Broken




Autor: Nina


„Tak co dneska večer???“ ptala se Buffy Alexe a Willow.
„No, já bych si jen objednala pizzu a koukala na filmy…zabíjení upírů stále taková zábava není…a kde je vůbec Dawn???“ zeptala se Willow zvědavě.
„Tipl bych, že má asi rande…tak často přece nemůže chodit do knihovny…“ uvažoval Alex.
„Hele lidi, já s ní promluvím, ale nemyslím, že by s ní něco bylo. Dokonce se mi zdá šťastnější než kdykoli předtím“ uzavřela jejich konverzaci Buffy.
Ještě chvilku takhle vesele tlachali, když do dveří vpadla Dawn…a na sobě krvavé tričko.
„Dawn, co se stalo???“
Buffy se to zdálo, jako sen. Nebo spíš noční můra. Sanitka měla přijet za chvíli a přece se to zdálo jako hodiny. Dawn pomalu krvácela…Buffy u ní seděla, hladila ji po vlasech a něžně broukala, že všechno bude dobrý, že ji miluje a nenechá ji umřít.
Dawn se na ni podívala, snažila se na ni usmát - i když bolestný výraz jí zůstal a řekla „Spike“. Pak naposledy vydechla.
Buffy začala plakat, chtěla se probudit. Přivolaný lékař jen potvrdil úmrtí a slíbil Buffy, že jí výsledky pitvy zavolá.
Všichni přijeli k Buffy - i Giles okamžitě přicestoval z Anglie, jenže Buffy nevěděla, co dál. Prostě jen odešla nahoru a lehla si do pokoje Dawn, už neměla ani sílu plakat. Byla zlomená, zlomená přemožitelka, co právě pozbyla veškerý smysl života. Ostatní seděli dole a bylo vidět, že jsou všichni zdrcení. Dawn přece nemohla nic udělat…byla tak čistá…v podstatě každý z nich myslel na Dawn částečně jako na své dítě… všichni ji opečovávali, ochraňovali, pomáhali s úkoly nebo hlídali.
A Buffy - byla to Buffyina rodina!!! Všem bylo jasné, že Buffy teď nepomůže nic - snad jen čas. Buffy stále ležela v pokoji Dawn a přemýšlela, jestli se má zabít sama, nebo to nechat na nějakém upíru. Zase viděla Dawn jak umírala… ale tentokrát jí v mysli zůstalo jméno Spike.
Jistě, Dawn musel zabít Spike!!! A ona její smrt pomstí… sice už dávno nevěděla, kde bydlí, ale znala pár úředníků, co to ví. Se Spikem nemluvila asi dva roky - dokonce nevěděla, jestli vůbec žije. Po jejich rozchodu, kdy si Buffy konečně uvědomila, co chce, se s ním úplně přestala stýkat. Musela tuhle kapitolu uzavřít…


Buffy si vzala pár kolíků, meč, svěcenou vodu a tak podobně. Jestli tedy nebyl mrtvý, tak co nevidět bude. Buffy sešla dolů, na sobě černé oblečení a spoustu zbraní.
„Buffy…“ ani nedokončil svou otázku Giles.
Všichni se na ní soucitně dívali, ale taky zároveň jako na blázna.
„Myslete si co chcete, jdu pomstít Dawn. Chci- musím zabít Spika. To on ji zabil a taky za to zaplatí“, když Buffy viděla pohledy ostatních, dodala „jestli se mě budete snažit zastavit, asi vás budu muset zabít“ dokončila svůj monolog s co nejvíce pevným hlasem.



Buffy došla do úřadu, kde bylo ještě pár lidí z Iniciativy. Prostě přišla k někomu do kanceláře, pořádně za sebou zavřela dveře a řekla
„Potřebuju Spikovu adresu.Hned“.
Potom, co jí úředník začal vysvětlovat, že vůbec neví, co chce a že si ho asi s někým spletla k němu Buffy přišla co nejblíž a vytáhla kolík.
„Mě takhle nezabiješ, přemožitelko. Nejsem žádnej upír“ nebojácně se na ni díval.
„Ne, ale ten kolík je dost ostrej, aby ti prorazil srdce a věř mi, bude to bolet. O to se postarám. Dej mi tu adresu, nebo tě zabiju a tvou rodinu taky“
Bufy mu udělala kolíkem na ruce dlouhou krvavou čáru. Ve skutečnosti by jeho rodině nic neudělala, ale tu adresu potřebovala a zabít jeho by jí taky žádný potěšení neudělalo. Když nakonec dostala adresu, rychle se tam vydala. Nachystala se na svůj boj, chtěla, aby Spike trpěl. Asi mu nemohla zařídit bolest, jakou teď trpěla ona, ale pro upíra řekněme hodně bolestivé. A pomalé.
Do jeho skrýše chtěla vejít co nejtišeji, ale vztekem vykopla dveře. Proč se jí takhle mstí??? Proč vzal život Dawn a ne jí???
Spike se na ní překvapeně podíval… seděl u televize a pojídal chipsy.
„Vypadá tak…jako by neměl svědomí“ pomyslela si Buffy.
„Buffy??? Ahoj, co se…“ snažil se Spike, ale Buffy ho začala okamžitě mlátit
„Ty hajzle!!!! Proč si to udělal???“
Spike se snažil její údery krýt, ale nevracel jí je
„Buffy…já to nechápu…“
“Nechápeš???
Zabil si Dawn!!! Zabil si moji malou sestřičku!!! A přísahám ti, za to zaplatíš!!!“
Buffy do něj kopala víc a víc…jak se jen mohl tvářit takhle… po tom všem…
“Co je s Dawn??? Ona je…mrtvá???“
Spike se skoro bál ta slova vyslovit. Buffy viděla, že něco není v pořádku, ale stále ho mlátila.
„Zabil si ji!!! Je mrtvá…slyšíš, mrtvá a to kvůli tobě!!!“
Spike se na ní bolestně podíval
„Mrtvá??? Ne, nemůže být mrtvá…včera ode mě odcházela… byla šťastná a slibovala, že vrátí….“
Pak schoval obličej do dlaní a svezl se na zem. Buffy jen těžko věřila, ale ….
“ Tys jí nezabil??? Co vůbec dělala u tebe???“.
Spike jen těžko mluvil… ale chtěl Buffy všechno vysvětlit
„Když jsem se rozešli, na nějakou dobu jsem odjel. Pak, až jsem se vrátil, chtěl jsem se vrátit ke svému původnímu smyslu života - zabíjení. Jenže jsem potkal Dawn a ona mi pomáhala. Věřila ve mně… byla mojí záchranou“.
Buffy nechápala…
„Takže ty a Dawn…vy jste spolu chodili??? Vy jste spolu spali???“
…vysvětlovalo by to, proč se Dawn v poslední době tak změnila.
„Ne, nechodili jsme spolu ani jsme spolu nespali…já jsem ji miloval, ale nechtěl jsem jí to dovolit, nechtěl jsem, aby se trápila…“
Spikovi opět začali téct slzy. Buffy pustila kolík na zem a znovu začala plakat. Spike se jí snažil utěšit, ale sám na tom nebyl o nic líp.
„Zůstává jen otázka, kdo ji tedy zabil. Já…musím toho, kdo to udělal zabít“ řekla rozhodně Buffy.
Spike se nadechl „Já ti pomůžu. Alspoň tohle pro ni udělám, když jsem ji nezachránil.“


Buffy a Spike přišli do domu Summersových. Vlastně už jen jedné Summersové. Všichni se dívali na Buffy a na Spika, jak zápasil s ochranou u dveří.
„Promiň, pojď dál.“ Řekla rychle Buffy. Ostaním ukázala, aby šli ke stolu.
„Chci vám říct, že mou sestru nezabil Spike.Takže mi teď bude pomáhat najít toho, kdo to udělal. Pokud mi s tím někdo chce pomoct a upozorňuju vás, že to může být nebezpečné, zůstaňte. Ti, kdo nechtějí, prosím, ať odejdou, už to tu pro ně není bezpečné.“
Nikdo neodešel. Mělo ji to překvapit???
Objala Willow, všem poděkovala a zavelela „Teď do práce“.
Bylo jí jasné, jak to bude s úkoly. Willow – počítače. Giles - knihy. Alex - cokoli, při čem se nemůže zranit a bude mít pocit, že je užitečný. Prostě oni musí zůstat v tom potencionálním bezpečí. Ona a Spike půjdou přímo za ním. Ale bylo jí jasné, že to zabití chce udělat sama. Do toho ani Spikova láska mluvit nebude. Dawn byla její sestra.


„Will, tak jak jste na tom???“ ptala se Buffy. Třetí den a stále nic. Mezitím se konal Dawnin pohřeb, ale na to Buffy už nechtěla myslet. Bolest v ní se nedala utišit, no tohle ji zatím pomáhalo.
„Buff, nic moc. Ten hajzl musí mít všude spojence… je to všechno chráněný. Ale zatím mám jednu adresu… ještě to ověřím“
Willow se opět vrátila k počítači a z druhého pokoje vyšel Giles
„Buffy, pochybuju, že to udělal někdo s velkou mocí…ti na to jdou jinak. Tohle udělal někdo, kdo tě chce dostat z osobních důvodů…zkus napsat seznam těch, kdo by ti tohle byli schopni udělat, ano???.
Buffy jen přikývla, absolutně totiž netušila, kdo by něčeho takového byl schopen…snad Angelus, ale podle posledních zpráv byl Angel stále s duší…znala spoustu lidí, démonů či upírů, co ji nesnášeli, ale nikdo by snad nemohl…
“Buffy??? Můžu na chvíli???“
Spike celou noc trávil mimo a snažil se něco zjistit…
“Jasně, pojď dál. Máš něco???“
až po chvilce si Buffy uvědomila, že Spike je zraněný…někdo ho evidentně zmlátil…
“ Spiku, co se ti stalo???“
pokusila se mu ránu na tváři utřít kapesníkem, ale Spike ucukl. Buffy to chápala, stále myslel na Dawn… bylo to moc čerstvé.
„To nic…ale v podstatě se mezi upíry o…Dawn nic neví. Ne že by říkali všechno nějakýmu upírovi s duší, jen…mám kontakty.“
Na Spikovi bylo vidět, jak je unavený, ale i když nemohl přes den hledat po venku stopy, snažil se něco zjistit v knížkách… Buffy v tomhle Spike obdivovala a chápala zároveň. Byl tak silný…přestože mu zemřela tak milovaná osoba. Buffy se taky snažila, ale nebyla schopná toho, co dělal Spike - zaměřit se jenom na nalezení toho vraha.
„Buffy, můžu dál??? Myslím, že už něco mám“
ozvala se Willow od dveří. Buffy ji pustila dovnitř a Willow jim hned začala vykládat, co zjistila,
„Takže…ten, co to udělal, se musí dobře vyznat v utajování veškerých informací a souborů, nic nejde rozluštit… ale přímo tady, v Sunnydale má být jedna stará nepoužívaná budova, ve které se v poslední době zaznamenala nějaká činnost… je to zakódovaný, tak se nedostanu ke všemu, ale už jenom to značí, že se nechce, aby se o tom vědělo.“
Buffy se Spikem se na sebe podívali a začali jeden druhému říkat, co potřebují k boji, ale Willow je zastavila
„Nechcete tam jít hned, že ne??? Nevíme, kolik jich tam je a vůbec, co jsou zač…“.
„Willow…já musím. Jestli je minimální šance, že tam je ten, koho hledáme, tak tam musím. Navíc Giles říkal, že to dělá někdo z osobních důvodů, takže to nebude nejvyšší zlo, nebo tak. Ale…mohli by jste mi tohle sehnat do západu slunce???“
Buffy se na Willow dívala omluvně a rozhodně zároveň. „Dobře… takže, pokud se nevrátíme do východu slunce a ani od nás nebudete mít žádnou zprávu, pravděpodobně jsme to nepřežili. Neříkám, že tam jdu umřít, ale smrt může být za dveřmi…prostě pokud se něco takového stane, co nejrychleji odjeďte co nejdál. Dobře??? A jestli někoho z vás uvidím, jak se nám snažíte pomoct, přísahám, že to s váma nedopadne dobře. Vy budete tady. Bez debat, Alexi.“


Buffy dokončila svoje instrukce a vydala se se Spikem k místní staré nemocnici.
„Spiku…ty se budeš držet v ústraní, ano??? Kdyby něco, nepokoušej se mě zachránit a zkus zjistit, proti komu vlastně stojíme. To je to nejdůležitější.“
Buffy se podívala na Spika, aby si byla jistá jeho postojem. Po chvíli se rozdělili a Buffy došla do největší místnosti v budově…ostražitě se kolem sebe dívala…když se najednou ze tmy ozvalo
„Buffy… už jsem nedoufal, že tě kdy potkám…a přece“. Buffy se snažila soustředit na hlas…“Riley??? Ty bys ale přece nikdy Dawn…“,
„Neublížil???“
doplnil za ni s ledovým úměvem. Buffy se na něj vyděšeně dívala a jen se zeptala
„Ty jsi upír???“.
„Chytrá holka… vidíš a Dawn si toho nevšimla. Nejdřív jsem chtěl zabít Spika, ale pochopil sem, že to by ti už neublížilo..ale je pravda, že to on mě dovedl k Dawn…jak jsem se tak totiž potuloval kolem jeho skrýše, najednou z něj vyšla tvá malá sestra…ani nevíš, jak mi bylo líto, když mě chtěla obejmout a sama si naběhla na meč…smůla.“
Riley se uchechtl a Buffy skoro cítila, jak musí Spike někde v té tmě těmi slovy trpět. Nenávistně se podívala na Rileyho a první se pustila do útoku. I když Riley byl jako upír silnější, stále měla navrch. Využívala veškeré svoje přemožitelské schopnosti, aby ho nějak přelstila, ale bylo vidět, že oba čekají na chybu toho druhého. Buffy do boje dávala všechno, ale když si vzpomněla na Dawn spadla na zem a Riley ji hned chytl pod krkem.
„Vidíš Buff…nikdy jsem u tebe neměl pocit, že mě miluješ, že mě miluješ celým srdcem. Vždycky tam byl nějaký Angel nebo Spike…a najednou se karty obrací. Teď tě budu mít celou…už se nemůžu dočkat, až tě uvidím, jak zabíjíš svoje přátele. A jenom když pomyslím, jaká budeš v posteli…přemožitelka upírem…“.
Už se chystal Buffy kousnout, ale ze tmy vyběhl Spike a rychle do Rileyho zabodl kolík. Pomohl Buffy na nohy a po tom, co venku vyřídili ještě zbytek Rileyho pomocníků, odcházeli se slzami v očích.


Buffy stála u Dawnina hrobu…“Dawn, je mi to tak líto…odpusť.
Odpusť, že jsem tě zklamala…pamatuju, jak si říkala, že víš, že tě vždycky zachráním…“
Buffy zase plakala a ani si nevšimla, že se vedle ní najednou objevil Spike.
„A co teď???“
zeptal se Spike.
„Asi někam odjedu…možná do Kanady, nebo Evropy. Studovat a tak.“
Buffy se něj ani nepodívala. Věděla, co bude následovat. Výčitky, že to vzdává.
„Neříkej, že chceš vážně praštit s přemožitelstvím? “.
„Musím. Nechci tady zůstat a bojovat s upíry po tom všem. Dala jsem tomu až příliš."
„Dawn by na tebe byla pyšná…“
řekl Spike a Buffy se na něj překvapeně podívala.
„A co chystáš ty??? Vrátit se zase k půllitru krve do hospody???“
ptala se Buffy s lehkým úsměvem na rtech.
„Ne…odjedu pryč…možná za Angelem do L.A …ještě nevím, ale chci odejít co nejdřív“.
Ještě chvilku tam oba postávali, jako by se snažili najít nějaký smysl života. Spike po chvíli objal Buffy a zašeptal
„Sbohem“, pak položil na hrob růži a odešel.
Buffy věděla, že je tu naposled a tak se chtěla rozloučit…ke Spikově růži položila kytici kopretin - ty měla Dawn nejradši a poslední, co z toho místa viděla, byl nápis na náhrobku „Milovaná sestra Dawn Summers ... Byla skutečným a nejkrásnějším klíčem k našim srdcím“


KONEC