děj se odehrává bezprostředně po epizodě BtVS VI.7 Once More With Feeling

 

 

 

Část 1.

 

 

                                                                                                    pozn. překladatelky :  spoil=zkazit, spoiler=kazisvět či kazitel

 

          Spike čekal na Buffy, až sejde ze schodů, aby spolu mohli vyrazit na hlídku. Slyšel ji nahoře, probírala s Dawn úbor, který si prcek míní vzít dnes večer na sebe. To chvíli zabere. Dokonce i na holčičím pyžamovém večírku musel být výsledný efekt prostě to pravé ořechové. Rozhlédl se okolo a všiml si, že Willow zase nechala svůj počítač položený na jídelním stole. Podíval se, co má zrovna otevřené. Čarodějka ho používala k magickému hackerství a ještě byl spuštěný.

          Posadil se ke klávesnici. "Tyhle věci dělají furt menší a menší. Za chvíli budou lidi nosit ty náramkové hodinky Dicka Tracyho," mumlal. Když byl naposledy online, snažil se najít snadné jídlo pro Dru. Aha, kybernetická kavárna, pomyslel si, něco kávy s mlékem, pár zákusků a trochu surfování tvrdým pornem na spláchnutí. Dru dávala přednost dívkám s bledou kůží a černou rtěnkou. Bože, jak ta holka milovala ironii. Zasmál se při té vzpomínce.

          Heslo blokovalo Willowin email, ale prohlížeč byl pořád otevřený na google.com. Chvíli seděl a pak se dotknul klávesnice. Prsty mu projel elektrický výboj. Ale když se kláves dotknul podruhé, nic. Hmm, to musel být pozůstatek Zrzčina posledního kouzla. Ignoroval to, vyťukal Spike a stiskl <Enter>. Moment čekal a pak uviděl:

Výsledky 1 - 100 z asi 927 000 na dotaz "Spike". (0,38 sekund)

"Hmmm, miluju internet. V dnešní době můžeš získat přístup k fůře blbostí o tolik rychleji."

          Změnil hledaný výraz na upír Spike a zase odentroval. "Jenom 55 100 nálezů," zamumlal si pod nosem a začal roztržitě rolovat zdánlivě nekonečným seznamem.

          Nechal toho. Tohle byla nuda. "Trocha muziky by nezaškodila. Koukněme se, co je online." Trošku zahledal a našel spoustu svých oblíbených skladeb. "Musíš milovat DSL," zabublal smíchy, když se soubory objevily na harddisku. Zvedl sluchátka, která ležela vedle počítače a nasadil si je. Klikáním na přehrávač nastavil kontinuální hraní písniček. Pak se rozhodl prozkoumat zbytek počítače.

          Vrátil se k seznamu, pokračoval v rolování, až jeho zrak cosi upoutalo. Co tohle je?

          Všechny nalezené odkazy byly o Buffy. Celý internet byl zřejmě v obraze. Věděli, že je přemožitelka – Buffy, přemožitelka upírů, pořád dokola a dokola. Nejlíp udělá, když ji na to upozorní. Nepotěší ji to. Ale ještě předtím chtěl zjistit, co říkají o něm.

          Konečně našel odkaz hovořící o Williamu Krvavém. Otevřel stránku a dostal šok, objevil totiž svůj vlastní ilustrovaný životopis. Otřásl se, když uviděl citaci své patrně nejhorší básně. A kde vzali obrázky jeho, Dru, Angela a Darly, z minulosti, barevné? Uložil si link té stránky pro další prostudování někdy později.

          Spike roloval seznamem nalezených odkazů a některé stránky navštívil. Zatímco si je prohlížel, Buffy sešla ze schodů a rozloučila se u dveří s Dawn. Pak vešla do jídelny a všimla si ho u počítače, pokyvoval hlavou do rytmu ve sluchátkách. "Spiku, není to počítač Willow?"

          "Jo, taky brejvečír," řekl a pokračoval v surfování.

          Buffy zvedla obočí: "Ví, že ho používáš?"

          Přestal listovat, vzhlédl a zakřenil se na ni. "Ne – připomeň mi, abych se pak omluvil." Leda až zamrzne peklo, dodal ještě v duchu. Sundal si sluchátka a ukázal na obrazovku. "Tady, pojď se podívat, ale uděláš líp, když si na to sedneš."

          Povzdechla si, ale přesto šla a sedla si na židli vedle něj. "Myslela jsem, že půjdeme na hlídku." Naklonila se, aby viděla na monitor. "Co to je?"

          Kliknul na link a otevřela se další stránka. Na ní byly fotky jí, Scoobies, Spika, Gilese, Dawn, prostě všech. Seděli tam, několik minut fascinovaně četli zkrácené životní osudy několika svých přátel. "Jak to všechno vědí? Kdo jsou tihle lidé?"

          "Nemám ponětí, ale dnes v noci se mi toto určitě jeví být trochu důležitějším, než hlídka," odpověděl. "Existují tam stovky těchhle stránek." Kliknul na další link stránky hovořící o Williamu Krvavém, s nějakými tajuplnými iniciálami A/S/X v popisu. Stránka naskočila a předvedla obrovské fotografie jeho, Angela a Xandera. Jejich rozesmáté tváře byly nasazeny na těla, která dělala věci, co urážely dokonce i jeho. "Bloody hell!" klel, zavírajíc stránku.

          Buffy klesla čelist a moment tam jen tak seděla s pootevřenou pusou, pak se začala hystericky chechtat. "Tuhle stránku si musíme přidat do oblíbených," podařilo se jí ze sebe vydusit mezi jednotlivými záchvaty smíchu. "Takové obrázky fakt nutně potřebuju k vydírání tebe a Xandera."

          "Jen přes mou mrtvolu! A je to na první pohled fotomontáž!" Díval se na ni, jak se směje a jeho tvář začala něžnět. Už to bylo tak dávno, co se takhle smála naposled, i předtím, než umřela. A odkdy je zpátky… bývaly chvíle, kdy uvažoval, jestli její smích vůbec ještě někdy uslyší. "Hele, přece víš, že je to podvrh. Viděla's někdy takhle buzerantskej úsměv?"

          Rozřehtala se ještě víc a kývla. "Dobrý postřeh, nemyslím, že se Angel za celý svůj život někdy takhle usmíval." Otřela si slzy a několikrát se zhluboka nadechla, aby se uklidnila. "Ok, jaká další překvapení jsi objevil?" Zase začal klikat a ona se zeptala: "Mimochodem, jak jsi tohle všechno našel?"

          Pokrčil rameny. "Jen mne napadlo hledat Spike. Napsal jsem upír Spike a všechno tohle vyplavalo."

          "Proč jsou tady všechny tyhle odkazy na mě, když hledáme tvé jméno?" dumala nahlas, zatímco zkoumala obrazovku.

          "Samotného by mne to zajímalo. Bloody nefér, jestli se ptáš mne."

          "Neptám. Vrať se a hledej Buffy a upír."

          Zadal vyhledávaný řetězec a stiskl <Enter>. Okamžitě se objevil seznam odkazů s tituly jako Buffy-přemožitelka upírů, Buffy & Angel navěky, Spike & Buffy a pár, které dokonce zmiňovaly Riley & Buffy. Jen zírala na počítač, příliš ohromená, aby něco řekla. Spike, naproti tomu, už měl šanci přenést se přes prvotní šok a surfoval stránkami, aby zjistil, jestli zde existuje nějaký vzorec nebo náznak, kdo za tím vším stojí.

          "Přemožitelko, myslím, že něco mám." Ukázal na obrazovku. "Vidíš? Zmiňují seznam členů. Tady je to znovu, na této stránce. Říká si Spike_Buffy_6."

          "Šest? Šest čeho?" hlesla.

          "Nevím. Pokaždé, když kliknu na odkaz, který mne má k tomu dostat, objeví se chybové hlášení," zavrčel. "Oh, tohle je na pytel!" Kliknul na http://groups.yahoo.com/group/Spike_Buffy_6/  jen aby přišel na stránku pravící: Ooops… žádná stránka nazvaná Spike_Buffy_6 zde neexistuje.

          "Myslíš, že jde o nějaké bezpečnostní opatření? Třeba potřebujeme heslo, abychom se tam dostali."

          "Nevím," bručel, "ale teď jsem naštvanej." Provedl dalších pár hledání a nakonec bouchnul rukou do stolu, takže Buffy nadskočila leknutím. "Aha! Našel jsem to." Samolibě se šklíbil, když vyťukal: http://groups.yahoo.com/group/Zkazene_Spuffy a odentroval.

          "Co je do pekla Spuffy? A proč je to zkažené?" udělala obličej.

          Naskočila červená stránka a oni zkoumali text. "Vypadá to spíš jako šifra. Nedokážu pochopit, o čem se tu mluví. Můžeš se dostat do vzkazů?"

          Právě v té chvíli se dostahoval obrázek. Oba zírali s ústy dokořán na monitor, ze kterého na ně hleděl obraz jich dvou. Objímali se, její hlava se tiskla na jeho hruď. Ona vypadala slastně šťastná a jeho výraz, ač ne zcela úsměv, vypadal velice spokojeně, skrytě majetnicky. Jakoby vyzýval každého, kdo by si mu troufnul tu ženu ukrást.

          Sotva chytila dech, Buffy potřásla hlavou a zopakovala otázku: "Můžeš se dostat do vzkazů?"

          Jeho hlava se trhnutím zase napřímila. "Uh, správně. Kouknu se." Po minutě řekl: "Vypadá to, jakože potřebuju účet, abych se tam dostal, podívám se, jestli si můžu nějaký zřídit."

          Spike ťukal, vytvářel svůj falešný profil u Yahoo. "Zajímalo by mne, jestli tihle břídilové vědí, co Yahoo vlastně je?" Spike se zahihňal. Stisknul <Enter> a obrazovka zčervenala. "Co myslíte těmi povinnými políčky? Bloody nacisti! Na co to potřebují vědět?"

          "Pravděpodobně ti chtějí prodat krev, objednanou mailem. Fakt smůla, že Fed Ex nedodává zásilky do hrobek."

          "Velice legrační," utrousil a odentroval další falešné informace.

          Vypadala zmateně. "Proč si děláš tyhle problémy? Proč prostě nepoužiješ bezplatný AOL účet?"

          Spike okamžitě přestal datlovat. Zůstal s pusou dokořán a nevěřícně na ni zíral.

          "Co?" vyhrkla defenzivně.

          "Podívej, možná jsem zlo samo, ale dokonce ani já nepřistoupím na používání AO-Hell. Chceš obcovat s temnými silami? Použij si ho sama." A psal dál, vrtíc hlavou.

          Poklepávala nehty, zatímco on se prodíral složitostmi vytváření falešné identity a připojení se k seznamu. "Tak co je Yahoo?"

          "Hmm? Oh, to. Pochází z Gulliverových cest," odpověděl. "Byli to primitivní lidé, kteří žili na ostrově s inteligentními koňmi."

          "Hunh?"

          "To je metafora… analogie." Od ní pořád žádná reakce. "Lidé byli zvířaty a zvířata byla lidmi." Vzhlédnul k ní. "Co vás vlastně dneska ve škole učí? Není divu, že je tato země v takovém stavu."

          Bouchla ho do paže. "Oh a předpokládám, že mít všude okolo krev sající démony s tím nemá co dělat?"

          Uchechtnul se. "Hele, mazlíčku, koukni. Jsme tam." Ukázal na seznam a usmál se, potěšen sám sebou.

          "Kde myslíš, že bychom měli začít hledat?"

          "Nevím, možná na začátku?" Byla tam hrůza zpráv. "Neměla tvoje máma počítač? Willow má ICS setup, mohli bychom je propojit. Půjde to rychleji, když budeme pátrat oba."

          "Ok, uvidím, jestli ho najdu." Vstala a šla se po něm podívat.

 

 

Část 2.

 

          Spike pokračoval v brouzdání soubory online a nad tím, co našel, se skoro červenal. Cítil se jako brouk pod mikroskopem, když četl, jak ho lidé, které neznal, probírají do nejintimnějších detailů. A ty věci, co mu chtěly dělat! Musí zjistit, jak získat domácí adresy některých z těchto žen. Utrhl list papíru z bloku Willow a poznamenal si nějaké emailové adresy na později. Vedle jména Lochnoir připsal: nechat si vysvětlit to s tím ledem.

          Byly také zapojeny do mnoha živých debat o něm a přemožitelce. Helemese, tohle je zajímavé, pomyslel si při čtení polemiky jestli, anebo jestli ne, mu Buffy oplatí jeho vřelý cit. Vlastně to ani nebyla polemika, všichni se shodovali, že ke Spikovi chová city, hádali se o míře těch citů. Byl ohromený, když četl analýzu úplně každého slova, které si kdy řekli, každého pohledu, každého doteku. Nakonec byl zcela šokován konečným verdiktem: ona je potvora a on by měl držet tu svou nevymáchanou hubu. Byly tam dokonce i velice kreativní návrhy, jak mu ji zavřít. Zase se rozchechtal.

          Takže na to moc tlačím a nevím, kdy bloody well sklapnout, eh? Chvíli o tom dumal. Mohl mít Buffy v sezoně 5, ať už je to cokoli, kdyby si jen trochu namáhal mozkovnu. No, to bolelo, dlouho dokonce ani nevěděl, že tu holku miluje, uvědomil si to až zhruba rok předtím, než umřela. Zaroloval dolů a odfrknul si: Oh, chápu, i o tom je tady komentář. Jestli Dru dokázala poznat, co se se Spikem děje…? Vám se to snadno říká, po bitvě je každej generál, vrčel si sám pro sebe.

          Jak tak četl pořád dál, narazil na další biografické informace o sobě a přemožitelce. Jenže tentokrát nepoznával všechny detaily. Snad to byla proroctví o budoucnosti. O svalovcovi a přemožitelce v nich psali v jednom kuse. Byla jen otázka času, kdy bude do nějakého zatažen. Moc se nezajímal o diskuze, které probíraly, jak získal duši, ale byl fascinován reakcí Buffy. Poslední věc, co potřebuju, je stát se stejně zádumčivým a duchaplným, jako svalovec, zahihňal se své vlastní slovní hříčce.

          Spike pokračoval, tentokrát zpráva hovořila o stejných základních událostech, ale všechny detaily byly odlišné. Vzpomínal si, jak svalovec říkával, že předpovědi věštců bývají matoucí a občas si protiřečí. Možná je to jejich práce. Zapsal na papír další poznámku: Fikce? a zakroužkoval ji. Byl to v těchto příspěvcích zatím jediný záchytný bod, zjevně to bylo významné. Přál si, aby byla Zrzka vzhůru a pomohla jim to vyřešit.

          Teď, když ví co hledat, podívá se na všechny podle seznamu. Začal pročítat příspěvky označené Fikce, hezky jeden po druhém. Bylo to velice matoucí. Byly nesouvislé, začínaly a končily náhle. Ale začínal poznávat zákonitosti v předmětech zpráv.

          Zalistoval, aby našel další položku nadepsanou Fikce, poznamenal si další šifry: 7/?, NC17, S/B a pak to otevřel. On a Buffy bojovali, žádné velké překvapení, ale on ji potom uhodil a jeho chip nespustil. Ah, teď to začíná být zajímavější, pomyslel si. Prali se ve velkém domě, pohazovali jeden druhým a hádali se. Pak ho najednou políbila, zrovna jako po Sweetově kouzle, jak poukázal autor, a začali ze sebe navzájem strhávat šaty.

          Spike pár minut dychtivě četl, přilepený očima na obrazovce, když autor přešel na úžasné detaily jejich aktivit. Nakonec Spike a Buffy ztratili rovnováhu a propadli se podlahou do sklepa. Podívala se s mírným překvapením do jeho očí a oba zjistili, kde se skončili… pokračování příště…

          "Cože! Kde je zbytek?" Spike klel a při tom prohledával archiv. Zkusil jiné části tohohle předmětu. Konečně se seznam dopracoval k povídkám, jak tomu tady říkali, všechny měly podobný předmět, pořád dokola a dokola a šifry: 1/?, 2/?, 3/?, 4/?, 5/?, 6/?, 7/?. Zíral na to a pak kliknul. "Tato povídka není dokončená, nic víc tady není! Oh, to je fakt bloody skvělý, nechat nás nižší bytosti viset v luftu."

          Vrátil se zpátky a prozkoumání několika dalších povídek ho obzvláště pobavilo, až na to, že i ony byly nedokončené. "Bloody hell! To ty holky nedokončí ani jednu povídku? Tohle je horší, než když byl Timmy na dně!"

          "Hodně posedlý?" skočila mu Buffy do lamentace. "A o jakých povídkách to mluvíš?"

          Při zvuku jejího hlasu nadskočil a stáhl si sluchátka z uší. Byl tak pohlcen četbou, že si ani nevšiml, že se vrátila. Našla laptop Joyce a položila ho napravo od Willowina, zatímco čekala, až jí odpoví. Když propojila oba počítače, koplo ji to jako elektrický proud. "Whoa! Co to bylo?" zalapala po dechu.

          Spike se chopil její ruky a ohledával ji, obracel v dlaních a hledal škody. "Zdá se, že jsi ok a počítač pořád funguje. To samé se stalo mně. Nesmíme zapomenout říci o tom Willow."

          Třela si ruku a podívala se na jeho počítač. "Zjistil's co je Spuffy a proč se to zkazilo?"

          "Nemám ani ánung co je Spuffy, ale mám vodítko ke kazitelům. Byla o nich živá diskuze. Zřejmě to jsou malé úryvky proroctví a často jsou mylné," vysvětloval.

          "Když jsou často mylné, tak co s nimi lidé dělají?" Byla si úplně jistá, že mu nerozumí.

          "Tady je o tom vzkaz," řekl. "Je to pro Sophii od Stephanie Honey."

          >> Sophie! Nakopu ti prdel, až přijedeš do Států, jestli nepřestaneš číst tyhle kazitele! <<

          Buffy vypadala šokovaně. "Rozumíš tomu?"

          "Ne všemu, ale tito kazitelé jsou zřejmě vysoce návykoví. Znalost budoucnosti je lákavá. Narazil jsem na zmínku o fóru pro závisláky na kazitelích", odpověděl. "Počítám, že bychom se jim měli vyhýbat, dokud o tomhle všem nezjistíme víc."

          Kývla a začala si zakládat účet a prohledávat seznam odkazů na fóra, aby našla ty vypadající slibně. Poté, co se k několika připojila a zahájila zkoumání, optala se: "Tak kvůli kterým povídkám jsi ječel?"

          "Dostal jsem se na jedno fórum a to vypadalo plné spisů o nás – tobě a mně, Scooby gangu, dokonce o svalovcovi a jeho partě v L.A.," řekl a ukazoval jí zmíněné fórum. "Říkají tomu povídky nebo fikce. Některé jsou o událostech z minulosti, ostatní zřejmě o budoucnosti, ale všechny se zdají mít pár věcí společných, jako tebe a mě." Zeširoka se usmál.

          "Chci to vědět?" zeptala se a při tom psala na své klávesnici. "Nejsem moc fanda proroctví, v nichž mám hrát hlavní roli."

          "Well, mazlíčku, prostě řekněme, že mě mají rádi a myslí si, že ty taky." Při řeči na ni významně zavlnil obočím.

          Zírala na něho. "To je dobrý, protože v tomto fóru tě zdá se nenávidí." Vyťukala SPIKE do políčka hledání a předvedla mu výsledek. "Koukej," ukázala na příspěvek nazvaný: Spike je sráč!

          "Ahhh," zalapal po dechu, chytajíc se za srdce. Pak se jako zbráboral a suše řekl: "Jo, chytré. To je to nejlepší, co dokážeš?"

          Zarolovala seznamem k Esej o BtVS, téma: Důkaz, že Riley je v posteli lepší než Spike a obrátila se, aby se na něj zlomyslně zaculila. Otevřela zprávu a trochu se začetli.

          "To NENÍ pravda!" prskal, neskonale uražen teoriemi fabulovanými v eseji. "Řeknu jim to přímo. Jak se tohle jmenuje?"

          Buffy řvala smíchy, až se jí slzy koulely po tvářích. Nedokázala odpovědět, tak podbarvila jméno fóra: Buffy & Riley, láska navěky. Spike vypadal, že hodí šavli. O Buffy se sice před chvílí pokoušela podobná reakce, ale mučení Spika to vše rázem vylepšilo.

          Když zase dokázala jakštakš souvisle hovořit, řekla mezi kvokáním smíchy. "To nepomůže, celé fórum je jako toto. Tady, podívej se na tohle." Zadala další hledání: Spike a 500. Naklonil hlavu na stranu, zvědav, co to asi tak může znamenat.

          Spike jen seděl a zíral na výsledek. 30 nálezů na témata: 500 důvodů, proč by měl Spike zemřít a 500 způsobů, jak by měl Spike zemřít, s linkem na dalších 30 nálezů. Zavřel pusu a tvář mu pohasla, objevily se na ní vrásky. "To je trochu kruté, nemyslíš? Tím chci říci, ti všichni vážně vymysleli 500 různých způsobů?"

          Buffy rozklikla jeden z příspěvků a začala jím rolovat, chichotala se a poukazovala na určité položky výčtu. Našla jeden obzvláště zábavný a začala na něj upozorňovat, když vtom zachytila jeho výraz. Nevypadal jako arogantní Big Bad. Spíš jako ztracené štěně. Z nějakého důvodu ji při pohledu na něj zabolelo u srdce. Zavřela okno a bez přemýšlení se natáhla a poplácala ho po ruce. "Vezmi do úvahy, co je to za zdroj. Oni si myslí, že bych pořád mohla být s Rileym. Chabá teorie, kulhá na obě nohy."

          Podíval se na ni, a na okamžik se střetl s jejíma očima. Možná za to mohly povídky, které přečetl, ale byl si jistý, že v nich vidí i něco jiného, než soucit. Dal se dohromady a vykřikl: "Jo, jsou jen popuzení, protože se ocitli na straně poraženého." Něco ze staré bravury se mu do hlasu vrátilo. "Tak dobrá, co dalšího tam je?"

          "Tohle fórum vypadá na samé staré informace. Myslím, že to, cos našel ty, se zdá slibnější. Ukaž mi, jak se připojit." Naklonila se k němu.

          Spike na sekundu zpanikařil. "Uh, přemožitelko, myslím, že tady není tolik informací, abychom se na ně museli dívat oba. Předtím jsem zahlédl adresu s životopisy tebe a tvých kamarádů a prcka. Neměl jsem čas moc si z toho přečíst. Možná bys to mohla prohlédnout?"

          "OK, pošli mi URL. Zaregistrovala jsem se jako Elizabeth@yahoo.com." Moment čekala, než to napsal a odeslal. Otevřela email od William@yahoo.com, klikla na link a začala prohlížet stránku. Byly zde fotky její, všech jejích přátel a sestry. Bylo to znepokojivé.

          Po přečtení svého děsivě přesného životopisu nahledala ten Spikův. Pokradmu po něm pokukovala, zatímco se kurzor vznášel nad jeho podobenkou. Byl soustředěný na svůj monitor. Klikla a stránka nazvaná: Spike alias William Krvavý se zjevila na obrazovce. Na chvíli zaváhala, nebyla si jistá, jestli to chce vědět, ale zhluboka se nadechla a dala se do toho.

          První, čeho si všimla, byly obrázky. Na jednom byl Spike a na druhém vlídně vyhlížející mladý muž s kudrnatými, světlehnědými vlasy a brejličkami.  To musí být nějaký příbuzný, pomyslela si a klikla na Spike. Naběhla stránka s fotkami lemujícími levý okraj a text uprostřed. Vypadalo to na Spikovy fotky, začínaly před pár roky a odpovídaly časovému rámci textu vedle nich. Všechny se ještě nenačetly. Zdálo se, že to bude slušně dlouhá stránka.

          Pohlédla na obrázky a začala louskat písmenka. Podrobně popisovaly Spikův první příjezd do Sunnydale, spolu s Drusillou. Byl zde link na Drusillu, ale prozatím ho vynechala. Probírali zde Spikovu věrnost a oddanost Dru a jak nezvyklé to bylo ve srovnání s ostatními upíry. Tohle bylo zajímavé, pozastavila se, aby si to přečetla. Na podporu jejich argumentů zde byl link na sérii videoklipů. Nasadila si sluchátka a klikla na link. Stahování chvíli trvalo a pak to začalo.

          Sledovala, jak do Sunnydale přijíždí vůz a z něho vykoukne velmi povědomý pár nohou. Spike se vloudal do továrny a utkal se s nohsledy Pomazaného. Vyprskla smíchy při jeho líčení, jak se krmil květinovými lidmi ve Woodstocku a příštích šest hodin pak strávil pozorováním, jak hýbá rukou. Měl svou pravou tvář a byl arogantní jako vždy.

          Zachvěla se, když ho pozorovala nabídnout dětsky vypadajícímu upírovi řešení. "Vy máte problém s přemožitelkou. To je špatný. Víte co na ně platí?" Pausa pro efekt. "Zabít je." Jeho tvář byla tvrdá a chladná, když se chvástal zabitím dvou předchozích přemožitelek. Pak, zčistajasna, jeho tvář zněžněla a on se obrátil, aby viděl vcházet Dru dovnitř. Buffy byla ohromena, jak rychle proměnil svou tvář v lidskou, i s do očí bijícím výrazem znepokojení a náklonnosti ke Dru. Byla jí zima a on shodil svůj plášť a zabalil ji do něj.

          Zlost a úžas se jí kroutily v žaludku. Nikdy vlastně neviděla Spika a Dru pospolu, ne doopravdy. Vždycky s ní bojovali. A pak ta odporná scéna v jeho kryptě, kdy jí nabídl Dru zabít, na důkaz své lásky. Až doteď nechápala, co to pro něho znamenalo – dokonce i když to nedokončil. To poznání způsobilo, že se na povrch tlačily další pocity. Stejně se cítila, když viděla Angela mluvit s Dru. Já na Drusillu nežárlím, lhala sama sobě, ale ten uzel v žaludku tvrdil něco jiného.

          V příštím klipu se objevila ona sama, večírek na počest narozenin Dru. Přeskočila dopředu, vynechala sebe a Angela, jak čelí Spikovi a Dru a Soudci.

          Nyní se objevila místnost, kde Dru držela Angela, než začne rituál, co ji měl uzdravit. Byl pokrytý popáleninami a ona se zase chystala šplíchnout na něj svěcenou vodu, když vtom vstoupil Spike. Angel se mu vysmíval kvůli starým časům s Dru, až se Spike rozzuřil a vzkypěl žárlivostí. Skoro hned tam na místě Angela probodl. Ale stačilo slovo Dru, zastavil se. Pozorovala jeho tvář, když říkal: "Jasně, jasně, tak jsi mne málem dostal. Podívejme, nějak se dneska moc vrháš na pospas lvům. Lvi po tobě jdou, hochu. Víš, když tě zabiju teď, bude to rychlé a Dru přijde o svou šanci." Bolest a starost byly na jeho tváři jasně patrné, když si uvědomil, že málem své vznětlivosti dovolil ublížit jí. Buffy zase ucítila bodnutí žárlivosti, hleděla na důkaz hloubky Spikova citu, který choval ke své černé bohyni.

          To by stačilo, pomyslela si, oklepala se jako pes. Já vážně nepotřebuju žárlit na Dru. Zarolovala dolů k linku na Williama Krvavého. A zase, váhala. Opakoval pořád dokola a dokola, že byl odjakživa špatný. Jestli Angel hned po proměně vysál svou vlastní rodinu dosucha, jaké hrozné věci mohl napáchat Spike? Chvíli naprázdno klepala na klávesnici, pokoušela se rozhodnout, jestli to chce vědět. Pak ji to napadlo. Tohle byla právě ta věc, která vnese trochu reality do jejích fantazií o Spikovi. Byl nelítostný zabiják, vždycky jím byl, a ona se tomu musí postavit čelem.

          Klikla na link.

 

 

Část 3.

 

          Klikla na link.

          Okno se otevřelo a znovu se objevila fotografie mládence s oduševnělýma modrýma očima a kudrnatými hnědými vlasy. Vypadal podobně jako Spike, ale jeho tvář oplývala vlídností, jistou nevinností. Buffy dumala, jak je příbuzný se Spikem. Text životopisu Williama Krvavého říkal: William, příjmení neznámé, narozen v Londýně, zhruba roku 1860. Proměněn Drusillou v roce 1880. Svou první přemožitelku zabil v Číně, roku 1900. Druhou přemožitelku zabil v New Yorku, NY, v roce 1977. Shlédněte videoklip pro více detailů.

          "Více detailů – jo, to by bylo pěkné, vzhledem k tomu, jak ubohý ten životopis je," mumlala. "Dokonce tam není ani zmínka o tom, kdo je ten kluk na obrázku. Tihle věštci, či co to je, možná přijali moderní technologii, ale pořád se mají moc co učit." Znovu se zadívala na link. "Ok, dost otálení – jsi přemožitelka – klikni na to… Nemůže to být horší, než to poslední. Klikám na link." S tím se zhluboka nadechla a klikla na link.

          Uviděla samu sebe povídat si se Spikem v Bronzu. To je podivné. Já myslela, že se ocitneme v Anglii před sto lety. Povzdechla si a poslouchala, jak dávná Buffy nutí Spika vyklopit informace o dvou přemožitelkách, které zabil.

          "Co ti na to mám říct, brouku? Odjakživa jsem byl špatný." Sotva ta slova vyslovil, scéna se změnila ve viktoriánský salon, v němž seděl mladík z obrázku, psal. Slyšela Spikův hlas v pozadí, vyprávěl, ale na tom večírku nikde nebyl. Bezpochyby tam vtrhne později a všechny sní, usoudila.

          Pozorovala, jak ten naparáděný mladý muž bojuje s poezií. "Právě mám inspiraci. Jaké je jiné slovo pro rozjasněnou? Je to perfektně perfektní slovo, jako mnoho jiných, jenže se mi s ničím nerýmuje, víte?"

          Pochichtávala se. To bylo jako vystřižené z Pýcha a předsudek. Dával přednost tvorbě krásna před přemýšlením o temnotě a ohavných věcech. S tím se můžu ztotožnit, řekla si v duchu, přemožitelstvím je celé o temnotě a ohavných věcech, není čas na krásno a tvorbu. Povzdechla si.

          Pak si velice hulvátský muž tropil z rádoby básníka legraci, sebral jeho nedokončené dílko a předčítal je nahlas, za posměchu davu. Vypěnila při té neférovosti a krutosti. Básník se tím zdál být velice zdrcen a snažil se zachovat si důstojnost, navzdory urážkám.

          Když ho uviděla příště, měl srdce rozervané a rozdrcené slovy mladé dívky, do níž byl očividně beznadějně zamilován. "Jsi pode mnou," utrousila bezcitně poté, co vstala a hned pak odplula.

          Kde je pomsta démonů, když jednu potřebujete? pomyslela si Buffy. Srdce jí pukalo nad mladíkem, jak se tak potácel ulicí. Do někoho vrazil a ona zalapala po dechu, poznala Angeluse. Ženy s ním byly Dru a Darla. Zatnula ruce v pěst, když viděla, jak se to vyvíjí, neschopná pomoci nevinnému muži. Scéna se zase změnila a on se už jako nově povstalý upír hádal a rval s Angelusem. "Spike," zachroptěl a vytrhl se mu. "Teď jsem Spike…"

          Buffy vyjekla a tím zavinila, že Spike odvrátil hlavu od počítače a podíval se na ni. "Je všechno v pořádku, mazlíčku?" Jeho hlas byl naplněn starostí.

          Trhla myší do rohu okna, aby minimalizovala videoklip, a podívala se zpátky na něj. Nabrala dech do plic, aby se dala dohromady a nenuceně se usmála. "Um, nic důležitého. Jen na této stránce mají jednu moji opravdu hroznou fotku. Znáš to, přemožitelčiny vlasy." Moment Spika studovala, všímala si rysů Williamovy tváře na té jeho.

          Oplácel jí upřený pohled, byl si zcela jist tím, že lže. "Well, pak bys jim dle mého měla poslat nějaký pěkně výhrůžný email. Je to jen věc, dá se napravit."

          Pokrčila rameny. "Jo, jeden plápolající email na cestě." Švindlovala s emailem, dokud se neotočil ke svému počítači. Pak okno maximalizovala.

          Buffy záznam vrátila, aby se na scénu podívala znovu. William, nebo spíš Spike, a Angel bojovali. Spike Angela otravoval nejvíc, jak dokázal. Tvář a vlasy byly stále Williamovy, ale výraz už byl celý Spike. Zavrtěla hlavou. Jak mi to předtím mohlo uniknout?

          Ukradla pohled na Spika, aby se ujistila, že je pořád zabraný do čtení, vrátila film a znovu sledovala scénu na večírku. Bylo to úžasné. Slyšela Spikův hlas říkat: "Odjakživa jsem byl špatný." Zachichotala se. Ta slova už nikdy nevyzní stejně. Když se dívala znovu, zachytila přezdívku William Krvavý a slyšela toho chrapouna ve smokingu říkat, že by si raději nechal proklát hlavu železničním hřebem, než aby poslouchal tu bloody špatnou poezii. Přistihla se doufat, že se mu přání vyplnilo. Oh, to není dobré, velice ne-přemožitelské myšlenky, peskovala se v duchu, ale jiná její část zavrčela: Nikdo nesáhne na mýho kluka!

          Spike se zase otočil a Buffy uniklo polekané vypísknutí. Vypadala zmateně a trochu mrzutě. Když nic jiného neřekla, zeptal se: "Našla's další nelichotivé foto? Chceš, abych tobě pro radost snědl administrátora těch stránek?"

          "Hmmm?" zamumlala roztržitě. "Dobrej nápad, Spiku. Pracuj na tom a já si budu dál prohlížet tohle." Ještě pořád byla celá omráčená pravdou o Spikově lidském životě. A taky není můj kluk! řekla si v duchu.

          Vždycky pokládala za samozřejmé, že byl zlý, jako býval Angel – bezcenná zkažená lidská bytost a dokonce ještě horší upír. Ignorovala každou známku lidskosti v něm, ale nyní začaly vybublávat vzhůru, z hlubin její paměti. Napadl Angeluse a bojoval spolu s ní, svým úhlavním nepřítelem, aby zachránil Dru. Zůstal v Sunnydale a bojoval po boku Scoobies a chránil Dawn, dokonce i když ona sama byla pryč. Potřásla hlavou. Všechno bylo tak matoucí. Věci, které vypadaly černé a bílé, zničehonic získaly zvláštní odstín šedé.

          Spike se usmál, když se podíval na Buffy. Přál si vidět, co je na její obrazovce, ale display laptopu to znemožňoval, ledaže by se velice okatě naklonil do jejího prostoru. Později, pomyslel si. Vždycky si můžu později zasurfovat její historií. Znovu se ponořil do vlastních fascinujících objevů.

          Buffy byla zase zcela zabraná do klipu. "Copak, přemožitelko?" viděla ho se ptát. Pak sledovala – skutečně sledovala – jak Spike zabil dvě přemožitelky. Byla zděšená, ale také fascinovaná, takže si záznam dvakrát vrátila, aby znovu pozorovala boj. Cítila, jak v ní narůstá hněv. On je monstrum, zvíře. Kdysi možná býval člověkem, ale s tím už je dávno konec.

          Kulisy se změnily v uličku venku před Bronzem. Dívala se, jak si ji Spike dobírá a jak bojují. Pak se k ní naklonil a pokusil se ji políbit. Najednou si vzpomněla, co se stalo potom a sledovala vývoj dění se strachem a rozpaky. Taková hrozná, krutá slova, nemohla uvěřit, že vyšla z jejích úst. "Jsi pode mnou," řekla ta druhá Buffy. Buffy zadržela dech, když sledovala Spikovu reakci, slova, jež pronesly obě dvě, ona i Cecily, jí rezonovala v hlavě.

          Seděl na zemi, kam ho srazila, jeho tvář byla zkřivená bolestí a slzy měl na krajíčku, když se nemotorně snažil posbírat bankovky, které mu hodila. Pak se zhluboka nadechl a vrchu nabyl výraz zloby a chmurného odhodlání.

          Noc byla kalná. Při pozorování, jak ve své hrobce nabíjí brokovnici a vyráží ven, aby ji našel, si uvědomila, jak blízko smrti tehdy byla. Kráčel k jejímu domu, rozhodnutý ji zabít, ale pak se jeho tvář proměnila. Spatřil ji totiž sedět na schodech. Plakala. Její máma byla nemocná a její svět se rozpadal.

          Buffy znovu zalapala po dechu, když uviděla výraz na Spikově tváři. Byla příliš ztracená ve svých vlastních problémech, aby ji té noci vnímala. Jeho hněv se rozplynul a ona v jeho pohledu uzřela neskonalou něhu. Žaludek se jí svíral, když ho sledovala sedat si vedle jejího bývalého já. V té chvíli nevypadal jako monstrum. Ve skutečnosti by jí už nikdy jako monstrum připadat nemohl.

          Jakmile ukázka skončila, nenápadně se otočila doprava, pryč od Spika, a rychle si otřela slzy z očí a lící. Neměla tušení, že ho její slova tolik zranila. Dokonce ani, kdyby to věděla, nestarala by se, byl jen věc. Jak mohla vědět, že má skutečné city?

          Na pozadí její mysli se ozval otravný hlásek. Připomínal jí, čím vším si Spike prošel, když ho Glory zajala a mučila, a v tuctu jiných případů, kdy tady prostě byl pro ni. Nemusel žádnou z těch věcí dělat. Věděla to a ignorovala to.

          Posmrkla a rozhodla se chvíli dívat na něco jiného. Byla tu zmiňována i Dawn. Potřebovala zjistit, co o ní vědí.

 

 

Část 4.

 

          Zatímco se Buffy dozvídala pro ni nové věci o Williamovi, Spike se zabýval čtením všeho, co mohl, o názorech těchto věštců, jak by měl postupovat, aby si získal přemožitelku. Bylo to současně fascinující i frustrující. A kdo do pekla je ten James bloody Marsters a proč jsou z něho tak na větvi? Špulil rty a ohrnoval nos, když listoval stránkami, které nebyly o něm samém. "Pojebaní věštci a proroci! Nikdy vám neřeknou nic na rovinu. Vždycky žvaní v hádankách," brblal si pod nosem. "Vyraz na cestu jako správný chlap a zachraň svět. Nemůžeme ti říct jak, to by bylo podvádění."

          Byl unavený probíráním se archivy a reklamy ho přiváděly k šílenství. Nepotřeboval shodit, koupit si špionážní kameru ani schůzku naslepo. Co potřeboval, byl způsob, jak přesvědčit přemožitelku, aby si ho pustila k tělu. Spike si povzdechl a rozhodl se chvíli dívat na něco jiného. Při přepínání oken našel svou poštu a kliknul na ni. Dostal mail. Dostal spoustu mailů. Možná jsem se neměl zapsat do těch dalších čtyř fór, meditoval.

          Poznal některá ze jmen v archivu, který četl. Ostatní byla úplně záhadná. Otevřel jeden mail o něm a Buffy a začal se smát. Buffy na něj pohlédla. "Tak co, podělíš se?"

          Trochu nadskočil, ale vzpamatoval se a raději se pustil do jednoho inzertního mailu. "Hele! Mohli bychom zbohatnout posíláním mailů nic netušícím idiotům a nalákat je, aby nám posílali peníze. Všechno, co musíme udělat, je poslat tomuhle chlápkovi 50$ do začátku." Dusil se smíchy. "Já myslel, že tahle věc tvrdila, že filtruje spamy?"

          Buffy otevřela svoji poštu a taky se dala do mazání té nevyžádané. Zareptala a hned mu štědře nabídla: "Dostala jsem email, kde mi nabízí poslat Viagru. Chceš si to vyměnit?" Sotva ta slova vypustila z pusy, zašklebila se a potřásla hlavou. Nevěřila, že to vyslovila nahlas.

          "Oi!" Zahleděl se na ni. "Měl bych ti sdělit, že upíři netrpí lidskými poruchami tohoto typu."

          "Jéžiši, nejseš malinko defenzivní?" Uculila se, pokoušela se vypadat, jakože studuje počítač.

          Naklonil se blíž k ní. Mimoděk se zachvěla, jelikož jí jeho ukazováček začal putovat od krku dolů, po páteři, až k pasu. Slyšel, jak se její tep zrychluje, zatímco jí šeptal do ouška: "Abys věděla, během plus minus sto dvaceti let jsem nikdy neměl žádnou stížnost." Těžce polkla, jak jí jeho chladný dech pohladil krk.

          "Ooof!" vyjekl, protože mu vrazila loket pod žebra.

          "Jak to můžeš vědět? Pravděpodobně jsi je snědl dřív, než to mohly komentovat." Snažila se působit nenuceně, ale moc se jí nevedlo. Buffy doufala, že to neznělo tak roztřeseně, jak se cítila.

          Spike zkrotil své prvotní nutkání a místo toho se trochu odtáhnul. "Říkej si, co chceš, přemožitelko. A až budeš připravená sama se přesvědčit, jak chybná ta esej je, dej mi vědět." Viděl, jak se znovu zachvěla, a narovnal se.

          Věděl, že se jí dostává na kůži. To však dnešní noc v plánu neměl. Přišel sem jen pracovně, rychlá hlídka a pak hurá domů, koukat se na telku, ale nebyl z těch, kdo si nechají příležitost proklouznout mezi prsty. A i ona měla náladu si hrát, aspoň tak dlouho, dokud to on nepřežene a nezatlačí na pilu příliš, připomenul si. Cítil žebra. Byla stěží zhmožděná. Kdyby to myslela vážně, zlomí mu je s minimální námahou.

          Zajímavé, pomyslel si. Byl rád, že se stáhnul, kdy se stáhnul. Normálně by do toho prostě šel po hlavě, tlačil a tlačil, až by se na něho rozzuřila. Ale po přečtení tolika příspěvků – všechny se shodovaly, že by měl držet jazyk za zuby – se stáhnul. A ona se ho nepokusila zabít, dokonce ani zranit, moc. Možná pro něj tito věštci vážně měli řešení. Musel to zjistit.

          Spike brouzdal zprávami sem a tam a mnoho z nich mělo otázky na něj nebo Buffy nebo jednoho z jejích přátel, ale kde začít? Potřeboval odpovědi, aniž by se prozradil. Neměl představu, jestli by mu odpověděli. Za pokus to stojí, pomyslel si, kliknul na <odpovědět> a začal psát.

 

Předmět: Co by měl Spike dělat?

To bylo jednoduché a k věci. Teď ke zprávě jako takové. Chvíli o tom dumal a pak se zasmál, jak samozřejmé řešení ho napadlo.

          Kdybyste psali Spikovi, abyste mu řekli, co má dělat, aby si získal Buffy, co byste mu poradili? Prosím, odpovězte co možná nejdříve. Je to naléhavé. Děkuji. William.

 

          Chvíli vzkaz zkoumal. Nebylo to jeho nejlepší dílo, ale ušlo to. Kurzor myši se chvíli vznášel nad tlačítkem a pak kliknul na <odeslat>. Nyní už mohl jen čekat. Nemusel čekat dlouho. Než stihl prolistovat dalších pár webových stránek, obdržel mail.

 

Od: Clare009  Pro: William

Předmět: Rada pro Spika

          Kdybych mínila poslat Spikovi mailem radu, co bych mu vzkázala?

          Drahý Spiku, drž svou nevymáchanou klapačku zavřenou. Jsi moc pěkný, ale všechno pokazíš, sotva promluvíš. (Přinejmenším v "As You Were" se Ti to povedlo náramně.) Buď hodný – přinejmenším pro její dobro. Žádné další pitomosti jako případ "Doktor". Nevykládej jí, že má temnou stránku. Pověz jí, že chceš být tam, kde je ona – ve světle. Lži, jestli musíš, čert to vem!  J   Hodně štěstí při Tvém projektu – Clare009.

 

          Další zmínka o držení huby, co jsem řekl tak hrozného? Tím myslím, když jsem se ji zrovna nepokoušel zabít. Mluvili v hádankách, jak očekával. Zakroutil hlavou, stiskl <odpovědět odesílateli> a začal psát.

 

Re: Rada pro Spika

          Co jí řekl, že to bylo tak špatné? Odkdy se vrátila, choval se, jak nejlépe uměl. A! On ji po té patálii se zpívajícím démonem nepolíbil. ONA popadla JEHO. Velice matoucí – William.

 

          Klepnul a přemýšlel, jak dlouho jim to potrvá. Trpělivost nikdy nebyla jeho silnou stránkou. Pohlédl stranou, všiml si, že Buffy je stále pohlcená tím, co čte. Její srdeční frekvence a dech se zpomalily, ale pořád vypadala napjatě. "Našla's něco zajímavého?"

          Při zvuku jeho hlasu mírně nadskočila. "Vědí, že Dawn je klíč, vědí, že Oz je vlkodlak a vědí…" Zmlkla, na moment ztratila nit. Mají přímé spojení s mým světem fantazie, pomyslela si. Potřásla hlavou, aby vymetla tyhle myšlenky. "Zdá se, že o nás vědí všechno." Přepnula se zpátky na jinou stránku. "Koukni," hlesla a ukázala na ni.

          Šoupnul se blíž, aby viděl na obrazovku, dost blízko, aby cítil teplo jejího těla. "Zřejmě prostě shromažďují informace. Vypadá to neškodně, akorát že mají přímé spojení s našimi životy," dodal.

          Zadržela dech, když použil prakticky stejné slovní spojení, jako ona. Byla si naprosto jistá, že je nahlas nevyslovila… lépe změnit téma. "Zajímalo by mne, jestli s tím má něco společné Warren a ti jeho kulihráškové," mumlala, zabraná do vlastních myšlenek.

          Pozoroval ji při čtení. Nosík ohrnutý, jak se snažila najít v tom nějaký smysl. Naklonil se blíž. "Vrátíme-li se k té navýsost nactiutrhačné a nekorektní eseji, kde srovnávají mne a kapitána Papundekla," začal Spike.

          "Co?" vyhrkla v marné snaze soustředit se na monitor a hlavně si nevšímat, jak blízko Spike je.

          "Prostě by mne zajímalo, je vážně pravda, že jste vy dva celý den šukali jako pomatené lasičky?" Jeho hlas zněl nevinně, ale jeho oči byly plné rošťáctví.

          "Co?" Její ústa se pootevřela a jasně červený ruměnec jí vzlínal po krku ke tvářím. "Ten dům byl posedlý! My byli posedlí."

          "Správně… Ty a vojáček jste si to nikdy nerozdali, řekněme, když jste měli být venku na hlídce, a nepokračovali v tom celé hodiny?"

          "Co?" Buffy byla totálně popletená a scházela jí slova. "My nikdy nic jako toto nedělali. Nikdy! Jenom v tom domě."

          "Aha, chápu." Mírně se odklonil, se samolibým úsměškem. "Víš, právě v tom tkví rozdíl mezi tebou," zlehka šťouchnul prstem do jejího ramene, "a mnou," řekl, ukazujíc na sebe, "a starým dobrým vojáčkem."

          "Co?" ujelo jí, zase, v duchu si nakopala, že se nezmůže na nic výřečnějšího.

          "Přemožitelky, to bys byla ty," znovu se jí dotknul, "a upíři, jako já," odtáhnul ruku, aniž byť i jen na chvíli přerušil oční kontakt, "my, nikdo z nás, nepotřebujeme žádné extra čáry máry, abychom to vydrželi dělat tak dlouho, jak dlouho se nám zlíbí."

          Jen na něj zírala, jako laň do předních světel vozu. Její mysl byla úplně prázdná, ovšem jen do chvíle, kdy Spikova tvář zčistajasna vytěsnila Rileyho obličej, tam v té místnosti v Lowell House. Už to bylo dávno – doslova v jiném životě.

          Dlouhou chvíli se jeho oči zavrtávaly do jejích, jak tady tak seděl, čekal na sarkastické odseknutí, ale ona mu jen oplácela pohled. Uvažoval, jestli její další pohyb bude rána do jeho nosu nebo, když se ta chvíle stále prodlužovala, jestli ho popadne a políbí tak prudce a vášnivě, jako to udělala po té velké sborové písni. Pozoroval, jak se při dýchání mírně zachvívá, naslouchal tlukotu jejího srdce, cítil z ní ve vlnách sálat teplo, nasával její vůni, až se mu chřípí rozšířilo. Bylo to omamné. Nic, co by od dnešní noci očekával.

          Pořád se nehýbala a touha, kterou cítil zpočátku, ustoupila strachu. Vztáhnul ruku a ona sebou škubla. Pokračoval, něžně jí odhrnul pramínky vlasů z tváře a zastrčil je za ouška jako růžové lasturky, přerušil oční kontakt a dovolil jí pohlédnout stranou. "Jen si povídáme, lásko. Nemusíš po mě vystartovat coby přemožitelka jen proto, že nemám farmářského synka rád." Nabízel jí ústupovou cestu, pokud ji bude chtít. "Napadlo mne, že bych se mohl mrknout do kuchyně a zjistit, jestli tam nezbyla nějaká ta horká čokoláda, co vždycky vařívala tvá máma. Nachystej si chuťové buňky. Budeš si něco představovat, zatímco budu tam?" Vstal, dával si dobrý pozor, aby k ní při chůzi do kuchyně zůstal zády.

          "Ano, to by bylo pěkné. Děkuji." Její hlas postrádal klid, který se zoufale pokoušela zachovat.

          V kuchyni se tiše zasmál. "Kdykoli cokoli, přemožitelko, kdykoli."

 

 

Část 5.

 

          Ok, pomyslel si Spike, když hledal kakao. Nezabila mne za to. Ani nepolíbila, ale nezapíchla mne. Zatím je to v pořádku – možná k němu ti věštci nakonec přece jen byli upřímní. Připravil dva hrníčky kakaa a popadl pytlík marshmallows. "Chceš marshmallows, lásko?"

          Buffy ho slyšela štrachat po kuchyni, zatímco se snažila popadnout dech. Pořád cítila jeho prsty tam, kde se dotknul její tváře a jeho dech na svém krku. Za chvilenku bude zpátky a ona se musí dát dohromady. " Marshmallows zní dobře," zavolala.

          Vrátil se a posadil, podal jí jeden hrnek a pytlík marshmallows položil na stůl mezi počítače. Několik si jich vhodil do voňavé tekutiny a míchal. Vztáhla ruku a taky si jich pár vzala. Soustředěná na svůj hrníček pozorovala, jak se točí dokola v titěrném víru, který vytvářela její lžička. Mít něco na hraní jí zklidňovalo nervy.

          Spike si toho všiml, navzdory jejímu klidnému vzezření jí srdíčko stále bušilo ostošest. Bylo to vzrušující a on chtěl něco udělat, ale nechtěl ji odehnat. Takže se – místo popichování, což by udělal normálně – vrátil ke koukání do počítače. V poště měl další maily. Otevřel ten první.

 

Od: Anne Rose  Pro: William

          Ok, co bych řekla Spikovi o Buffy?

          V "Smashed"/"Wrecked" jí pověz o bloody mobilu, takže bude moct ráno zkontrolovat Dawn a nebude mít záminku odejít. NEŘÍKEJ jí, že jediná lepší věc, než přemožitelku zabít, je šoustat ji. Předtím, ten den, kdy zjistíš, že chip na Buffy nefunguje, promluv s Willow a varuj ji, aby se držela od Racka dál. Taky si promluv s Tarou a seznam ji s nebezpečím. Buffy srovnává Willowinu závislost na magii se svým vztahem se Spikem. Kdyby se tomu předešlo, věci by se mohly vyvinout lépe.

          "Dead Things" jsou další problém. Neříkej jí, že je zvíře nebo monstrum nebo cokoli jiného, dokonce i když to myslíš jako kompliment – ona to tak nebere. Udrž ji té noci doma nebo něco udělej, hlavně aby nešla do lesa. Když se Buffy domnívá, že zabila tu dívku, jedna z věcí, která ji napadne, je zlá Faith, jak se přidala na temnou stranu a jak vždy zneužila a odmrštila muže.

          V "As You Were", až za tebou někdo přijde a požádá, abys hlídal vejce démona, nebo obchodoval s vejci démona, NEDĚLEJ TO. Za žádnou cenu si je neber do hrobky. A až tam vtrhne Riley a načapá vás spolu, nepouštěj se s ním do slovního souboje kdo-koho-víc-nasere.

          To, že svatba Xandera a Anyi špatně dopadne, Buffy zdrtí. Ochomýtej se na svatbě dost dlouho, abys zabil toho démona, který vyděsí Xandera. A jestli svatba skončí fiaskem a Buffy tě stejně opustí, za žádných okolností nespi s nikým ze Scoobies.

          Well, to je myslím všechno. Jestli toho budeš potřebovat víc, dej mi vědět. Užij si se svým příběhem hodně zábavy, Williame – Anne Rose

 

          Spike ten mail četl pořád dokola, několikrát za sebou. Všechno to vypadalo jako dobrá rada, akorát byla smůla, že nechápal, co to znamená. Znovu mailoval zpátky, ptal se, co je to za události, o kterých mluví. Znovu poukázal na to, že se nevnucoval, ona políbila jeho. Vzdychnul si. Zpočátku se to jevilo jako dobrý nápad, ale zatím to nikam nevedlo.

          Když email luštil už popáté, uviděl, že mu přišla další zpráva. Ring volný, pomyslel si.

 

Od: Sophie  Pro: William

          Hey, Williame (jsi si jistý, že nejsi Spike? Haha, dělám si srandu.)

          Myslím, že Spikovi bych řekla tohle: Zaprvé, zbav se chipu, abys jí mohl dokázat, že můžeš být hodný dokonce i jako bezduchý upír. Pak se jí dvoř, ale neztrať charisma enfant terrible, protože jí se to líbí!! Nestaň se příliš "normálním". Ona sice tvrdí, že to chce, ale není to pravda. Ale co je nejdůležitější… neopouštěj ji. Zůstaň s ní navěky.

          Well, to je asi tak všechno. Jasně, taky bych mu mohla vzkázat, aby na Buffy zapomněl a přijel mne navštívit do Evropy, ale on to stejně nikdy číst nebude… J

          Doufám, že Ti tohle pomůže, Williame. Bisous Sophie

          P.S. Nepíšeš náhodou B/S fanfiction?

 

          Spike dumal nad emailem. Pamatoval si, jak reagovala na Rileyho, jakmile přestal být schopen se jí vyrovnat a stal se někým, koho cítila, že musí ochraňovat. Na druhou stranu, nikdy se nezdálo, že je do něj doopravdy zamilovaná. Jejich malý pokec od srdce k srdci, mezi náma chlapama, hned potom, co ho vojáček probodl tím oh-tak-směšným plastovým kolíkem, to potvrdil.

          Ještě trochu přemýšlel, pak rozkliknul další zprávu.

 

Od: Anne Rose  Pro: William

          Williame, to zní, jako bys, ať už jsi kdekoli, nebyl vůbec v obraze. Udála se celá spousta věcí, odkdy se políbili na konci "Once More With Feeling". Musíš se dostat na některou ze stránek s podrobnými popisy a důkladně je prostudovat. Najdeš tam dialog, o kterém je řeč. Dolů jsem ti vložila linky. Hodně štěstí – Anne Rose

 

          Spike se na linky podíval a jeden otevřel. Jel očima po textu dolů a uviděl sousloví, která použila. Kliknul na link pro 'Smashed' a začal číst. Formát dokumentu byl podivný. Vypadalo to jakoby, ať už je špehoval kdokoli, zapisoval jejich životy. Bylo to matoucí.

          Minimalizoval stránku a vrátil se a kliknul na "Once More With Feeling". Stejný podivný formát, ale tohle byl záchytný bod, který mu dali, a on byl rozhodnutý jít po stopě. Při čtení začal postupně rozpoznávat události. Tohle se odehrávalo v době, kdy Sweet, démon písní a tance, zavítal do města. Výborně, pomyslel si, konečně něco, co sedí.

          Přelétnul očima další záznam. Všichni byli stiženi amnesií. Nic moc mu to nepřineslo, až na to, že se musí snažit zastavit Zrzku. Jestli udělá kouzlo, nebude si pamatovat nic z toho, co se pokoušel udělat. A nyní byl zpátky u první zmínky v emailu, nebo by na to měl myslet jako na proroctví? Angel byl do nich zapletený odjakživa, ale on sám byl až doteď čistý. Seru na to! zaklel v duchu a zase se zahloubal do čtení.

          Byl to pěkně nudný materiál, Scoobies procházeli den za dne svými životy. Amy už nebyla krysa a byla nahá, to bylo mírně zajímavé. Najednou se dočetl, že udeřil Buffy a chip se nespustil. To si získalo jeho plnou pozornost. Vzpomněl si na tu povídku, kterou četl prve, a dychtivě studoval dál.

          Skoro vyskočil ze židle, když došel k noci v opuštěném domě. Nejdřív se rvali a pak šoustali jako králíci. "Bloody hell!"

          Buffy nadskočila a podívala se na něho. "Co se děje?"

          Nemínil to říct nahlas. "Já, uh… Narazil jsem na špatný link. Promiň, nechtěl jsem tě polekat."

          Kývla a vrátila se ke čtení.

          Kliknul na další klíč z emailu, "Wrecked", a rychle zběžně proběhl úvodní poznámky a scénu s Dawn a Tarou, až došel k místu, kde mluvili o něm a Buffy. Zpomalil, pročítal text s úsměvem na rtech. Budova byla po jejich společné noci zdemolovaná. To by jí mělo ukázat, zač je toho loket, pomyslel si.

          Ale jak děj pokračoval, úsměv se měnil v mračení. Při čtení jejich vzájemné výměny názorů se schoulil do sebe, začínal chápat, proč věštci chtějí, aby držel hubu. Vyhovoval, to slovo mu zvonilo v uších. Měl pocit, jakoby jeho srdce proklál osikový kolík. Najednou také začaly dávat smysl všechny ty stížnosti.

          Viděl jak, když se Buffy ráno dostala domů, ji její přátelé nevědomky přinutili cítit se provinile. Tiše vrčel, když četl že Willowina návštěva Racka skončila pro Dawn výletem do špitálu. Další čtení mu vyneslo pocity srovnatelné s jízdou na tobogánu. Jednu minutu vyhledá Buffy a celé hodiny souloží, hned potom na něho chrlí nadávky a opouští ho.

          Opravdu těžce se nasral, když narazil na pasáž o vejcích démona. Neuvěřitelné! Jak mohl být tak stupidní? Všechno, co chtěl, měl rovnou před nosem a on to odhodil. Spike sevřel ruce v pěst a jeho démon vykouknul na svět. Odvrátil se a snažil se uklidnit dřív, než to uvidí Buffy.

          Tisíce myšlenek mu vířily hlavou. Nikdy nevěděl kdy přestat tlačit. Kdyby ji nechal na pokoji, dal jí trochu prostoru na nadechnutí, jako to udělal dnes v noci, možná by od něj nemusela utéci. Ale mohl by něčím, co by udělal, něco změnit? Proroctví jsou lstivé mršky, jejich obcházení je ošemetné a zřídka dojde úspěchu.

          Musí se dozvědět, jestli má nějakou šanci. Vrátil se ke svému emailu a zase odpověděl.

 

Od: William  Pro: Anne Rose 

Četl jsem podrobné popisy. Nakolik je jisté, že se tyto věci stanou? – William.

 

          Všimnul si, že několik věštců je online. Ti malí žlutí smajlíci u jejich jmen se mu vysmívali, bezpochyby se pošklebovali jeho tajemstvím. Doufal že to také znamená, že dostane odpověď rychle. Byl si dost jistý, že jeho email spustí poplach.

 

Od: Anne Rose  Pro: William

Co tím myslíš: "nakolik je jisté?" Tohle už se stalo. Ale Ty samozřejmě můžeš napsat, cokoli Ti libo. Ale čím hodnověrnější to bude, tím je pravděpodobnější, že to bude mít úspěch. – Anne Rose

 

          Zakroutil hlavou. Bylo to velice záhadné a on byl velice unavený. Vzrušený a vyděšený, zmatený a plný nadějí a oh, tak unavený. Pracovali celou noc, a aniž si to uvědomili, pokračovali i během doby snídaně a už mířili k obědu.

          Buffy zakručelo v břiše. Jejich malá svačinka už byla jen vzdálenou vzpomínkou. "Musím na chvilku přestat a prospat se. Co když se do toho dáme zase později?" Potlačila zívnutí.

          "Cítím se trochu zdrchaný. Máš deku navíc, kterou bych mohl použít, abych se dostal domů?" Vstal a protáhl se.

          Buffy zavřela svůj laptop a také vstala. "Vzadu v lednici ještě zbyla nějaká krev," řekla mezi zíváním. "A ve sklepě je kanape." Dobelhala se na zdřevěnělých nohách ke skříni a vylovila deku a polštář. "Tu máš. Já jdu do postele."

          "Děkuju," řekl jejím vzdalujícím se zádům, když začala stoupat po schodech.

          Zastavila se sotva ho uslyšela a povzdechla si. "Spiku," hlesla, obrátila se a sešla pár schodků.

          Otočil se a tázavě k ní vzhlédnul.

          "Děkuji ti."

          Lehce naklonil hlavu stranou a hleděl na ni. "Zač?"

          Vztáhla ruku a dotkla se dlaní jeho tváře. "Dlouhý seznam. Dawn, předtím Glory, žes se mnou poseděl, místo abys mne zastřelil, tu noc, když jsem zjistila, že je máma nemocná." Znovu si vzdychla. "Za mnoho věcí. Děkuji." Spustila ruku a obrátila se zpátky ke schodům.

          Stál tam, zíral za ní, jak kráčí vzhůru po schodech a do svého pokoje. Pak se obrátil a zamířil dolů do sklepa. Měl toho spoustu na přemýšlení a dokonce ještě víc na plánování.

 

 

Část 6.

 

          Později téhož dne, hned po slunce západu, se Buffy v Magic Boxu sešla se Scoobies a začala jim referovat o novinkách.

          Giles vrtěl hlavou, chodil sem a tam a, jak jinak, čistil si brýle. "Tato míra zveřejnění je bezprecedentní." Zastavil se a projel si rukama vlasy. "Nechápu, jak o tom Rada mohla nevědět."

          Buffy ukázala na laptopy, které Spike právě instaloval. "Podívejte se sám." Probudil laptop a zkontroloval ho, aby se ujistil, že rozličná okna zůstala tak, jak je zanechal. Spike situaci pečlivě zaranžoval, aby se stal vůdcem výletu po internetu. Pro žádného ze Scoobies, zvláště pak pro Xandera, by zjistit jisté věci o budoucnosti nebylo zdravé.

          Shlukli se okolo laptopu, zatímco Spike roloval informacemi. Ukázal jim bezpečnou stránku, tu, co nebyla aktualizována od smrti Buffy.

          "To je všechno o nás," vydechla Tara, šokovaná že záznamy vedou v patrnosti i její maličkost.

          Od tam je Spike vzal na turné po různých stránkách, až partě lezly oči z důlků a oni tam stáli v němém úžasu. Na stránku zaměřenou na Trio a jejich plány po návratu Buffy. Včetně jistých věcí, které se dosud nestaly – mrazící a zneviditelňující paprsky, zneužití Jonathanových kouzel a smrt Katriny Silberové.

          Zničehonic se začaly stahovat obrázky Buffy a Spika, v rozhodně ne-bojových pozicích.

          Buffy zakašlala a Spike bleskově roloval stránkou dolů.

          "Hey, co to bylo?" vyštěkl Xander. "Já něco viděl. Něco špatného. Něco, co by se stát nemělo." Hrábl po Spikově ruce, aby mu zabránil rolovat, ale Buffy mezi ně vklouzla a zatlačila Xandera zpátky. Položila mu ruku na hruď, ale nebyla si jistá, co dělat dál.

          "Proč se všichni prostě neuklidníte?" Spikův hlas byl pevný. "Vyvolali Rwasundi. Zbytek byly jen noční můry a halucinace."

          "Oh," Anya zalapala po dechu. "Rwasundi jsou velice vzácní. Jejich přítomnost v naší dimenzi způsobuje řadu lokálních dočasných poruch." Obrátili se a pohlédli na ni. Povzbuzena jejich reakcí pokračovala: "Lidské vnímání je založeno na lineární chronologii. Být vystaven Rwasundi na víc, než pár sekund, může zapříčinit živé halucinace. A mírné svědění pokožky hlavy," dokončila Anya, sama sebou zjevně velice potěšena.

          "Správně," pochválil ji Spike, "takže pokud těm třem pišišvorům zabráníme zabít tu dívku, nemusíme se obávat toho ostatního. Nestane se to."

          "Ano, ale jestli to jsou proroctví, nebude obtížné je změnit?" Xander se rozhlédnul po ostatních. "Tím myslím, není to vlastní záměr proroctví?"

          Giles pokrčil rameny. Sundal si brýle a začal bezděčně okusovat jednu straničku. Přál si je čistit před chvílí, právě když obrazovkou problesky obrazy Buffy a Spika. "Buffy už dříve udělala jisté úžasné věci, ale některé z nich byly stále v souladu s delikátní interpretací textů."

          Spike netrpělivě zavrčel. "Koukejte, to není to samé. Tito věštci nám ukázali celé… spektrum… možných výsledků. Všechno závisí na tom, co uděláme. Konkrétně řekli, že můžeme změnit záznamy." Zavřel stránku a pak vstal a začal chodit sem a tam. "Vezměte si takového Racka, například."

          "Racka?" Giles si nasadil brýle zpátky na nos, na jeho tváři se při tom jméně objevil do očí bijící úlek.

          "Jo, slyšel jste o něm?" zeptal se Spike.

          Giles pochmurně kývnul.

          "Zrzka zjistí jak vrátit Amy původní podobu a ta ji místo poděkování zatáhne k Rackovi. Potom už půjde všechno z kopce, průser na průser. Vy víte, co dokáže." Spike detaily mírně přikrášlil, ale potřeboval upoutat pozornost.

          "Ano… ano, vím," mumlal Giles.

          "Co?" vyjekla Willow. "Kdo to je?"

          "Je velice mocný, praktikuje černou magii," vysvětloval Giles. "Živí se čarodějkami a ostatními slabšími individui. Myslí si, že od něj získávají moc, ale ve výsledku se na něm stávají závislými." Chvíli nervózně přecházel místností. "Lidé se ho už dříve pokusili uvěznit… zničit. Ale on své doupě maskuje a pravidelně přesouvá. Je téměř nemožné ho lokalizovat, ledaže už sami máte co do činění s černou magií. Giles zase vzhlédnul. "Nebyl jsem si vědom, že je zpátky v Sunnydale."

          Spike se uvolnil, zatímco oni probírali blížící se hrozbu spjatou s Amy a Triem. Bylo to jako za starých dobrých časů – před touto zvláštní přemožitelkou a Scoobies – v minulosti, kdy jeho plány vycházely a on byl mocí, se kterou bylo nutné počítat. Podíval se na Buffy. Vypadala méně napjatá. Na moment zachytil její oči a ona ho počastovala rychlým úsměvem. Kývnul jí na oplátku.

          Byl překvapen, že zamířila okolo zbytku party rovnou k němu, zatímco ostatní vymýšleli plán. Vzhlédl, když ucítil její dlaň na své paži.

          "Myslím, že ti musím zase poděkovat," zašeptala.

          "Nebyl žádný problém nainstalovat počítače a předvést je těm okolo. Udělal jsem to rád."

          "Ne za to. Well, tedy nejen za to." Nervózně přešlápla z nohy na nohu. "Měla jsem na mysli to, žes dostal Xandera dál od těch obrázků a ostatní udržel ve vyjetých kolejích."

          Zasmál se. "Bylo mi potěšením, lásko." Její ruka byla stále na jeho paži a on po ní sáhnul a stisknul ji. "Uvědomil jsem si, že je musím převést do bádacího a plánovacího módu, protože mi došly bezpečné stránky, které bych jim mohl ukázat. Xander by mne nejdříve probodl a teprve pak se ptal, kdyby toho viděl příliš – zvláště pak to umělecké dílko s ním, mnou a Angelem," zamrkal na ni.

          Vyprskla smíchy a naklonila se k němu, otírajíc se o něj ramenem. Zase mu stiskla paži a pak dotek přerušila a přesunula se k Gilesovi, aby zjistila, jaký pokrok udělali.

          Spike cítil to vypůjčené teplo unikat ze své paže, jak ji tak pozoroval při chůzi. Nahnula se nad stůl, aby viděla pasáž, na kterou Giles ukazoval. Spike se usmál, když si všiml, že položila svoji dlaň na místo, kde se o něj otřela. Buffy vzhlédla od knížky a střetla se se Spikovýma očima. Zaváhala a pak se usmála. Giles něco řekl a ona se obrátila zpátky ke knize.

* * *

          Zatímco ostatní bádali a plánovali, Spike odvlekl Taru do tělocvičny, na soukromý rozhovor. Byla pro jeho plán nepostradatelná, ale momentálně stála s rukama založenýma a Spike povídal.

          "Všechno, co vím, je, že jestli Zrzku opustíš, přijde o rozum, zcvokne a dá se na špatnou cestu. Neříkám, že je to tvoje chyba – to není, ale myslím, že bys to mohla zastavit."

          Tara jen zavrtěla hlavou a podívala se stranou. "Já ne-nevím, proč mi tohle há-házíš na k-krk. Nedokážu ji kontrolovat. Vymkla se kontrole," hájila se Tara.

          "Říkám ti to, protože Amy ji bude povzbuzovat dělat šílené, nebezpečné věci." Pozvedl její bradu a podíval se jí do očí. "A Dawn je ta, kdo za to zaplatí."

          Tara se otřásla a polkla. Kývla: "Nevím, jestli dokážu pomoci, ale zkusím to."

          "To je moje holka," zazpíval Spike, poplácávajíc ji po rameni. "Povím ti, co dalšího mi o ní věštci řekli a uvidíme, co můžeme dělat."

* * *

          Vycházejíc z tělocvičny Spike narazil na Gilese. Byl hluboce zamyšlen, pročítal text, který právě vytáhnul z police a jen tak tak se vyhnul srážce se Spikem. "Uh, promiň mi, Spiku," zamumlal Giles a ustoupil stranou.

          "V pohodě," zakřenil se Spike na duchem nepřítomného pozorovatele. "Takže, Ruperte, co z tohohle všeho usuzujete?" zeptal se Spike konverzačním tónem.

          Giles vzhlédnul od knihy. "Nepodobá se to ničemu, s čím jsme se kdy dřív setkali. Jsem si jist, že Rada bude fascinována. Ačkoliv…" Zavrtěl hlavou. "Nejsem si jist, kolik jim toho říci, a jakmile se dozví trošku, budou se chtít vrtat ve všem a některé z těch výjevů…" Odložil knihu a zase si sundal brýle, jakoby pak ty obrazy byly méně živé. "Některé z těch výjevů… tím myslím, některé z těch událostí je… rozruší."

          "Mírně vyjádřeno. Přemožitelce by nijak zvlášť neposloužilo, koneckonců ani mně, kdyby se dostaly ven," souhlasil Spike.

          "Um, Spiku," Giles zaváhal. "Tihle všichni pochází z budoucnosti… nebo nepochází?"

          Spike na něj zíral, šokován ne tou otázkou, ale že to Giles skutečně vyslovil. "Měl bych říct něco jako, nic vám do toho není nebo měl byste se zeptat přemožitelky, ale já to neřeknu, Ruperte, protože…" Uhnul pohledem a nervózně přenášel váhu ze špiček na paty, při tom studoval své boty. Nakonec odhodlaně vzhlédnul zpátky k Gilesovi. "Protože bych byl rád, kdybyste mi věřil – aspoň trochu."

          Giles kývnul.

          "Ti všichni byli z možných budoucností. Záleží na tom, co teď uděláme."

          "Chápu." Giles udělal obličej. Nevypadal, že se mu ulevilo tak, jak Spike doufal.

          "Jestli se díky tomu budete cítit lépe, mají také obrázky a povídky o vás a o mně."

          "Ne…" Giles se zazubil a pak sebou škubnul. "Vlastně se proto necítím ani o málo lépe." Byl zaneprázdněn snahou prodřít čočky svých brýlí skrz naskrz. "Shledávám celou tu věc velice zneklidňující."

          "Tohle tedy hodláte říci svým kumpánům pozorovatelům, až se vrátíte do Anglie? Budete se muset vytasit s něčím víc, než s tímhle," přitlačil Spike.

          "Cože? Jak ses o tom dozvěděl?"

          Spike neodpověděl, jen se na Gilese díval, probodával ho svýma očima.

          "Prosím, nic jí neříkej. Ještě jsem se úplně nerozhodl."

          Spike pokrčil rameny a naklonil hlavu. "Myslím, že bych vás od jejího opuštění zrazovat neměl." Pokračoval v provrtávání Gilese očima, pozorovatel couvl. "To ji vžene do mé náruče."

          Giles popadl Spika za límec a přirazil ke zdi. Všechen zmatek byl z jeho očí pryč, nahrazen podrážděním. "Proč mi tohle říkáš?" naléhal. "Co z toho máš?"

          Spike mu pohled oplácel se stejným odhodláním. "Řekl jsem vám to. Chci si zasloužit vaši důvěru. Bez ní si ji udržet nedokážu." Spike na moment odvrátil zrak. "Skrýváte před ní jisté věci. Well, já také. A já zachovám vaše tajemství, jestli vy zachováte moje." Giles o tom chvíli přemýšlel a pak kývnul, uvolnil stisk a pustil Spika.

          "Výborně." Spike zacvičil rameny a promnul si krk. "Až odjedete, uchýlí se ke mně. Budeme mít pár pohádkových týdnů, pak se ujme slova provinilost. Co si budou myslet její přátelé, co si budete myslet vy? Trhá ji to na kusy." Těžce si povzdychl. "Začne být nešťastná, udělá nějaké sebedestruktivní věci a pak vztah ukončí. Je tohle to, co pro ni chcete?"

          "Ne, není," Giles se hloubavě zamračil. "A ty tvrdíš, že pokud zůstanu, tak se to nestane?"

          "Popravdě, nevím." Projížděl si rukou vlasy a chodil jako tygr v kleci. "Já jen vím, že skončí zoufale nešťastná, když odjedete. Všechno se jí rozpadá. Až se tady objeví Riley a jeho manželka, a ona uslyší o Darle, že dala Angelovi dítě, je z ní troska. Bude totálně na dně."

          "Jémine," vykřikl Giles.

          "Jo." Spike zvedl obočí a podíval se na Gilese. "Jémine je slabý výraz." Přestal přecházet. "A co by bylo tak špatného na mně a na ní? Kdyby ji to učinilo šťastnou? Chlapce s duší jste přijali. Proč ne mě?" prosil s neskutečně vroucím výrazem.

          Giles si zhluboka vzdychl. "Spiku, tohle skončilo opravdu špatně, nerad myslím…"

          "Nevadí", přerušil ho Spike. "Jsem dost dobrý, abych jí zachránil život, ochraňoval Dawn, riskoval vlastní život, ale ne dost dobrý, abych s vaší dcerou chodil. V tom to vězí, viďte? Je jako vaše dcera a já nikdy nebudu dost dobrý."

          Vykročil pryč, ale Giles ho chytil za paži. "Spiku, já chci, aby byla šťastná. Nikdy nebude mít normální život jako jiná děvčata. Pozoroval jsem tě poslední dva roky a zdáš se být upřímný. Kdybych dospěl k názoru, že bys ji dokázal udělat šťastnou," zlehka se usmál. "Mohl bych zvážit tvé neprobodnutí, jestli vás dva načapám, jak spolu randíte."

          "Pak mi dovolte říci vám jedno malé tajemství, jen mezi vámi a mnou." Vyčkal na Gilesovo kývnutí. "Tenhle můj chip," ukázal si na hlavu, "zabírá na vás všechny… ale ne na ni, odkdy se vrátila zpět." Spike s uspokojením sledoval, jak Gilesovi klesla čelist.

 

 

Část 7.

 

          Začalo to, když Spike Buffy pověděl, že chip na ni nefunguje, a demonstroval to, na její naléhání. Boj proběhl trochu jinak, než v proroctvích. Teď, když to čekal, lépe rozuměl. Věděl, že si na něm nevybíjí zlost a frustraci – už ne. Testovala ho. Zoufale se snažila zjistit, jestli ho musí zabít – dokonce i když si to sama ještě neuvědomovala. Bála se možné pravdy, ale byla rozhodnutá.

          Bojoval tvrdě, ale snažil se jí neublížit – moc. Neměl tušení, co se stane, ale doufal. Když ho konečně popadla a přitiskla ke zdi svými polibky, cítil se… živý.

* * *

          Bylo ráno a Spike ji cítil budit se po šlofíku. Buffy se rozhlédla zdemolovanou budovou, mhouříc oči před světlem pronikajícím zbytky stropu.

          "Kdy se ta budova zřítila?" zamumlala.

          Obhlédl sutiny. "Nejsem si jist. Myslím, že jsem musel být zaneprázdněn něčím jiným. Ať už to bylo cokoli…" Zakřenil se a pohladil ji po tváři. "Muselo to být pěkně fascinující, abych si tohohle všeho vůbec nevšiml."

          Začervenala se a obtočila okolo sebe pokrývku těsněji. Pokrývku? Podívala se na ni. "Spiku, kde se v opuštěném domě vzaly deky a polštáře?" zeptala se, intonace jejího hlasu nebezpečně stoupala.

          Spike se nervózně podíval stranou a vytáhl něco z kapsy kabátu. "Uh, taky jsem přinesl tohle." Podal jí mobil. "Určitě budeš chtít zavolat prckovi a dát jí vědět, že jsi živá a zdravá."

          Vrtěla hlavou, při tom začala volit číslo. "Nebudu se dokonce ani ptát, odkud se vzal."

          "Z mojí kapsy?" řekl s předstíraným překvapením. "Právě jsi mne viděla ho vytáhnout." Zase se uložil s rukama za hlavou a pozoroval přemožitelku mluvit s Dawn. Byla krásná a byla jeho, jestli se mu ovšem podaří udržet si ji. Podaří neodehnat ji od sebe, opravil se v duchu.

          Buffy ukončila hovor a hodila mu telefon zpátky. Snadno ho chytil, aniž se posadil, a schoval. "Dostává se jí královského pohoštění. Tara a Willow jí dělají palačinky." Pak se mu podívala do očí. "Dawn nebyla překvapená, že jsem minulou noc nepřišla domů. Podle všeho jí někdo pověděl, že budeme celou noc lovit velké zlé démony," řekla vyčítavě, ale beze stopy hněvu v hlase.

          "Aha," zamumlal, když po ní sáhnul a přitáhl si ji zpátky do náručí. "Prcek by se teda o tebe neměl bát, takže bychom mohli?"

          Buffy zasténala, to jí začal sázet na hrdlo polibky. "Vážně bych měla jít domů," řekla nepřesvědčivě a tulila se k němu.

          "Zůstaň," huhňal se rty na jejím krku. "Uvíznul jsem tady. Slunce je vysoko."

          "Já nevím," povzdechla si, ale neodtáhla se. "Měla bych…"

          Skočil jí do řeči: "Napadlo mne, že bychom mohli dělat něco trochu jiného."

          "Jiného?" vypískla, sedajíc si. "Já myslela, že my… tím míním minulou noc… různě, mockrát…"

          Tahal ji zpátky dolů, zatímco se pokoušela dokončit myšlenku. Buffy cítila jeho hruď narážet jí do ucha, jak se chechtal. "Vlastně jsem myslel, že bychom se mohli trošku prospat, ale toho bohdá nebude, abych zklamal dámu." Usmíval se, když jí konečky prstů putoval po křivce čelisti a pozoroval, jak její tělo opouští napětí.

          "Ne, spánek je taky fajn," zívla. "Uděláš líp, když si deku nezabereš jen pro sebe." Zatahala za pokrývku a on místo aby se s ní o ni hádal, jednoduše okolo ní ovinul sám sebe.

* * *

          Spike se prohnal zadními dveřmi, právě když Buffy dokončovala Dawninu svačinu do školy. "Brýtro," pozdravil nedbale, sotva odhodil čmoudící deku na podlahu.

          "Co děláš… a, tady?" zeptala se Buffy.

          Letmo hodil očkem po Willow a pokoušel se vypadat nenuceně. "Jen, uh, jsem si vyšel na procházku. A najednou zjistil, že jsem kousek od vás."

          Hihňala se, ale nespouštěla oči z chleba, který mazala máslem: "Nenašel bys na procházku poněkud méně hořlavou část dne?"

          "Jo, well, jenže můj zapalovač je nezvěstný." Zaujal nonšalantní pózu, opřený o zeď. Napadlo mne, že mi mohl, uh, vypadnout z kapsy, když jsem tady byl naposled," řekl s pohledem upřeným na drobnou deformaci v kapse jejích džínů.

          "Neviděla jsem ho," zalhala.

          Willow se přestala šourat okolo a sem a tam mezi kuchyňským pultem a dřezem. "Já, uh, zamířím zpátky nahoru, oblíknout se, než dorazí Doris."

          "Ok, Will, na viděnou za moment," řekla Buffy, pozorujíc ji jít kolem. Pak se obrátila na Spika. "Chabé."

          "Co?"

          "Ty. Vymýšlení výmluv."

          "Mám bloody rád ten zapalovač, lásko," předl hedvábným hlasem, při tom proklouzl za ni. Zachichtala se, když pokračoval v předstírání. "No co? Dala bys přednost tomu, abych jí řekl pravdu?"

          Buffy se na moment odtáhla, byla na rozpacích. "Nevím. Přemýšlela jsem o tom."

          "Až se rozhodneš, dej mi vědět. Počítám, že je na tobě rozhodnout co a kdy říci tvým kamarádům." Usmál se, pokoušel se zase odlehčit atmosféru a začal si hrát s jejími vlasy. "Myslím, že bych ti mohl začít říkat Zlatovlásko. Víš, miluju tyhle vlasy. To, jak skáčou a poletují kolem tebe, když…"

          Natáhla se a popadla obracečku, zlehka ho plácla do hlavy.

          "Ah-ah-ah! Tenhle lívanec není připraven být vyhozen do vzduchu a udělat přemet," vyjekl, jednou rukou sahal po obracečce, přitom už měl druhou ruku okolo jejího pasu, bránil jí v úniku.

          "Nech toho," smála se, pořád se snažila ho obracečkou praštit a nedovolila, aby jí zbraň zabavil.

          "Dobrý Godfrey Cambridge, Spiku!" Buffy a Spike vzhlédli, lekli se, když se Xander zjevil ve dveřích. "Pořád se pokoušíš svést Buffy?" Xander neúnavně pokračoval: "Už se konečně probuď. K tomu nikdy nedojde!"

          Spike začal Buffy pouštět a sunout se pryč, ale chytila ho za ruku. Potutelně na ni kouknul, zatímco Xander dál chvástavě brebentil: "Jenom úplný ztroskotanec by se s tebou zahazoval."

          Buffy se na Spika konspirativně usmála a vmanévrovala ho zpátky za sebe, jeho ruce si přitáhla kolem pasu a položila křížem přes břicho.

          "Well, ledaže je naivka jako Harmony nebo… nebo… cvok jako… Drusilla… hey… o co tady jde?"

          Buffy se na Xandera rozpustile křenila, při tom vkládala hotové sendviče do svačinového pytlíku Dawn. "Není to jasné…?" Opřela se zády o Spikovu hruď. "Jsi tady, abys odvezl Dawn do školy. Děkuji ti, mimochodem."

          Objevila se Dawn a protáhla se okolo prskajícího Xandera. Zazubila se, když zahlédla Spika držícího Buffy. Od Buffy si vzala pytlík se svačinou a na Spika mrkla.

          "Uděláte nejlíp, když to vezmete zadem. Přece po cestě nechcete narazit na Kroger démona." Spike kývnul palcem ke dveřím.

          "Pohni, Xandere, přijdu pozdě." Vylétla ze dveří.

          Xander se vzpamatoval postrkován Buffy ze dveří. "Tohle není konec, odbarvenče!" zavolal přes rameno.

          "To se vsaď," zakřičel za ním Spike. Pozoroval Buffy kráčet zpátky, s úzkostí odhadoval její náladu. Hihňala se. Chtěl se zeptat na to, co udělala, ale zazvonil zvonek u předních dveří.

          "My o vlku, vlk za humny," povzdechla si Buffy.

          "Hlavu vzhůru. Jsi na ni připravená. Máš tři trvale zde žijící ženské, aby se o Dawn staraly, a já zůstanu z dohledu. "Budeš fajn." Rychle ji políbil, otočil ke dveřím a postrčil vpřed. "Do boje!"

* * *

          Spike se poflakoval po kuchyni, zatímco Buffy jednala se slečnou Krogerovou ze sociální péče. Celou konverzaci jasně slyšel a nevyvíjelo se to dobře. Buffy byla klidná a připravená na otázky o její roli jako zákonného zástupce Dawn. Willow pomáhala, dokud nemusela odejít do školy. Doris měla těžkou práci, aby našla věci na kritizování, ale dokonce ani etuda osudem pronásledované, kterou naplánovali a nacvičili, ji nakonec nezviklala. Tolik k přímému přístupu. Vypadá to na plán B, pomyslel si.

          Vyšel z kuchyně, když uslyšel, že se dveře za slečnou Krogerovou zavřely. Buffy se o ně opírala, čelo přitisknuté na dřevo. "Nešlo to dobře, huh?" zeptal se Spike, když došel až za ni, objal ji okolo pasu a položil si bradu na její rameno.

          "Ne, neposlouchala nic z toho, co jsem říkala." Buffy se zdála sklíčená.

          "Well, pak tedy musíme zabít tu trochu času, co zbývá do tvého rande s těmi otravy a jejich paprsky neviditelnosti." Protočil ji dokola a přišpendlil ke stěně. "Možná bychom se mohli vrátit k původnímu důvodu mojí návštěvy," dýchal jí na krk, jak začal šátrat v přední kapse jejích džínů.

          "Spiku," zasténala, "tolik času zase není."

          Vytáhl ruku a zamával jí zapalovačem před očima. "Jen si beru, proč jsem přišel, lásko. Měla's na mysli něco jiného?" Byl přímo ztělesněním nevinnosti.

          Vyprskla smíchy a opřela si hlavu o jeho hruď.

          Po chvilce se ozval: "Buffy?" Trošku se odtáhla, aby se na něj mohla podívat. "O co vlastně se Xanderem šlo?"

          Vzdychla a zabořila tvář zpátky do jeho hrudi. "Nevím. Jen se mi nelíbily věci, které říkal – nebo jak je říkal. Nutilo mne to se hašteřit a vzdorovat, provokovat."

          Kývnul, chápal, co tím míní.

          "Když už o tom mluvíme, co jsi řekl Gilesovi?"

          "Co máš na mysli?" Spike ji jemně houpal v náručí a nedošel mu její konverzační veletoč.

          "Před pár dny mi řekl podivné věci. Tvrdil, že vypadám uvolněnější, když jsem s tebou, šťastnější. Znáš Gilese," zabublal v ní smích. "Řekl:" napodobila jeho přízvuk, "Ačkoli na to jen stěží dokážu pomyslet, neřkuli o tom mluvit, zdá se být pro tebe dobrý."

          "Jo, to. On a já jsme prostě vedli otcovský rozhovor na téma nevhodný nápadník."

          "Nechápu," zamračila se.

          "Ani já ne, ale nestěžuji si." Spike si Buffy přitáhnul blíž a políbil.

          "Ugh," zničehonic se odtáhla.

          "Doufám, že to nebylo ohodnocení mé techniky," zaznělo to trochu ublíženě.

          Rozchechtala se: "Ne! Ne, jenom jsem si uvědomila, že musím za pár minut jít. Musím být na rohu v 10:17…"

          "Právě za tak dlouho, kolik ti potrvá neostříhat si vlasy." Spike je zase zálibně pročísnul svými prsty.

 

 

Část 8.

 

          Buffy a Willow stály pod podloubím a zíraly na trojici všeználků, kteří, stejně jako Buffy, byli právě zviditelněni. "Takže vy tři, co? Držíte spolu, abyste byli osinou v mém zadku?"

          Warren se šinul pryč od ní. Jonathan a Andrew ho následovali. "My jsme tvoje archnemesis… sisové," proklamoval. "Možná jsi nás tentokrát porazila, přemožitelko, ale příště… um… uh, příště…"

          "Možná ne!" vykřikl Jonathan, když hodil něco na podlahu. Vybuchlo to a vytvořilo kouřovou clonu.

          Buffy naklonila hlavu k Willow a vzdychla. Její archnemesisové uvízli u zamčených dveří. Willow využila jejich zmatku a šoupla k nim po zemi vysílač paprsků neviditelnosti. "Oh – ne – Buffy, oni – utíkají – s – těmi – paprsky neviditelnosti!"

          Pozorovaly kluky popleteně zírající na své ruce a jeden na druhého. "Já myslel, že to máš," zavrčel Warren na Jonathana.

          Buffy se podívala na Willow a protočila oči. "Pospěš si – Willow, popadni tu zbraň – u jejich nohou, dřív, než s ní uprchnou!"

          Warren chvíli lezl po zemi po čtyřech, než našel paprskomet. Hned pak se ostatním podařilo otevřít dveře a všichni vypadli do uličky.

          "Minutu jsem si myslela, že budu muset použít kouzlo, abych jim ty dveře otevřela," kroutila hlavou znechucená Willow, když se spolu s Buffy otočila a zamířila ven předním vchodem.

          "Jo, Willow, vidíš, trpělivost růže přináší," řekla Buffy.

          "Hunh?"

          "Nevím, jen to znělo dobře v mojí hlavě."

          Willow přikývla. "Takže vzhůru do Magic Boxu. Uvidíme, jestli na to Giles přišel."

* * *

          Pár minut šly potichu a Willow koutkem oka pozorovala Buffy. Buffy vypadala duchem nepřítomná, ztracená v jiném světě, ale pro změnu šťastná, a Willow umírala touhou zase si se svojí nejlepší přítelkyní povídat. Věci byly od jejího návratu tak napjaté. "No, Buffy, co je u tebe nového?" Willow se otřásla, jak nepřesvědčivě to vyznělo.

          "Hunh? Co tím myslíš, Will? Bydlíme ve stejném domě."

          "To jen, že poslední týden, nebo tak nějak, se zdáš… já nevím, šťastná." Willow nakopla kamínek a pozorovala ho kutálet se ulicí, než pokračovala. "Jsi víc jako stará ty. To je fajn."

          "Díky, Will. Myslím, že vědět, co se stane a být schopná s tím něco udělat… věci usnadňuje."

          Willow chvíli přemýšlela. "Ale ty vypadáš šťastně, nejen víc uvolněná. Ačkoli, když o tom tak uvažuji, zdáš se proklatě uvolněná," zazpívala Willow a šťouchla ji loktem, usmívala se svým úsměvem provinilé tajemství.

          "Will!" vyjekla Buffy a začala se červenat.

          "Já si jen všimla, že ty a Spike spolu zdá se lépe vycházíte a pak je tu šťastná Buffy a uvolněná Buffy. A tak jsme si prostě daly dvě a dvě dohromady a ejhle, čtyři," řekla zubíc se od ucha k uchu."

          "Já nemůžu uvěřit… tím myslím…  A kdo je MY," vyhrkla Buffy.

          Willow balancovala na polštářcích chodidel. "Well, chci vědět, jestli je to pravda dřív, než kompromituji své zdroje."

          "Ó, ne! Nehodlám prostě vyklopit nějaké… možná… nekonečně temné tajemství jen protože ty tvrdíš, že víš, oč jde. Ty první."

          "Pamatuješ, jak laptopy havarovaly a potom jsem se je pokoušela zase připojit? Víš, opravdu připojit. A věděla's, že všechno, co si na internetu prohlížíš, skončí ve vyrovnávací paměti? A tam jste byli… ty a Spike. Vy jste…"

          "Willow!" utnula ji Buffy, teď rudnoucí vzteky.

          "Jste! Já to věděla! Musíš mi říct všechno!" zavřískala Willow, chytajíc kamarádku za ramena.

          "Nejdřív mi povíš, jak jsi to zjistila. Já myslela, že jsme byli diskrétní."

          "Well, dokážeme být pěkně všímavé. Narůstající počet hlídek, právě když jsme vynašli způsob snížení aktivity démonů, díky informacím z proroctví. A jak už jsem říkala, byli jste celou dobu tak šťastní a ne přepracovaní." Willowina obočí se vyklenula vzhůru, zdůraznila šťastný úsměv a potom se svraštila k sobě, předváděla přepracování. "A pak tady byl samozřejmě Spike, už vůbec ne mrzutý a zkroušený, protože: Miluju Buffy, ale ona mne nenávidí."

          Buffy na Willow zírala, ta se na moment zamyslela. "Myslím, že Tara a Anya si toho všimly první, ale nemínily jsme nic říct. Však víš, vzhledem k tomu, že Xander je pořád řádně anti-Spike a také král popírání, bylo by těžké ho přesvědčit, ledaže by vás to viděl dělat na stole v Magic Boxu." Willow se při představě Xanderovy tváře rozesmála.

          Buffy se zasmála také a pak se zamračila. "Uh, Will, Xander možná není tak úplně beze-stop, jak si myslíš. Ne po dnešku."

          "Cože? Co se stalo?"

          "Well." Buffy odvrátila zrak a pak to ze sebe vysypala: "Šla jsem si popovídat se Spikem, když jsem byla neviditelná, a Xander vtrhnul do hrobky bez zaklepání."

          Tvář Willow se na moment vyprázdnila, jak vzpomínala, co jim Xander říkal o Spikovi v posteli, kondiční cvičení, tak to vyjádřil. "Ó můj bože! Ty jsi Spikova imaginární přítelkyně!" Připlácla si ruce na pusu.

          Buffy zvedla ruku jako ve škole. "Z masa a krve… jen co si spojí ty náznaky…"

          "Bum!" dokončila za ni Willow.

          Chvíli kráčely potichu, každá přemýšlela o důsledcích Xanderova zjištění, co vlastně viděl.

          "Na tom nezáleží," prohlásila Willow.

          "Hunh?"

          "Nezáleží na tom. Jsme proti němu v přesile!" Začala počítat na prstech. "Já, ty, Tara, Anya, Dawn a myslím, že i Giles. Bude se muset chovat slušně nebo my… my… well, nevím, co přesně uděláme, ale něco uděláme." Nasadila svůj rozhodný obličej. "Oh! Mohla bych ho proměnit v krysu. Amy potřebuje partnera," zakřenila se Willow.

          "Díky, Will." Buffy svoji nejlepší kamarádku objala.

 

 

Část 9.

 

          Zbytek party už byl v plné práci, když dorazily k obchodu. Dawn pomohla Anye nalévat a odměřovat ingredience a teď obě seděly za pultem.

          Zvonek zacinkal a Buffy spolu s Willow prošla dveřmi. "Vrátil se Giles?"

          "G-man tudy proletěl! Jeho promarněné mládí zase zachraňuje den," zaječel Xander ze zadní části obchodu, právě když Giles vyšel ze sklepa. Spike mu šel v patách, nesl těžkou krabici.

          "Jejich dveře měly jednoduchý zámek. Bylo to…" Pak si všiml na koho Xander mluví. "Buffy, jsi zpět!" vykřikl Giles.

          "Kulihrášci taky, všichni jsou fajn a viditelní a ne-pudingoví," zacvrlikala Buffy. Usmála se na Gilese a pak se přes něj podívala na Spika. Položil krabici a šel k ní, zvláštně cílevědomě. Podezíravě ho sledovala, jak ji obchází kolem dokola. Zastavil se zase přímo proti ní. "Co to vyvádíš?"

          "Vypadá dost pevně." Vztáhnul ruku a dotknul se jejích vlasů. "Na omak pevná." Jeho ruka jí sklouzla po tváři, k bradě. "Přemýšlíš, jestli jsi?"

          Popadla ho za klopy a škubla jím k sobě do divokého, jednostranného polibku.

          Spike ztuhnul, jeho ruce se napůl vznášely ve vzduchu.

          Buffy se zakřenila. "Je ti to dost pevné?" Když neodpovídal, odstrčila ho a podívala se na něj.

          "Uh, přemožitelko?" koktal, protahujíc slabiky jejího jména do otázky. "Jsi si jistá, že je to dobrý nápad?" V mysli mu stále vířilo. Ona ho prostě políbila před celou partou a on stále žije – hlavně proto, že Anya odchytila Xandera a doslova ho krotila, zatímco se s ním dohadovala.

          "Trochu pozdě dělat si s tím starosti." Podívala se na Xandera. Spikova tvář se roztáhla do širokého úsměvu. Buffy vypískla, když ji bez varování objal, vytáhl na špičky a začal jí polibek vášnivě oplácet.

          Giles si významně odkašlal, načež se Spike s Buffy přestali líbat, neochotně, jejich čela se stále dotýkala. "Jsme tady uprostřed vážného vědeckého výzkumu, Ruperte," vydechl ochraptěle Spike, aniž spustil oči z Buffy.

          Giles zadržel úsměv. "Ano, well, ať je to jak chce, tohle musíme rychle dokončit."

          Vtom Xander vytrhl Anye své paže a vrhnul se vpřed, ohánějíc se jediným kouskem dřeva, který měl momentálně po ruce – tužkou. "Dej od ní ty pracky pryč!" zařval. "Přísahám bohu, Spiku, jsi prach!"

          Xanderova další slova byla rázně uťata. Když se vzpamatoval rozplácnutý na pultu, vzhlížel do tváře jednoho velice rozhněvaného pozorovatele.

          "Zodpovědnost za Buffy nesu já, ne ty," zavrčel Giles tichým, nebezpečným tónem. "Jestli budu mít pocit, že jí Spike, nebo kdokoli jiný, ubližuje… já si to s ním vypořádám." Tvrdě shlížel na Xandera. "Tvá iracionální žárlivost na Angela jí přinesla už dost bolesti. Kdybys nezatajil informaci o kouzle Willow, možná ho nemusela zabít. Kdybych věděl, cos udělal, když jsme po ní během toho léta pátrali, musel bych tě zabít sám."

          Xander zadržel dech a začal rudnout. Giles ho vytáhnul zpátky na nohy. "Věřím, že si rozumíme?" Xander kývnul a Giles mu upravil límeček a oprášil košili. "Teď máme práci, která nepočká. Navrhuji nechat minulost minulostí a vrátit se k práci."

          Xander si promasíroval krk a zase kývnul. Šel zpátky za Anyou, která ho objala a pak mu dala záhlavec. "Říkala jsem ti, že to máš nechat být," brblala na Xandera. "Jestli přijdeš k úrazu, takže nebudeme moct mít sex, zabiju tě taky."

          Slabě zakvokal smíchy. "Díky, Ahn."

          Spike a Buffy si vyměnili pohledy, pomalu se od ní odtahoval. "Myslím, že nejlíp uděláme, když zaujmeme svá místa, bude show," navrhl.

          Přikývla.

          Giles si srovnal brýle, otevřel krabici a podával jednotlivé předměty. Willow a Tara je naaranžovaly okolo symbolů, které už dříve namalovaly na podlahu. Pak se všichni klidili z cesty. Giles, Willow a Tara začali zapalovat svíčky a odříkávat.

* * *

          Mezitím se na opačné straně města Jonathan, Warren a Andrew vyhrnuli z dodávky a vpadli do svého doupěte. "Zvládli jsme to! Nesledovali nás," zaječel Warren. "Porazili jsme přemožitelku!"

          "Neexistují žádné meze toho, co teď dokážeme," Jonathan se chvěl vzrušením.

          "Znamená to, že teď ovládneme Sunnydale?" zeptal se Andrew.

          Warren otočil hlavu a ušklíbnul se na něho. "Duh! To je výsledný smysl věci, teď o to nejde."

          Ostatní kývli.

          "Teď mi dejte pár minut, abych se ujistil, že tahle věc pořád funguje. Pro případ, že bychom ji zase potřebovali." Jakmile Warren postavil paprsky-neviditelnosti na stůl, rozječely se sirény.

          "Co to je?" zeptal se Andrew, nervózně hledajíc zdroj toho zvuku.

          "Sirény, ty idiote," odpověděl Warren. "Jonathane, přines svoji kost a zbav se jich." Vrátil se ke zkoušení zbraně, zatímco si Jonathan šel pro svou kouzelnou kost.

          Ozvalo se hlasité bouchání na dveře. "Tady je policie města Sunnydale, otevřete dveře. Máme povolení k prohlídce."

          "Jonathane" zavrčel Warren.

          "Já hledám, hledám!" fňukal Jonathan.

          Slyšeli zvuky štípajícího se dřeva, jak policie vykopla dveře. Jeden strážník vytrhl Warrenovi z rukou paprskomet, zrovna když se obrátil, aby ho použil.

          Warren vztekle civěl na Jonathana. "Udělej něco!"

          "Snažím se, ale nemůžu najít svou kost a nic nefunguje!" bědoval Jonathan, zatímco mu jiný strážník zacvakl náramky.

          Andrew už byl spoutaný a vzlykaje se opíral o zeď.

          "Seržante, tady, mám to," řekl strážník držící jejich paprskomet.

          Seržant převzal zbraň a zkoumal obrovský diamant do ní zabudovaný. "Dobrá práce. Kámen odpovídá popisu toho z loupeže v muzeu. Přečtěte jim jejich práva a naložte je do vozů." Obrátil se k těm třem. "Well, hoši, jak to tak vypadá, budete muset leccos vysvětlit."

* * *

          O pár minut dřív, zpátky v Magic Boxu, z hliněné nádoby mezi Tarou, Willow a Gilesem stoupal velký oblak kouře. Tara do ní koukla. "Nic než popel."

          "Myslela jsem, že by toho mělo zbýt víc. Byla to pěkně velká kost," poznamenala Willow, při tom naklonila mísu a opatrně přesypala popel do malé lahvičky.

          "Jak dlouho to vydrží?" zajímala se Buffy.

          "Pokud to uchováme na suchém, poklidném místě, vydrží to navždy," odpověděla Willow.

          "Nebo aspoň dokud nikdo nezlomí vázací kouzlo," dodala Tara. "Ale dokonce, i kdyby je rozluštili, protože my tři je provedli společně, není to pravděpodobné."

          "A já ke kouzlu přidala něco navíc," řekla Willow. "Pamatuješ na všechny ty pásky se šmírovacími nahrávkami tebe? Mohly by vyvolat pár otázek, na které by se velice obtížně odpovídalo." Po hlase jí bylo znát, že je se sebou velice spokojená.

          Buffy kývla.

          "Well, všechny jsou magnetické, videokazety i počítačové diskety a tak. Poof! Všechno je pryč, jsou prázdné." Willow mávla rukama, aby zdůraznila to poof. "Tara také pomáhala, jako můj osobní slídil, takže se nekonalo žádné oops." Zazubila se na Taru, která kývla v odpověď.

          "Dobrá práce, Will, Taro." Tahle magická týmová práce, kterou zmákly, měla na Willow zřejmě dobrý vliv. Buffy zase pohlédla na lahvičku s prachem. "Hmmm. Myslím, že by to vypadalo pěkně jako těžítko pro Gilese. Koneckonců, provedl vloupání. Možná bychom to mohli zalít do pryskyřice. Jako ty malé zeměkoule a dětské botičky, víte?"

          "To bude muset počkat až po turnaji v monopolech, lásko," řekl Spike, který Gilesovi pomáhal odklidit zbytky magických rekvizit.

          Dawn blaženě zavrněla a mazala pomoci Taře a Willow vytírat podlahu.

          Buffy se proplížila za Spika a vklouzla mu rukama okolo pasu, čímž mu efektivně znemožnila pokračovat v úklidu. "Ale já nechci hrát monopoly," vydechla mu do ucha.

          Zavřel oči a zasténal. "Přemožitelko," zavrčel, sáhnul za sebe a přitáhnul si ji před sebe. Vzal její obličej do dlaní a přiblížil ke svému. "Prckovi leží na srdci noc zábavy s partou."

          Buffy mu vklouzla rukama pod kabát a začala obmalovávat jeho břišní svaly. "Jenže mně leží na srdci…"

          Chytil ji za ruce dřív, než stihla dokončit manévr a vytáhnout mu triko. "Buffy," řekl přísně, vyslovením jejího jména upoutal její pozornost. "Víš, že se na to těšila celé dny."

          "Fajn," odsekla a kroucením si uvolnila ruce. V očích jí provokativně zajiskřilo. "Ale nečekej ode mne, že na tebe budu mírná." Rázovala ven, volajíc přes rameno: "Dawn, pospěš si. Musíme připravit občerstvení." Obrátila se, když došla ke dveřím. "Spiku, máš klíče od auta. Pohni!"

          Zachechtal se a zvedl krabici, potřásajíc hlavou. "Do čeho jsem se to prokrindapána na stará kolena namočil," povzdechl si zmučeně – na tváři široký, spokojený úsměv. "Jsem tam v cuku letu, mazlíčku," zavolal ke vchodu do obchodu, ještě než se s krabicí pod paží vrhl dolů do sklepa.

          Giles se opíral o jednu z polic a pozoroval Spika uhánět ze dveří. Sundal brýle a třel si otlačený kořen nosu, zvažoval následky toho, co právě slyšel a čeho byl svědkem. Byl si čím dále tím více jist, že Buffy bude v bezpečí a co je mnohem důležitější – šťastná – se Spikem. Slabě se zasmál. Začínal se spíš trochu obávat o Spikovo blaho. Bozi vědí, že on sám ji kontrolovat nebyl schopen. Bude zábavné pozorovat Spikovu snahu. Postavil se, nasadil si brýle a zamračil se.

Jak jsem se jen mohl nechat přemluvit ke hraní stolních her s touhle bandou?

 

 

Část 10.

 

          Dawn pištěla nadšením: "Budu kůň!" Popadla figurku z krabice a položila ji na konferenční stolek.

          Dawn seděla na podušce na zemi spolu se Spikem a Buffy, také na polštářích. Giles si ke konci stolku přitáhnul křeslo, protože Xander a Anya zabrali gauč. Tara a Willow seděly na druhé straně stolku, proti Gilesovi.

          "Není dost figurek, aby vyšly na všechny, budeš se muset podělit, Dawn," připomněla jí Buffy.

          "Fajn! Spike a já vás všechny porazíme." Zavěsila se mu na paži a na Buffy vyplázla jazyk.

          "Dawn!" zakvílela Buffy. Pak vyhodila ruce do vzduchu. "Fajn! Prostě budu hrát s…" rozhlédla se okolo na Taru a Willow se psem, Xandera a Anyu s trakařem a nakonec na Gilese, který si prohlížel auto. "Myslím, že to budete vy a já. Chcete mít na starosti peníze nebo za nás házet?"

          "Cože?" úkosem k ní shlédnul Giles. "Um, proč nerozhodneš ty?" Zase se podíval na autíčko. "Jsem si zcela jist, že upadnu do komatu stejnou rychlostí v obou případech."

          Buffy se na svém polštáři zvedla, takže mohla Gilesovi pošeptat: "Čím dřív je porazíme, tím dříve hra skončí."

          "Aha, chápu, oč ti jde. Velice dobře." Postavil figurku na desku, vzal si pravidla a začal je studovat.

          Anya odpočítávala peníze všem týmům. "Myslívala jsem si, že tato hra je parodie na pracovní etiku, ale nyní vidím, že je to užitečný nástroj k výuce dětí. Učí je znát hodnotu dolaru. Samozřejmě, nejsou to skutečné dolary a ceny jsou pořádně pod tržní hodnotou."

          "Zapomněla jsi dát 500$ do středu," všimla si Dawn, jakmile Anya dokončila vracení peněz navíc do banku.

          "Nezapomněla," Anya si odhodila vlasy dozadu. "To není podle pravidel."

          "Ale my tak hrajeme vždycky. 500$ do středu a všechny pokuty a všechna veteš také. Bufyyyyyyy!" úpěnlivě zaprosila.

          Buffy protočila oči a viděla, že se Giles chystá něco říci, ale předběhla ho. "Anyo, my to takhle obvykle hrajeme. Je to zábava a hra je pak svižnější," řekla s pohledem upřeným přímo na Gilese.

          Chvilenku na ni zíral a pak zamrkal. "Oh, ano, správně…" Zalistoval pravidly a ukázal na paragraf: "Tady se jasně říká, že můžete doplnit vlastní pravidla, pokud jsou odsouhlasena před začátkem hry." Podal pravidla Anye a s Buffy si vyměnil kývnutí.

          "Nechápu smysl…" začala se dohadovat Anya.

          Xander jí do toho skočil: "Anyo, miláčku, pokud přistaneš na [Bezplatně parkovat], dostaneš všechny peníze ve středu."

          "Oh, chápu," usmála se chamtivě. "V tom případě, jdeme na věc." Hodila 500$ doprostřed a naklonila se přes desku, aby štípla Dawn do tváře. "Ty jsi tak roztomilá a chytrá."

          Dawn se na ni zamračila a odpálkovala její ruku. "Nejsem dítě, Anyo."

          "Jistěže nejsi," vyhrkla Anya.

          "Jak myslíš," odpověděla Dawn, vracející se k uspořádávání svých peněz.

          Házeli kostkou, aby určili, kdo začne a Dawn vyhrála. Dawn hodila a Spike zvedl koníka a začal se pohybovat po desce. Tara a Willow přišly na řadu jako druhé, pak Xander a Anya, Buffy a Giles házeli poslední. Kostky cestovaly okolo, od jednoho týmu ke druhému a všichni začínali podléhat duchu hry.

          Navzdory sobě samému Giles zjistil, že je fascinován výzvou vytyčit strategii, aby eliminoval náhodný hod kostek. V tomto byl s Buffy ve sporu. On chtěl koupit všechno, kde přistáli, zatímco ona chtěla šetřit a střádat hotovost. Časem byly všechny nemovitosti rozprodány, oni měli jen jednu barevnou skupinu, červenou, a jednu železnici, jako výsledek jejich úsilí.

          Avšak situace Gilese a Dawn nebyla nejhorší. Tara a Willow získaly nejméně hodnotný majetek na desce, vlastnily tmavě purpurový pár a vybavení. Anya se smála, protože je o pár kol později smetla, to když přistály na jejím prvním hotelu.

          Dawn se skvěle bavila. Ona a Spike si vedli velice dobře. O malou chvíli později to byli oni proti tandemu Anya a Xander. Byla přestávka, Giles svou poslední figurku předal Dawn.

          Buffy zívla a přišoupla se blíž ke Spikovi. Bezmyšlenkovitě ji hladil po zádech, při tom pozorovali Dawn radostně počítat poslední peníze Gilese a Buffy. Dawn smetla domy a hotely ze svých nových pozemků a úhledně zařadila jejich karty nemovitostí mezi své vlastní.

          V té chvíli zazvonil telefon. Buffy se podívala na svého pozorovatele. Jediní lidé, kteří by v tuhle hodinu volali jí, byli už tady.

          Giles se zvedl: "To musí být Wesley. Když jsem nechával vzkaz, řekl jsem, že budu pravděpodobně tady."

          "Hodně štěstí," popřála mu Buffy, aniž se hnula ze svého místa, pohodlně opřená o Spika.

          Giles kývnul a šel do kuchyně, aby zvedl telefon.

          Na hrací desce zuřil lítý boj, síly Dawn a Anyi byly víceméně vyrovnané. Spike a Xander poslušně dělali, co se od nich očekávalo, a posouvali figurky. Xander byl zvláštně a nezvykle tichý a povolný, vůbec ne jako prve v Magic Boxu. Záda opřená o gauč, jednu ruku okolo Anyi a ve druhé šálek čaje, který Willow připravila speciálně pro něj.

          Xander sáhl po kostkách, ale polapila je Dawn. "Ooh, počkej, Xandere, ještě nejsem hotová! Musím položit na své nové barevné skupiny domy." Obrátila se a koukla na svého partnera. "Co myslíš, Spiku?" Přímo nadskakovala na kolenou, sotva popadala dech.

          Mrknul přes desku na Xandera a Anyu. "Mám rád ty červené, prcku." Zvedl obočí a zakřenil se na Dawn. "Xander ječí hlasitěji, když na nich přistane."

          Zapištěla škodolibou radostí. "Ohh, chci hotel na každém z nich," poroučela si, odpočítávajíc peníze pro Anyu. Převzala figurky, které jí Anya podala a svědomitě je aranžovala na své latifundie. Když skončila, hodila kostkami a posunula koníka. "Bezplatně parkovat!" vrčel Xander, jak si ze středu přitahovala hromadu peněz.

          Zatímco Xander sahal po kostce, Dawn počítala čtverečky od trakaře k další nemovitosti. "Potřebuješ 2, 7 nebo 10, abys nás minul." Zatleskala. "To se ti nikdy nepodaří."

          Xander se mračil na moře červených hotelů, které se mu vysmívaly z desky. Natáhl se s kostkami k Taře. "To nikdy nevíš. Možná by nám Tara mohla pro štěstí fouknout na kostky."

          Tara se zachichotala a zavrtěla hlavou. " Je to jen na vás. Slíbily jsme kostky neovlivňovat."

          "Oh well," Xander přesunul ruku před Anyu. "A co ty, Ahn?"

          "Přece víš, že nemám své síly, Xandere. A dokonce, i kdybych je měla, nemohla bych je použít ke splnění svého vlastního přání," vysvětlovala.

          Xander pozvedl ruku: "Je to jen hra, Ahn."

          "Oh, no tak dobře." Naklonila se mírně dopředu a foukla na kostky.

          Xander je hodil na desku. "10, těžko uvěřit!" vykřikl. "Ano! Popadl trakař a tančil s ním kolem Dawniných hotelů. "Nezastavím se tady, ani tady, ani tady," pozpěvoval si při tom. "Co ty na to, Dawnstere?" Zaculil se, pokládajíc před ni kostky, velice se sebou spokojen.

          Dawn si se Spikem vyměnila zlý úšklebek. "Myslím, žes vykoulel double a házíš znovu," zazubila se, házejíc mu kostky nazpátky.

          Xanderova tvář pohasla a Dawn se vrátila k vypočítávání, které hody ho přivedou na buben.

          Spike jí škádlivě protřepl vlasy a zeširoka se usmál: "To je moje děvče. Žádné slitování." Dawn se smála, když jí uhlazoval rozcuchané vlásky na místo. Nabrala si hrst plnou popcornu a sadisticky pozorovala Xandera.

          Po Spikově druhém boku se uložila Buffy a jeho stehno použila místo polštáře. Nejdřív sledovala hru, ale po pár minutách ucítil, jak se její tep a dech zpomalují.

          Giles se vrátil od telefonu a usadil se zpátky do křesla. Spike k němu s očekáváním vzhlédnul. "Právě volal Wesley, aby mi sdělil, že souhlasí. Postará se o Holtze. Dal si načas a pořádně si to promyslel. Dospěl k názoru, že máme pravdu, co se Angela týká. Nebude ochotný zabít ho vlastní rukou. Má to co dělat s pocitem viny, kvůli Holtzově rodině."

          "Porozuměl všemu?" zeptal se Spike.

          Giles přikývl. "Uvědomuje si falešnost onoho proroctví a podnikne kroky na ochranu Connora."

          "Pak je vše v pohodě."

          "Spiku, chápu, proč jsi chtěl, abych zavolal Wesleymu a nezmiňoval se o tobě, ale pořád mi není jasné, proč jsi chtěl pomoci především Angelovi," vrtěl hlavou Giles. "Co já vím, vy dva jste se nikdy v lásce neměli."

          "Přece nemůžu nechat svýho strejdu vtáhnout do nějaké dimenze démonů," pokrčil rameny Spike, pokoušel se vypadat uvolněně a suverénně. Sklouznul očima ke spící Buffy. "Hele, Gilesi, podal byste mi deku?"

          Giles mu ji podal a sledoval, jak deku rozprostřel a pečlivě Buffy přikryl. Zvedl jí vlasy a zababušil ji až po bradu. Uhladil pokrývku a položil si ruku na její záda. Vzhlédnul a uviděl Gilese, který ho zvědavě pozoroval. "Myslím, že je trochu přetažená po té patálii s Triem. Být neviditelná a pak zase viditelná si musí vybrat svou daň."

          Giles kývnul a Spike se vrátil k hlazení jejích zad. "Zdá se, že je čas zakopat válečnou sekeru, to je vše," dodal Spike.

          Zbytek skládačky začal Gilesovi zapadat do sebe a on vypadal zamyšleně. "Ale pokud neví, odkud ta informace pochází…"

          Spike pokrčil rameny. Chystal se ještě něco říci, když vtom se všichni rozkřičeli.

          Xander přistál na Dawnině Boardwalk hotelu. Xander zaúpěl, jakmile Anya sečetla jejich čisté jmění. "Xandere, tys nás zruinoval! Ty a tvé lehkomyslné házení kostkami."

          "Je to jen hra, Anyo!" začal zvyšovat hlas.

          Dawn zavřískala a mohutně Spika objala, skoro ho porazila. "My jsme vyhráli! Koukej, vyhráli jsme."

          Přitisknul ji k sobě na oplátku. "Nejen, že jsme vyhráli, prcku. My je přímo rozdrtili!" smál se spolu s ní. Po chvilce se podíval na Dawn. Zvlnil obočí a kývnul ke Xanderovi.

          Dawn pohotově chytila narážku. Pustila Spika, natáhla ruku ke Xanderovi a pak k Anye. "Skvělá hra, lidi." Potřásla jim ploutví a hrála si na dobře vychovaného vítěze.

          Anya se nepříliš přesvědčivě usmála a šťouchla rukou do Xandera. Ten místo odpovědi zavrčel a pak zarputile civěl na Spika.

          "Um, ještě trochu čaje, Xandere," nabídla Willow, vstoupila mu do výhledu a podala čerstvý čaj.

          Chvíli těkal pohledem mezi Willow a Anyou a pak si povzdechl a zhluboka se napil z hrnečku, který mu Willow strčila do dlaní. "Jéžiši, Willow, tohle je skvělý čaj. Jaký vlastně?"

          "Prostě bylinkový čaj, co jsme s Tarou uvařily. Žádný kofein – co by tě znervózňoval nebo nutil ponocovat."

          "A ani kozlík lékařský, anóbrž valerián, ti neublíží," zašeptala Tara a ty dvě se rozhihňaly. Po dnešních událostech připravily pro Xandera speciál. Byl neškodný a měl mu zabránit pokazit večírek pokusy zabít Spika.

          "O co jde?" vyhrkl Xander, nebyl si jist, jestli se nesmějí jemu.

          "Oh, my jen, um, myslely, že si to budeš muset u Anyi vyžehlit, kvůli tomu poslednímu vrhu," lhala Willow a modlila se, aby ta výmluva nebyla příliš chabá a aby dál nenaléhal.

          Xander pokrčil rameny a upil další doušek svého čajíčku, zatímco Willow a Tara odklidily nádobí a zbytky po večírku a řekly všem dobrou noc. Anya posbírala všechny hrací figurky a uložila desku monopolů do krabice.

          "Díky za hru, Dawn, a gratuluji," řekl Giles a vstal, chystajíc se k odchodu.

          "Musíme si to někdy zopakovat," vyhrkla okamžitě.

          Giles se na ni něžně usmál. "Ano, vlastně jsem se dobře bavil, navzdory svým původním obavám. Bylo by příjemné být občas spolu jen kvůli zábavě."

          Dawn se na Gilese zaculila.

          Xander a Anya Dawn po cestě ven objali. Giles chvíli otálel, ohlížel se na Buffy, pořád spící, schoulená Spikovi na klíně. Takto pokojnou a šťastnou ji často nevídal.

          "Nemějte obavy," uklidňovala ho Dawn. "Odnese ji nahoru, když je teď Xander pryč."

          Giles mírně zrůžověl. "Dozajista," zamumlal, pak se vrátil pohledem k Dawn. "Byl to milý večer. Nashledanou zítra." Vyšel ven a Dawn za ním zavřela dveře. Pořád měla na tváři veliký úsměv.

          "Užila sis to, viď, prcku?" zeptal se Spike. Opatrně si zvedl Buffy do náručí a kráčel k úpatí schodů, kde stála Dawn.

          "Oh, já si náramně užila. Obvykle spolu býváme jenom, když se stane něco strašného. Tohle bylo pěkné."

          "To rád slyším, lásko." Laskavě se na ni usmál. "Teď musím vzít velkou ségru nahoru. Měla dlouhý den. Uvidíme se ráno."

          "Dobrou noc." Usmívala se, když sledovala Spika nést Buffy po schodech nahoru, do její ložnice, a zavřít dveře zevnitř. Dawn se zvrtla na podpatku a odplula do svého pokojíčku.

 

 

Část 11.

 

          Poté, co zatkli Trio, uběhlo pár poklidných týdnů. Trochu vzrušení přinášeli jen obvyklí upíři a různorodá směska démonů na zabití. Spike a Buffy vyřídili démona v Double Meat Palace, s jen nepatrnými obtížemi. Příšera spoléhala na paralyzující jed. Když narazila na oběť, která o něm věděla, rychle se ocitla na špatném konci Buffyiny sekery.

          Mezitím se Buffy, Spikovi, Taře, Willow a Gilesovi dařilo platit účty, zatímco Buffy obstarávala zabíjení. Pořád hledala práci ve dne, na zkrácený úvazek, ale ještě nic nenašla. Spike vypadal bezstarostně. Když na něj přitlačila, řekl, že má plán, a ona že si s tím nemá lámat svou krásnou hlavičku. Došla k názoru, že je to pro ni zdrojem úlevy i obav.

          Buffy jen stěží dokázala uvěřit, když jí Spike prozradil, že podle mnohých proroctví její kariéra zahrnovala patlání Double Meat Medleys. Přinejmenším neměla na hlavě jednu z těch ohavných oranžových čepic, když do města vpadl Riley a požádal ji o pomoc. Neuměla si představit nic trapnějšího.

* * *

          Spika vzbudily dveře hrobky, které se s prásknutím rozlétly. Pozvedl hlavu a uviděl Rileyho, jak před sebou drží zbraň. Mířil přímo na Spikovu hruď. "Měl bys dávat majzla, kam tím míříš, kámo." Spike si poklidně sundal z ohrožené hrudi Buffy a posadil se mezi ni a Rileyho.

          "Přestaň se vrtět," zabrblala v polospánku. Pokusila se ho stáhnout zpátky k sobě dolů a zase si mu zabořit čumáček do prsou. Při tom shrnula přikrývku, odkryla tak svoji tvář.

          "Buffy?" Riley zapracoval k infarktu.

          Buffy reptala, pořád ještě nebyla úplně probuzená.

          Spike se natáhnul a prohrábl jí prsty kadeře. "Máme společnost, lásko. Vstávat a zářit."

          "Posledního jsem zabila já," mumlala, "je řada na tobě."

          "Mazlíčku, to je vojáček, ber na něj ohled," Spike do ní zase šťouchnul.

          "Oh, bože," zaksichtila se. "Musím se oblíknout. Když sem vrazil Xander, byla jsem aspoň neviditelná."

          Spike se zachechtal. "Je mi líto, že to musím říci, ale tví přátelé nemají žádné způsoby."

          "Jo, jasně, na rozdíl od tvých zdvořilých kamarádů démonů," remcala a lovila kolem sebe kousky šatstva.

          "Clem je náhodou velice zdvořilý."

          "Haló," skočil jim do výměny názorů zmatený Riley. "Tohle všechno je velice krásné, ale proto tady nejsem… Doktore."

          "Kdo?" zvedl obočí Spike.

          "Kde jsou… Doktore?" zopakoval Riley.

          "Kde je co a proč mi tak pořád říkáš?" zeptal se ostře Spike.

          Buffy se na Spika podívala: "Hoši, proč si na chvíli nezavzpomínáte na staré dobré časy, než se-" Koukala z jednoho na druhého, zjistila, že se žádný z nich zřejmě nemíní pohnout, tak vyštěkla: "Haló! Otoč se Riley, ať se můžu oblíknout."

          "Ano, co by si panička pomyslela?" zavtipkoval Spike.

          Riley protočil oči. "Fajn, ale nejdřív pojď sem, kde na tebe můžu dohlížet." Hlavní zbraně ukázal na Spika.

          Spike si přitisknul prostěradlo k hrudi a přehrával hrůzu: "Buffy, pomoz mi, von mě chce vidět nahýho," lamentoval.

          Riley si povzdechl, vztáhl ruku, popadl Spikovy džíny ležící na křesle a hodil mu je.

          "Díky, brácho." Spike je chytil jednou rukou, vklouznul do nich a sjel z kamenné rakve. Sebral košili a šel za Rileym. "No tak, no tak, koukej se jinam. Už ti nepatří."

          Riley ignoroval jeho legrácky a jízlivě se na Spika usmál, skrz zatnuté zuby. "Jsem rád, že jsem zpátky v Sunnydale. Všichni místní mluví anglicky a já vím z koho vymlátit informace. Proto mne to sem táhlo. Kde jsou vejce, Doktore?"

          "Vejce?" Buffy, nyní již zcela oblečená, se prosmekla okolo Rileyho a postavila se vedle Spika. "Tys dělal snídani?" zašveholila na Spika.

          Zakřenil se na ni.

          "Vejce Suvolte démonů," ozval se Riley, podrážděnost postupně nahrazovala šok, který utrpěl při pohledu na Buffy a Spika, nahé, spolu v posteli. "Vím, že jsou tady a hodlám tuhle díru obrátit vzhůru nohama a najít to hnízdo." Riley rozhodně vykročil k žebříku a začal slézat.

          "Bacha na nábytek," zavolal za ním Spike. "K tomu málu co vlastním mám osobní vztah."

          Buffy zvedla oči na vrch hlavy a mrkla na Spika. Oba následovali Rileyho dolů do sklepení.

          Měl před nimi náskok, šmejdil všude kolem. "Posral's to. Neudržuješ je v chladu, že ne… Spiku?" zavřeštěl Riley.

          Buffy popošla vpřed a zírala na vejce s otevřenou pusou. Došla až k nim a na jedno zaklepala. Pak, dřív než měl kterýkoli z mužů šanci zareagovat, se obrátila a bouchla Spika do paže.

          "Já ti říkala, žes na něco zapomněl."

          Spike se na ni podíval a zaculil se. Miloval, když laškovala. Pokrčil rameny. "Moje vina to není, lásko. Rupert říkal, že musíme zmrazit jenom ta živá."

          "Hunh?"zachrochtal Riley.

          Spike se teď už nepokrytě chechtal. "Jo, čarodějky udělaly jedno takové kouzlíčko, řekněme, že tahle všechna uvařily natvrdo. Ale neměj obavy," chlácholivě poplácal Rileyho po rameni. "Dvě vejce jsme právě pro vás hochy v khaki zachránili. Jsou v mrazáku v Magic Boxu." Samolibě se odšinul od Rileyho zpátky k Buffy, a objal ji.

          "Buffy!" Riley teď vyčítavě zíral na ni. "Kdys mi mínila povědět o tomhle?"

          Narovnala se a čelila jeho zlostnému pohledu svým vlastním. "Kdys mi ty mínil povědět o Sam?" Tázavě naklonila hlavu na stranu. "Můžeš říci, nebyla vhodná chvíle?"

          Riley vzdychl a doslova si dal pohov, oči sklopil ke svým nohám. "Dobrá, budiž. Myslím, že jsem to mohl zvládnout mnohem lépe." Vzhlédnul zpátky k ní. "Omlouvám se. Já jen nevěděl, co říci. Ahoj Buffy! Moje manželka, se kterou ses nikdy nesetkala, a já, potřebujeme, abys nám pomohla ulovit démona."

          Popošla vpřed a zlehka ho pleskla přes biceps. "Bylo by to tak těžké?"

          "Ano, vlastně ano," odpověděl Riley, přenesl váhu, jak si hodil zbraň na rameno. Spike se zasmál, což Rileyho přimělo Buffy obejít a rázně k němu přistoupit, dloubal do Spikovy hrudi prstem. "A ty, jestli jí někdy ublížíš…"

          Spike odstrčil Rileyho ruku a skočil mu řeči. "Dej si pohov, tohle znám nazpaměť. A navíc by sis musel stoupnout do fronty za Gilese, Xandera, čarodějky a mého drahého pra-knížete."

          "Hunh, koho?" Riley nechápal, potřásal hlavou. Odjakživa měl delší vedení.

          "Vysoký, zasmušilý, příliš mnoho gelu ve vlasech a úplně beznadějně zamilovaný do…"

          "Angel? On ví o… tomhle… tobě?" skočil teď na oplátku Riley do řeči Spikovi. Žasl.

          Spike se mírně zhoupnul na poduškách chodidel, jazyk zkroucený okolo horních zubů. "Ne, 'si to schovávám na deštivý den." Spikova ústa sebou škubla vzhůru, do rozpustilého úsměvu, jeho oči při tom tančily.

          Riley se navzdory sobě samému zachechtal: "Jo, dal bych hříšný prachy za možnost to vidět."

          Spike chvíli vypadal zamyšleně: "Dejme tomu, ty peníze bych mohl dát prckovi na studijní fond. Když už o tom mluvíme, taky bych ti mohl prodat lepší pořadí na seznamu lidí, kteří mne míní zabodnout."

          "Cože?" Riley se během Spikova blábolení vzrušoval představami Angelovy reakce.

          "Oof!" Spike vypustil páru, protože ho Buffy dloubla do žeber.

          "Tohle je taková zábava, ale musíme jít. Hned!" Postrčila Rileyho k žebříku.

          Vylezl nahoru a čekal na Buffy. "Jdeš?"

          "Já to do Magic Boxu vezmu skrz tunely, spolu se Spikem. Setkáme se tam," odpověděla.

          Přikývnul.

          "Haló! Kdo odklidí tenhle bordel? Ta vejce smrdí!" zahulákal za ním Spike.

          Buffy ho popadla a políbila dřív, než stihl říci něco jiného. "Ty si tohle vážně užíváš, viď?"

          "Tohle si užívám vždycky," potvrdil bez uzardění a začal tahat za lem její halenky.

          "Já myslím tropit si z Rileyho šprťouchlata." Plácla ho po ruce a zamířila do tunelu.

          "Ó, ano! Skoro se to vyrovná té nové kolíkové anekdotě." Popoběhl, aby ji dohonil. "A všiml jsem si, že ani tys nevyskočila na jeho obranu." Zakřenil se, chytil ji za ruku a zpomalil, aby mohl jít vedle ní.

          "Já byla příliš překvapená pohledem na to mužské spolčení vzniklé z vaší společné averze k Angelovi."

          "Ne, pochopila's nás z gruntu špatně, lásko." Viděl, jak k němu vzhlédla, zvedajíc obočí." "My toho bloody debila nenávidíme," dokončil, zlomyslně se culíc.

          Buffy se rozřehtala a přitáhla si ho při chůzi blíž k sobě. "Ale tam se žádné řeči o Angelovi vést nebudou," řekla přísně. "Já mu to povím."

          Podíval se na ni.

          "Až nastane ta správná chvíle… a já budu připravená… a už se tomu pravděpodobně nebudu moct vyhýbat déle…" klesla hlasem.

          "Tak vidíš, tohle je problém, mazlíčku. Ty mu to povědět nechceš a já ano. Mohl bych tě ušetřit velkého bolení hlavy." Jeho úsměv se vytratil. "Nebo je v tom něco jiného?" zeptal se tiše.

          Buffy Spika předběhla a postavila se před něho, nečekaně ho tím zastavila. Všechen smích z její tváře vyprchal, vytěsněn ponurým odhodláním a špetkou čehosi jiného… strachem, možná. "Já mu to oznámím. A ano, je v tom něco jiného – TY – rozprášený. Nebudu tím procházet znovu." Vyhledala jeho oči. "Slib mi, že tím nebudu muset projít znovu." Její ret se chvěl, jak tak k němu vzhlížela.

          Něžně ji pohladil po tváři. "Šššššššš," mumlal a přivinul si ji na prsa. "Co má tohle znamenat?" Pokoušel se pochopit, o čem mluví. "Měla's další ze svých přemožitelských snů? Byl jsem… proboden nebo tak něco?"

          "Ne," zanaříkala. Zvedl jí bradičku, aby se mu musela dívat do tváře. Chvilku se snažila odtáhnout, ale pak to vzdala. "Jako Angel." Stiskl rty do tenké čárky, když to říkala, nebyl si jist, kam tím míří a bál se nejhoršího. Uviděla to a zavrtěla hlavou. "Ne, nechápeš to. Nemůžu tě vidět umírat… a… nemůžu zabít muže, kterého miluji. Zase." Bouchla ho do hrudi. "Nikdy neudělej nic, kvůli čemu bych tě musela zabít."

          Úleva a radost mu zaplavily obličej. Spike stál nehnutě, vstřebával, co právě řekla. Na matičku zemi se vrátil, když ho objala pevněji. Naklonil se, aby ji políbil, měkce. "Nejsem si jist, že jsem tě dobře slyšel, můžeš mi to zopakovat?"

          "Jestli's mne neslyšel, nebudu to říkat znovu," ohrnula nos.

          Ústa se mu roztáhla do dokonce ještě širšího, blaženého úsměvu. "Také tě miluji," vydechl. "Slibuji, že tím už nikdy nebudeš muset procházet znovu," řekl a začal ji líbat podél linie čelisti a po krku dolů.

          … do Magic Boxu se dostali velice, velice pozdě.

 

 

Část 12.

 

          "Ok, co víme?" zeptala se Buffy. Bylo pár hodin po rozbřesku a závěsy v jejím pokoji byly zatažené, aby zadržely sluníčko venku. Ležela křížem přes postel, na břiše, pokrývku vytaženou až nahoru a v duchu naposledy procházela svůj pomyslný seznam.

          "Prcek si nic nepřál." Spike se předklonil, šťouchal do deky, trochu ji shrnul dolů, když Buffy prstem na záda maloval imaginární fajfku.

          "Žádná přání, odškrtnuto," poznamenala Buffy. "A my jsme ji neignorovali."

          "Správně," kývnul Spike, posouval deku a další fajfku namaloval trochu níž, hned pod lopatku. "Pomohl jsem jí vrátit bižuterii do Magic Boxu."

          "Pořád si myslím, že jste tam měli jít ve dne," vrtěla Buffy hlavou.

          "Nechtěl jsem, aby nás Anya přistihla při činu a tahle aspoň byla větší legrace, skoro jako za starých časů." Zasmál se, zavzpomínal na dobrodružství dnů dávno minulých.

          Buffy protočila oči. "Ok, to je minulost, zpátky k mým letošním narozeninám. Nezvu nikoho z práce, Xander nezve nikoho z práce. Ne-narozeniny a žádní civilisté!" počítala Buffy na prstech fakta.

          Spike namaloval další dvě fajfky, kochal se tím, jak sebou její svaly pod kůží cuknou, když se jí dotkne. "A co Clem? On je jen těžko civilista a určitě pomůže, pokud se něco pokazí."

          Buffy věděla, že démon s velkýma ušima jako plácačky a převislou kůží je asi jediný Spikův kamarád. "Jasně, přiveď ho, ale žádná koťata a… nic se nepokazí." Slastně si vzdychla, když smetl její vlasy a začal jí masírovat záda.

          "Žádná koťata, chápu. A když už mluvíme o věcech, které neradno tahat domů, cos minulý týden udělala se zlomeným mečem toho démona?"

          "Dala jsem ho Gilesovi. Došla jsem k názoru, že by mohl zařídit, aby se démon nevrátil." Vzdychala, jak jí jeho ruce hnětly svalstvo. "Trošku níž, myslím, že jsem si minulou noc něco natáhla."

          Spike se zachechtal: "Jak k tomu podle tebe došlo, lásko."

          Ohnala se po něm, ale žádného efektu nedocílila, z polohy ležmo na břiše na něj nedosáhla. Vzdala to, načechrala polštář pod svou hrudí a položila si na něj tvář, dívala se na něho.

          Spike se zase zasmál. "Kazíš výsledky mé práce, lež klidně a drž."

          "Myslíš, že to bude fungovat?"

          Pokrčil rameny. "Jsme tak připraveni, jak jen kdy můžeme být." Spike zapracoval níž, masíroval zatuhlý uzlík v bederní oblasti.

          "Jo, mysleli jsme na všechno," slastně sténala.

          "Na všechno… Hey, kde dneska všichni jsou?"

          "Řekla jsem jim, že potřebuji den, abych na své narozeniny všechno připravila. Dům a tak, na večírek. Budou tady okolo sedmé."

          "Já myslel, že Zrzka a Tara všechno zvládnou?" Spike ji překulil na záda a zjevil se nad ní, ruce položené po obou stranách její hlavy.

          "Zvládnou," zahihňala se. "Teď se nemůže nic pokazit."

          "To rád slyším," zachraptěl, při tom se už skláněl, aby ovoněl její hrdlo.

* * *

          O dost později zazvonil budík. Buffy se přetočila, aby ho mohla típnout. Smůla, display hodin hlásal, že je 18:30. Tara a Willow už pravděpodobně chystaly oslavu. Měla třicet minut, aby vstala a oblékla se, než zbytek Scoobies dorazí na ne-narozeninový večírek. Kňourajíc se posadila a protáhla. Pak vztáhla ruku a strčila do Spika. "No tak, nadešel čas čelit dalším narozeninám Buffy."

          "To už je tak pozdě?" zvedl hlavu, mírně dezorientován.

          "Je půl sedmé." Přitáhla si prostěradlo a začala vstávat.

          "Kam se ten čas poděl." Uculil se, převalil na záda a protahoval se jako velký, spokojený kocour.

          Otočila se, aby se na něj podívala a hbitě uhnula jeho rukám, které se ji chystaly polapit.

          "Ne, ne, ne!" Pevně prostěradlo sevřela, pohrozila mu a odtáhla se. "Pořád ještě existuje pár mých přátel, kteří nás nepřistihli in flagranti a já to tak míním nechat co nejdéle. Vstávej a hoď něco na sebe."

          Vzdychl, ale stejně vstal. Nechal pokrývku pokrývkou a šel k ní, hledal své oblečení.

          "Co to děláš?" zalapala po dechu, když proklouznul za ni a ovinul paže okolo jejího útlého těla. Jeho dlaně jí bloudily po kůži a dolů pod prostěradlo.

          Zarýval se jí nosem do úžlabiny hrdla. "Hledám své šaty, jaks nařídila. Když jsem je viděl naposled, měla's je ty."

          Zahihňala se, navzdory sobě samé, odchytila jeho ruce a odstrčila ho. "Oblíknu se v koupelně, jestli toho nenecháš."

          "To nesmíš," zabručel. Chvíli ji nechal na pokoji, posbíral své svršky a usedl na konec postele. Odtam ji pozoroval, při tom se soukal do šatů. Brala věci ze skříně a vždycky je na chvíli podržela před sebou. Fascinovaně ji sledoval. "Ušetřila by sis spoustu problémů, kdybychom během párty prostě zůstali tady nahoře."

          Ani se na něj nepodívala. Znala výraz, který má s největší pravděpodobností na tváři, a jestli ho uvidí, nemusela by být schopná se obléknout. "Proč nejdeš dolů a nepodíváš se, jestli Willow a Tara nepotřebují pomoct?"

          "Vyhlídka tady nahoře se mi líbí víc."

          Buffy zanaříkala: "Musím se nachystat." Popadla ho za flígr, vystrčila ze dveří a přirazila je za ním.

          Zabouchal na dveře: "Hey, a co moje boty?"

          "Obout se můžeš později. Teď běž dolů a dej mi svátek." Slyšela ho se smát, jeho smích se ztrácel na schodech.

          Bosky dorazil do kuchyně a rozhlédnul se. "Byl jsem vyslán, abych vám dvěma pomohl doladit poslední detaily."

          Willow a Dawn se nad podnosy, na které aranžovaly pochutiny, marně pokoušely skrýt své obličejíky. Tara se také červenala, ale na tváři měla rozpustilý výraz. "Konečně tě vyhodila?" zachichotala se.

          Spike se na ni na oplátku zaculil, ale kousnul se do jazyku, protože si všiml Dawn. "Nic takového. Prostě mi řekněte, s čím potřebujete píchnout."

          "Mohl bys odnést mísu s punčem a šálky a naservírovat je vedle," navrhla Willow.

          Spike kývnul a začal vše nosit na stůl.

          Pár minut před sedmou sešla Buffy ze schodů, hodila Spikovi boty a s úsměvem se rozhlédla okolo. Willow a Tara se na ni dívaly s očekáváním. Uháněla k nim a obě objala, a pak i Dawn. "Odvedly jste pěkný kus práce, kouzelná výzdoba. A jídlo krásně voní. Díky."

          "Oh, to nic nebylo," mávla potěšená Willow rukou a zubila se. "Šťastné narozeniny, Buffy." Milovala vědomí, že má zase zpátky šťastnou Buffy.

          Na dveře někdo zaklepal a Buffy šla vpustit Xandera a Anyu dál. Zatímco jí přáli šťastné narozeniny, dorazil Giles. "Šťastné narozeniny," řekl, objal ji a políbil na čelo. "Přinesl jsem ti takovou maličkost," a podal jí malý balíček s velkou mašlí.

          "Díky, Gilesi." Buffy položila dárek na stůl k ostatním.

          Z kuchyně vyšel Spike, následován Clemem. "Rád vás všechny poznávám," řekl Clem, zamával a získal si tak jejich pozornost.

          Giles zamrkal a pak narovnal ramena, přešel ke Clemovi a napřáhl k němu ruku. "Rád vás poznávám, Cleme. Já jsem Giles." Potřásl Clemovi pravicí a zvedl obočí na Spika. "Jste přítel Buffy?" zeptal se Clema.

          "Well, jednou jsme spolu hráli poker, ale hlavně jsem kamarád Spika. Poflakujeme se spolu, mastíme karty, koukáme na telku a tak," vysvětloval, snažil se mluvit tak, aby na lidi působil neškodně, jak nejvíc to bude možné.

          Giles kývnul. "Aha, chápu."

          Obcházeli pokojem, jedli, pili, povídali si o blížící se svatbě a vyměňovali si historky o dřívějších narozeninách Buffy. O půl deváté se usadili v jídelně a Buffy začala rozbalovat dárky.

          Na příkaz zavřela oči a Anya a Xander pro něco odešli. Když je směla otevřít, uviděla, že jí Xander vyrobil dubovou truhlu na zbraně. "Je překrásná, Xandere. Děkuju ti." Zběžně ho objala.

          "Nebudu mu kvůli tomu vyhrožovat," pochlubila se Anya Dawn. "Xander a já se tento víkend bereme a je ok, jestli ho přátelé objímají."

          Dawn kývla a oplatila Anye úsměv. Když budoucí nevěsta odvrátila zrak, Dawn jen protočila oči.

          Na řadě byla Tara a Willow. Udělaly kouzlo na ochranu Buffy a Dawn a ještě jedno, co mělo krýt Spika. "Nezpůsobí, že byste byli nepřemožitelní nebo tak něco," vysvětlila Willow. "Ale otupí ostří ostrých hochů, padouchů." Buffy dojalo, že myslely i na Spika.

          Když rozbalila Gilesův dárek, našla jeden výtisk Příručky přemožitelky. "Já myslela, že jste tvrdil, že v mém případě je k ničemu?" Užasle se na něho podívala.

          Giles přikývl."Lépe pozdě, než nikdy. Přinejmenším se můžeš párkrát od srdce zasmát. Jsem přesvědčen, žes přepsala většinu té knihy." Laskavě se na ni usmál.

          "Otevři můj," naléhala Dawn a položila jí do klína velkou plochou krabici.

          Bufy ji otevřela a byl v ní kožený plášť. "Je krásný, Dawn. Děkuji." Pohladila kůži.

          "Doufám, že ti to nebude vadit. Použila jsem vajíčkové peníze," dodala Dawn.

          "Oh, Dawnie, já myslela, že si pořídíš něco pro sebe."

          "Já chtěla něco pro tebe. Svému šatstvu dáváš zabrat, je zralé do popelnice. A nový plášť potřebuješ." Dawn se spokojeně usmála, když po ní dojatá Buffy sáhla a objala ji.

          "Hey, Spiku, kde je tvůj dárek?" zahalekal Xander.

          "Já si svůj dárek od Spika už rozbalila," odpověděla Buffy, křeníc se na Spika.

          Úsměv jí oplatil. "Vlastně, přece jenom mám ještě něco jiného." Vstal a šel pro to nahoru.

          "Děkuji vám všem. Tohle jsou to moje nejlepší narozeniny," řekla Buffy.

          Právě v té chvíli se ozvalo klepání na dveře. Buffy vstala a šla otevřít.

 

 

Část 13.

 

          Museli odjet z L.A. chvíli před soumrakem. Angel od Wesleyho převzal volant, sotva slunce zapadlo. On, Wes a Lorne byli namačkaní na předním sedadle kabrioletu, zatímco Cordélie a Groo seděli vzadu, po bocích Connorovy autosedačky. Fred a Gunn jeli za nimi ve svém náklaďáčku.

          Celou cestu po dálnici se Wesley hádal s Cordélií ohledně jejich plánů, až dojedou do Sunnydale. Angel z jejich hašteření šílel. Možná nastal čas vzdát se sportovních vozů, coby léku na krizi středního věku, a usadit se koupí pěkné mini-dodávky s pořádnými profilovanými sedadly pro jednoho, dumal.

          Angel se pokoušel upamatovat, proč si myslel, že je tenhle výlet dobrý nápad. Žádná svatba nestojí za takovéhle mučení. Jenže poté, co Wesley a Groo odstranili Holtze a jeho armádu, začala jim v L.A. hořet půda pod nohama. Wolfram & Hart povolali vlastní armádu a dělali, co mohli, aby Angelovi & spol. zkomplikovali život. Pozvání na svatbu nemohlo přijít v lepší chvíli. Sice přijedou trošku dřív – vlastně o několik dní dříve – ale on si byl jist, že dokážou najít něco, čím by u Brány pekla mohli být užiteční.

          Kde budou bydlet, to byla jiná káva. Před odjezdem z města neměli čas nic zorganizovat. Doufal, že to Wes a Cordy vyřeší dřív, než se z nich zblázní.

          Návštěva Sunnydale mu rovněž poskytne šanci představit Connora Buffy a ostatním. Byl ustaraný a vzrušený současně. Věděl, že Buffy se o Connorovi dozvěděla prostřednictvím Wesleyho a Gilese, ale netušil, jaká byla její reakce. Jeho tým byl příliš zaneprázdněný snahou udržet Connora v bezpečí. Přinejmenším by teď, on a Buffy, mohli získat šanci v klidu si promluvit.

          Jejich malá karavana dorazila do Sunnydale okolo deváté večer. Angel vypnul motor. "Konečná, vystupovat."

          Vyhrnuli se z vozu. Groo podal autosedačku i s Connorem Cordélii. Spolu s ní následoval Angela ke schodkům. Fred a Gunn vylezli z náklaďáčku, táhli se za nimi spolu s Wesem a Lornem jako zadní voj.

          "Měli jsme nejdřív zavolat," ryla do Angela Cordélie. "Nebo aspoň použít mobil. Kdybys věděl jak. Kdy se míníš připojit k nám ostatním v tomto století?"

          "Na to už je teď pozdě." Angel se otočil, aby na ni viděl. "A odcházeli jsme poněkud ve spěchu."

          Cordélie si povzdechla a zavrtěla hlavou, zatímco Angel klepal na dveře.

          O pár chvil později vykoukla špehýrkou Buffy a otevřela dveře. "Co tady děláte, lidi?" zírala na ně jako v Jiříkově vidění.

          "Můžeme to vysvětlit uvnitř?" Cordélie se protlačila kolem ní s dětskou autosedačkou v ruce.

          Dawn uviděla sedačku a vyskočila z gauče. "Ooh! Miminko. Můžu si ho pochovat?" Dawn už uvolnila řemínky a hrála si s Connorovými drobnými prstíčky. Po Cordéliině přikývnutí ho osvobodila z přenosky a vzala na gauč.

          Ostatní se tlačili dveřmi dovnitř, Angela odstrčili stranou. "Fajn, já prostě zůstanu tady." Po davovém vpádu do domu se za nimi vydal i on. Jeho tvář narazila do neviditelné bariéry. Moment zůstal stát jako omráčený. Jeho obličej byl učiněnou maskou zmatku, když vztáhnul ruku a znovu otestoval vchod. Nedokázal uvěřit, že není pozván.

          "Buffy, nevadilo by ti?" zavrčel a mávl ke dveřím.

          "Um, vlastně, nejdřív s tebou musím mluvit. Počkej." Buffy zavřela dveře a na minutu zmizela. Když dveře zase otevřela, vyšla ven, místo aby ho pozvala dál. V okamžiku, kdy překročila práh, Angelova hlava vystřelila vzhůru a jeho démon zavrčel, oči žlutě blýskaly a tvář se měnila.

          "Kde je?" zařval a popadl Buffy za paže.

          "Pusť mne," zaprotestovala a setřásla jeho ruce. "Co to do tebe vjelo?"

          "Cítím ho. Spike je tady nebo tady nedávno byl. A ty…" Znovu čenichal. "Smrdíš jím." Angel zavrčel. "O co tady jde?"

          Tentokrát uslyšeli Angelovu explozi citů i ostatní a přišli ke dveřím, aby viděli, v čem je problém. Buffy se vrátila otevřenými dveřmi dovnitř a vyjela na Cordélii a Wesleyho. "Mohli byste nám, lidi, dát trochu času?" Všechny rázně zahnala zpátky do obýváku.

          Buffy se ohlédla přes práh ven, na Angela, který planul spravedlivým hněvem a čekal, až ho pozve dál. Zhluboka se nadechla. "Spike je tady, v domě." Cukla sebou, jak Angel zavyl a vrhl se na neviditelnou bariéru. "Můžeme si promluvit na zadní verandě. Setkám se tam s tebou za několik minut," řekla rozhodně, zavírajíc dveře i přes jeho: prosím, pusť mne dál. Odvaha ji opustila, sotva dveře zapadly, a tak zavřela oči a ztěžka se o ně opřela.

          Giles postával blízko vchodu, sledoval situaci. Položil jí ruku na rameno, aby ji utěšil. "Buffy, ty se celá třeseš. Je všechno v pořádku?"

          Podívala se na Gilese a slabě se usmála. "Bude." Potřásla hlavou. "Tak či onak, bude."

          Giles kývnul.

          "Ví o Spikovi."

          "Jak?" nechápal Giles.

          Buffy si poklepala na nos.

          "Oh," ujelo Gilesovi a pak vytřeštil oči: "Ohhh!" vykřikl, sundal si brýle a začal si s nimi hrát.

          "Jo, Oh," povzdechla si Buffy. "Prosím vás, hlavně se postarejte, ať ho nikdo nepozve dál."

          "Jestli to tak chceš, dohlédnu na to," slíbil Giles. "A Buffy, buď opatrná."

          "Budu," hlesla a pak vyběhla nahoru."

 

 

Část 14.

 

          Giles ji pozoroval odcházet a pak se otočil, aby se vrátil do obývacího pokoje. Někteří z hostů seděli, ostatní nervózně pocházeli po pokoji. Sotva vešel, sesypali se na něj jako vosy a místo žihadly útočili otázkami.

          "Gilesi, je Buffy ok?" vyhrkla Willow.

          "A co Angel, nenechá ho jít dál, nechá?" Dawn se na něj koukala ustrašeně.

          "Proč by ho nepustila dál?" remcala Cordélie. "Já ničemu nerozumím." Začala vstávat, ale muž, vedle kterého seděla, nebo spíš na kterém, ji chlácholivě poplácal po rameni a ona na chvíli ochabla.

          "Co říkal tam venku, znělo parádně zle, Cordélie, a můj ty bože, jaké má babička velké zuby. Jsi si jistá, že nepřišel o duši když… uh…" Xander mávnul rukou ke Connorovi, "… s Darlou?"

          "On není zlý," odsekla Cordélie. "Nevím, proč se takhle chová."

          Stálá posádka Sunnydale jí neodpověděla. Někteří šoupali nohama nebo se ošívali, nikdo se Cordélii do očí nepodíval.

          "Ok, oč tady jde?" Gunn stál, s rukama kolem Fred.

          "Je to poněkud komplikované, pane…? Nedomnívám se, že jsem zaslechl vaše jméno," ozval se Giles.

          "Charles Gunn." Popošel vpřed, popadl Gilesovu ruku a potřásl jí. "Pracuji pro Angel Investigations, spolu s Fred a Cordy a Wesem.

          "Fred?" Giles pohlédl na muže, kterého Cordélie používala jako křesílko.

          "Ne," řekla žena stojící vedle Gunna a napřáhla ruku. "Winifred Burkleová, ráda vás poznávám, pane Gilesi. Už jsem toho o vás hodně slyšela od Wesleyho a ostatních," štěbetala znervóznělá vzrušením.

          "Chápu," řekl Giles. "A ti druzí džentlmeni s vámi?" Giles se otočil ke Groo a Lornovi.

          "Ti jsou z Pyley, kde jsem pět let žila poté, co mne vsál mezi-dimenzionální portál. Angel přišel a zachránil mne," zazářila. "Well, vlastně on a ostatní přišli, aby zachránili Cordy, tu to taky vcuclo, ale když tam byli, zachránili i mne."

          "Takže, vy nejste člověk?" zeptal se Giles, sundávajíc si brýle. Začal je pulírovat.

          Groo opatrně pomohl Cordélie ze svého klína a vstal. "Ne, já jsem Groosalugg," nakráčel vpřed a pevně stiskl Gilesovu ruku. "Následoval jsem svoji milovanou princeznu do vaší dimenze, abych jí sloužil," řekl jednoduše, jakoby to nepotřebovalo žádné další vysvětlení.

          "Následoval jste… Winifred?" zeptal se Giles, zmateně se podíval na Fred, která byla bezpochyby nějak svázána s Gunnem, a pak zpátky na Cordélii, která stála u křesla, o které se ona a Groo svorně dělili.

          "Ne." Groo zavrtěl pomalu hlavou a věnoval Gilesovi shovívavý, upřímný úsměv. "Následoval jsem svoji princeznu, překrásnou Cordélii." Šel zpátky k ní a objal ji.

          "Willow, má Buffy ještě tu láhev skotské, co jsem si tady nechal?" zeptal se Giles a mnul si kořen nosu.

          "Půjdu vám ji najít." Willow si pospíšila pryč.

          "Nuže, Wesley, snad byste mohl začít od začátku a všechno toto vysvětlit," povzdechl si Giles.

* * *

          Buffy dorazila nahoru a našla velice ustaraného Spika, jak chodí po pokoji jako tygr v kleci. Sotva prošla dveřmi, popadl ji a pevně objal. Za dlouhou chvíli k ní shlédnul: "Jsi ok?"

          "Mám to brát tak, žes všechno slyšel?"

          Přikývl.

          "Domnívám se, že prokletí narozenin Buffy je stále živé a při plné síle," konstatovala sklíčeně.

          "Jednou to zjistit musel, lásko." Přitáhl ji k posteli a usedl s ní v náručí.

          "Já vím… já si jen přeju, aby to dokázal akceptovat. Co mám udělat, jestli nás nenechá na pokoji? Zakolíkovat ho? Nechat ho, aby zakolíkoval tebe? Pak bych ho mohla zakolíkovat za to, že tě zakolíkoval a žít sama, možná s tuctem koček," blábolila nešťastně.

          "Myslím, že Clem by ti mohl vypomoct s koťaty, když na věc přijde. Dluží mi pár laskavostí," zažertoval Spike, pokoušel se odlehčit náladu.

          "Já jsem vážná, Spiku."

          "Vím, že jsi." Políbil ji na temeno hlavy. "Prozatím je venku a já uvnitř. Bude-li to nezbytné, můžeme ho prostě nechat čekat venku." Hladil ji po vlasech a dlaní maloval na záda chlácholivé kroužky.

          "Ok." Vstala. "Musím se tam vrátit a promluvit si s ním, ale nejdřív se musím převléknout." Popadla nějaké čisté šatstvo a zamířila do koupelny, se Spikem v patách.

          Pustila vodu a začala si svlékat šaty.

          "Buffy, co to děláš?" Spikovy oči se zúžily, tázavě naklonil hlavu.

          "Jen se snažím už ho dál neprudit," řekla a vstoupila pod sprchu. Rychle se namydlila.

          "Pořád mne bude cítit," řekl Spike tiše a trochu smutně. "Jsem v tobě a on to ví."

          Buffy se opláchla a odtáhla závěs, aby na něho viděla. Vztáhla ruku a vzala jeho bradu do dlaně. "Já mu to řekla, Spiku. Nic před ním neskrývám. Já jen… jen mu to nechci vmést do obličeje. To je vše." Vyšla ze sprchy a zabalila se do osušky, kterou jí přidržoval.

          Jemně ji osušil a pak chvíli objímal. "Miluji tě. Buď opatrná."

          "Budu," slíbila, rychle na sebe naházela šaty. "Miluji tě." Políbila ho a pak odstrčila, aby se na něj podívala.

          Křenil se jako idiot. Ještě pořád si nezvykl, že to říká.

          Křenění mu oplatila zubením. "Připraven?"

          "Na co?" znervózněl Spike.

          "Hodlám představit svého nového kluka Cordy, svému ex-pozorovateli a jejich přátelům. Mohlo by to pomoci, jestli seš pro." Smála se jeho zmatenému výrazu.

          Zmatek byl bryskně vytěsněn tím stejným přihlouplým úsměvem, co měl na tváři před chvílí. "Kluka?"

          Shovívavě se na něj usmála. "Well, jak jinak bys nazval mužského, co s ním spím…" Znovu ho políbila. "Se kterým prakticky žiju?"

          "To je vlastně pravda. Ok, jdeme na věc." Znělo to sebejistě, ale ona podle napětí v jeho ramenech poznala, že je to jen maska. Stiskla mu dlaň a ruku v ruce začali scházet ze schodů.

 

 

Část 15.

 

          Wesley právě končil svůj výklad na téma: rozliční členové a přátelé Angel Investigations, když vzhlédnul a uviděl Buffy scházet ze schodů. Slova mu zamrzla na rtech, zůstal s pusou dokořán. Když našel svůj hlas, řekl jen: "Ó, můj bože!"

          Ostatní se obrátili a někteří vstali, když viděli Buffy pomalu sestupovat po schodech dolů. Levou ruku měla za zády, vedla Spika, držela ho blízko za sebou. Dole se zastavili, oči Buffy střelily do místnosti a nakonec ulpěly na Wesleym. I Spike mapoval nesourodou skupinu, registroval rychlost dýchání a srdeční frekvenci, stejně jako sevřené čelisti a pomalu se zatínající a zase uvolňující pěsti několika lidí.

          "Všichni zůstaňte klidní. Nikdo nedělejte žádné náhlé pohyby," přikázal Wesley.

          "Kdo je to?" špitla Fred.

          "To je Spike," Cordélie svá slova téměř vyplivla. "Drusillin chlapeček na hraní."

          "Jako… Angel, Darla a Drusilla?" zeptala se Fred, hlásek se jí třásl. Cordy přikývla Frediným směrem. "Oh," Fred se zajíkla.

          "On už s Drusillou není," vyhrkla Dawn. "Už celé roky." Najednou měla o Spika hrozný strach. Tihle lidé by ho byli schopní probodnout dřív, než by dostal šanci něco jim vysvětlit. Podlehla náhlému popudu, vrhla se vpřed a stoupla si před Spika. "Je naším přítelem. Hoďte zpátečku, všichni a hned!"

          Vypuklo peklo – křik, vřískání, někteří se snažili běžet dopředu a zasáhnout a ostatní je zadržovali. Až pak si Dawn uvědomila, že pořád chová Connora.

          "Všichni sklapnout! Klíííd!" zaječela Buffy a pokročila vpřed.

          Cordélie byla na mrtvici, když viděla Dawn s Connorem, teď stáli mezi Buffy a Spikem.

          Spike pohladil Dawn po hlavě. "Uh, prcku, díky, ale tohle nech vyřídit velkou sestru. Jestli Connora roztleskávačce nevrátíš, myslím, že dostane hysterický záchvat."

          "Ale mohli by ti ublížit," naříkala Dawn a úpěnlivě mu hleděla do očí.

          Spike se na ni konejšivě usmál. "Jen běž. Budu v pohodě." Jemně ji postrčil k ostatním.

          Cordélie zadržela dech, když Dawn neochotně kráčela zpátky k ní. Vyrvala jí Connora a couvla, aby se postavila vedle Grooa. Pečlivě dítě prohlédla. Spike se ho sice nedotknul, ale stejně se přesvědčila. Spike se ho nedotknul, napadlo ji v té chvíli. Něco bylo jinak.

          "Ok, takže jsme se všichni pobavili, teď se všichni pěkně klidně vraťme do obývacího pokoje." Buffy na ně dělala kšááá, jak se pomalu vzdalovali. Spike ji následoval, pár kroků pozadu, pořád si ostatní nervózně prohlížel. S chipem a snahou chovat se, kvůli Buffy, co nejlépe, byl připraven o svou přirozenou sílu.

          Buffy se zastavila a opřela o zeď u vchodu do místnosti. "Gilesi, možná byste to mohl vysvětlit."

          "Buffy, vážně si myslím, že bys měla…" začal říkat.

          "Gilesi, vážně si myslíte, že budou mne nebo Spika poslouchat?" Zvedla obočí.

          "Excelentní postřeh," zamumlal Giles. "Willow, mohla bys, prosím, přinést ještě jednu sklenku pro Wesleyho?"

          "Vážně nepotřebuji drink, Gilesi," ucedil Wesley.

          Buffy sáhla za sebe a přitáhla si Spika, obtočila si jeho paže okolo pasu a pohodlně se mu opřela o hruď. Spike chvíli vypadal překvapeně, jeho oči střílely po místnosti, pak se trochu uvolnil a opřel si bradu o její rameno.

          Wesley poslepu sáhnul po židli a zhroutil se na ni, oči nespouštěl ze Spika. "Po zralém uvážení, snad by mi Willow mohla přinést velkou sklenici."

          Willow podala Wesleymu skleničku a on ji držel nastavenou v natáhnuté ruce, dokud mu do ní Giles nenalil velkorysou dávku skotské. Polknul velký doušek a zašklebil se. Druhé loknutí a až pak přejel zrakem od Buffy k Gilesovi. "Možná by bylo dobré, kdybyste to vysvětlil vy, Gilesi."

          "A možná byste něco z toho mohli přihrát mým směrem," ozval se Gunn a vzal si od Willow sklenku. Tohle předvídala, proto si přinesla tácek a teď rozdávala skleničky kolem dokola. Giles jí předal láhev, připraven k řeči.

          "Gilesi, jestli tohle zvládnete, musím se postarat ještě o něco jiného." Buffy se významně podívala k zadním dveřím.

          "Jsem si jist, že tady všechno bude ok. Hodně štěstí."

          "Díky, Gilesi." Pustila Spika a začala odcházet.

          "Oi, nenechávej mne tady samotného," vykřikl Spike, najednou velice nervózní, víc kvůli Buffy, než kvůli sobě.

          "Chceš jít ven se mnou?" zeptala se Buffy.

          Spike to chvíli zvažoval, ale došlo mu, že bez něj bude mít větší šanci uspět. Povzdechl si: "Buď opatrná. Zešílí, když se nasere, a když žárlí, je dokonce ještě horší. Možná není Angelus, ale podle toho, co jsem slyšel, už není ani Angel."

          Buffy kývla a políbila ho, z velké části proto, aby šokovala a vyděsila partu z L.A. "Myslím, že ho dokážu zvládnout, ale jestli budu mít potíže, zaječím." Lhala a on to věděl, ale oba se díky tomu cítili lépe.

          Sotva Buffy prošla kuchyní a pak zadními dveřmi ven, Dawn si pospíšila ke Spikovi a postavila se před něho. "Nedovolím vám, abyste mu něco udělali," prohlásila rezolutně, s velice strohým výrazem ve tváři.

          Spike jen stěží dokázal nezařvat smíchy – Big Bad, pod ochranou přemožitelčiny malé sestřičky. Poplácal ji po rameni. "Díky, prcku, je dobré mít přítele."

          Giles se dal dohromady natolik, že byl schopen slova, tak spustil: "Všechno to začalo, když do města zavítala tajná vládní organizace, která si říkala Iniciativa."

          Spike mu skočil do řeči: "Nechci narušovat tok vašich myšlenek, Ruperte, ale myslím, že to začalo, když jsem přemožitelce pomohl zabránit Angelusovi nechat vsát svět do pekla. Rovněž jsem mu zabránil pokračovat ve vašem mučení, jestli si dobře vzpomínám."

          Giles na moment zmlknul. "Ano, připouštím, že to mohlo začít už tenkrát." Tohle skutečně nikdy dřív nevzal v potaz. Znovu byl nucen přehodnotit svůj náhled na Spika. "Nuže dobrá, zhruba před čtyřmi lety se Spike obrátil na Buffy a požádal o příměří…"

 

 

Část 16.

 

          Buffy opatrně otevřela zadní dveře. Angel tiše seděl na lavičce. Nebyla si jistá, jestli se jí má ulevit nebo být o to víc ve střehu.

          Vyšla ven, při chůzi odhadovala jeho reakci. Nepohnul se. Jen tam seděl, s rukama na kolenou a hlavou skloněnou, hleděl do země. "Cítím ho," řekl, aniž vzhlédnul.

          "Já vím," hlesla Buffy. "Ale prostě jsme si myslela…"

          "Slyšel jsem." Dál vyhlížel nepřítomně, řekl: "Díky."

          Pomalounku se blížila k lavečce proti němu. "Takže, co teď? Víš, že ti nedovolím ho zabít."

          "Protože si myslíš, že ho miluješ?" Angel znechuceně zakroutil hlavou.

          "Ne, protože vím, že ho miluju a potřebuju ho."

          "Nevíš, co říkáš, Buffy. Spike není tím, kým si myslíš, že je." Angel najednou vstal a začal chodit sem a tam, jeho hlas stoupal. Buffy se od něj podvědomě odklonila. "Nevím, jak tě přesvědčil, abys mu dovolila… tolik se s tebou sblížit, ale něco chystá."

          "Dva roky?" přerušila ho Buffy. "Čtyři, když počítám od doby, kdy mi tě pomohl porazit!"

          V šoku k ní vzhlédl. "To jsem nebyl já, Buffy. To přece víš."

          "Vypadal jako ty," odsekla.

          Udělal obličej a odvrátil zrak. "Vážně si myslíš, že bude jiný?"

          "Ano, on už je jiný." Její hlas teď zněžněl. "Nemá duši, kterou by mohl ztratit." Přešla k vysvětlování událostí spjatých s Iniciativou a Spikovým chipem.

          "To je všechno moc pěkné. Ale co když chip přestane fungovat? Co pak?" vytáhnul své eso z rukávu Angel.

          "Myslíš tak, jako odkdy jsem zpátky?" přebila ho svým trumfem. "Ten chip na mě nezabírá od chvíle, co jsem umřela. Kouzlo Willow mne zřejmě pozměnilo natolik, že ve mně nerozpozná člověka."

          "Cože?" Angelovo obočí se zkrabatilo.

          "Slyšel's. Spike mne mohl zabít, kdykoli by se mu zachtělo, ale nezabil. Sám sebe se ptej proč."

          "Vždycky byl jediný romantik v rodině," zavzpomínal Angel. "Jak byl zblázněný do Dru… Mně a Darle z toho bylo občas zle." Zvedl hlavu, znovu se na ni podíval. "A co Dru? Uvážila's co se stane, až se vrátí?"

          "Byla tam, udělala to," zavtipkovala Buffy. "Přijela do Sunnydale nedlouho potom, co se ti nepovedlo zabít ji ani Darlu. Když už mluvíme o Darle…"

          "Mluvíme o žárlivosti," přerušil ji Angel. "Myslíš, že tohle celé je o něčem jiném než, že se mi Spike chce pomstít za to, že mu Angelus odloudil Dru?" Angel pokročil vpřed a popadl ji za paže, přinutil ji dívat se na něho. "Měj rozum! Proč by to jinak dělal?"

          Buffy se vykroutila a jemu skoro uletěla hlava, inkasoval totiž po čertech rozběsněnou pecku přímo do obličeje. Zavrávoral vzad a jen to Buffy zabránilo vrazit mu ještě jednu.

          "Jsem unavená vysvětlováním svého života lidem, kteří nechtějí poslouchat!" Buffy sáhla do květináče a vytáhla jeden z kolíků, které tam měla schované pro případ nouze. Točila jím mezi prsty, podívala se na Angela. "Jestli dovolíš, vysvětlím ti to stručně a názorně. Co jsem udělala Spikovi, když se tě pokusil zabít?"

          "Shodila's na něj varhany a zlomila mu páteř. Dostalo ho to na kolečkové křeslo," vypočítával Angel.

          "Správně, a on tě nezabil, viď?" Zrak Buffy se do něj přímo zavrtával. Angel pokrčil rameny, cítil se nesvůj. "Angele, jestli Spikovi ublížíš, zabiji tě." Pak její hlas zeslábl v šepot. "A budu tě za to nenávidět."

          Angel udělal krok vpřed, ale Buffy před sebe vztáhla ruku, aby ho zastavila. "Prostě mi slib, že se ho nepokusíš zabít," poprosila.

          Angel sklonil hlavu a ramena mu poklesla spolu s ní: "To nemůžu."

          "Fajn! V tom případě už spolu nemáme o čem mluvit." Otočila se na patě a vyrazila zpátky do domu.

 

 

Část 17.

 

          Buffy jako velká voda vtrhla zadními dveřmi do kuchyně, vrazila při tom do Lorna a skoro ho shodila na zem. Zastavila se, dívala se na něho trochu dezorientovaně. "Pardon," zamumlala, doufala, že stihne utéct dřív, než někdo uvidí, jak se jí z očí začínají koulet slzy.

          "Neměj o mne starost, zlatíčko." Lorne couvnul, utíral si vodu ze saka. Uviděl Angela. Ten se vrhal proti vchodu, marně se pokoušel projít za Buffy. Lorne zavrtěl hlavou a postavil sklenici, ze které pil, na linku.

          Spike vykročil a chytil Buffy zrovna, když se obracela k odchodu. "Jsi v pořádku, lásko?" Vztáhnul ruku a něžně jí odhrnoval uvolněné pramínky vlasů z obličeje, při tom očima propátrával její tvář. Zatím jen hrozící slzy se vydaly na svou mokro-slanou pouť. "Šššššš, to je v pořádku," šuškal jí do ucha a jemně ji kolébal. "Všechno bude ok. Uvidíš," mumlal dokola a dokola, zatímco ona plakala.

          "Hodlá tě zabít," podařilo se jí ze sebe dostat. "Nemůžu… nemůžu tím projít znovu."

          "Může to zkusit," zavrčel Spike, ignorujíc pro tu chvíli Angela. "Ale slíbil jsem ti, že už tomu nebudeš muset znovu čelit a já své sliby vždycky plním." Pomohl Buffy na jednu ze stoliček u ostrůvku kuchyňského pultu a ona se k němu přitulila, nepustila ho. Spike vzhlédnul, když zaslechl Gilese a Wesleyho kráčet ke kuchyni. Cordélie se courala za nimi, chovala Connora.

          "Buffy…" řekl Spike, snažil se upoutat její pozornost. "Přemožitelko?" Ale ona neodpověděla. Obrátil se k otevřeným kuchyňským dveřím, jeho tvář se proměnila. Spike zabodl zrak do Angela, cenil na něj tesáky a vrčel. Kdyby nedal Buffy slib, vyletěl by ze dveří a toho buzeranta vyzval.

          Angelova tvář při pohledu na Spika, objímajícího Buffy, zmorfovala do podoby jeho démona. Vrčel na Spika ze své bezmocné pozice, venku před domem.

          Lorne se díval z jednoho upíra s pravou tváří na druhého. "Well, děti, tohle není zrovna šťastné rodinné shledání. Ale možná mám pro vás řešení, pokud byste si mohli dát krátkou přestávku od té macho show.

          Oba dva, Spike i Angel, se zahleděli na Lorna, stejně jako Giles, Wesley a Cordélie, kteří teď byli nacpaní v protějších dveřích.

          Promluvil Spike: "Naše rozpory jsou starého data. Každý, kdo zná drahého pra-knížete, by to měl vědět rovněž." Vyzývavě se podíval na Lorna.

          "No tak, no tak, miláčci. Dejte strýčkovi Lornovi šanci." Moment počkal, aby zjistil, jestli ho poslouchají. "Angele, je tvým jediným problémem, co se Spika týče, fakt, že věříš, že má postranní úmysly a Buffy nemiluje?"

          "Aby ne, a znám ho víc, než sto let," odpověděl Angel.

          "Jednoduché ano nebo ne postačí," podotknul Lorne. "Pokud uvěříš, že ji skutečně miluje a neublížil by jí, mohl bys vymést pavučiny ze svých mozkových závitů, přenést to přes srdce a nesnažit se ho zabít?"

          Angel se na Spika zamračil a pak se zase podíval na Buffy, schoulenou v jeho náruči, a povzdechl si. "Jestli ti Spike zazpívá a bude čistej, pak bych… možná… mohl souhlasit nevrazit do něj kůl."

          Lorne zvedl obočí a významně se na Angela zadíval, dal si ruce v bok.

          Angel obrátil oči na vrch hlavy. "Dobře, nepokusím se Spikovi ublížit. Pokud zkouškou projde."

          Giles vypadal trochu zmateně, ale Wesley a Cordélie při Lorneho slovech kývali.

          "Nedovolím vám podrobit Spika žádné bizarní zkoušce!" vykřikla Buffy, zčistajasna zase věnovala pozornost konverzaci. "Nedám ho do spárů nějakému démonovi."

          "Uklidni se, cukroušku." Lorne ji začal chlácholivě poplácávat po paži a pak se mu to v hlavě rozleželo, raději ruku stáhnul. "Žiješ u Brány pekla příliš dlouho. Abys věděla, ne všichni démoni jsou zlí a mají sklon ničit svět. Někteří z nás přišli do této dimenze kvůli svobodě uměleckého projevu."

          Buffy zvedla obočí: "Hunh?" Rozhlédla se po místnosti, hledala vysvětlení.

          "Lorne je ok, Buffy. Provozuje karaoke bar… Ok, to zní zle." Cordélie zmlkla, pokrčila rameny a pak pokračovala. "Aspoň provozoval, dokud mu ho několikrát nevyhodili do vzduchu a neudělali z něj kůlničku na dříví lidé, kteří honí Angela a Connora."

          "Ok, začínám chápat to s tím zpíváním," připustila Buffy, "ale co to má co dělat se Spikem?"

          "Lorne je něco jako…" Cordélie v duchu tápala po krátké verzi vysvětlení. "Něco jako detektor lži… s rohama." Wesley se ošil, ale Cordélie do něj šťouchla loktem a protočila oči, němě ho vyzvala, aby to zkusil líp, když je tak chytrej. Pokrčil rameny a neřekl nic.

          "Nejsi čistě náhodou příbuzný s mizerou jménem Sweet, nebo jsi?" Spike si přitáhnul Buffy ještě blíž a podezíravě Lorna pozoroval.

          "Sweet?" zopakoval tázavě Lorne. "Ohhh, špatné zprávy. Ne, já se od něj držím dál, dětičky. On tyhle věci zneužívá na…"

          "Píseň, tanec, plameny, mladá děvčata?" sarkasticky doplnila Buffy.

          "Aha, vidím, že jste se s ním už setkali," kývnul Lorne. "Ne, vůbec žádné příbuzenské vztahy."

          "Ok, takže Spike zapívá nějakou rituální píseň a ty Angelovi povíš, jestli lže," shrnula to Buffy. "Něco dalšího, co bude muset udělat? Páchnoucí bylinky, magické předměty?"

          Lorne se od srdce zasmál. "Ne, nic tak banálního. Tady blonďák si jen musí vybrat písničku." Mávnul rukou na Spika. "Promiň, nemám s sebou ani své zpěvníky ani hudební doprovod," pokračoval, rozhlížejíc se po kuchyni. Ale tohle pro náš účel postačí."

          "Nemám ponětí, co zpívat," Spike si v rozpacích prohrábl rukama vlasy. "Většina skladeb, co znám, vyžaduje, aby vás podpořila kapela."

          "Proč nezazpíváš jednu z těch rozkošných viktoriánských balad," zavrčel Angel od prahu. "Jsem si jist, že Buffy by si užila tu verzi Greensleeves, kterou's zpívával, když ses ožral."

          Všichni se ohlédli ke dveřím. Spike vrčel a vypadal, jakoby se chystal vyvést něco zbrklého. Lorne zvedl ruku, brzdíc Spika: "Vydrž minutku, lívanečku." Šel ke kuchyňským dveřím a usmál se na Angela, potom mu přirazil dveře rovnou před nosem. Obrátil se řkouc: "Dokáže být maličko únavný. Nuže, kde jsme to skončili?"

 

 

Část 18.

 

          Spikovy oči tančily, když potlačoval chechtot a culil se na Lorna: "To bych zvládnul taky, kámo. Myslím, že jsem si vybral píseň." Chvíli vzhlížel do vzduchu: "Ne, pořád nemůžu na žádnou přijít." Pokrčil rameny s pohledem upřeným na Buffy.

          "Může to být cokoli?" zeptala se Buffy Lorna.

          "Úplně cokoli," kývnul Lorne, dodávajíc jí odvahu.

          "Spiku, tak prostě zazpívej Pluj, pluj, loďko, pluj... ok?" navrhla Buffy.

          "To neznám," trucovitě ohrnul rty Spike.

          "Spiku, to není důležité," škemrala Buffy. "Je to vážně jednoduché. Je to dětská říkanka."

          "Fajn," povzdechl si, "řekni mi slova a já to zazpívám."

          "Je to snadné, zpívá se to pořád dokola: Pluj, pluj, loďko, pluj… dál po proudu jen… vesele, vesele, vesele, vesele… život je jen sen." Podívala se na něho. "Pamatuješ si to?"

          Spike kývnul. "Ok, začni."

          "Nebuď jak malej," peskovala ho Buffy.

          "Neznám melodii nebo snad jo?" odseknul.

          "Fajn," zaječela a začala zpívat první verš. Spike ho po ní zopakoval a postupně se propracovali písničkou, veršík po veršíku.

          Giles si povzdechl a dál leštil své brýle. Wesley se k němu naklonil. "Takovéhle je to pořád?"

          Giles sebou trhl a začal něco říkat, a pak si uvědomil, že to nemá smysl a jen pokrčil rameny.

          Wesley pokývl.

          Lorne upřeně pozoroval Spika a Buffy, jak ho učí písničku. Jeho oči kmitaly sem a tam z jednoho na druhého. O pár minut později, když se Spike naučil jednoduchá slova i melodii, byl připraven Lornovi zazpívat.

          "Takže, zeptáš se mne na něco, budeš po mně něco chtít nebo mám prostě zpívat?" optal se Spike.

          "Ne, drahoušku, ty jen zpívej. Kdykoli budeš připraven." Lorne už sice slyšel víc, než dost, ale tohle bylo tak zajímavé, že chtěl slyšet ještě víc.

          "Můžeme zkusit dvouhlasý kánon?" zeptal se Spike.

          Buffy pokrčila rameny: "Jasně, proč ne?"

          Spike začal zpívat a Buffy se přidala po prvním verši.

          Lorne se opřel zády o pult a poslouchal. Pohupoval se do rytmu, jako by naslouchal některému z parádních kousků Sinatry.

          Buffy a Spike se dvakrát společně prozpívali říkankou, párkrát přestali a začali znovu, pomíchali verše a nakonec se odbourali v záchvatu hihňání a smíchu.

          Lorne se zhroutil na pult.

          "Bylo to hrozné, že jo," lamentovala Buffy. "Já nejsem nic moc zpěvačka."

          "Ne… ne, koťátko, bylo to krásné," zachraptěl Lorne, když popadl dech a šel zase otevřít dveře. Buffy vypadala popleteně. Wesley a Cordélie šokovaně, ale Angel jen celou vahou ležel na futrech. "Prošel," vyhlásil svůj ortel Lorne. "Víc, než to." Díval se na Angela a pokračoval: "Nikdy se o ně nebudeš muset bát. Něco tak silného se často nevidí."

          "Tak už to vyklopte, chlape! Co jste viděl?" vyhrkl nedočkavě Giles, zmáhala ho úzkost. Měl pocit, jako by byl jediný v místnosti, kdo nechápe, o co jde.

          "Láska," odvětil dojatě Lorne. "Čistá a jednoduchá, nebo v jejich případě ne tak jednoduchá, ale je tam a je silná."

          Buffy a Spike se na sebe usmáli. Vyzařovalo z nich vřelé, všepohlcující štěstí, když si Spike Buffy přitáhl do náručí a políbil.

          "Cos ještě viděl?" otravoval Angel, rušíc romantický výjev.

          "Všechno," vydechl Lorne s téměř posvátnou úctou. "Tady Spike změnil a rozpletl vlákna osudu, poznovu z nich utkal celé kusy goblénu sudiček. Velice zajímavý materiál. Hezkých pár životů zachránil a další tragédie odvrátil." Na moment svým pohledem spoutal Angelovy oči. "To Spikova informace se stala impulzem k tomu, aby Wes a Groo vytáhli na Holtze. Kdyby ne, Connor by právě teď byl v Quor-Toth – v nejtemnější z temných říší."

          Angel se celý naježil. Poslední, co chtěl, bylo něco Spikovi dlužit. "Pořád je to Spike," odfrkl paličatě na Lornův chvalozpěv, jakoby to samo o sobě mělo vše objasnit. "Když jsem opustil Sunnydale, Buffy mohla vést normální život. Spika jsem tím na mysli neměl."

          "Poslouchej mne," Lorne přerušil Angelův nesouvislý výlev. "Tohle je normální. Pro ni. A byl bys překvapen, jak normální její život se Spikem bude." Lorne se otočil a mrknul na Buffy. "Na skladě života pro tebe mají všechny druhy překvapení, cukrátko." Nebyla si jistá, co si z toho vybrat.

          Angel začal zase protestovat, ale Lorne zvedl ruku, zarazil ho. "Pohlédl jsem se mu do duše a spatřil, čím prošel a co během posledních pár let udělal. Dostalo se mi rychlokurzu: mladý William a jeho budoucnost."

          "On duši nemá," zabručel Angel.

          "Hanba ti." Lorne se napřáhl přes práh a vlepil Angelovi facku. "Všechny vnímající bytosti mají duši. Démoní varianta je jen trochu jiná, než člověčí." Angel se zamračil na Lorna a pak na Buffy a Spika.

          Chystal se něco říct, když ho Lorne zakřikl: "Podívej, chlape, rozhodující je, žes uzavřel dohodu. Spike zpíval, já ho přečetl a všechno, co říkal, je čistá pravda. Nyní zbývá jediná otázka. Hodláš najít nějaký způsob, jak se s tím smířit a dodržet dané slovo nebo míníš tu sladkou mladou věcičku donutit znovu tě zabít a zničit jí tak život?"

          Lorne na Angela minutu hleděl, nechal svá slova těžknout a nabývat na významu a pak se obrátil. "Jé! Po tom všem potřebuji sklenici vody." Vzal ji z linky a naplnil vodou z kohoutku. Pil pomalu a všichni čekali na Angela, až se rozhodne.

          "Lorne," zavolal na něj Angel a tiše se optal: "Opravdu bude šťastná? Já si to prostě nedokážu představit."

          Lorne pohlédl na bolestný výraz Angelovy tváře a najednou mu bylo přítele líto. Promluvil více než laskavě: "Bude nesmírně šťastná a také ho občas bude chtít zabít, ale většinou šťastná." Položil dlaň na Angelovo rameno. "On je přesně to, co potřebuje."

          Angel chvíli hleděl na své nohy a nakonec, aniž vzhlédnul, řekl: "Spiku, řekl jsem, že se ti nepokusím ublížit, pokud Lorne prohlásí, že pro ni nejsi hrozbou." Zvedl hlavu, ostře se na Spika podíval. "Jestli někdy dokážeš, že se mýlil, víš, co udělám."

          Spike měl na jazyku štiplavou poznámku, ale když zahlédl výrazy tváří Buffy a Angela, nechal ji zajít na úbytě. "To se nikdy nestane. Dávám ti své slovo."

          Angel kývnul. Viděl Buffy ohlédnout se na něho, jakoby chtěla něco říci. Podíval se na ni a zavrtěl hlavou. "Cordy, mohla bys přinést Connora ven?" Otočil se, šel zpátky k lavičce a posadil se.

 

 

Část 19.

 

          "Tak co, půjdeš někdy dál?" zeptala se Buffy z místa, kde se opírala o zárubeň. Pár minut pozorovala Angela krmit Connora. Zbytek party se zase usadil v obývacím pokoji a vyměňoval si historky o zabíjení démonů a odvracení apokalyps.

          "Zveš mne dál?" Angel nespouštěl oči z Connorovy tvářičky, ještě pořád naštvaný, že byl donucen tolerovat Spika… tady… s Buffy.

          "Už jsem tě pozvala. Potřebuješ to slyšet znovu?" Měkce se usmála: "Pojď do domu, Angele."

          "Díky." Vzhlédnul a konečně se jí podíval do očí. "Budu tam během pár minut."

          "Ok," kývla. Buffy se otočila a prošla kuchyní, narazila na Spika, který otálel na prahu obýváku.

          "Je všechno v pořádku?" zeptal se.

          "Ne, ale to není nic nového." Zakřenila se na něho a natáhla se nahoru, aby mu dala letmý polibek na líčko, když vtom se zachmuřil.

          "Pozvala's ho tedy dál?" Spike zvedl obočí.

          "Dal své slovo."

          Spike přikývl a prošel kolem ní.

          "Co to děláš?" Buffy ho popadla, zničehonic poplašená.

          Spike se na ni podíval a nachýlil hlavu. "Myslím, že je na mně nabídnout olivovou ratolest, zvlášť teď, když může jít všude, kam já," zaškubal obočím na zdůraznění svých slov.

          "Vždycky ještě existuje Gilesův příbytek," zasmála se, ale pak její oči potemněly. "Buď opatrný. Pamatuj, cos mi řekl – může být nebezpečný."

          Spike přikývl. "Zahulákám, jestli budu potřebovat přemožitelku, aby mne přišla zachránit před velkým zlým upírem. Ok?"

          Znovu se zasmála a objala ho. Pak šla zpátky do pokoje, nechala ho samotného s jeho myšlenkami.

          Spikova mysl se toulala jinde, když otevřel ledničku a vyndal z ní pytlík krve. Vzal a naplnil dva hrnky dřív, než je vložil do mikrovlnky. Jak je tak pozoroval pomalu se otáčet, pořád si nebyl jistý, co Angelovi řekne, ale věděl, že vzhledem k tomu, jak to v životě Buffy chodí, nemůže se mu vyhýbat navždy, doslova.

          Mikrovlnka pípla a Spike hrnky vytáhl. Zhluboka se nadechl pro uklidnění, obrátil se a kráčel ke dveřím. Kouknul ven na Angela chovajícího na klíně Connora, najednou ho napadlo, že tohle koneckonců nemusí být dobrý nápad – ale to ho nikdy dřív nezastavilo.

          "Bude ti vadit, když se připojím?" zeptal se.

          Angel Connora instinktivně přitáhl blíž k sobě. "Co je to, úplatek?" zavrčel.

          Spike narovnal ramena a šel dál, podal mu hrnek. "Nic takového, svalovče. Ryzí vypočítavost. Už's nějakou dobu nejedl a na rozdíl ode mne nemáš chip, který by ti bránil posvačit mé přátele." Spike postavil hrnek na lavečku vedle Angela a vzal místo naproti němu.

          Angelovy čelisti se napjaly, dlouhou chvíli na Spika zíral, odmítal mu skočit na špek. Celou tu dobu se mu zezdola pošklebovala vůně krve. Vážně už to bylo dlouho, co jedl naposledy. Pozoroval Spika polykat obsah svého hrnku a viděl, jak si mladší upír snaží zachovat masku klidu. Angel s povzdechem shlédnul na hrnek. Popadl ho a vypil do dna.

          "Co se jim stane, tvým přátelům, až ten tvůj chip selže?" zeptal se Angel přímo. Jestli od Spika čekal, že zareaguje šokem nebo studem, byl zklamán. Spike se místo toho jen zaculil tím rozčilujícím způsobem, který Angel odjakživa nenáviděl.

          Spike zachytil Angelovy oči a nespouštěl z nich zrak. Pomalu a zřetelně řekl: "Vím, že ti to přemožitelka řekla. Chip na Buffy nezabírá, odkdy ji Zrzka přivedla nazpět."

          Spike se zadostiučiněním sledoval, jak Angelovi klesla čelist. Zůstal s pusou dokořán. Uteklo hodně vody, co toho buzeranta šokoval naposledy. Nepovedlo se mu to ode dne, kdy zabil svoji první přemožitelku. Hmmm, pomyslel si Spike, znovuoživovat tohle téma asi nebude nejlepší nápad. Nechal to plavat a čekal, co řekne Angel dál.

          Angel zčistajasna vstal, čímž zavinil, že Spike vyskočil a klidil se stranou, zvedajíc ruce k obraně. Ale místo, aby na něj zaútočil, Angel jen chodil sem a tam po dvorku a kroutil hlavou. "To není možné," mumlal. "Jsme zabijáci a nemůžeme to změnit."

          Spike ho obezřetně pozoroval. "Myslím, že to přidáme na seznam věcí, na kterých se ty a já neshodneme."

          Angel k němu vzhlédnul, jakoby si právě všiml, že tam je. Přes tvář se mu přelil výraz porozumění a šoku, jak mu konečně došel smysl toho, co říkal Lorne. "Tohle z nás přátele neudělá, Williame."

          Spike kývnul.

          "Ale dodržím své slovo. Našim cestám je souzeno opět se protínat…" Zabodl zrak do Spikových očí a dodal: "… když teď nosíš bílý klobouk."

          Spike se zašklebil. Jedna nula pro tebe, svalovče, povzdechl si v duchu. "Přesto nemám duši. Oni to vědí. Ale dokud toho budu schopen, udělám všechno, co budu moci, abych učinil Buffy šťastnou. A to zahrnuje ochranu Dawn… a kamarádů Buffy." Spike potřásl hlavou. "Do prdele!" zaklel od plic a ohlédl se na Angela. "Mám nepříjemný pocit, že to teď zahrnuje taky tebe a mrňouse." Vytáhl cigaretu a zapalovač. "Není láska skvělá?" vydechl, když si zapálil.

          Angel sáhnul a vytrhl cigaretu ze Spikových rtů, rozmačkal ji a odhodil. "Můžeš začít tím, že mému synovi nezpůsobíš rakovinu plic."

          "Bloody hell!" zaklel znovu Spike.

          "A dávej si pozor na pusu!" odsekl Angel.

          "Nepřežeň to, svalovče," zavrčel Spike, vyskakujíc na nohy. "Až bude tady pan Dudlák dost starý, aby rozuměl, strejda Spike začne dbát na slušné mravy."

          Angel přijal jeho výzvu a dva upíři stáli hruď na hruď, zvyšujíc sázky proměnou tváře v upíří.

          Těžko říci, jak dlouho by ta křehká rovnováha sil trvala, kdyby se Connor nezačal řehnit a vrnět. To dokonale zničilo atmosféru. Angel hned přesunul pozornost ze Spika k dítěti, blekotal, broukal a dělal potrhlé obličeje.

          Spike byl vyvedený z konceptu. Jednu chvíli se svého pra-knížete snažil zarytým pohledem přinutit ustoupit a než se nadál, pozoroval ho dělat ze sebe blázna při hraní se synem. "Není láska skvělá?" zamumlal znovu. "Žádný z nás není tím, čím by být měl… nebo je?"

          Angel chvíli přešlapoval na místě a pak se zase posadil. "Ne, myslím, že není." Třel si čelo a sledoval, jak si Spike sedá. "Nuže, pověz mi svůj příběh. Jak ses do toho tady zapletl?"

          "Myslíš Sunnyhell nebo lásku k přemožitelce?" zeptal se Spike uštěpačně.

          "Obojí."

          "Aha, takže už mi věříš? Že nejednám jen podle nějakého zlotřilého plánu?" Spike pohotově využil mezery v obraně.

          "Lorne by mi nelhal," povzdechl si trochu schlíple Angel. "Pokračuj, mluv, vždycky's měl rád publikum. Máš příležitost. Ohrom mne."

 

 

Část 20.

 

          Spike zvedl obočí a uvažoval o svém odvěkém soku, bývalé metle Evropy, který zrovna poplácával své dítě po zádíčkách, opřené o své rameno se je pokoušel přimět odříhnout. Spike pokrčil rameny a začal: "Dru na to přišla mnohem dřív, než já. Poté, co jsem Buffy pomohl tě porazit, mne opustila. Řekla, že chutnám jako popel. Že když se na mne dívá, jediné, co vidí, je přemožitelka. Zkraťme to, udělal jsem jedinou věc, kterou jsem udělat mohl… vrátil jsem se sem, abych ji zabil…"

          Spike pokračoval ve vyprávění svého příběhu, uváděl ho do souvislosti s Iniciativou, Adamem, Glory, návratem Buffy a nakonec vylíčil objevení věštců.

          Angel pozorně naslouchal. Když se Spike dostal k pokynům obdrženým od věštců, Angel se rozesmál. "Já ti říkal, abys držel hubu, celá léta."

          "Jo, bez urážky, svalovče, ale ona je mnohem lepší motivací, než jsi kdy byl ty." Spike schválně pozvedl obočí. Angelovy výbuchy násilí mířené proti němu ho nikdy nadlouho neumlčely, ale kvůli Buffy byl ochoten obrátit se naruby.

          "Já pořád nechápu, jak's to dokázal, tím myslím bez duše," vrtěl hlavou Angel.

          "Máš na mysli vzhledem k tomu, že z tebe se stal psychopat, když jsi ztratil tu svoji? Vraždil a mučil její přátele, měsíce ji terorizoval?" popíchnul Angela Spike.

          Angel bouchnul pěstí do lavice, Spika tím umlčel. "Jo… přesně tak," zavrčel. "Jak držíš svého démona pod kontrolou?"

          "V první řadě nemám rozdvojenou osobnost, jako je tomu patrně u tebe. Já, můj démon a já – jsme jeden a ten samý mužský." Spike se na něj chvíli díval a úsměv se vytrácel. "Není to snadné." Vstal a začal přecházet sem a tam. "Je tu ten chip, pořád, brání mi ubližovat ostatním. A mám je rád. Oni… přirostou ti k srdci. Zvlášť prcek." Přestal chodit a zadíval se dolů na své nohy. "A pak je tady Buffy," povzdychl si. Koutkem oka kouknul na Angela. "Ale tuhle písničku znáš."

          Angel vážně kývl. "Musíš porozumět, tak to řeknu opravdu pomalu, Spiku. Pořád nejsme přátelé. Nanejvýš můžeme mít příměří… pro její dobro. Jediné, co od tebe potřebuju, je, abys mi dal záminku."

          Spike se střetl s Angelovým krutým, zlostným pohledem. "Jestli ten den někdy nastane, uděláš nejlépe, když si budeš opravdu jistý, kámo. Protože jestli jí zase zlomíš srdce, nikdy ti neodpustí a ty s tím budeš muset žít." Viděl, jak sebou Angel škubnul a věděl, že trefil citlivé místo. Začal si zvykat držet jazyk za zuby v přítomnosti Buffy a Scoobies, ale Angel byl úplně jiný případ. Vzdychl, když si uvědomil, že to zase udělal. "Podívej," spustil, "k tomu nikdy nedojde."

          "Jsi si tak jist, že to zvládneš?" ušklíbnul se výsměšně Angel.

          Spike sevřel čelisti a odolal pokušení. "Ne, ale existuje dlouhý seznam zájemců o mé rozprášení, pokud někdy uklouznu." Sledoval, jak se Angelovo obočí vyklenulo zvědavostí. "Ó ano, jsem opravdu populární mezi kříži a kolíky. Pozorovatel je první na řadě, pak Zrzka… Ten fracek chtěl být druhý, ale mám radši Zrzku. Dokonce i kapitán Papundekl je na seznamu. Uplatnil svůj nárok, když se před pár týdny stavil ve městě."

          "Nenávidím toho chlápka," zavrčel Angel.

          Spike se zachechtal. "Jo, a je to vzájemné. On a já jsme došli k názoru, že ty a Buffy bylo asi to jediné, co jsme měli společné."

          "Byl tady a pak odjel? Zase?" Angel zavrtěl hlavou. "Cos provedl?" Výhrůžně se na Spika podíval.

          "Uh, uh, uh, nic takového, svalovče. Nesmíš mi vyhrožovat. Dal jsi své slovo." Spike Angelovi pohrozil prstem, ale pak ucuknul, když Angel znovu zavrčel. "Když už to musíš vědět, se mnou to nemělo vůbec nic společné. Vrátil se se svou novou manželkou."

          Angel byl v šoku, zase. Spike tento večer miloval. "Já tomu nemůžu uvěřit. Jak mohl? Já věděl, že jsem mu měl zlomit vaz!" Angel chvíli seděl a mračil se, pak se tiše zeptal: "Jak to vzala Buffy?"

          Spike umíral touhou utrousit sarkastickou poznámku ve stylu: lotr pozná zas jen lotra, ale ztratil zájem, když uslyšel Angelovu starost. V něm samém jiskřila tatáž starost o štěstí Buffy. "Dost podivné, šlo to moc dobře. Ona měla mne, on měl Samanthu a pak tady byla práce, na kterou se vše soustředilo. Suvolte démon a tak. A ona a já jsme si z toho chlapce svorně stříleli. Příště už nikomu do domu tak nakvap nevrazí, to se vsadím." Spike se rozesmál a v duchu se zatoulal do minulosti, znovu před sebou viděl Rileyho obličej.

          "Nechci to vědět." Angel udělal obličej, měl dost dobrou představu o tom, co Spike naznačoval. "Já jsem jen rád, že Buffy byla ok." Byl rád, že tomu nemusela čelit sama, dokonce i když to byl Spike, kdo tady pro ni byl, ale v celém vesmíru neexistovala moc, která by ho donutila to přiznat.

          Najednou byli ze svého rozjímání vytrženi explozí, která se ozvala z Connorových plen. Nemluvně si broukalo a hihňalo se, navýsost se sebou spokojené. Spike znechuceně ohrnul nos. "Jak to můžeš snést?"

          "Tohle ještě nic není," pokrčil rameny Angel. "Až začne jíst pevnou stravu, bude hůř, ale ty plenky na jedno použití, které teď prodávají, jsou skutečně skvělé. Udrží jeho pleť suchou a pak jsou tady všechny ty mastičky a pleťové vody a mléka. Prostě úžasné."

          Spike se otřásl, kdežto Angel vstal a nesl Connora do domu. Věci už prostě nemůžou být… přestal uprostřed myšlenky. Není moudré pokoušet osud u Brány pekla, myslel si po cestě do domu.

 

 

Část 21.

 

          Příštího večera se Sunnydaleská a L.A. parta zase měly sejít v domě Buffy. Xander jel na letiště vyzvednout strýce Roryho. Další host do už tak přecpaného domu. Anya zůstala do poslední minuty doma. Mumlala něco o Gnaralech, kteří se teleportují později, a lidech, kteří shoří na popel, jestli tam nebude, aby je uvítala.

          Angel a ostatní z L.A. se ubytovali poblíž Magic Boxu a domu Buffy, aby se vyhnuli chaosu posledních svatebních příprav. Ale nikdo nebyl v bezpečí.

          Aby dokázala, že se necítí Cordélií ohrožena, nebo aby ji měla pod dohledem, přiřadila ji Anya mezi družičky. Což přirozeně znamenalo, že Groo bude povinen doprovodit ji uličkou k oltáři. Vzhledem k tomu, že s něčím takovým žádný z nich nepočítal, jejich začlenění mezi hlavní aktéry vyvolalo horečnou aktivitu. Groo musel mít padnoucí smoking a Cordélie potřebovala šaty.

* * *

          Všechny části skládačky zvané svatba zvolna zapadaly na své místo. Zkouška a zkušební oběd byly za nimi. Proběhly relativně úspěšně. Jinými slovy, nikdo nezemřel. Well, ne, ledaže byste počítali kabelku Buffy, do které se vyzvracel otec Xandera.

          Spike s Buffy seděli na gauči v obýváku. Její družičkovské šaty visely v igelitovém obalu nahoře, spolu s jeho smokingem a šatami Dawn a Willow. Byly bezpečně z dohledu, kde je žádný nevinný smrtelník nemohl nešťastnou náhodou spatřit a být stižen slepotou.

          "Tak co, myslíš si, že nás Anya nenávidí nebo je to spíš taková ta ex-démoní – nevzpomínám si jaké to je být člověk – věc?" zeptala se Buffy, když se k němu přitulila a sáhla po dálkovém ovladači.

          Spike se ovladače zmocnil, držel ho stranou, mimo její dosah. "Mohlo být hůř. Není tradičním úborem družiček pytlovina pokrytá larví krví?"

          "A ty tvrdíš, že by to bylo horší?" zeptala se Buffy, při tom se snažila zkroutit natolik, aby popadla ovladač. Otočila se víc, takže se mu dívala do tváře, natáhla se přes něho, pokoušela se dosáhnout na jeho druhou ruku. Uculil se a ovladač malinko přisunul, jen aby ucuknul, když se dostala blízko.

          "Nevím, lásko," řekl, zatímco po něm lezla. Usmíval se, když pozoroval její soustředění na cíl. Změnil taktiku a zvedl ruce nad hlavu, čímž ji přinutil obkročmo se na něho posadit a položit mu ruce na ramena. Získala tak lepší rovnováhu a natáhla se vzhůru po přístroji.

          Buffy vydala slabý vítězný pokřik, když konečně držela kýžený ovladač. Hned potom zaječela, nahlas, to když ji Spike objal okolo pasu a stáhnul na klín. Jeho druhá ruka si přitahovala její hlavu, až se jejich rty setkaly… ovladač jí vyklouznul z ruky zapomenut.

          Dawn vstoupila do pokoje, aniž si jí někdo všiml. "Nechte toho," odfrkla pohrdavě, když uzmula osiřelý ovladači z gauče a padla do křesla.

          "Nemáš už být v posteli?" Buffy se obrátila a počastovala ji naštvaným kukučem.

          "To určitě!" odsekla Dawn. "Kromě toho, Angel a jeho přátelé tady budou každou minutu. A Tara s Willow jdou za mnou."

          Jako na zavolanou uslyšeli kroky u předních dveří. Buffy si vzdychla a dala Spikovi poslední pusu, než se mu skulila z klína zpátky na gauč.

          "Otevřu," řekl Spike. Vstal a šel ke dveřím. "Zrzko! Taro!" zavolal nahoru. "Už jsou tady. Host do domu, čagan do ruky." Zahlédl Willow zjevit se na vrcholku schodiště a otočil knoflíkem kliky.

          Dveře se rozletěly, přitom praštily Spika. Temná vrčící věc se vrhla přes práh a pustila se do něho, vrčela: "Byl's varován, že za to zaplatíš, pokud nás zradíš!"

          Spike se rychle vzpamatoval z šoku a nyní bojoval, aby si udržel ostré tesáky svého protivníka dál od krku. "Čekal… jsem… vás…" Spikovi se podařilo proklouznout, jak sebou mrskal, konečně sevřel jednu ruku okolo soupeřova krku.

          Buffy vyskočila, když uviděla Spika padat naznak. Uháněla ke své truhle se zbraněmi. Bryskně ji otevřela a popadla kolík a svou oblíbenou sekeru. Když se obrátila, všimla si Cordélie stojící ve dveřích s Connorem v náručí.

          "O co tady jde?" Cordélie váhala, jestli má jít s nemluvnětem dál.

          Spike se najednou převalil, sestrkal ze sebe svého soupeře a Buffy máchla sekerou, čistý průsek jeho krkem. Spike vyskočil na nohy. Podíval se na tělo a ven ze dveří. "Uděláš nejlíp, když půjdeš dovnitř, roztleskávačko. Nemám ponětí kolik má kámošů."

          "O dva míň, než měl před minutou," ucedil sarkasticky Angel a gestem pozval ostatní dál. Gunn rychle překročil tělo a on a Groo se sehnuli, aby je zvedli a vyhodili ven. "Všiml jsem si přinejmenším tuctu dalších okolo domu. Jsem překvapen, žes je nevycítil," vyčítavě se podíval na Spika.

          Spike si upravil triko a oprášil imaginární prach z džínů. "Byl jsem zrovna poněkud zaneprázdněn." Mávnul rukou k démonovi, kterého právě usmrtili. Angela neoblbne ani na vteřinu, ale zbytek kohorty všechny detaily jeho vztahu s přemožitelkou znát nemusí.

          "Já si něčeho všimla, ale prostě jsem si myslela, že to seš ty. Koneckonců, půlka tvé party vydává démoní vibrace," ozvala se Buffy, ale moc přesvědčivě to neznělo.

          Lorne po její poslední poznámce pozvedl obočí a vyměnil si s Angelem pohled. Buffy se bezděky zachvěla, jakoby uvažovala, jestli Lorne umí číst lidi i bez zpívání. Vztáhnul ruku a poplácal ji po rameni. "Klídek, laskonko oříšková," zašeptal. "Nemůžu zjistit co přesně se tady děje, ledaže zazpíváš." Točil prstem, ukazujíc na její hlavu. "Ale už jsem pár takových navštívil a kromě toho, i slepý by dokázal přečíst vás dva, uh, vás tři." Mrknul na ni a ona na něj chvíli prostě zírala.

          "Hele, lidi, nechci vás rušit nebo tak něco, ale špatňáky teď vidím dokonce i já," prohodil Gunn. "Počítám: jeden, dva… moc. Jsou na dvorku." Všichni se podívali z okna a jasně teď viděli tucty démonů, obkličující dům.

 

 

Část 22.

 

          Groo popadl meč a zaujal pozici u dveří. Měli bychom vymyslet plán na zapuzení démonů. Angele, co navrhuješ?" Podíval se na Angela s nadějí a úctou.

          Než Angel stihl odpovědět, vložila se do toho Buffy: "Uh, lidi, můj dům, můj plán."

          "Oh, samozřejmě." Groo se mírně uklonil. "Omlouvám se. Jsi přemožitelka, takže bys nás měla vést ty. Jaká jsou tvá přání?"

          Buffy Angela počastovala pohledem: je-vážně-opravdickej?

          Angel pokrčil rameny a protočil oči.

          "OK, jednoduchý plán, koneckonců, jednoduché plány vždycky fungují nejlépe. Každý, kdo dokáže používat zbraň, nějakou popadne a bude hlídat dveře nebo okno. Willow a Tara, mrkněte se, jestli neumíte něco, co by je udrželo venku. Dawn, ty budeš nahoře, zamkni se v koupelně."

          "Buffy!" zavřískla na protest Dawn. Všichni ostatní běhali okolo a brali si zbraně a hledali otvory, které by bránili. Tara a Willow si pospíšily do jídelny a na velkém stole si tam rozložily potřebné propriety. Tara zapálila svíčky a Willow listovala knížkou.

          Buffy se otočila a chytila Dawn za ramena. Cordélie stála hned vedle nich v předsíni. "Dawn, někdo musí hlídat Connora. Koupelna nahoře je nebezpečnější místo v domě. Nedokážeme ty špatňáky zahnat, když se budeme muset strachovat o dítě."

          Dawn pomalu kývla, začínala chápat plán Buffy.

          "Tu máš, vezmi si tohle," Buffy sestře podala lehčí sekeru s dlouhou rukojetí. "Pokud se dostanou přes nás, budeš ho muset chránit, dokud nedorazí Giles a ostatní. Vezmi si s sebou bezdrátový telefon a zavolej jim.

          "Ok," Dawn polkla. "Přivolám kavalérii."

          Buffy si ji přitáhla do náruče a pevně stiskla. Když ji pak pouštěla, poplácala ji po ruce. "Běž. Udržíme je venku, jak nejdéle budeme moci."

          Cordélie se chystala předat Connora, zatímco Dawn šla pro telefon. Sotva ho vzala do ruky, uviděla démona probourat se zadními dveřmi do kuchyně. Ve stejnou chvíli vrazili dovnitř předními dveřmi další dva a hrnuli se na Cordélii a Connora.

          Cordéliin pronikavý křik proříznul vzduch, když se démon vrhl po dítěti. Angel se otočil a sprintoval k nim, stejně jako Groo. Buffy zvedla sekeru. Právě když démon po Connorovi sáhl, Cordélie začala zářit.

          Cordélie se vznášela nad zemí, šířilo se z ní světlo a plnilo místnost, zbytek domu a nakonec se rozlilo ven, na dvorek. Jak vlna světla zasáhla démony, rozplynuli se, zmizeli beze stopy.

          Angel a Groo se zastavili a Buffy pomalu sklonila sekeru, zírala na Cordélii, která se zase snesla na podlahu.

          "Skvělej trik, Cordy," Buffy lapala po dechu. "Nepamatuji si, že bys říkala něco o získání nových schopností. Oh, počkat, neříkala." Buffy se obrátila a zadívala se na Angela. "Co dalšího jste ještě vynechali?"

          Angel těkal pohledem mezi Buffy a Cordélií. "Dlouhý příběh. Smrtelníci nemohou mít vize. Zabíjely ji. Tak…"

          Cordélie mu skočila do řeči: "Tak jsme přistoupili na kompromis. Síly mne udělaly zčásti démonem a teď můžu mít vize bez migrén, hlava se mi nepokouší rozskočit na kusy." Svezla se do křesla, chovajíc Connora. "Vážně krátkej příběh."

          "Ok," Angel zahanbeně pokrčil rameny. "Budiž, krátký příběh." Šel zavřít přední dveře. Kupodivu byly opravené. Stejně jako dveře v kuchyni. Sklo ze země zmizelo a bylo zpátky v okenních rámech. Angel se vrátil do obývacího pokoje a zeptal se: "Ví někdo, o co tady šlo?" Sledoval, jak si Spike s Buffy vyměnili provinilý pohled. Spike přešlapoval z nohy na nohu a ona ho pak stáhla na gauč vedle sebe.

          "Řekněme, že jsme je před pár týdny naštvali," zkusila to Buffy. Spike se zachechtal.

          "Přijali jsme mastnou zálohu na ta Suvoltí vejce. První bandu, která si je minulý týden přišla vyzvednout, jsme pozabíjeli. Vypadá to, že jsme jim nesrazili hřebínek dost." Spike si povzdechl. Tenkrát se to jevilo jako dobrý nápad.

          "Zatáhl's Buffy do jednoho těch svých stupidních plánů a ji teď honí tihle démoni," zavrčel Angel, udělal krok vpřed.

          Spike se pohodně opřel, ruce vytrčil nad hlavu a jednou paží pak objal Buffy, při tom všem vyzývavě udržoval oční kontakt s Angelem. "Zaprvé, byl to brilantní plán. Přemožitelka a já jsme ho vymysleli společně. Zadruhé, ti démoni prodávají Suvoltí vejce, a podobné věci, jako zbraně, takže museli být zlikvidováni tak jako tak. My jen našli způsob, jak si při tom namastit kapsu."

          "Peníze! Dělali jste to všechno kvůli penězům?" Angel byl z toho jelen. "Buffy, copak nevidíš, že je nebezpečný? Nepřinese ti nic, než problémy."

          "Angele, copak's neposlouchal? Démoní obchodníci se zbraněmi, v Sunnydale," vykřikla Buffy, když vystřelila z gauče a vyšlápla si na Angela. Zůstala stát těsně před ním, hruď na hruď, pěsti zaťaté. "A kdy naposledy mne nehonili žádní špatňáci?"

          Angel zkrotle odvrátil zrak. "Vím, že jsi přemožitelka, Buffy, ale to je jen další důvod, aby sis našla někoho jiného, než jeho."         

          Buffy ztlumila hlas a tiše řekla: "O tomhle to není a oba to víme. Nejsem normální holka, nebudu mít normální život, a co potřebuji, není normální kluk." Zajala jeho oči svými a nepouštěla je. "Nelze říci, že nám to zrovna vyšlo, když jsem byla onehdy v L.A., viď?"

          Zůstal jako opařený, jen na ni zíral. "Jak jsi…?"

          "Věštci byli velice důkladní," odpověděla Buffy tichounce.

          "Jen jsem chtěl, abys měla život a někoho, kdo by tě miloval a stárnul spolu s tebou," zamumlal Angel.

          "Angele, přísahám bohu, ty seš někdy tak bloody natvrdlej, já bych mohla jen…!" Došla jí slova. Zavrčela a dupala si to zpátky ke gauči.

          "Buffy, já jsem…" začal Angel.

          "To si vetkni za klobouk! Prostě se soustřeďme na to, co nás momentálně čeká." Uhnízdila se znovu ve Spikově náruči a konečně si všimla, že se její upír zubí od ucha k uchu. "A ty seš šťastnej jako blecha proč?"

          Spike si ji přitáhnul blíž a letmo líbnul na čelo. "Jen tak, prostě mne hřeje u srdce, když vidím, jak spolu všichni pěkně vycházíme." Zachechtal se při pohledu na její nabroušený kukuč. Ale dlouho to nevydržela a její mračení se rychle proměnilo v úsměv.

          Cordélie si významně odkašlala, čímž obrátila jejich pozornost k současné situaci. "Vážně to nerada říkám, ale Spikovo odhadované riziko se pravděpodobně vyplatilo. Když jsem… si hrála na žárovku, cítila jsem, že tentokrát na vás nasadili všechno, co měli. Pokusili se vás omráčit počtem a udělat z vás exemplární příklad, místo aby zkusili něco chytrého."

          "Ok, ale může jich být víc, správně? Tím myslím, nemáme ani ponětí, jak početná jejich organizace byla," podotknul Gunn.

          "Um, ne, dostali jsme je všechny. Třiaosmdesát v domě a další dva tucty, co zůstaly vzadu," odpověděla Cordélie stísněně.

          "Oh," vydechla Buffy.

          "To je nějaký talent, cos tam dostala, roztleskávačko? Možná bychom si tě měli nechat?" navrhl Spike.

 

 

Část 23.

 

          Spike si hrál s motýlkem. Být konečně akceptován jako oficiální přítel Buffy mělo své plusy i mínusy. Motýlek a smoking bez diskuze patřily do kolonky minus. Avšak být družba a pořadatel, přinášelo i jisté výhody. Navíc k tomu, že vypadal ničivě pohledně, pokud by se některý z ne-člověčích hostů příliš odvázal, měl za úkol mu ukázat, kde nechal tesař díru a to pěkně svižně. Ačkoli, jestli si Xanderův otec ještě jednou na Buffy něco dovolí, uvažoval, že si střihne migrénu už jen pro potěšení z možnosti pocuchat mu trochu fasádu.

          Obhlížel místnost ze své strategické pozice, opřený o zeď. Většina osádky z L.A. se tady potulovala pospolu. Fred vypadala ve svých modrých večerních minišatičkách rozkošně, odhalenými zády se opírala o Gunnovu hruď. Klábosili s jedním z přátel Anyi. Byl tady takový kravál, že dokonce ani Spike konverzaci nerozuměl.

          Lorne se šťastně vmísil mezi ostatní hosty. Už prve se domluvil s malou kapelou, kterou najala Anya, aby po obřadu hrála k tanci. Také zde byl smyčcový kvartet, ale to vážně nebyl Lornův styl. Anya mu dala seznam písní, které chtěla, aby zazpíval. Lorne byl polichocen a celý šťastný slíbil odzpívat pár sérií.

          Zbývali Angel, Wesley a Groo. Ti tři podepírali protější zeď a předstírali, že dohlíží na Connora. Spike se uchechtl, když si všiml, že Groo si hraje s motýlem a vypadá stejně nesvůj, jak se cítil on sám. Angel na druhou stranu vypadal až příliš v pohodě. S tím se musí něco udělat.

          Některé družičky se potulovaly po místnosti. Jejich agresivně načechrané, jedovatě zelené šaty se zachytávaly o všechno, kolem čeho procházely. Halfrek byla jednou z nich. Zrovna šla okolo a získala jeho pozornost. "Hallie," zavolal Spike, odlepil se od zdi a namířil si to rovnou k ní.

          Halfrek se otočila za známým hlasem a zamrkala, když uviděla Spika. Uhladila si vlasy a nervózně se zasmála. "Williame, jak pěkné zase tě vidět."

          Spike k ní klouzal s mírně dravčím výrazem na tváři. V přímém kontrastu s jeho výrazem byla slova, která nonšalantně vypustil z úst: "To není zapotřebí, lásko. Jsme jen párek lidí, co se sešel na svatbě. Neexistuje žádný důvod, proč si prostě neužívat."

          Výraz Halfrek se změnil z nervózní v podezíravý. "Nevím, co tím míníš, Williame. Jsem tady, abych podpořila Anyanku, když si uvazuje na krk toho… toho…" Halfrek pohrdavě mávla rukou a hledala správné slovo.

          "Troubu?" vypomohl jí Spike.

          Halfrek se zachichotala. "Ano, ačkoli já bych nikdy nepoužila tak krutý výraz." Hrála si se svým přívěskem. "Takže, sedíš na straně nevěsty nebo ženicha?"

          "Obou. Povedu uličkou k oltáři přemožitelku."

          "Zajímavá volba slov." Halfrek pozvedla obočí.

          Spike pokrčil rameny, nadšeně si uvědomoval schopnost démonů pomsty vydolovat z lidí jejich pocity a neblahá přání. "Nevidím nikoho, kdo by ti stál po boku. Přijela's na nevěstinu rozlučku se svobodou?"

          Halfrek přenesla váhu z nohy na nohu. "Ještě jedna z mých sester a já jsme doprovodily D'Hoffryna. Všichni jsme tady chtěli být pro Anyanku."

          Spike na ni chvíli tvrdě hleděl, dokud si nevšimnul, že se pod tíhou jeho pohledu mírně ošívá. "Chtěli jsme tady být pro případ, že to Xander posere, by znělo pravděpodobněji."

          Halfrek pokrčila rameny.

          "Takže budeš potřebovat někoho, s kým by sis mohla po obřadu trsnout?"

          "To je nabídka?" vyhrkla Halfrek, poněkud příliš dychtivě.

          Spike si odfrknul: "Jasně, jakože jsem dost hloupý, abych podvedl Buffy s démonkou pomsty. To by bylo sousto pro tebe, jen co je pravda, viď?" Odvrátil zrak, jeho oči pročesávaly dav. "Ale jsi démon spravedlnosti, nebo nejsi? Znám někoho, kdo je na spravedlnost vysazený. Vsadil bych se, že vy dva máte mnoho společného."

          Halfrek zareagovala s mírným zpožděním, na její vkus nabrala konverzace příliš náhlý obrat. "Žádnou z tvých rošťáren, Williame. Bavíme se o tom tvém příteli s dermatologickými obtížemi?"

          Spike se zakřenil. "Ne, není to Clem. Tenhle má alergii na sluníčko jako já, ale má také poslání. Nápravu křivd a bezpráví a všechny ty ostatní změkčilosti. Budeš ho prostě zbožňovat." Spike ukázal skrz dav k protější zdi. "A je nadšený otec."

          Halfrek se podívala, kam Spike ukazoval. "Vysoký, tmavý, pohledný… Ooooh, mňamy." Pak zmlkla. "To dítě ale ve skutečnosti jeho není. Je?" zeptala se zmateně. "Já myslela, žes říkal, že je upír?"

          "Není jako obyčejní upíři. Má duši, syna a je zádumčivý šampión, to vše v jednom balení. Mně z toho trnou zuby, ale tobě by se mohl líbit."

          "Hmmmm," zamumlala Halfrek uznale, přitom si natřásla lokny a vydala se napříč místností.

          "Možná by sis chtěla proměnit tvář, než mu řekneš ahoj," zavolal za ní Spike. "Je spíš na lidi."

          Halfrek na něj mrkla a zmorfovala do své lidské podoby.

          Pozoroval, jak ladně kráčí přes místnost a vměstnává se mezi Angela a Wesleyho. Skoro ji slyšel vrkat na dítě. Spike sledoval, jak Angelova tvář zvolna začíná zářit, to už určitě mluvil o svém druhém nejoblíbenějším tématu, o svém synovi. Pořád byl příliš daleko, aby je slyšel, ale dokázala si živě představit, co povídají.

          Oh, vypadá úplně jako vy, jen není tak štědře obdařen, napovídal Spike vysokým hláskem, když viděl Halfrek šimrat Connora pod bradičkou.

          Ano, je jenom dítě, ale jsem si jist, že co nevidět bude po mně, co se mužných proporcí týká. Angel protřepl Connorovy vlásky. Jak vidíte, už jsem mu začal dávat na vlasy gel. Spike napodobil Angela, když ho viděl stát rovně jako svíčka a vypínat hruď, celý potěšený zájmem Halfrek.

          Halfrek si hrála se svým přívěskem a naklonila se blíž. Pak bude vypadat skoro stejně neodolatelně, jako vy. Možná bychom si o tom mohli popovídat podrobněji po obřadu, až budu mít ubrousek a dokážu si chránit šaty před slintáním, nebo ještě lépe, mohl byste ze mne tuhle šerednou monstróznost servat svýma mužnýma rukama.

          Angel se mírně zamračil. To by mohl být problém. Vězte, že bych vás moc rád zprznil – což mimochodem dobře poznáte, podíváte-li se na přední část mého oděvu a na způsob, jakým hledím na přední část toho vašeho předstírajíc, že se dívám na svého syna – jenže, má duše mi byla navrácena trestuhodně nedbalým způsobem a jakákoli blaženost by mohla vést ke konci světa.

          Halfrek naklonila hlavu na stranu, poslouchala, co jí Angel povídá ve skutečnosti. Oh, myslím, že bychom dokázali na něco přijít. Znám lidi, co znají lidi.

          Spike byl z těchto zábavných myšlenek náhle vyrušen pohledem na starého, plešatého muže v pršiplášti, který obtěžoval Xandera. Nehlučně se propletl místností a postavil se za staříka. Xander v hrůze zalapal po dechu, když se mužova hlava zčistajasna naklonila na stranu. Ozvalo se čvachtavé křupnutí, to Spike muži zlomil vaz a pustil ho. Tělo bez opory se svezlo na podlahu, natáhlo se jak dlouhé, tak široké a změnilo barvu. Ležíc na zemi už nebylo tělem starce, ale démona. Spike poplácal zmateného Xandera po rameni. "Jeden starý Anyančin počin se vrátil, aby popřál šťastnému páru do budoucna všechno špatné. Ber to jako můj svatební dar pro vás dva."

          Xander zíral na Spika, na tělo, a tak pořád dokola. "Díky, jedno ti dlužím."

          Spike skryl své překvapení nad těmi slovy a zaculil se na Xandera.  "A já si to vyberu… jen ne dnes."

          Spike prošel místností a zaklepal na dveře, za nimiž byla děvčata. Buffy otevřela a usmála se na něho. "Vyřízeno?"

          "Ani nevěděl, kdo ho sejmul," potvrdil Spike.

          Anya se protlačila dopředu a pokusila se ho obejmout, ale chytil ji za ruce a raději je sevřel. Zamrkal na ni. "Nech si to pro ženicha."

          Vážně se do té věci s proroctvími zapracoval. Byla to bloody ostuda, že Zrzka nebyla schopná obnovit spojení s věštci.

 

 

Část 24.

 

          Svatební obřad proběhl bez zádrhelů. Anyiny sliby byly výstřední, mírně řečeno. Naštěstí se Taře podařilo vymluvit jí frázi: sex pudlík. Ale dokonce ani to nedokázalo odvrátit Spikovu pozornost od ženy, která stála na druhé straně šťastného páru. Dokonce ani moře ohavných zelených volánků, ve kterých se Buffy topila, jí v jeho očích nedokázalo ubrat na kráse.

          Groo dloubnul Spika do zad a on si uvědomil, že obřad skončil. Zajímalo by ho, jak dlouho tam stál a zíral a kolik lidí si toho všimlo. Koneckonců, pořád je Big Bad a nedovolí nějaké pitomé svatbě zkazit mu pověst. Pak zase uviděl Buffy, usmívala se a čekala na něj, aby ji odvedl uličkou nazpátek. Pokročil vpřed, zavěsil si její ruku pod paži a pomalu kráčeli za ostatními páry. Na tváři měl úsměv. Well, zdůvodňoval si to v duchu, na fotkách se usmívat musím. Nechci zničit svatební album.

          Mukám však ještě nebyl konec. Protože Anya nechtěla, aby ji Xander před obřadem viděl ve svatebních šatech, fotografování mělo proběhnout až po něm. O velice dlouhou půlhodinu později se konečně směli zapojit do radovánek.

          Spike a Buffy následovali Xandera a Anyu zpátky do hlavní haly. Tam se jim podařilo novomanželů zbavit a najít si klidný koutek na sednutí. "Moje zmučené nožičky mne zabíjí," zanaříkala Buffy. "Chodit celý den na podpatcích je vražda."

          Spike bystře rozpoznal narážku, ohnul se a zvedl si její nohy do klína. Buffy spokojeně zavzdychala, když jí zul jehly a začal mnout chodidla. Zavřela oči a pohodlně se opřela.

          Seděli ve svém koutku, pozorujíce ostatní hosty chodit okolo. Byl tam Xanderův otec, zase u baru, a už se hádal s barmanem. Dawn se podařilo sebrat Angelovi Connora a teď ho krmila z láhve. Lorne se domlouval s muzikanty a vypadalo to, že se Anya a Xander chystají rozkrojit svatební dort.

          Buffy zasténala: "Za chvíli budeme muset vstát."

          "Pročpak?"

          "Poté, co nevěsta a ženich rozkrojí dort, následuje přípitek a pak se všichni nesezdaní lidé shluknou a snaží se chytit podvazek a kytici," povzdechla si Buffy.

          "Jsem si jist, že se té výzvy zhostíme se ctí," řekl Spike sebevědomě.

          Buffy se na něj na oplátku jen zaculila a jeho se zmocnil zvláštní pocit, že mu uniká něco důležitého.

          Lornův hlas zesílený zvukovou aparaturou všechny vyzval, aby se shromáždili okolo šťastného páru. Xander a Anya rozkrojili dort a on jí něžně vložil kousek do úst. Spike byl překvapen, když ho viděl. Měl ho zaškatulkovaného jako fracka, který by jí dort spíš rozmazal po obličeji, než jako galantního muže. Že by přece jen měl naději?

          Anya mu gesto oplatila, nakrmila Xandera malým kouskem dortu. Políbili se a dav aplaudoval vestoje.

          Pak přišly na řadu přípitky, následované nevyhnutelným házením kytice. Z tlačenice a strkanice, která vypukla poté, co Anya odhodila svoji kytici a Xander její podvazek, se vyklubali dva vítězové.

          "Měla's mne varovat, že se budou ohánět lokty," stěžoval si vyčítavě Spike, kterému Buffy zrovna ohledávala obličej.

          "Myslím, že se to zahojí dřív, než se ti stačí udělat monokl. Přestaň se chovat jako malej," smála se mu.

          "Hey, aspoň jsi je mohla odrážet. Já tam uvíznul uprostřed rvačky bez možnosti se bránit!"

          Buffy se naklonila a políbila drobnou podlitinu na jeho tváři. "Lepší?"

          Přehodil okolo ní paži a přitisknul si ji blíž. "Mnohem lepší." Rozvlnil obočí. "Ale byla to krutá bitva. Udělaly se mi boule a modřiny na mnoha zajímavých místech."

          Buffy se zasmála a věnovala mu další rychlý polibek. Pak se ohlédla na rozcházející se dav. "Well, to není správné! Dawn je na vdavky příliš mladá." Usmívala se, když se spolu se Spikem loudala k jejich křeslům.

          "Nechápu, mazlíčku." Spike se zase posadil.

          "Chytila kytku," vysvětlila Buffy. Podívali se na Grooa, který tam stál poněkud zmateně, držíc podvazek, a Dawn měla kytici.

          "Oh, jasně. Nikdy jsem si nebyl jistý, jestli to dělají jen v telce nebo i ve skutečnosti," odpověděl Spike. Buffy se na něj zvědavě podívala. "Co? Poslední dobou jsem na moc svateb nezavítal, že jo?"

          Buffy si ho přitáhla blíž a objala. "Ne, myslím, že ne." Pozorovala, jak Anya vysvětluje Dawn, že si musí zatančit s Grooem. Dawn místo toho vyrazila ke Cordélie a vyměnila kytku za Connora. Buffy se při pohledu na Anyu, marně se pokoušející získat kontrolu nad situací, zakuckala smíchy.

 

 

Část 25.

 

          Hudba začala hrát a Lorne přistoupil k mikrofonu. "Tato první píseň je pro Xandera a Anyu." Začal zpívat, zatímco Xander vedl Anyu na taneční parket. Buffy seděla vedle Spika, hlavu položenou na jeho rameni, a pozorovala kamarádku zvolna se houpat a točit v rytmu hudby. Vypadali tak šťastně a zamilovaně, že se jí z toho hrnuly slzy do očí. Spike ji objal a pak tam spolu tiše seděli, užívali si hudbu.

          Sotva dozněla první píseň, zbylé páry začaly plnit parket. Spike vstal a vztáhnul ruku k Buffy. Chopila se jí a vyrazili k ostatním. Když začali tančit na další starou lyrickou klasiku, Buffy překvapilo, že vidí Angela na druhé straně parketu. Tančil s jednou z družiček. Ta žena měla tmavé vlasy a světlou pleť, ale Buffy si nepamatovala, že by ji kdy dřív viděla. Spike si všimnul, že je Buffy rozrušená a podíval se, co upoutalo její pozornost. Zakřenil se, když viděl, s kým Angel tancuje.

          "To je Halfrek, přítelkyně Anyi," řekl.

          "Co? Kdo?" zeptala se Buffy.

          "Žena, která tančí s Angelem. Ta, na kterou zíráš."

          "Já na nikoho…" spustila, vzhlížejíc k němu.

          Pozvedl obočí.

          "Dobře, možná trošičku. Ale jen protože jsem ji nepoznala, když není celá žilkovaná."

          "Když to říkáš, lásko," zamumlal Spike, přitom pokračovali v tanci.

          Blížil se konec písně a Spike uslyšel, jak Buffy zakručelo v břiše. "Zajdeme si po téhle skladbě něco smlsnout?" zeptal se.

          Buffy kývla. Když píseň skončila, Buffy se Spikem zamířila k pultu s občerstvením. Buffy si naložila na talíř jídlo, zatímco Spike jim šel obstarat pití. Po cestě zpátky ke stolu Buffy narazila na Angela, stojícího stranou.

          Napadlo ji projít okolo, aniž by něco řekla, ale to by bylo dokonce ještě trapnější, takže napřímila ramena, nabrala směr trochu doleva a šla k němu.

          Pořád ještě hleděl do země, když ho uslyšela říkat: "Ahoj, Buffy."

          "Hey," odpověděla.

          "To je ale šťastná událost. Tví přátelé se vzali."

          "Jo, je. Prošli si dobrým i zlým, ale nakonec to dotáhli až sem." Povzdechla si. "Jsem moc šťastná, kvůli nim." Zmlkla a přešlápla. "Viděla jsem, jak báječně si vedeš, děláš si nové přátele."

          Chvíli vypadal zmateně. "Oh, myslíš Hallie? Právě jsme se seznámili." Pokrčil rameny. "Vypadá docela hezky."

          "Je to stará kámoška Anyi. Nikdy dřív jsem ji s lidskou tváří neviděla," vysvětlila Buffy. "Hlavně si blízko ní nic nepřej."

          Angel vypadal překvapeně. "Démonka pomsty?"

          Buffy přikývla.

          Angel vzdychl. "To všechno vysvětluje. Já věděl, že tady něco nehraje, ale nedokázal jsem rozpoznat co. Jo, budu opatrný."

          Upadli do dalšího trapného ticha. Angel šoupal nohou a díval se na zem.

          "Jsi v pohodě, co se tohohle všeho týká?" zeptala se nakonec Buffy.

          "Čeho, tebe a Spika, přání si, aby věci byly jiné?" řekl podlaze a pak vzhlédl a zadíval se jí do očí. "Nebudu ti lhát, je to těžké a bolí mne vidět tě s ním."

          Buffy chvíli vypadala zaraženě, jakoby právě zjistila, jak opravdu těžké to pro něj je.

          Angel pokračoval: "Ale je pěkné vidět tě šťastnou, dokonce i s ním. Takže s tím dokážu žít." Zase zmlknul. "Ty, uh… celá záříš."

          Buffy se tiše zasmála. "Protože ty šaty jsou radioaktivní."

          Angel se zachechtal.

          "Měla bych…" začala Buffy.

          "Jo," Angel kývnul.

          Buffy prošla okolo něj a dozadu ke stolu, kde seděl Spike, pozoroval ji.

          "To nevypadalo příliš zle. Co chtěl ten buzerant?"

          Posadila se a hrála si s vidličkou. "Nic moc. Chtěl mi říci, že je rád, že jsem šťastná."

          Spike přikývl. Nebylo co k tomu dodat, tak usrkával krev z šálku, zatímco Buffy jedla. Když dojedli, vstali a zase tančili.

          Buffy připadalo, že tanec už trvá celé hodiny. Pak Xander a Anya konečně dali sbohem a odešli. Sotva se novomanželé vytratili, Buffy měla najednou pocit, že má nohy jako z olova. Pověsila se na Spika a zamumlala mu do hrudi. "Myslím, že hned tady na místě usnu. Zničehonic jsem úplně vyčerpaná."

          Spike ji dovedl k jejich stolu a šel najít Dawn. Když ji zahlédl naposled, tancovala po sále s malým Connorem v náručí. O pár minut později byl zpátky s pláštěm Buffy, ale bez Dawn. "Zdá se, že prcek je stále plný energie mládí. Prosila, aby mohla zůstat a vrátit se až s Willow a Tarou. Řekl jsem, že to s tebou proberu."

          "Jasně, to je v pohodě." Buffy vypadala plná naděje. "Znamená to, že odcházíme?"

          Spike mávnul na Dawn a ta se usmála. "Jo, hoď to na sebe a jsme pryč v cuku letu," řekl a přidržel jí kabát. Vklouzla do něj a rychle vykřikla své sbohem.

          Buffy se podařilo usnout už po cestě domů a to jeli jen kousek. Spike vypnul motor a podíval se dolů, kde na jeho stehně ležela její hlava. Pohladil ji po vlasech, odhrnul jí je z obličeje a jemně s ní zatřásl. Když se neprobudila, zvedl si ji do náručí a vynesl ven z vozu, dveře zavřel nohou. Odnesl ji domů.

          Po cestě nahoru po schodech si vzdychla a zabořila tvář do jeho hrudi. Spike se usmál a uložil ji na postel. Vypadala tak vyrovnaně a pokojně. Opatrně ji posadil, rozepnul jí šaty a svlékl je. Zbytek šatstva šel rychle s sebou. Chvíli hledal, než našel triko a vytáhl je z prádelníku. Vrátil se k posteli, opatrně jí triko přetáhnul přes hlavu a prostrčil ruce rukávy, pak ji zachumlal do postele.

          Rychle shodil smoking, nahý vklouznul pod deku a objal ji. Buffy zavzdychala a přitulila se k němu blíž. Pár minut pozoroval, jak spí, přemýšlel o uplynulém dni. Dneškem končily informace, které jim poskytla proroctví. Odteď to bude zase jen na nich samotných. Ať už je před nimi cokoliv, budou tomu čelit společně, pomyslel si, když odplouval do říše snů.

          Spike byl brzy ráno probuzen vrzáním postele, která se zčistajasna prohnula, jak Buffy vyrazila ven z ložnice. Slyšel ji utíkat do koupelny a právě začal vstávat, když vtom ji uslyšel zvracet. Zmocnily se ho obavy, zavolal na ni: "Buffy?"

 

 

Epilog: část 26.

 

          Když začali vysílat reprízu šesté sezóny, vyvolalo to záplavu emailů na Zkazene_Spuffy, protože se začaly objevovat jemné, ale definitivní změny. Videokazety byly vytahovány a srovnávány, stejně jako popisy epizod.

          Nebylo uveřejněno žádné vysvětlení změn a to ani Jossem ani Mutant Enemy, ale něco se bezesporu stát muselo. Older and Far Away odvysílali jindy, než měli a epizody Dead Things a Normal Again zmizely beze stopy. Místo nich se objevily úplně nové epizody, které se zabývaly důsledky obchodu se Suvoltími vejci a cross-over se seriálem Angel. V těchto dílech vyšlo najevo, že Spike obdržel řádnou sumu peněz jako platbu předem za ona vejce. Buffy a Dawn část z nich už utratily za banality jako účty, školné a jídlo, dokonce dřív, než byla vejce zničena.

          Spike pochopitelně pozabíjel ty napůl-lidi, well, napůl-démony, když si přišli vejce vyzvednout. V důsledku toho do Sunnydale zavítali dost ohavní chlápci. Mysleli jen na vraždění a mrzačení. Naštěstí pro Buffy se to odehrálo během cross-over epizod a parta z L.A. přiložila ruku k dílu. Vše vyvrcholilo ve finále sezóny: Hell's Bells.

          To na fórech rozpoutalo další smršť emailů. Netvrdili snad tvůrci, že cross-overy točit nebudou?

          Debata na fórech fanoušků zuřila celé léto.

* * *

 

Mezitím, zpátky v Sunnydale,

se Willow stále pokoušela obnovit spojení s dimenzí věštců.

A žaludeční potíže Buffy neustaly…

 

 

Konec