečně se odhodlala otočit, stála za ní její matka, Joyce ve svých oblíbených šatech.

Buffy: „Radost? Slabé slovo, dlouho jsme se neviděly.“
Joyce: „Já tě hlídala celou dobu. Tak ti to s tím chlapcem vyšlo.“
Buffy: „Vyšlo, vzali jsme se a máme dvě dcery.“
Joyce: „Blahopřeji, jsem na tebe pyšná.“
Buffy: „Mami…“
Joyce: „O všem vím, dívala jsem se na tebe.“
Buffy: „Hank.“
Joyce: „Starý paličák. Setkala jsem se s ním tady.“
Buffy: „Mluvila jsi s ním?“
Joyce: „Nechápe, nic si z toho nedělej, vždycky to byl ignorant.“
Buffy: „Ani o Dawnie jsem se nepostarala.“
Joyce: „Ne, postarala. Má se skvěle, ale už bohužel do jejího života nepatříš.“
Buffy: „Co je s ní?“
Joyce: „To ti nemůžu říct.“
Buffy: „Chceš ukázat Nellie?“
Joyce: „Určitě, těším se, až poznám svou vnučku.“

Buffy se otočila a pomalu se sklonila nad postýlku, ve které nerušeně spala malinká Nellie. Vzala si miminko do náruče a otočila se k Joyce, aby jí dcerku ukázala.
Joyce: „Je hezká, má tak inteligentní výraz ve tváři.“
Buffy: „Bude chytrá po Angelovi, stejně jako Angelina. Škoda že tu nejsou, abys je viděla.“
Joyce: „Oni by mě stejně neviděli.“
Buffy: „Viděla bys, že jsem šťastná.“
Joyce: „Nevěřila jsem, že se svými povinnostmi budeš někdy šťastná, ale teď tomu věřím.“
Buffy: „Nejšťastnější člověk na světě.“
Joyce: „Teď musím jít, ale ještě k tobě přijdu.“
Buffy: „Mohla bys něco udělat?“
Joyce: „Co?“
Buffy: „Řekli Celie, že jsem ji měla ráda, nestihla jsem jí to říct.“
Joyce: „Ona to ví, ale řeknu jí to.“

Joyce odešla a Buffy zůstala stát s Nellinkou v náruči a ještě dlouho se dívala na místo, odkud Joyce odešla. Po jejím odchodu k ní přišly Síly.
Gaia: „Dobrý den Buffy.“
Buffy: „Byla tu matka.“
Erót: „Víme, my ji můžeme vidět.“
Buffy: „Má to nějaký důvod?“
Gaia: „Ve skutečnosti jsme potřebovali, abys kouzlo použila.“
Buffy: „Proč?“
Erót: „Abys mohla komunikovat s duchy.“
Gaia: „Už nejsi obyčejná přemožitelka, už nestačí, když budeš zabíjet upíry.“
Buffy: „Mám těm duchům pomáhat?“
Gaia: „Přijdou za tebou se svým trápením a ty jim pomůžeš.“
Buffy: „Jak to souvisí s Karin?“
Erót: „Nesouvisí to s ní, Karin je starost Nel.“
Buffy: „Chcete snad říct, že má tu mocnou démonku zabít několikadenní dítě?“
Gaia: „Má v sobě velký potenciál.“
Buffy: „Však je to moje dcera.“
Gaia: „Kde je ten Angel?“
Buffy: „Měl by už být zpátky že?“

Angel ve skutečnosti zrovna vycházel z haly nádraží v Londýně. Vyzvedl v jedné ze skříněk objemný balík, pro jeho otevření musel zadat číselný kód. Zrovna myslel na to, jak brzy musí k Silám a v tu chvíli ho přemístili k sobě.
„Sakra, rád bych to taky nějak kontroloval.“ Zanadával si.
Buffy: „Miláčku? Máš ty záznamy?“
Angel: „Mám je, je tu čtyřmístný kód.“
Buffy: „Přišel jsi na něj?“
„Ani na něj nepřijde, protože je to idiot.“ Ozvalo se za nimi.
Buffy: „Jak se odvažuješ?“
„Od tebe taky nebylo moc hezké, co jsi řekla na mém pohřbu.“
Buffy: „Jen pravdu. Jsi ješitný narcistický sobec.“
Angel: „Buffy, s kým to mluvíš?“
Buffy: „Neslyšíš ho?“
Angel: „Koho?“
Hank přišel až k Buffy a postavil se vedle ní a Angela, jediná kdo ho viděl, byla Buffy.
Buffy: „Hanka.“
Angel: „Je tu?“
Buffy: „Proč jsi přišel?“
Hank: „Podívat se za tebou a tím tvým idiotem.“
Buffy: „Nemluv takhle o něm, kdybys už dávno nebyl mrtvý, zabil by tě.“
Hank: „Tak jen ať to zkusí.“
Buffy: „Přišel jsi mi otravovat život?“
Hank: „Co bych pro svou dceru neudělal?“
Buffy: „Jen mě štve, že ti nemůžu jednu vrazit.“
Angel: „Buffy? Co se děje?“
Buffy: „Hanku, vypadni, nemám na tebe náladu.“
Hank: „Přišel jsem se podívat na svoji vnučku.“
Buffy: „Přeze mě neprojdeš.“
Hank: „Ten chlap z tebe udělal naprostého magora.“
Buffy: „Ten chlap je můj manžel.“
Hank: „Je to magor.“
Buffy: „Ne, to ty jsi magor, zmiz.“
Hank: „Jak si přeješ, ale ještě se vrátím.“
Buffy: „Padej.“

Hank zmizel, Angel nechápavě hleděl na Buffy.
Angel: „O čem jste mluvili?“
Buffy: „Vzpomínali jsme.“
Angel: „Spíš to vypadalo, že ho chceš zmlátit.“
Buffy: „Přišel jsi na to datum?“
Angel: „Ne.“
Buffy: „Já možná ano.“
Angel: „Jaké?“
Buffy: „Zkus 1981.“
Angel na kufru zadal číslo a ten se otevřel.
Angel: „Rok tvého narození?“
Buffy: „Bylo to určené pro tebe.“
Angel začal postupně vytahovat záznamy. Společně s Buffy si je přečetli. Karin byla démonka, která chodila po planetě zemi ještě dříve než lidé i cokoli jiného. Jejími schopnostmi je hlavně, ovládání nemrtvých a duchů, fyzická síla a možnost změny vzpomínek. Jediný, kdo ji může přemoci je dcera přemožitelky a upíra. V záznamech ale nebyl způsob, jak ji zabije.
Buffy: „Aspoň že víme, na co si dávat pozor.“
Angel: „Ovládání duchů a nemrtvých, fyzická síla s tím si poradíme.“
Buffy: „My ano, ale ty u toho nebudeš.“
Angel: „Proč?“
Buffy: „Jsi nemrtvý.“
Angel: „Ale…“
Nellinka začala plakat.
Buffy: „Rozplakal jsi ji.“
Angel: „Co s ní je?“
Buffy: „Jsem naštvaná a tak je naštvaná taky, nezapomeň, že jsme spojené.“
Angel jí ovinul ruku kolem pasu a přitáhl si ji k sobě, vášnivě ji políbil, až Buffy málem zlomil několik žeber a vykloubil zápěstí. Nellinka následně přestala plakat.
Angel: „No to je skvělé, takhle to funguje stále?“
Buffy: „Ne, můžu to vypnout, když nechci, aby cítila co já, uzavřu se jí.“
Angel: „Aspoň že to.“
Buffy: „Tak jdeme na Karin, musíme vymyslet plán.“
Angel: „Potřebujeme ostatní.“
Buffy: „Gaio, kdy mě pustíte?“
Gaia: „Myslíš, že jsi už dost silná?“
Angel: „Postarám se o ni.“
Erót: „V tom případě můžete jít, kdy budete chtít.“
Buffy: „Sbalím si svých pět švestek, Nellinku a můžu jít.“
Angel: „Tak jdeme na to.“

Oba si opravdu sbalili věci, které přinesli pro Buffyino a Nellinčino pohodlí. Všechny jejich věci už Síly přenesly do jejich ložnice, teď už zbývalo jen rozloučení.
Buffy: „Budeme muset jít.“
Gaia: „Je nám líto, že nás už opouštíte.“
Buffy: „Neodcházím navždy.“
Erót: „Tak se nebudeme moc loučit, abychom se znovu setkali.“
Buffy: „Nashledanou přátelé.“
Gaia: „Nashledanou.“
Angel: „Mějte se hezky.“
Buffy měla Nellie v náruči, Angel si stoupl vedle ní a objal ji kolem pasu, oba zamávali Silám a ty je přenesly zpět domů. Sotva se oba ocitli doma, už se hádali, během hádky na ně zírali Connor, Melissa, Angie a Lorne. Když si to oba uvědomili, přestali se hádat a na přátele se usmáli. Angie si hned převzala malou Nellie, zatímco Buffy vyprávěla ostatním, jak se měl posledních několik dní.

Connor: „Už jsme mysleli, že je to zase Angel a chtěli jsme mu vynadat, kde tě máme.“
Buffy: „Nemohla jsem se vás dočkat, ale nebyla jsem schopná vůbec chodit, natož se dostat zpět domů.“
Melissa: „Konečně jsi ale doma a to i s Nel.“
Angie: „Je to krásné miminko, je podobná mámě.“
Connor: „A ty zase tátovi.“
Buffy: „Ne, obě mají Angelovi rysy a tajemný výraz.“
Angel: „Ale mají tvoje zelené oči, jsou krásné po tobě.“
Buffy: „A chytré po tobě.“
Connor: „Haló my jsme tu taky, podej mi tu krásku ať se můžu pokochat novou sestřičkou.“
Angie Connorovi sestru opravdu předala.
Melissa: „Není nějak velká na dvou týdenní dítě?“
Buffy: „Vyrůstá dvakrát rychleji, je jí vlastně měsíc.“
Angie: „Je krásná.“
Lorne: „Těším se, že tu bude zase dítě, zase to tu ožije.“
Buffy: „Třeba mají pro nás dobrou novinu Melissa a Connor.“
Melissa: „Nemáme, i když bych si to přála.“
Connor: „Já taky drahoušku, ale není vhodná doba.“
Buffy: „Miminko je to nejkrásnější…“
Buffy nedokončila větu, protože naproti ní se objevila nečekaná návštěva.
Buffy: „Co tu děláš?“
Connor: „O čem to mluvíš mami?“
Buffy: „Běž pryč, nejsi tu vítaná.“
Melissa: „Buffy, nikdo tam není.“
Angel: „Shh, nechte ji. Je tam duch.“
Buffy: „Co chceš, běž pryč, už nám nemůžeš ničit život.“
Connor: „Mami, kdo tam je?“
Buffy: „Ne, běž pryč.“

Buffy začínali téct po tvářích slzy.
Buffy: „Nevezmeš si ho, nech mu jeho život.“
Angie: „Co se děje? Mami?“
Buffy: „Nemůžeš to po něm chtít, nech ho.“
Začínala se třást a nikdo nechápal, s kým mluví, ani o kom.
Angel: „Nechte ji.“
Buffy: „Nemůžeš s ním mluvit, víš to stejně dobře jako já.“
Buffy se dívala do rohu místnosti a jako by čekala na odpověď.
Buffy: „Vím, že ho miluješ, ale nech ho…“ …………. „prosím.“
Začínala se uklidňovat.
Buffy: „Řeknu mu vše, ale nech ho prosím, už sem nechoď.“…………. „Slibuji.“
Angie: „Mami co, co slibuješ?“
Buffy: „Dávno jsme ti všichni odpustili, můžeš jít. Běž v pokoji.“
Buffy si sedla na sedačku, vedle které stála a vedle ní si sedl i Angel a objal ji kolem ramen. Ona jen stále zírala do země, upřeně, na nikoho nepohlédla.
Connor: „Mami, kdo to byl?“
Buffy: „Byla to ona, už jsem myslela, že ji neuvidím, ale přišla za tebou.“
Connor: „Kdo?“
Buffy: „Chtěla s tebou mluvit, chtěla tě vidět.“
Connor: „O čem to mluvíš?“
Buffy: „Ta bolest, zemřela jen, abys přežil.“
Connor: „Darla? To byla Darla?“
Buffy: „Ta bolest v její tváři, jen jednou s tebou chtěla mluvit.“
Connor: „Byla to ona?“
Poprvé za celou dobu se podívala na Connora, její pohled vyjadřoval šílenství, bolest.
Buffy: „Byla to ona, byla to Darla.“
Angel: „Co ti řekla?“
Buffy: „Chtěla mluvit s Connorem, prý nás už dlouho pozorovala.“
Angel: „Byla tady?“
Angie: „Jen někteří duchové jsou tu s námi, ale většina z těch, kdo nepřešli dál, se drží u svých blízkých.“
Buffy: „Měla jsem ti vyřídit, že je ráda, že jsi šťastný a Connorovi, že jediné co pro něj mohla udělat, bylo, že mu dala život.“
Angel: „Co jsi jí slíbila?“

Buffy se přestala upřeně dívat na Connora a podívala se na Angela, tentokrát pohledem smířeným, ale s bolestí v očích.
Buffy: „Že se o Connora postarám, když nemohla ona.“
Angel: „Chtěla, abys jí odpustila?“
Buffy: „Ano, ale já jí už dávno odpustila.“
Lorne: „Konečně mohla odejít, chudinka neměla klid.“
Buffy: „Jak dlouho asi bloumala po světě.“
Až teď si všichni uvědomili, že Nellie pláče.
Buffy: „Promiň mi broučku, nechtěla jsem.“
Buffy vzala Nellinku do náruče a odnesla ji do dětského pokoje.
Connor: „Co tím myslíš, že jsi nechtěla?“
Buffy: „Nellinka, plakala kvůli mně.“
Lorne: „Ale miminka občas pláčou.“
Buffy: „Ona plakala, protože cítila tu bolest Darly, co jsem cítila já.“
Angie: „Spojení?“
Buffy: „Zapomněla jsem.“
Angel: „To je dobré, jen si musíš zvyknout.“
Lorne: „To duchy vidíš stále?“
Buffy: „Jen ty, kteří bloumají, nebo ty kteří ke mně přijdou.“
Connor: „Koho jsi ještě viděla?“
Buffy: „Prvně Wesleyho, pak Joyce, Hanka a teď Darlu.“
Angel: „Přišla k tobě Joyce?“
Buffy: „Dá se říct, že nám dala požehnání.“
Connor: „To teď budeš s duchy mluvit stále?“
Buffy: „Začínám si zvykat.“
Melissa: „Pro nás to bude těžší, člověk nikdy neví, s kým mluvíš.“
Buffy: „Vynasnažím se vám to příště říct.“
Angel: „Miláčku, měla by sis odpočinout.“
Buffy: „Ne, měla bych jít zkontrolovat účty a věci k firmě, nebo se to tu všechno zhroutí.“

Buffy vešla k sobě do kanceláře, na stole ji čekala hromada papírů. Na samotném vrcholu našla přepis vzkazů. Několik zaměstnanců si stěžovalo na surovost Angela. Šla proto raději do recepce, čekala tam Nikola, nová recepční. Chtěla se jí optat na pár věcí.
Buffy: „Dobrý den, Nikole.“
Nikola: „Dobrý den.“
Buffy: „Chtěla jsem se zeptat, jak se vám u nás líbí.“
Nikola: „Jsou tu velmi příjemní lidé, ale zdá se mi, že je firma vedena málo ku prospěchu lidí.“
Buffy: „Co tím myslíte?“
Nikola: „Málo ekologicky.“
Buffy: „Mám pro vás návrh, na příští schůzi vypracujte koncepci.“
Nikola: „Oh, ano.“
Buffy: „A jinak jste spokojená?“
Nikola: „Nemohu si to vynachválit, akorát se mi zdá, že do firmy chodí divní lidé.“
Buffy: „Toho si nemusíte všímat, to je v pořádku.“
Nikola: „V tom případě jsem spokojená, zatím nemám proč si stěžovat.“
Buffy se s Nikolou rozloučila a šla na další zastávku své cesty, která pro ni byla dříve obvyklá. Když dorazila do baru, nikdo tam nebyl kromě asi pěti hotelových hostů. Sedla si k baru a chystala se prohodit pár slov s barmankou, upírkou Ginny.
Buffy: „Ahoj Ginny, jak to jde?“
Ginny: „Bylo i lépe, chodí sem hodně lidí, nikdo není nezdvořilý, v klidu.“
Buffy: „Ale?“
Ginny: „Ale co jste tu nebyla a vedl to váš manžel.“
Buffy: „Co se stalo?“
Ginny: „Hodně holek z firmy se mi tu bylo opít i chlapů.“
Buffy: „Proč? Stále mi nedochází pointa.“
Ginny: „Bojí se, váš manžel už začíná dostávat hororové přezdívky jako například doktor Jekyll a pan Hyde.“
Buffy: „Co jim provedl?“
Ginny: „No prvně je za něco seřve, pak je na ně jako med, měla byste s ním něco udělat, nebo už neodjíždět.“
Buffy: „Víš, nám se narodila dcera, tak byl trochu vykolejený, ale teď už se nemusíš bát, už tu zase budu šéfovat já.“
Ginny: „Tak to už bude všechno v pohodě.“
Buffy: „Jak bych ti to mohla vynahradit Ginny?“
Ginny: „Přijďte někdy jen tak na panáka.“
Buffy: „Tak jo. Zatím se měj a ještě něco, jsem Buffy. Upíři si tykají.“
Ginny: „Vy, tedy vlastně ty nejsi upír.“
Buffy: „Ale jednoho mám za manžela, to stačí. My jsme přece jedna rodina.“

Buffy se s Ginny rychle rozloučila a tím skončila svoji cestu po firmě, věděla, co potřebovala. Raději co nejrychleji utíkala do SSka, než Angel vyhlásí pátrání. Všichni v SSku stále seděli. Jako by na ni čekali. Všichni seděli na křeslech, Connor s Melissou na sedačce a na druhé seděl Angel a na klíně měl položenou Nellie, která sladce spinkala.
Buffy: „Tak jsem tu, jak se má moje zlatíčko?“
Connor: „Mám se dobře, díky za optání.“
Angel: „Plakala, stýskalo se jí po tobě.“
Buffy se na něj podezíravě podívala, Angel rezignovaně máchnul rukou a přiznal barvu.
Angel: „Dobře, mě se stýskalo.“
Connor: „Nel je zlaté dítě, vůbec nebrečí.“
Buffy: „Ale brečí zaměstnanci.“
Connor: „Cos jim provedla?“
Buffy: „Já ne, Angel, mají z něj strach.“
Angel: „Já nerad.“
Buffy: „To je dobré, teď to zase převezmu já a bude to OK.“
Angel: „Co bych bez tebe dělal?“
Buffy: „No to nevím.“

Buffy si sedla vedle Angela a ten jí předal Nellie.
Buffy: „Tak lidičky, tahleta holka to je moje dcera. Bude to přemožitelka, o které se budou vyprávět legendy po celém světě i jiných dimenzích.“
Connor: „Ti rodičové jsou tak ambiciózní.“
Buffy: „Jen počkej, jen co začne chodit, budu ji učit karate, judo…“
Angel: „Bude mít nejlepší učitelku.“
Buffy: „Těším se, až se mnou bude chodit na hlídky.“
Angel: „Já ti nestačím?“
Buffy: „Budeme chodit všichni tři.“
Connor: „Angie?“
Angie: „Vhodná doba?“
Buffy: „K čemu?“
Angie: „Abych ti řekla, co jsem musela udělat výměnou za kouzlo.“
Buffy: „Panebože, co?“
Angie: „Přijala jsem nástupnictví Samary.“
Buffy: „Jako jsem tě celou dobu nebila, mám chuť to udělat.“
Angie: „Nejsi ani trochu pyšná?“
Buffy: „Teď jsem naštvaná, to přijde až po tom.“
Angie: „Vždyť tu teď budeš mít Nel.“
Buffy: „Myslíš, že mi jedno dítě může nahradit druhé?“
Angie: „Ne, ale já tu budu, ale budu zároveň vykonávat důležitou funkci v radě.“
Buffy: „Teď jsem pyšná.“
Angie: „Už se nezlobíš?“
Buffy: „Jak bych mohla, ale přísahám, málem jsem tě zmlátila.“
Angie: „Ještě že se kontroluješ.“

V tu chvíli se z Buffyina klína ozvalo vypísknutí, malinká se probudila a skrz svá malinká očka koukala na všechny ty lidi kolem.
Buffy: „Ahojky Nel.“
Nellinka se na Buffy usmála.
Buffy: „Málem jsem zapomněla, vidíš tady toho kluka? Toho s hnědýma očima tak to je tvůj bráška Connor. Vedle něj ta dívka s modrými vlasy je jeho žena Melissa. Na křesle vedle sedí Lorne, ano ten s těmi růžky, ale máš smůlu jeho oblíbencem je už Angie. Když už o ní mluvíme to je ta co je ve vedlejším křesle. To je tvoje sestřička, pozor ať tě nepromění v ropuchu. Jo a tady ten chlápek vedle tebe co se tak úchylně směje je tvůj táta Angel, užívej si úsměvu, brzy se bude znovu mračit. Jo a já? Jo nejdivnější člen téhle party, já jsem tvoje máma, Buffy.“

Connor: „Myslím, že už má přehled.“
Buffy: „Nevysmívej se.“
Náhle pohlédla za Connora, stála za ním osoba, kterou by nečekala, nebyl to duch, ale ani člověk. Byla to Gaia. Jak se zdálo, viděla ji jen ona. ‚klasické‘ pomyslela si.
Buffy: „Dobrý den, Gaio.
Gaia: „Buffy, přišla jsem za Nel.“
Buffy: „Tady je.“
„Nellinko, tahle paní je Gaia, tvoje patronka dává na tebe pozor. Něco jako anděl strážný.“ Představila Nellince dalšího nově příchozího. Vedle Gaii se objevil i Erót.
Buffy: „Dobrý den Eróte, už jsem si říkala, kde jste.“
Erót: „To víš Buffy, kde je Gaia a ty, nemůžu chybět.“
Buffy: „Nellinko, tady ten pán. Ano ten vážný, to je Erót, patří ke Gaii, taky na tebe dává pozor a je tvým andělem strážným.“
Erót: „My jsme se už setkali.“
Buffy: „Tak ale když jsem v tom představování…“
Gaia: „Přišli jsme kvůli Nel, přinesli jsme jí dárek.“
Erót: „Je to náramek s drahokamem, který usměrňuje její sílu a může jí pomoci proti Karin.“
Buffy: „Děkuji vám.“
Gaia: „Co bychom pro ni neudělali.“
Buffy: „Nechcete si sednout?“
Gaia: „Rády bychom, ale musíme jít. Pozdravuj od nás Angela.“
Buffy: „O to se nemusíte bát.“

Síly zmizely a ostatní kolem na Buffy jen zírali.
Connor: „Vypadáš divně, když mluvíš sama se sebou.“
Buffy: „Vždyť jsem vám řekla, kdo to je.“
Angel: „Proč přišli?“
Buffy: „Přinesli Nellie náramek, má jí pomoct v boji s Karin.“
Angel: „Měli bychom vymyslet plán.“
Buffy: „Půjdu já, Angie, Will, Connor a Melissa.“
Connor: „A co táta se Spikem?“
Buffy: „Ti maj smůlu, Karin ovládá nemrtvé.“
Connor: „Tak to bys měla Will zavolat.“
Buffy: „Už se k tomu chystám.“
Angel: „Giles?“
Buffy: „Něco mi říká, že ho bude potřebovat Faith.“
Melissa: „Tak co jste ještě zjistili o Karin?“
Buffy: „Má lidské tělo, ve kterém ji můžeme zabít. Žije v L. A. a její jméno tam je Kristýna Pollandskij. Má nějaké slabiny, na které ji můžeme uhnat. Plánovala jsem, že se vetřu do její přízně. Miluje umění, Angel mě naučí pár odborných termínů, já se s ní skamarádím a pak ji zabiju.“
Connor: „Dobrý nápad, jak v tom figurujeme my?“
Buffy: „Bydlí v jednom s velkých domů s těmi luxusními byty. Vy mě budete krýt.“
Melissa: „Takž jedeme do L. A. tak jsem se tam těšila.“
Buffy: „Budeme muset plánovat dlouhodobě. Udělám to tak, abych mohla řídit firmu na dálku přes počítač. Musíme si najít místo pro základnu.“
Angel: „Já pojedu taky?“
Buffy: „Ty ano, zůstane Lorne.“
Lorne: „Já?“
Buffy: „V tebe jediného mám důvěru, budu všechno řídit, ale musíš dohlídnout na zaměstnance a tak.“
Angie: „Kdo teda pojede?“
Buffy: „Já s Angelem, Ty, Connor s Melissou a Willow s Alexem. Ještě přemýšlím, kam dáme malou.“
Angel: „Vzít sebou ji nemůžeme.“
Buffy: „Do školy taky ne. Kdyby tu byla máma.“
Vedle Buffy najednou stála Joyce.
Buffy: „Mami, jako na zavolanou, škoda že nemůžeš malou hlídat.“
Joyce: „Tak tohle je tvůj syn a dcera?“
Buffy: „Ano, ta dívka vedle Connora je jeho žena a ten muž vedle Angeliny je Lorne, Angelův známý z L. A.“
Joyce: „Ráda je poznávám, škoda že jim to nemůžu říct.“
Buffy: „Oni to ví, víš, právě vymýšlíme plán na Karin.“
Joyce: „Nel tam nechcete vzít, protože ji má zabít?“
Buffy: „Přesně, nevím kam ji dát, aby byla v bezpečí.“
Joyce: „Co k Silám, jsou jejími patrony ne?“
Buffy: „Nebudou asi chtít, aby se odporovalo jejich proroctví.“
Joyce: „Já bych to zkusila.“
Buffy: „Díky, mami.“
Joyce: „Ahoj a dej za mě Nellince pusinku na čelíčko.“
Joyce zmizela a všichni znovu zírali na Buffy.
Buffy: „To byla Joyce, máme ji dát k Silám.“
Angel: „To je nápad, tvá matka je génius Buffy.“
Těsně za ním se znovu objevila Joyce.
Joyce: „Děkuji ti, zeťáčku.“
Buffy: „Mami, cizí rozhovory se neposlouchají.“
Angel: „Co říkala?“
Buffy: „Že ti děkuje.“
Angie: „Já si jdu k Samaře zařídit, aby mě pustila na tu dobu.“
Angie zmizela společně s žlutočerveným světlem.
Connor: „Navrhuji začít si chystat věci, musíme vyrazit co nejdříve.“
Buffy: „Navrhuji rozchod, všichni balit do dvou týdnů odjíždíme.“
Angel: „Co mám dělat já?“
Buffy: „Nic, všechno zařídím já, ale víš, co bys mohl udělat?“
Angel: „Skoro se bojím zeptat.“
Buffy: „Potřebuji si zatrénovat, budu zabíjet Karin.“
Angel: „Hned?“
Buffy: „Ne, teď má Nellie hlad.“
Connor: „Ještě ji musíš naučit ty různé věci okolo umění.“
Angel: „Doufám, že budou moje znalosti stačit.“
Buffy: „Kdybych jí ukázala ten krásný obraz, co jsi mi namaloval k narozeninám.“
Angel: „To už je dlouho.“
Buffy: „Dlouho jsi nic nenamaloval.“
Connor: „My jdeme, u téhle hádky nemusím být.“
Lorne: „Já se jdu vyspat.“

Všichni se šli skutečně vyspat a další dva týdny se všichni pilně připravovali, Angel s Buffy trénoval a u toho ji učil důležité termíny. Connor s Melissou připravovali plány domu Karin, které vytáhli z počítače a připravovali vše potřebné, včetně stálého připojení Buffyina počítače k počítačům ve firmě. Angie si připravovala všechna kouzla, které by mohla potřebovat a Lorne? Lorne se psychicky připravoval na ředitelování hotelu, i když za pomoci Buffy. Všichni se pilně připravovali a poslední den už bylo všechno připraveno, Nellie byla u Sil a všichni čekali jen na setmění, aby mohli vyrazit.



7.kapitola