Buffy už byla v koupelně, když se Robins vrátil s jídlem.

Robins: „Kde je Buffy?“

Spike: „šla do sprchy.“

Robins: „A Angel?“

Spike: „Hned se vrátí.“

Robins: „Co tam dělají?“

Spike: „Neřekl jsem, že jsou spolu.“

Robins: „Takže jsou?“

Spike: „Nejsou, Angel je v ložnici a dívá se po nějakém teplejším oblečení.  Zatím nic víc, než ten svetr nenašel.“

Robins: „Ta deka nestačí?“

Spike: „Problém je, že ta zima jde zevnitř.“

Robins: „Chápu. Neměl by ji někdo zkontrolovat?“

Spike: „Třeba ty?“

Robins: „Ne, ale Angel. Víš, jestli se jí něco nestalo.“

Spike: „Ne každá ženská si ve sprše zpívá.“

Robins: „Jak myslíš. Kde je tu vlastně koupelna?“

Spike: „za ložnicí.“

Robins: „Takže nejsou spolu.“

Spike: „jseš nahluchlej?“

Za chvilku se Angel vrátil, ale řekl jim, že nic nenašel, potom šel za Buffy, už ze zvyku jí pomohl se utřít a obléct. Potom se k nim vrátili. Sedli si znovu vedle sebe na sedačku a přitulili se k sobě. Buffy si vzala loupák a začala ho uždibovat.

Buffy. „Díky Davide.“

Robins: „žádný problém. Přinesl jsem jídlo i pro sebe.“

Buffy: „Jídlo?“

Robins: „mám rád pivo.“

Buffy: „Pivo je nebezpečné.“

Spike: „Kara mi říkala, že u nich pije pivo skoro každý, mají prý moc dobré pivo.“

Buffy: „říkal jsi jí o mých zkušenostech?“

Spike: „ne, to jí řekneš sama, až se setkáte. Robins se bál, aby ses neutopila.“

Buffy: „Já? Miluju vodu, když mě v ní zrovna netopí.“

Spike: „Protože jsi nezpívala.“

Buffy. „To musí každá ženská ve srše zpívat?“

Robins: „No většinou, když jsi byla ve sprše, tak jsem nebyl tak blízko, abych to mohl zjistit.“

Buffy: „Tak to bylo naše poprvé. Už jsem se dávno odnaučila si zpívat, když jsem znala Lorna.“

Spike: „Pozdě, ten tě měl dávno přečtenou.“

Buffy: „Mě to nevadí.“

Robins: „Nevěděl jsem, jaké kafe piješ.“

Buffy: „říkala jsem, že je to jedno.“

Robins: „Tak uvidíme, co na to budeš říkat.“

Buffy se usmála a odkryla vršek kelímku. Napila se a její výraz mluvil za vše.

Buffy: „Jsi moje záchrana Davide. Angele nechceš se napít?“

Podala mu kelímek k ústům a on se napil. Pohladil ji přitom po hřbetu ruky tak, aby si toho Robins nevšiml. Potom se k ní naklonil, políbil ji na tvář, potom na ucho a nakonec na rty. Vášnivě mu oplatila polibek a Spike jí radši vzal kafe z ruky. Dál se vášnivě líbali a už vůbec nebrali ohled na Robinse, protože jenom kvůli němu to neudělali doteď.

Robins: „páni, to jsou plíce.“

Spike: „Léta cviku.“

„Já už to nevydržím.“ Zašeptala Buffy, když se nadechovala mezi polibky.

„Já taky ne.“ Přiznal Angel a znovu ji políbil.

Spike: „Asi bychom je měli chvilku nechat.“

Robins: „Vždyť ty jsi upír, je den.“

Spike: „To je pravda. Tak nic. Mě to teda nevadí.“

Robins: „Mě ano, ale co s tím nadělám?“

Spike: „To naštve co?“

Robins: „Co?“

Spike: „že musíš mluvit pravdu.“

Robins: „Jo.“

Spike: „Nechcete jít třeba do ložnice?“

Buffy: „Jdeme.“

Angel: „Souhlasím, jdeme.“

Vstali a odešli do ložnice. Místo toho, aby pokračovali, jenom si povídali.

Navečer Spike a Robins odešli pro jídlo, protože museli ještě jednu noc zůstat. Na všechny zatím kouzlo působilo, tak nechtěli nic riskovat. Angel s Buffy zůstali v pokoji, přesněji v ložnici. Leželi na posteli, Buffy už na sobě měla jenom spodní prádlo.

„Ne, počkej.“ Zadržela ho a kousek se odsunula.

Angel: „Co?“

Buffy: „Spike.“

Angel: „Co je s ním?“

Buffy: „Co když se vrátí?“

Angel: „Nevrátí se, budou pryč nejmíň dvě hodiny.“

Buffy: „Co když přijdou dřív?“

Angel: „Nepřijdou, neboj se.“

Buffy: „Určitě?“

Angel: „Jestli nechceš…“

Buffy: „Ne, já chci, ale… Spike a Robins.“

Angel: „No, tak… přece nemusíme.“

Buffy: „Ale já už to nevydržím.“

Angel: „Jsi rozporuplná osobnost co?“

„Jo, to jsem.“ Přitakala a znovu ho políbila.

Probudil ji až hluk z vedlejšího pokoje. Vstala, zakryla se přikrývkou, do ruky si vzala dýku a pomalu šla ven.  Hned za dveřmi někoho praštila zezadu do hlavy. Potom si uvědomila, že nejsou v pokoji sami a prohlídla si muže ležícího na zemi.

Spike: „Jsi dnes v ráži co?“

Buffy: „Snad jsem mu neublížila.“

Spike: „Ten má tvrdou palici.“

Buffy: „Pomoz mi ho položit na sedačku.“

„Přines ocet, nebo mokrý ručník.“ Přikázala Spikovi a ten hned odběhl do koupelny. Když se vrátil, přiložila mokrý ručník Robinsovi na čelo a třela mu ho po obličeji. Za chvíli se probudil. Přejel si rukou po tváři a snažil se posadit, dokud ho Buffy nezatlačila zpět na pohovku.

Robins: „Co se děje?“

Buffy: „Promiň, praštila jsem tě do hlavy.“

Robins: „Ty máš teda ránu.“

Buffy: „Je mi to líto, bolí tě to?“

Robins: „Ty jsi nahá?“

Buffy: „Ne, vidíš deku ne?“

Robins: „To znamená, že nemáš oblečení.“

Buffy: „i tak se to dá říct.“

Robins: „proč?“

Buffy: „Jsem u výslechu?“

Robins: „Kdo tu dostal ránu do hlavy?“

Buffy: „Spala jsem.“

Robins: „Aha, to všechno vysvětluje. Pořád mluvíš pravdu, že?“

Buffy: „Jo, světýlka. Vypadá to, že zatím my všichni.“

Spike: „Kde je Angel?“

Buffy: „Ještě spí, nechtěla jsem ho budit.“

Robins: „Taky bych se prospal.“

Buffy: „Tak rozložíme ty sedačky, nebo můžete spát v ložnici, ale myslím, že nebudete chtít spát v jedné posteli.“

Spike: „Kdyby šlo o tebe, nemám s tím problém, ale Robins…“

Robins: „Nápodobně fešáku.“

Buffy: „Pomůžu vám je rozdělat.“

Spike: „nebudeš přece makat, když jsou tady dva chlapi ne?“

Spike a Robins si lehli a hned usnuli. Buffy se potichu vytratila zpět do ložnice, kde si chtěla znovu lehnout a ještě chvíli spát. Angel se probudil, když vešla.

Angel: „Kde jsi byla?“

Buffy: „Spike a Robins se vrátili.“

Angel: „To ses nemohla obléct?“

Buffy: „Chtěla jsem ještě spát.“

Angel: „Ne, chtěla ses před Robinsem producírovat nahá.“

Buffy: „Proč bych to dělala? Navíc neměl možnost si mě nějak prohlížet, protož jsem ho praštila do hlavy.“

Angel: „Proč?“

Buffy: „myslela jsem, že je to zloděj.“

Angel: „Jsi lepší, než hlídací pes.“

Buffy: „Už se nezlobíš?“

Angel: „Už jenom trochu.“

Buffy. „Ta hra na pravdu je zábavná co?“

Angel: „nevšimla sis?“

Buffy: „čeho?“

Angel: „To světlo kolem mě zmizelo, už nemusím říkat pravdu.“

Buffy: „Myslíš, že už skončilo?“

Angel: „Já nevím.“

Buffy: „Dobře, musím říct nějakou lež. Eh… pořád mi to nejde.“

Angel: „Tvoje světlo tam pořád je.“

Buffy: „Proč to na tebe už nepůsobí a na mě ano?“

Angel: „Mám v sobě démona před tři sta let, ty stěží třicet.“

Buffy: „Chápu.“

Angel: „říkala jsi, že Spike a Robins spí?“

Buffy: „říkala.“

Položila nůž na stůl a pustila přikrývku. Najednou před ním stála nahá, jak ji bůh stvořil. Natáhl k ní ruku, přijala ji a sedla si na postel vedle něj. Objal ji rukou kolem pasu a přitáhl si ji blíž k sobě.

            Ráno Spike vtrhl do ložnice, Angel i Buffy tvrdě spali.

„Vstávat.“křiknul na ně a ti sebou vyděšeně trhli.

Buffy: „Zaspali jsme?“

Angel: „Nejspíš. Spiku, co tu děláš?“

Spike: „Sázím kytky.“

Buffy: „Další, na koho to už nepůsobí. Hele, kde je moje světýlko? Na něco se mě zeptej.“

Spike: „Co jste celou noc dělali?“

Buffy: „Milovali jsme se.“

Angel: „Pořád to na tebe působí.“

Buffy: „Já to vážně řekla?“

Spike: „Jo, řekla jsi to, ale neboj, bylo nám to jasné.“

Buffy: „Co Robins?“

Angel: „Jak to s ním souvisí?“

Buffy: „No jestli to na něj taky ještě působí.“

Spike: „Jo, chudák.“

Buffy: „Stejně nemůžu najít to světýlko.“

Angel nadzvednul přikrývku a chvíli něco hledal.

Angel: „Je tam.“

Buffy. „Cože?“

Spike: „Vypadá to, že je pod dekou.“

Buffy: „A co tam dělá?“

„Jenom se podívej.“ Podívala se pod pokrývku a vedle ní na posteli leželo světýlko.

Buffy: „Takhle se to má chovat?“

Spike: „To je jedno ne?“

Angel: „Nemůže lítat, protože je tam uvězněné.“

„Spiku otoč se.“

„Jako bych tě nikdy neviděl nahou.“

Navzdory tomu se otočil a Buffy zvedla přikrývku a vstala. Světýlko vzlétlo a začalo znovu kroužit kolem ní. Našla spodní prádlo a teprve potom Spikovi dovolila, aby se otočil. Oblékla si ještě kalhoty a košili a sedla si znovu na postel.

Spike: „Tak co, jaký to bylo?“

Buffy: „Co?“

Spike: „No sex, když víš, že vedle spíme já a Robins.“

Buffy: „Skvělý.“

Angel: „Vážně?“

Buffy: „Vážně jsem to řekla?“

Spike: „Jo, řekla jsi to.“

Buffy: „Nemůžeš mi klást takové otázky.“

Angel: „nech ji být Spiku.“

Spike: „Jo jasně, jdu otravovat Robinse.“

„Dobrej nápad.“ Řekl Angel a vstal. Oblékl se a políbil Buffy na čelo.

Buffy: „Co se děje?“

Angel: „Jsi úžasná.“

Buffy: „Co přesně myslíš?“

Angel: „Ty víš, co myslím.“

Buffy: „Dík.“

Angel: „Miluji tě.“

Buffy: „Já vím.“

Spike: „už to působí jenom na tebe a na Robinse, brzy se budeme moci vrátit.“

Buffy: „Budeme Robinse držet dál od lidí a všechno bude v pohodě.“

Angel: „když se ho nebude nikdo na nic ptát.“

Buffy: „Mě radši taky ne.“

Angel: „jsi hrozně roztomilá.“

Za pár hodin přestalo kouzlo působit i na Buffy. Jen na Robinse pořád působilo.

Buffy: „Pojedeme domů. Davida schováme k němu do bytu.“

Spike: „Jo, on je jediný na koho to působí. Buffy postaráš se o něj?“

Buffy: „Samozřejmě.“

Angel: „Tak jedeme domů.“

Za chvilku se už dostali domů. Buffy s Robinsem se hned vytratili. Schovala ho do jeho bytu a zůstala s ním, dokud kouzlo nepřestalo působit.

              Michelle ráno probudil jako každé ráno tichý Davidův hlas. Posadila se na posteli a chvíli si ho prohlížela. Přišel ji vzbudit a sám ještě byl v pyžamu. Měl na sobě jen kalhoty a o něčem přemýšlel.

David: „No tak myško vstávej.“

Michelle: „Jsem vzhůru. Co se děje? O čem přemýšlíš?“

David: „Ale jeden známý z Evropy mi poslal starý rukopis a pořád na něj musím myslet.“

Michelle vstala a šla do koupelny. David šel za ní a díval se na ni v zrcadle, jak si rozčesává vlasy.

Michelle: „A je něčím významný?“

David: „To právě nevím. Už jsem o něm leccos slyšel, ale měla to být jen pověst.“

Michelle: „No, asi není. Budeš dneska celý den pracovat?“

David: „určitě, pustím se do jeho překládání. Co budeš dělat ty?“

Michelle: „Zařídím si pár věcí ve firmě a potom mám schůzku s jednou kamarádkou.“

David: „Takže se uvidíme až večer.“

Michelle: „Zavolám ti.“

David: „Dobře, sejdeme se na snídani.“

David odešel, Michelle se musela usmát nad tím dokonalým snílkem. Rychle se oblékla a vyrazila na snídani. Po cestě potkala Spika, zeptala se ho, jestli půjde na snídani. Odmítl, ale popřál jí dobrou chuť. Celý zbytek cesty do jídelny na něj potom myslela. Vždycky ho viděla hlavně jako nejlepšího přítele Angela a Anne, který přísahal sám sobě, že ji bude chránit. Nikdy nepřišla na to, proč to tak dělá, ale nevadil jí, protože patřil do jejich každodenního života. Ať už svými vtípky, nebo historkami o minulosti někoho z jejich přátel. Kdykoliv se nudili, vyrukoval s něčím, co ještě neslyšeli a dokázal je tím bavit celé hodiny. Na snídani byl jen Chris a Fione. Buffy s Angelem byli ve firmě a Robins zavřený u sebe v bytě. Už několikátý den odmítal s kýmkoli mluvit. Přesněji od toho incidentu s kouzlem pravdy. Copak asi vyzradil náš mlčenlivý pozorovatel? Třeba se Angel dozvěděl o jeho představách, to určit ne, to by měl nějaká zranění. Pozdravila Chrise a Fione a sedla si ke stolu.

Michelle: „Kde jsou děti?“

Fione: „Ve škole.“

Michelle: „Tak brzy?“

Fione: „Elie říkala, že mají ranní vyučování.“

Chris: „kde je David?“

Michelle: „přijde hned.“

Fione: „To tě nechal jít ze schodů samotnou?“

Michelle: „Nepřeháněj, Davie o mě má starost“

„Jednou jsem přísahal, že tě budu chránit, tak to nehodlám porušit.“ Ozval se jmenovaný za nimi a hned si přisednul ke stolu.

Chris: „Kdy jsi to slíbil?“

David: „bylo mi pět.“

Fione: „Takže ti visí na krku už od pěti let?“

Michelle: „Od té doby, co se o mě starají Anne a Angel.“

Chris: „No nic, rád bych si s vámi povídal, ale mám rande.“

Michelle: „Dopoledne?“

Chris: „Domluvili jsme se na snídani.“

David: „Vždyť jsi právě snídal.“

Chris: „Nechtěl jsem odejít bez snídaně. Kdyby se to dozvěděla Buffy, poslala by mě nejmíň na galeje.“

Fione: „Neboj, my to na tebe neřekneme.“

Chris: „Tak se mějte.“

Michelle: „Já už taky musím, máme poradu.“

David: „Potom mi zavolej.“

Michelle: „neboj.“

Michelle odběhla hned za Chrisem. Fione prohlásila něco o uspěchaném mládí a upila z šálku čaje. Michelle zatím nasedla do auta a jela do firmy. Dorazila na poradu. Setkala se s nenávistivými pohledy některých vedoucích. Na dnešní poradě nemohla být přítomna Buffy, i když se snažila být přítomna vždy. Ale když tam nebyla, byli vedoucí vyvedeni z míry. Nenaučili se mladé dívce, která vedení firmy převzala důvěřovat. Když se jí podařilo poradu ukončit bez menších potíží, vybavila ještě pár věcí v kanceláři. Připravila zprávy pro Buffy a taky vše k podepsání pro ni. Potom vyrazila na onu schůzku. Celý den se na ni těšila. Pozval ji na oběd, ale už zase šla pozdě. Přes sklo na něj zamávala a hned se vydala k jeho stolu. Vstal a políbil ji na tvář. Potom si sedla proti němu.

Michelle: „Promiň, že jdu pozdě Darrene.“

Darren: „Nevadí, přišel jsem jen před chvílí.“

Michelle: „Tak co? Chtěl jsi se mnou mluvit?“

Darren: „Jo, nechceš si prvně něco objednat?“

Michelle: „Ne, radši hned mluv.“

Darren: „Víš, známe se už dlouho ne?“

Michelle: „Asi půl roku.“

Darren: „A zatím o tobě vůbec nic nevím. Nevím, jestli máš rodinu, nemluvíš o tom, kde pracuješ, kde bydlíš, nikdy jsem tě neviděl s nějakým známým nebo s kamarádkou. Vlastně o tobě nic nevím.“

Michelle: „Ale, vždyť jsem ti o sobě vyprávěla.“

Darren: „jen maličkosti. Vždycky se sejdeme někde jinde, nevím ani kde bydlíš. Začínám mít podezření, že jsi vdaná, nebo už někoho máš.“

Michelle: „To ne, nechtěla jsem, aby to tak vypadalo.“

Darren: „Tak proč mi nic neříkáš?“

Smutně se na něj usmála a sáhla do kabelky. Vytáhla diář, vytrhla z něj stránku a něco na ni napsala, potom mu lístek podala.

Darren: „Co to je?“

Michelle: „Moje adresa, bydlím s rodinou.“

Darren: „jakou rodinou?“

Michelle: „S prarodiči a sourozenci rodičů.“

Darren: „Proč jsi mi nikdy o sobě nic neřekla?“

Michelle: „Bála jsem se.“

Darren: „Proč?“

Michelle: „Nejsem ten, kdo myslíš.“

Darren: „Co tím myslíš?“

Michelle: „Prvně ti představím rodinu, všechno ti potom vysvětlím.“

Darren: „Slibuješ?“

Michelle: „Slibuji.“

Darren: „Proč to nešlo dřív?“

Michelle: „Já, nemůžu ti to vysvětlit, prvně musíš poznat Davida.“

Darren: „Kdo to je?“

Michelle: „Zavolám mu, přijede.“

Darren: „To nemá nějakou práci?“

Michelle: „Když ho o to požádám, hned přijede.“

Zavolala mu a za pár minut před nimi stál David. Darrena překvapil ten vysoký mladík s přemýšlivým pohledem.

Michelle: „Davide, díky, že jsi přijel.“

David: „když jsi volala, bál jsem se, že se ti něco stalo.“

Michelle: „Ne, chtěla jsem ti někoho představit.“

„Jsem Darren Ghote.“

„David Summers.“

Michelle: „David je bratr mé matky.“

Darren: „Vypadáte mladší.“

David: „Jsem o pět let starší, než myška.“

Michelle: „Darren ještě nic neví Davide.“

David: „Proč jsi o tom nikomu neřekla?“

Michelle: „Víš, jaká je Anne.“

David: „Už jsme si mysleli, že máš problémy.“

Michelle: „Pozvala jsem Darrena ne večeři, aby vás poznal.“

David: „Jen tak mimochodem, co děláte Darrene?“

Darren: „Jsem právník.“

David: „Co když nás zažaluje?“

Michelle: „Davie.“

David. „Musíš na to mámu připravit.“

Michelle: „Myslíš, že to bude problém?“

David: „Ale ne holčičko, neboj se. Máma bude ráda, víš jaká je. Angel bude problém.“

Michelle: „Toho zase dáme na starost mámě.“

David: „Tak jo, domluv to, vždyť víš, že já jsem na tvé straně.“

Michelle: „díky Davie.“

David: „Máte rád hudbu?“

Darren: „Jak kterou.“

David: „Michelle, co o tobě ví?“

Michelle: „Moc toho není.“

David: „Já to chápu holčičko. Ale teď musím jít, říkal jsem ti přece, že studuji ten rukopis.“

Michelle: „Jen běž Davie, budu brzy doma.“

David: „Ještě mi zavolej.“

Darren: „Rád jsem vás poznal.“

David: „Jsem David.“

Darren: „Darren.“

David odešel a Michelle se na Darrena usmála.

Darren: „Vidíš, líbí se mi.“

Michelle: „Je mi to líto Darrene, nechtěla jsem to před tebou tajit, ale bojím se, až zjistíš, kdo jsem, odmítneš mě.“

Darren: „Toho se nemusíš bát. Už se těším.“

Michelle: „Zavolám ti, kdy.“

Potom se Michelle vrátila domů. Pozdravila Anne a Angela se Spikem a šla rovnou k Davidovi do pracovny. Řekla mu pár informací o Darrenovi a tvrdě usnula.

            Spike vtrhl do jejich ložnice, když oba ještě spali. Jako první se vzbudil Angel a chystal se po Spikovi něco hodit. Než mu Buffy zadržela ruku.

„Co tady sakra chceš Spiku?“ ohnal se po něm Angel a přejel si po tváři, aby se probudil.

Spike: „Něco se stalo.“

Buffy: „Co?“

Spike: „Stan mi volal.“

Buffy: „na tom je něco špatného?“

Spike: „Chápej, proč by volal mě.“

Angel: „Co říkal?“

Spike: „Něco o tom, že s tebou potřebuje mluvit.“

Buffy: „Co je na tom tak strašného?“

Spike: „Probuď se už.“

Buffy: „Jo, já mu hned zavolám.“

Angel: „určitě to není tak vážné.“

Spike: „Uvidíme, hned mu zavolej.“

Buffy. „Jo, neboj se.“

Buffy hned vzala mobil a našla v seznamu Stana.

 

Před pár hodinami v Londýně:

Začínalo svítat, Stan věděl, že už bude Ginny doma, tak spěchal, aby ji zastihl, než půjde po dlouhé noci spát. Hrozně se těšil, že ji uvidí, vběhl do dveří a hned ji volal. Neodpovídala, myslel si, že je ve sprše, tak se šel podívat. Byla v posteli. Ale nebyla sama. Byl tam s ní nějaký muž a tvrdě spal.

„Ginny?“ dostal ze sebe vzdech a zmateně se na ni díval, jak vstává a obléká si župan.

Ginny: „Počkej Stane, vysvětlím ti to.“

Stan: „Co mi vysvětíš?“

Ginny: „Není to, jak myslíš.“

Stan: „Co myslím?“

Otočil se a šel z ložnice, šel k obýváku a tam popocházel po místnosti. Ginny šla hned za ním.

Ginny: „Nic to neznamená.“

Stan: „Proč jsi to udělala?“

Ginny: „Chtěla jsem si jenom užít.“

Stan: „Aha, je to upír?“

Ginny: „Ano.“

Stan: „Upír zůstane upírem co?“

„Co to děláš?“ snažila se ho zadržet, protože se hrabal ve skříni, kde měli zbraně. Za chvíli našel co hledal, kolík.

Ginny: „Co…co s tím chceš udělat?“

Stan: „Nic moc zajímavého. Jen svoji práci.“

Ginny: „Zadrž!“

Stan: „Co je?“

Ginny: „Chceš ho zabít?“

Stan: „Mimo jiné.“

Šel znovu do ložnice. Sklonil se nad postel a chvilku muže pozoroval. Potom s ním prudce zatřásl.

„Kdo jsi?“ ptal se zmateně upír, když se probudil a nenamáhal se bránit.

Stan: „Ten, kdo tě zabije. Poslední slova?“

Upír: „Ty svině. Ginny jak si to mohla udělat?“

„Taky si kladu tu stejnou otázku brácho.“ Řekl Stan prostě a zabodl kolík přesně do srdce.

Ginny: „Tak co, jsem další na seznamu?“

Stan: „Ne.“

Ginny: „Co teď uděláš?“

Stan: „Odjedu.“

Ginny: „Kam?“

„Pojedu za Buffy.“ Sdělil jí a vytáhl si tašku, do které začal házet věci.

Ginny: „Buffy, Buffy pořád ta tvoje Buffy. Těžko se jí asi dokážu vyrovnat co?“

Stan: „Nemusíš se jí rovnat.“

Ginny: „Pořád jenom slyším, jak je Buffy úžasná. Miloval jsi mě někdy víc, než ji?“

Stan: „Ty to nechápeš. Ona je víla z pouště. Zavolám ti hned jak si to uspořádám v hlavě, zatím… sbohem.“

Ginny: „Počkej, nech mě to vysvětlit.“

Stan: „Tady není co vysvětlovat, viděl jsem dost.“

Ginny: „Jsi jen slaboch. Jen si běž za svou Buffy. Jenom s ní se cítíš jako chlap. A“e ona tě nebude nikdy chtít, ona není jako my.“

Stan: „Já vím, ona je hrdinka.“

Ginny: „Vzpamatuj se. Já tě miluju.“

„Už si tím nejsem jistý, promiň.“ To bylo poslední, co řekl. Zapnul tašku a odešel. Ginny si sedla na postel a na její tváři se objevila první slza. Potom hned další a další. Stan už to ale neviděl, protože šel k autu a přitom se snažil někomu dovolat.

„Ahoj, tady Stan. Musím hned mluvit s Buffy.“ Řekl urgentně do telefonu hned jak ho někdo zvedl.

„Je to důležité, hned.“ Opakoval svoji prosbu, ale dotyčný ho nechtěl poslechnout.

„Dobře, ještě jí zavolám.“ Sdělil ještě do telefonu a vypnul ho. Potom nasedl do auta.

 

V Los Angeles:

„Stane, jsi to ty? Kde jsi?“ zvolala do telefonu nahlas, aby ji dotyčný slyšel, protože jel v autě.

Stan: „Jsem teď v Londýně, teda na nádraží.“

Buffy: „Proč? Kam jedeš?“

Stan: „Jenom si tu něco vyzvednu. Můžu za tebou přijet?“

Buffy „Samozřejmě, klidně přijeď, zajistím letadlo.“

Stan: „Nemusíš, už jsem si koupil letenku, večer tam budu.“

Buffy: „Dobře, budu tě čekat. A co Ginny?“

Stan: „Má se dobře.“

„Stane, Stane…“ Křikla ještě, ale neslyšel ji, protože už vypnul mobil.

Buffy: „Proč mi to vždycky položí?“

Angel: „Tak cos e děje?“

Buffy: „No, říkal, že přijede. Byl nějaký divný, něco se děje.“

Angel: „Co Ginny?“

Buffy: „Nevím, říkal jen, že se má dobře.“

Spike: „Tak jí zavolej.“

Buffy: „Co když neví, že sem jede?“

Spike: „Proč by jí to neříkal?“

Buffy: „Neměli bychom se jim plést do soukromí.“

Angel: „Sama jsi říkala, že byl divný.“

Buffy. „Angele, Stan je vždycky divný, vždyť je to Stan.“

Spike: „Buffy, je to tvůj přítel.“

Buffy. „Ale to mě k tomu přece neopravňuje.“

Angel: „A Ginny je tvoje kamarádka. Holky si přece všechno říkají.“

Buffy: „Holky možná, ale stoletá upírka a přemožitelka se trochu vymykají normálu.“

Angel: „Buffy:“

Buffy: „Co je?“

Spike: „Třeba se nic neděje, že?“

Buffy. „No jistě, prostě jen Chce Stan na chvilku přijet a Ginny má moc práce.“

Angel: „Ginny nepracuje.“

Buffy. „ne, dělá barmanku.“

Angel: „To znamená, že má moc práce?“

Spike: „Buffy, fakt se ti do toho nechci plést, ale okamžitě Ginny zavolej.“

Buffy: „nemůžeme se mezi ně plést.“

Spike: „To nebylo doporučení, to byl rozkaz.“

Buffy. „Odkdy mi přikazuje upír?“

Spike: „Od té doby, co jsem tvůj přítel.“

Angel: „Spike má pravdu.“

Buffy. „Ale jestli se Stan nebo Ginny naštvou, bude to na vás dva.“

Angel: „Jasně, my si to s ní vyřídíme po upírsku a ty Stana zase vyléčíš.“

Buffy: „Tak jo, jo. Opovažte se proti mně ještě někdy takhle spiknout.“

Znovu vzala telefon do ruky a našla příslušné číslo.

„Ginny, tady Buffy, jak se máš?“ Spustila hned do telefonu a oba upíři poslouchali.

Ginny: „Oh, ahoj Buffy. Jsem ráda, že tě slyším.“

Buffy: „Co se stalo se Stanem?“

Ginny: „Už je u tebe?“

Buffy: „ne, nechal mi vzkaz.“

Ginny: „Tak já ti taky jeden nechám jo? Vyhrála jsi, je tvůj.“

Potom jí s telefonem práskla. Buffy mobil naštvaně položila a zamračila se na oba upíry.

„Už nikdy nebudu nikomu telefonovat, všichni mi to položí.“ Prohlásila uraženě a vklouzla pod deku, že nebyla vůbec vidět.

Angel: „Co to znamená?“

Buffy. „že nebudu telefonovat?“

Angel: „ne, to co ti řekla Ginny.“

Buffy. „Já to nechápu. Řekla, že jsem vyhrála, že je můj, ale nevím co tím myslí.“

Spike: „Vy jste někdy o Stana soupeřili?“

Buffy. „Proč bych soupeřila s Ginny a o Stana?“

Spike: „Já nevím. Štěstí, že nejsem ženská, takový problémy, co vy máte.“

Buffy. „Sklapni Spiku.“

Spike: „Nebuď protivná.“

Buffy. „nejsem protivná Stan je můj přítel a vypadá to,ž e se s Ginny pohádali.“

Angel: „To občas dvojice dělají.“

Buffy: „viděl jsi někdy Stana se s někým hádat? Tak flegmatickýho člověka jako on neznám.“

Spike: „Třeba je to tím, že je démon.“

Buffy. „Víš, jak to myslím. Pamatuješ na Sahaře? Vždyť ten furt seděl v křesle a bylo mu všechno úplně jedno, kromě jídla.“

Spike: „není příbuznej s Alexem?“

Angel: „Já vím Buffy, ale lidi se mění, vždyť už je to hodně let a on s Ginny jsou spolu taky dlouho. Každý pár se někdy pohádá.“

Buffy: „My se nehádáme, Nellie s Nicholasem se taky nehádají.“

Spike: „Jak to můžeš vědět? Třeba spolu už roky nespí a nemluví spolu.“

Buffy. „Cože?“

Spike: „To byla teorie, uklidni se.“

Angel: „není důvod dělat si starosti miláčku, když bude Stan tady, nic se nestane.“

Buffy: „jen aby sem dorazil.“

Spike: „O toho se myslím nemusíme bát. Ten už z lopaty párkrát utekl.“

Buffy: „Ale víš, jaký je Stan, všechno si hrozně bere. Museli se asi hodně pohádat, když odjel až za oceán.“

Angel: „Budeme to řešit, až přijede ano?“

Buffy: „Dobře.“

Angel: „Tak můžeš vylézt.“

„No jo.“ Zamumlala a vykoukla ven.

„Vidíš.“ Usmál se Angel a políbil ji na čelo.

Spike: „Asi ještě budete chtít spát. To víte, ten posun.“

Buffy: „Já už neusnu.“

Angel: „Víš, že se mi zdálo v noci o tobě?“

Buffy: „Hm?“

Angel: „Byli jsme v Sídle. V krbu oheň, všude kolem svíčky.“

Buffy: „Já vím.“

Angel: „Vážně?“

Buffy: „Byla jsem tam přece.“

Angel: „Ty jsi mrška.“

Buffy: „Já vím. Líbilo?“

Angel: „Děláš si legraci?“

Buffy: „To víš, je to vážně zajímavé lézt lidem do snů.“

Spike: „Lidem?“

Buffy: „Rozšiřuji si obzory.“

Spike: „Skvělý. Jo, kdy mám pozvat Karu?“

Buffy: „Jejda, teď má ještě přijít Darren, toho musíme vyřídit první. Nic neví.“

Spike: „Aha, no s Karou to má naštěstí čas. Aspoň ji budu moci připravit.“

Buffy. „Věděla jsem, že to pochopíš.“

            Po snídani se Buffy věnovala tréninku s chudákem Robinsem. Chudákem proto, že ho skoro zmrzačila. Potom se šla osprchovat, když slyšela někoho vejít do ložnice.

„To jsi ty miláčku? Jsem v koupelně.“ Zavolala na příchozího a dál se věnovala původní činnosti. Příchozí šel rovnou za ní.

„Mohl bys mi prosím pomoct?“ zvolala k němu prosebně i když ho v odrazu zrcadla za sebou neviděla.

„Co tu děláš?“

„Spiku? To jsi ty?“

Spike: „Kdo jiný by to byl?“

Buffy „Myslela jsem, že je to Angel.“

Spike: „Co to děláš?“

Buffy: „Chystám se sprchovat, ale nejdou mi rozčesat vlasy.“

Spike: „Něco si obleč.“

Buffy: „nemůžu se přece sprchovat nahá.“

Spike: „Angel mě zabije.“

Buffy: „Jsem k tobě zády.“

Spike: „Stojíš před zrcadlem.“

Buffy: „Aha, tak mi podej župan, je na háčku na dveřích.“

Spike se otočil a podal jí ho. Hned si ho oblékla a otočila se k němu.

Buffy: „Sám jsi říkal, že už jsi mě nahou viděl.“

Spike: „Já proti tomu nic nemám, ale znáš Angela. Chci se dožít večera.“

Buffy: „Když už jsi tady, mohl bys ho nahradit.“

Spike: „To není moc dobrý nápad.“

Buffy: „Proč? Nikdy jsi nikomu nerozčesával vlasy?“

Spike: „Aha, tak v tom ti klidně pomůžu, dej mi hřeben.“

Rozčesával jí vlasy a přitom mluvili o Stanovi a jeho problému. Potom slyšeli znovu klapnout dveře.

Buffy: „Tentokrát to jistě bude on.“

Hned zamířil do koupelny a jen co vešel, na oba se zamračil.

Buffy: „Co?“

Angel: „Co tu děláte?“

Buffy: „Je to tak divné? Prostě se jdu sprchovat.“

Angel: „S ním?“

Buffy: „Ne, sama. Spike se přišel na něco zeptat.“

Angel: „A náhodou se zdržel co?“

Buffy: „Nebyl jsi tu a…“

Angel: „Spike byl po ruce.“

Buffy: „Přesně, potřebovala jsem pomoct s vlasy.“

Angel: „Aha. Spiku nezírej tak.“

Spike: „Já přece nezírám.“

Buffy: „No tak, není tu přece důvod k hádce. Nechápu, co děláte.“

Angel kolem nich prošel, objal ji rukou kolem pasu a odtáhl ji od Spika. Ten jenom pozvedl obočí a položil hřeben na stolek.

Angel: „řešili jste něco důležitého?“

Buffy. „Nijak zvlášť. Pracoval jsi?“

Angel: „Ano, doufám, že jsi Robinsovi moc neublížila.“

Buffy. „Ne více, než obvykle.“

Spike: „Ty jsi ji s ním nechal trénovat?“

Angel: „Jistě.“

Spike: „Změknul jsi, nebo zblbnul?“

Angel: „Ani jedno. Robins se o nic nepokusí, není blbej.“

Spike: „Když myslíš.“

Buffy: „Ta ona stojí vedle vás.“

„Věř mi, všiml jsem si.“ Šeptl jí do ucha a políbil ji na krk.

Spike: „Dokážu si představit, k čemu se chystáte, tak si promluvíme později.“

Buffy: „Potom za tebou přijdu Spikey.“

Spike: „Budu se těšit… dostaneš propustku?“

Buffy: „No nevím, musím se zeptat. Můžu Angele?“

Angel: „Ještě si to rozmyslím.“

Buffy: „Neboj se Spikey, já ho přesvědčím.“

Spike se vytratil a Angel s Buffy se věnovali přesně tomu, co Spike očekával.

            Stan se objevil chvíli potom, co se trojice vrátila z hlídky. Byl očividně opilý. Buffy k němu hned šla a nekompromisně ho odtáhla pryč. Všichni v obýváku to hned okomentovali. S vypjetím sil ho dotáhla do jeho pokoje. Hned se svalil na postel. Klekla si k němu a sundala mu boty. Chytil ji za ruku a přitáhl ji k sobě. Sedla si vedle něj na postel.

Stan: „Rád tě vidím vílo.“

Buffy: „Jsi opilý.“

Stan: „Máš pravdu, omlouvám se.“

„Co se ti stalo ty můj chudáčku.“ Zeptala se a pohladila ho po tváři jako dítě.

„Ublížila mi.“ Rozbrečel se a položil jí hlavu na klín. Jen brečel a ona ho hladila po vlasech.

Buffy: „Teď jsi tady.“

Stan: „Ale já ji miluju.“

Buffy: „Já vím…já vím.“

Stan: „Co mám dělat?“

Buffy: „Teď se hlavně vyspi. Zítra si promluvíme ano?“

Stan: „nechtěl jsem se opít.“

Buffy: „Já vím.“

Stan: „je mi to tak líto.“

Buffy: „Shh, teď na tom nezáleží.“

Stan: „Já ho zabil.“

Buffy: „Koho?“

Stan: „Toho chlapa.“

Buffy: „Teď na tom nezáleží.“

Stan: „Já nechtěl.“

„Promiň Buffy, dělal jsem si starost o Stana.“ Řekl Angel hned jak vešel místo pozdravu. Když shlédl překvapivou scénu, pohladil ji po ruce a znovu odešel. Stan ještě chvíli brečel a potom usnul. Buffy s ním zůstala až do chvíle, kdy se probudil.

„Buffy? Co tu děláš?“ vyděsil se, když otevřel oči a zhlédl, v jaké pozici spal.

Buffy: „Uklidni se, když jsi přijel, byl jsi opilý.“

Stan: „Ty ses o mě postarala?“

Buffy: „Jsi přece můj přítel.“

Stan: „Co jsem ti řekl?“

Buffy: „Nic, vlastně nic. Už je snídaně, pojď se najíst. Po tom, co jsi vypil ti musí být špatně.“

Stan: „Jo, to je slabý slovo.“

Buffy: „Tak pojď, něco ti na to najdu.“

Zmateně vstal a malátně došel ke dveřím. Otočil se k ní, zachytil jak vstávala a šla k němu. V tu chvíli uviděl výraz jejího obličeje, na který snad nikdy nezapomene a bude mu dlouho trvat, než zjistí, co vyjadřoval. Šla k němu, vzala ho za ruku a odvedla ho do jídelny. Sedl si na jednu prázdnou židli a přijal kouřící šálek kávy. Buffy na chvíli odešla a vrátila se s několika chleby a dokonalou snídaní. Položila to před něj a popřála mu, ať mu chutná. Potom ještě prohodila pár vět k ostatním, kteří seděli u stolu a znovu odešla. A chvíli se vrátila se sklenicí vody a nesla něco v dlani. Malý bílý prášek mu dala do dlaně a podala mu sklenici.

„Pomůže ti to. Mám to od Spika, ten je na podobné věci expert.“ Doporučila mu a hned to spolkl.

„Dík.“

Bufy. „Taky mi párkrát pomohl.“

Stan: „Dík.“

Buffy: „To je samozřejmost. Zatím se najez, musím jít za dětmi.“

Stan: „Jo, klidně běž, snad se o sebe už dokážu postarat.“

Buffy: „Vím, že dokážeš.“

Potom odběhla.

Chris: „Tys musel být teda pěkně mimo.“

Fione: „Nebyl schopný slova, když přišel.“

David: „řekl bych, že má štěstí, že se o něj máma postarala.“

Stan: „Kdy jsem přišel?“

David: „No, když se vrátili z hlídky. Vešel jsi hned po nich. Přišli brzy, bylo kolem desáté, nebo jedenácté.“

Michelle: „Asi u tebe byla celou noc, měla ještě oblečení z hlídky.“

Stan: „Jo, mám štěstí. Sám velký bručoun mi na jednu noc záviděl.“

Fione: „O tom pochybuji. Včera jsme se nestihli seznámit. Já jsem Fione.“

Stan: „Aha, jste nová, já jsem Stan.“

Fione: „jenom Stan? Taky upír?“

Stan: „ne, díkybohu ne.“

Chris: „Kdys přijel, že ses stihl i opít?“

Stan: „Já nevím, vůbec si to nepamatuju.“

Chris: „Určitě si vzpomeneš. Nebo to z tebe Buffy vymlátí.“

Stan: „Kde jsou vlastně všichni?“

David: „Kdo všichni?“

Stan: „No, tvoje sestra Nicholas, Angel, děti…“

Michelle: „Nellie s Nicholasem odjeli hned po Radě. Děti ještě asi spí a Angel kdoví.“

„Tady,“ zvolal na ně jmenovaný, který zrovna vcházel a objímal přitom Buffy.

Chris: „Tomu říkám rychlost.“

Buffy: „Jsem prostě jedinečná.“

Michelle: „Zase bílá? Nová záliba?“

Buffy. „nemůžu za to, líbí se to buď mě, nebo jemu.“

Fione: „Angelovi?“

Buffy: „ne, démonovi, hrozně mě ovlivňuje.“

Chris: „Zase teďka tvoříte dokonalý kontrast.“

Buffy: „No jo, jsme dokonalí.“

„Jak ti je Stane?“ šeptla k němu, když kolem něj procházela a na chvíli se zastavila.

Stan: „je to lepší.“

Buffy. „To jsem ráda. Potom Spikovi musíme poděkovat.“

Angel: „Co bychom dělali, kdybychom ho neměli?“

David: „Kde jsou děti?“

Buffy: „Ještě spí, včera měli brzy školu.“

Michelle: „Doufám, že jste na dnešek nezapomněli.“

Buffy: „Co se dneska má dít?“

Michelle: Přijde Darren přece.“

Buffy: „Ale já přece vím, všechno jsem zařídila. Jen si musíš rozhodnout, jak velké překvapení mu přichystáš.“

Michelle: „Co tím myslíš.“

Angel: „Kolik z nás se odvážíš ukázat.“

Michelle: „Myslela jsem, že to zařídíš.“

Buffy: „Tak jenom my ano?“

Michelle: „Asi jo, čím míň, tím líp. Musím mu to říkat po částech.“

Chris: „Dostane z toho infarkt. Začínám vybírat sázky za jak dlouho uteče.“

David: „Vypadá odolně.“

„Pochybuji, že tohle jen tak přejde.“ Posmutněla si Michelle a ukázala na dvě malé modré kuličky. Potom svěsila ruce k zemi a kuličky začaly hopsat po podlaze.

Chris: „Ber to takhle, aspoň ušetříte za světlo.“

Buffy. „Promiňte mi, že vás musím opustit, ale musím trénovat, mám spoustu práce.“

Angel: „Kde je Robins?“

Buffy: „Bolí ho kotník, přinesu mu snídani nahoru.“

Chris: „Co jsi mu udělala, že ho bolí kotník?“

Buffy: „Já nic. Uklouzl ve škole a spadl.“

Angel: „To je nešika.“

David: „Dokonalý pozorovatel.“

Buffy. „Ví, že ho nemáš rád, ale nemusíš to dělat tolik najevo.“

David. „Nikdo ho tu nemá rád.“

Buffy: „Giles nás požádal, abychom se o něj postarali.“

David: „Požádal tebe. To že tu bydlí s námi ještě neznamená, že ho musím mít rád.“

„Za tohle můžeš ty.“ Obrátila se k Angelovi a plácla ho po ruce.

Angel: „Já? Já mu neřekl, ať ho nemá rád, ale má pravdu.“

Buffy. „No právě. Tohle má po tobě. Já jsem nikdy tohle nedělala.“

Angel: „A co Rada? Vždycky jsi všem dávala najevo, že je nemáš ráda.“

Buffy. „Jenže o tohle mě požádal Giles. Nechci, abyste ho měli rádi, stačí, když ho budete trpět a nebudete si ho všímat.“

David: „To moc dobře nejde, když o něho všude zakopáváme, jak stojí a slintá při pohledu na tebe.“

Buffy: „Ach jo, Angele nepopřeš, že ten kluk je po tobě.“

Angel: „Nevím, jak to dělá, ale říká přesně to, co si myslím.“

Buffy: „Nemáš být na mé straně?“

Angel: „Já jsem na své straně.“

Buffy: „Tak co mám asi tak udělat. Nemůžu ho přece vyhodit, Giles mě požádal, ať se o něj postarám.“

Fione: „Něco udělat musíš.“

Buffy. „je tu vůbec někdo na mé straně?“

Michelle: „Já.“

David: „Michelle je mladá, nerozumí tomu.“

Michelle: „rozumím tomu až dost. Všechno jsem to viděla, co vám řekl, když musel mluvit pravdu.“

Angel: „To bys měla být na naší straně ne?“

Michelle: „Buffy ho tady taky nechce.“

Buffy: „No, tak až na něco přijdete, zavolejte, já mu odnesu snídani.“

David: „Dej si na hlavu pytel, nebo se připrav na spoustu slintání.“

Buffy: „Davide, tohle už přeháníš.“

Angel: „Stále říká jen to, co si myslím.“

Buffy: „Ty se ho ještě zastávej. Všichni děláte, jako bych to dělala schválně.“

Michelle: „To není pravda.“

Buffy: „A ty mi přestaň číst myšlenky.“

Otočila se a naštvaně odešla.

Stan: „O co tu jde?“

Angel: „Jsem odsouzen spát na gauči.“

Michelle: „neboj, Spike to vyžehlí.“

David: „V to doufejme. Taky jsi mohl být na její straně.“

Angel: „No promiň, ale nebudu podporovat, aby tu ten hroznej chlap zůstal.“

Fione: „Já jdu, čeká mě spousta nakupování.“

Angel: „Užij si to.“

Chris: „Já jdu zpytovat svědomí.“

Fione: „Proč?“

David: „Další se na něj vykašlala.“

Chris: „Nevím, jak to Michelle dělá.“

Angel: „jednoduché vysvětlení. Příbuzná Michelle je Buffy a Oz. Tvoji příbuzní jsou Alex a jeho rodiče.“

Chris: „Na to se snažím zapomenout.“

Michelle: „Na co?“

Chris: „Na tátovy rodiče.“

David: „Je divný, když o Alexovi mluví někdo jako o tátovi.“

Chris: „že je Buffy tvoje matka je stejně divná představa.“

David: „Proč?“

„U toho být nemusím, jdu zachránit trosky svého manželství.“ Sdělil jim Angel a v hlubokém zamyšlení odešel.

Fione: „A prý tu člověk smí říct vlastní názor.“

David: „Kdybychom nemohli, ještě teď mě máma mlátí, že jsem drzý a táta to neurovná jen tím, že za ní přijde a obejme ji.“

Fione: „Jo, to jsi trefil. Jdu hledat slevy.“

Fione ataky odešla a v jídelně zůstali jen David s Michelle a Chrisem, kteří řešili Chrisovy problémy a Stan, který hypnotizoval jídlo.

David: „když tu není táta, můžeš nám říct, co je tak divnýho na mojí mámě.“

Chris: „Na ní nic, ale chápej, vždyť ona vypadá stejně stará jako ty. Vždyť ona by mohla kamarádit s tvými přáteli. Chápeš? Dost divný, že někdo takový, jako ona je vůbec matka a ještě k tomu matka tolika dětí. Vždyť Nellie už vypadá starší než ona.“

Michelle: „Ale to přece nevadí.“

Chris: „Já vím. Taky docela chápu, proč vám to připadá divný. Vždyť moje máma byla lesbička.“

Michelle: „Můj táta je vlkodlak.“

David. „Vy mi něco vykládejte o divných rodičích.“

Chris: „Vidíš.“

Michelle: „Nikdo nejsme dokonalý.“

Stan: „O čem to tu mluvíte?“

David: „Stěžujeme si na svoje rodiče, chceš se přidat?“

Stan: „Všichni tři můžete být rádi, že jste se vůbec narodili. Vaši rodiče mohli chodit s upírkou.“

David: „Ehm.“

Stan: „Nic proti hochu, ale tvůj otec se nepočítá.“

Michelle: „Víš Stane, občas se ptám, jak je možný, že tě má Annie tak ráda.“

Stan: „No, taky se občas ptám. Asi jsem neodolatelnej. Zatím se mějte děti.“

Potom se všichni rozešli. Chris potom ještě přišel za Michelle a Davidem.

            Buffy s Angelem vešli do baru. Setmělo se už před hodinou a oni zrovna neměli chuť na hlídku. Sedli si ke svému obvyklému stolu v rohu a objednali si pití. Hned se přichomejtli Arne s Mikem a přisedli si. Buffy hned vstala a chystala se k odchodu. Ještě si vzala od Angela cigarety. Mike odešel hned po ní.

Mike: „Co se ti stalo?“

Buffy: „menší změna.“

Mike: „Musím uznat Victorie, že jsi krásná.“

Buffy: „Díky.“

Mike: „Nevím, jak jsi to udělala, ale fakt pěkný.“

Buffy: „Jsem přece démonka.“

Mike: „nedávno jsme získali jednu zajímavou informaci

Buffy: „Vážně?“

Mike: „Pamatuješ na Drákulu?“

Buffy: „Furt ti to leží v žaludku?“

Mike: „Nedá mi to spát.“

Buffy: „Tak jaký je problém?“

Mike: „Zabila jsi ho.“

Buffy: „Já vím.“

Mike: „To bys neměla.“

Buffy: „Pro mě vaše zákony neplatí.“

Mike: „Ale pro něj ano. Mohlo by ho to stát život.“

Buffy: „Tak ať to zkusí.“

Mike: „nebyl bych tak klidný na tvém místě.“

Buffy: „Pro tuhle chvíli se nemám čeho bát. Kromě toho, že mi propálíš cigaretou sukni.“

„Sakra, sorry.“

Buffy: „To je dobrý, na nešiky jsem zvyklá.“

Pohrdavě se na něj usmála, típla cigaretu a šla zpět ke stolu. Mike za ní jen zíral, prostě nechápal, jak to ta démonka dělá, že ho pokaždé překvapí.

            Arne si sedl na místo Buffy naproti Angelovi. Hned si nechal přinést pití a spustil tu svou.

Angel: „Chceš mě otravovat takovýma blbostma, nebo máš i něco na srdci.“

Arne: „Být tebou, dám si pozor.“

Angel: „Na co? Snad ne na tebe.“

Arne: „Ne, mě je to jedno, m záleží jenom na dobrým kšeftu. Ale nedodržuješ zákony, to by se ti mohlo nevyplatit.“

Angel: „Jak jsi na to přišel?“

Arne: „Ta tvoje sexy kočka, říká se, že zabila Drákulu.“

Angel: „Ten blbec nedá pokoj ani po smrti. Vždyť je to už spoustu let, proč to teď někdo vytahuje.“

Arne: „Znáš to… zákony se musí dodržovat.“

Angel: „Mě něco povídej o zákonech. Na tohle vám kašlu. A mimochodem, ona není upír, pro ni to neplatí. Když se jí zachce, zabije upíra, baví ji to.“

Arne: „Jenže to padá i na tebe a ty upír jsi.“

Angel: „Tak ať si přijdou, já se nebojím.“

„Kdo má přijít?“ Ozval se kousek od nich tichý hlásek. Buffy byla ve chvilce u nich. Sedla si vedle Angela a náležitě se přivítala s Arnem.

Arne: „Kde je Mike?“

Buffy: „Má problém se zavřením pusy.“

Angel: „Cos mu udělala?“

Buffy. „Já? Nic. Respektuju ty vaše zákony.“

Arne: „Právě, že ne.“

Buffy: „Jo, ten nesmysl s Drákulou…. On to chtěl.“

Arne: „To je přece blbost.“

Buffy: „Jeho poslední slova byla: Být přemožen tebou není projev slabosti.“

Arne: „Zvláštní, tohle bych od něj nečekal.“

Angel: „Taky jsi ho znal?“

Arne: „ne osobně, ale jeho znal každý.“

„Taky už každý ví, jak umřel.“ Zamumlal za nimi Mike, který se zrovna vracel.

Angel: „Mě docela zajímá, co se povídá.“

Arne: „Ty to nevíš?“

Angel: „nebyl jsem u toho.“

Mike: „Povídá se, že jí byl dlouhou dobu posedlý a snažil se ji získat. Chtěl porušit zákony, protože ona už někomu patřila. Nakonec ji nechal být a nechal se od ní zabít.“

Buffy: „Přibližně tak to bylo.“

Mike: „Tak to mám čest znát Drákulovu posedlost?“

Buffy: „V celé své kráse.“

Arne: „Vyslouží vám to pár problémů, oběma.“

Angel: „Sám jsi řekl, že se nechal zabít.“

Arne: „To je pravda, ale víš, jak to je.“

Mike: „Jsou v tomhle dost striktní.

Angel: „Drákula stejně nebyl pořádný upír.“

Arne: „Jen jsme vás chtěli varovat.“

Buffy: „Chtějí se nás zbavit kvůli tomu, že jsem zabila Drákulu?“

Mike: „Pochopila jsi správně.“

Buffy: „On není v pekle, protože jemu jsme odpustili. On je v pokoji.“

Arne: „Co to kecáš za blbosti?“

Buffy: „Něco v tom smyslu, že se těším, až si to se mnou přijdou vyřídit, protože v tom případě se vám na ty vaše zákony vykašlu.“

Mike: „Neměli byste tolik riskovat, měli byste se teď schovat.“

Buffy: „Nikdy jsem se neschovávala, neudělám to ani teď.“

„Angele, jdeme.“ Vstala a otočila se k upírům zády. Pomalu vyšla z baru. Angel vstal a hodil před ně pár bankovek: „Teď jste ji fakt naštvali.“

            Doma byli všichni v obýváku a připravovali se na následnou návštěvu Darrena, který přijde později kvůli práci.

Michelle: „už jsme se báli, že přijdete pozdě.“

David: „Ty ses bála.“

Michelle: „Jo, já se bála.“

Buffy. „neboj, všechno je přichystané.“

Fine: „jestli se před ním objevíš takhle, trefí ho z tebe.“

Buffy. „Nebojte se, ještě se převleču. Musím vypadat jako babička?“

David: „Vypadej jako Buffy a ne jako upírka.“

Stan: „Takhle teďka vypadají upírky?“

Buffy: „ne, ale Victorie ano.“

Victor: „Souvisí to nějak se mnou?“

Buffy. „Ne, s mojí patronkou Victorií.“

Victor: „To jsem rád.“

Angel: „Tak pojď, najdeme něco, abys vypadala seriózně.“

Fione: „Bratr byl taky právník a nebyl tak hrozný.“

Buffy: „Měla jsem ho ráda. Byl to výborný společník. Divím se, že nebyl ženatý.“

Fione: „Třeba to bude tím, že ho nepřitahovaly ženy.“

Buffy. „Vážně? To jsem vůbec nepoznala.“

Chris: „Do mojí mámy by to taky nikdo neřekl ne?“

Buffy: „Ale to byl jenom takový únik. Nebylo to tím,ž e by se probudila a zjistila, že ji přitahují ženy. Prostě se bála, že ji zase muž zklame, tak utekla za ženami a Tara byla skvělá ženská.“

Spike: „Tara byla zvláštní, ale byla vážně hodná.“

Michelle: „Anne.“

Buffy. „Jo, jo už jdu.“

Buffy s Angelem odešli do ložnice. Angel si převlékl jednu černou košili za druhou a sledoval, jak se Buffy probírá oblečením a hledá, co by si oblékla. Nakonec si vybrala džínovou minisukni a bílou košili.

Angel: „Co kdybys si vzala ty černé kalhoty místo té sukně.“

Buffy: „To nejde. Nemůžu vypadat jako nějaká kdovíco. Musím být seriózní.“

Angel: „Tak si vezmi zástěru a vytahaný svetr.“

Buffy: „Co proti tomu chlapci máš? Ještě nevíme, jaký je.“

Angel: „Myslím, že je Michelle mladá.“

Buffy: „Chceš, aby se nám představil stejně jako ty mámě? Viděla tě u nás v kuchyni jenom v kalhotách a podruhé jsi jí řekl, že jsme se spolu milovali.“

Angel: „Nikdy na mě nezapomněla.“

Buffy: „Angele! Teď budeš dělat, že ho máš rád, nebudeš dělat žádné narážky a nebudeš mu vyhrožovat, ano?“

Angel: „Když si to přeješ.“

Buffy si oblékla připravené oblečení, Angel ji chvíli pozoroval a potom zavrtěl hlavou.

Buffy. „Co?“

Angel: „Ta sukně je hrozně krátká.“

Buffy: „Myslíš?“

Angel: „V jaké pozici tam budeš?“

Buffy: „Michelle bude moje dcera.“

Angel: „No, lepší. Ale takhle vypadáš spíš jako její sestra.“

Buffy: „Tak co kdybych si vzala tu dlouhou černou sukni?“

Angel: „To bude skvělé, necháš si rozpuštěné vlasy.“

Buffy: „Budu vypadat jako kovboj.“

Angel: „ne, budeš jako romantický anděl miláčku.“

Buffy: „Dobře.“

Angel: „Pochybuji, že by kovboj měl takovou košili.“

Buffy: „Nech toho.“

Angel: „Jo, ale máme málo času.“

Buffy: „To ty pořád zdržuješ.“

Angel: „Já? Nic nedělám.“

Buffy. „Když se na mě tak díváš, mám hroznou chuť tě políbit.“

Angel: „čím rychleji se oblečeš, tím víc ušetříš času.“

Ke konci zbývalo už jen, aby si Buffy učesala vlasy. Angel se rád chopil toho úkolu.

Angel: „jsi nervózní?“

Buffy. „Nechci, aby se vylekal.“

Angel: „nás?“

Buffy: „Toho všeho.“

Angel: „Neboj se, zvládneme to, budeš okouzlující.“

Buffy: „Uvidíme.“

            Za chvíli se už všichni sešli v obýváku. Když přišla i Buffy, sklidila potlesk a usadila se mezi ostatní.

Buffy: „nejlepší by bylo, kdybychom se mu představili rovnou všichni.“

Michelle: „Máš pravdu.“

Buffy: „není se čeho bát, nejsme zase tak moc divní.“

Michelle: „To si děláš legraci?“

Buffy: „Všechno bude Ok.“

V tu chvíli zazvonil zvonek a Lorey šla otevřít.

Lorey: „je tu pan Darren Ghote.“

Buffy: „Jdu tam. Michelle pojď se mnou.“

            U dveří se Buffy přivítala s vysokým tmavovlasým asi třiadvacetiletým chlapcem.

Michelle: „Jsem ráda, že jsi přišel.“

Darren: „Najít to tu bylo jednoduché.“

Michelle: „To je Anne Darrene.“

„Buffy Summersová.“

„Darren Ghote, rád vás poznávám.“

Michelle: „Ráda bych ti představila ostatní.“

Darren: „nemůžu se dočkat.“

Všichni tři vešli do obýváku. Všichni vstali a šli k nim. Michelle se pustila do představování, i když to byl tvrdý oříšek.

„Davida už znáš.“

Darren: „Rád tě vidím.“

David: „Nápodobně.“

„Vedle něj David Robins.“

Postupně se navzájem všichni představili.

Buffy: „Musíme ještě chvíli počkat, než bude jídlo, zatím se můžeme posadit.“

Darren: „Máte opravdu pěkný dům paní Summersová.“

Buffy: „říkej mi prostě Buffy.“

Darren: „Dobře Buffy. Všiml jsem si v chodbě opravdu zajímavé sbírky zbraní na stolcích.“

Spike: „To je moje, vždycky mě braly zbraně.“

Darren: „Pěkné.“

Spike: „Díky, zakládám si na tom.“

Angel: „Tak vy jste prý právník Darrene.“

Darren: „Ano, jsem spoluvlastníkem jedné firmy.“

Chris: „Jak jste se s Michelle seznámili?“

Michelle: „Málem jsem ho přejela.“

Darren: „Nedíval jsem se na cestu.“

Chris: „To je zajímavé, skoro stejné, jako Buffy a Angel.“

Angel: „Taky vás z toho bolelo za krkem?“

Darren: „Ne, nic se mi nestalo.“

Buffy: „To je dobře, ještě byste nás zažaloval.“

Lorey: „Paní, večeře je přichystána.“

Buffy. „Skvělé, můžeme jít.“

Fione: „Tak se tu mějte, já vyrážím.“

Robins: „My máme zkoušky, vrátím se asi až před svítáním.“

K večeři si nakonec sedli jen Chris, David, Michelle, Buffy, Angel a Darren. Michelle se totiž po večeři chystala říct Darrenovi pravdu. K té příležitosti si všichni znovu sedli kolem krbu v obýváku. Michelle si na chvíli odvedla Darrena k sobě do pokoje, kde hrála na klavír.

Darren: „Chtěla jsi mi něco říct?“

Michelle: „Chtěla jsem ti říct pravdu.“

Darren: „Tys mi v něčem lhala?“

Michelle: „ne, ale neřekla jsem ti všechno.“

Darren: „Poslouchám.“

Michelle: „No, začnu asi tím, že mi není jednadvacet, ale šestnáct.“

Darren: „Cože?“

Michelle: „Moje matka je čarodějka a otec vlkodlak. Já vím, zní to divně, ale narodila jsem se v jiné dimenzi, kde jde čas jinak než tady. Prvních pět let jsem tam žila a tady to bylo jak pět dní.“

Darren: „šla jsi s tím k doktorovi?“

Michelle: „Já nejsem blázen. Taky jsem z části čarodějka.“

Darren: „Takže okážeš různá kouzla?“

Michelle: „Ano, ale hlavně dokážu ovládat energii.“

Darren: „Elektrickou?“

Michelle: „ne, základní.“

Michelle vytvořila malou kouličku modré energie a položila ji Darrenovi do dlaně.

Darren: „hřeje to. Co to je?“

Michelle: „Energie, dokážu s ní cokoliv.“

Darren: „Proč jsi mi to neřekla dřív?“

Michelle: „Bála jsem se, že tě to vyleká. Víš, my jsme taková divná rodina.“

Darren: „Jak moc divná?“

Michelle: „No, půjdeme za ostatními a oni ti řeknou, kdo jsou.“

Darren: „Takže nejen ty jsi výjimečná?“

Michelle: „Oproti nim jsem ještě celkem normální.“

Darren: „ještě něco jsi mi o sobě neřekla?“

Michelle: „Jenom jednu věc. Dokážu číst lidem myšlenky.“

Darren: „Ty pořád víš, na co myslím?“

Michelle: „Ne, nedělám to pořád, jen když chci zjistit, jaké má člověk úmysly. Ale kdybys chtěl, Anne tě může naučit, jak se proti tomu blokovat, myslím, že má proti tomu i amulety.“

Darren: „Ona je taky čarodějka?“

Michelle: „Ne, máma taky četla myšlenky je to její hlavní schopnost hned po kouzlech. Anne se to musela naučit blokovat, protože, když byla máma malá, snažila se o Anne všechno zjistit, tak jí pořád četla myšlenky. Když na to není člověk připravený, může z toho mít bolesti a jiné nepříjemnosti.“

Darren: „Aha, ale mě to nevadí, když to na mě nebudeš zkoušet.“

Michelle: „Ještě nikdy jsem to neudělala.“

Darren: „jsem zvědavý, kdo jsou ostatní.“

Michelle dovedla Darrena zpět do obýváku.

David: „Tak co?“

Michelle: „Všechno jsem řekla.“

Buffy: „Mám přinést studený obklad?“

Darren: „ne, díky.“

David: „Tak co na to říkáš?“

Darren: „Ty jsi bratr Michelle?“

David: „Ne, Michelle je moje neteř. Její matka je moje sestra.“

Darren: „Takže ty jsi sestra Davida?“

Buffy: „Já? Díkybohu ne, jsem jeho matka.“

Darren: „Takže ty jsi babička Michelle.“

Buffy. „Dá se to tak říct.“

Darren: „Vypadáš mladě.“

Buffy: „Díky.“

Michelle: „Anne a Angel se o mě starají od pěti let.“

Darren: „Kde je tvoje matka?“

Michelle: „Tu ti představím jindy. To bude trochu složitější.“

Darren: „Proč?“

Buffy: „Angie nemá ráda právníky.“

Michelle: „ne, máma je trochu jiná než ostatní lidé.“

Darren: „Myslela jsem, že tu není nikdy normální.“

Michelle: „No, Angie je hodně jiná.“

Darren: „Má zelené fleky po obličeji a bradavici na nose?“

Michelle: „Zase ta představa čarodějky.Máma vypadá normálně, jen má trošku zvláštní názory.“

Darren: „To jsem zvědavý.“

Uprostřed pokoje se objevilo červenožluté světlo a po něm Angie. V rukou nesla složené šaty a na tváři měla vážný výraz.

„Angie.“ Vykřikly překvapeně Buffy i Michelle zároveň. Buffy hned k dcerce běžela a objala ji.

Buffy: „Jak to, že jsi tady?“

Angie: „Musím, káže mi to povinnost.“

Michelle: „Angie!“

Angie: „Ano?“

Michelle: „To je Darren, můj přítel. Darrene moje matka Angelina.“

Darren: „Rád vás poznávám, promiňte mi to s těmi fleky.“

Angie: „Michelle, musíš jít se mnou.“

Buffy: „Co se děje Angie? Jak to, že jsi sem mohla přijít?“

Angie: „Nejsem tu na dlouho mami. Jen jsem přišla vyzvednout Michelle.“

Angel: „Kam ji chceš vzít?“

Angie: „K nám.“

David: „proč?“

Angie: „Michelle moc dobře ví.“

Buffy: „Angelino Jane Summersová, okamžitě se vzpamatuj a uvědom si, že mluvíš se svojí matkou.“

Angie: „Na to nezapomínám Mater. Je mi líto, že to musím udělat.“

Za Angelinou se objevilo šedivé světlo, ve chvíli za čarodějkou stál Oz.

Buffy: „Ozi, to tu máte sešlost, nebo co?“

Oz: „Rád tě vidím Buffy.“

Buffy: „Ty jsi tu snad jediný normální, co se děje?“

Michelle: „Darrene, to je táta Dan.“

Oz: „Dan Osbourne, rád tě poznávám hochu.“

Michelle: „Dane, přemluv Angie.“

Oz: „Teď na to není čas Angie, půjdeme domů a tam si o tom promluvíme.“

Angie: „ne Ozi, do tohoto se plést nemůžeš.“

Oz: „To teda můžu, Michelle je moje dcera.“

Angie: „Moje taky a proto má jisté povinnosti k Bohyni. Co by to bylo za spravedlnost, kdyby to všichni museli dodržovat, ale dcera kněžky ne?“

Oz: „Myslím, že se naše dcera pro Bohyni obětovala už dost.“

Angie: „Nepleť se do toho Dane.“

Oz: „Budu se do toho plést. Stačí, když měla zničené dětství, Nenič jí celý život.“

Angie: „Pokud ustoupím od této povinnosti, musí Michelle složit zkoušku.“

Michelle: „To přece nedokážu, nejsem čarodějka.“

Angie: „Tak víš, co tě čeká.“

Michelle: „Angie, já nechci ke kultu.“

Angie: „Musíš složit zkoušky. Nechám ti lhůtu na rozmyšlenou, potom si přijdu pro odpověď.“

Angie podala Buffy šaty, které celou dobu držela. Potom ona i Oz zmizeli.

Buffy: „Co to mělo znamenat Michelle?“

Michelle: „Buď musím ke kultu a sloužit bohyni, nebo musím složit zkoušku jako čarodějka.“

Buffy: „O tom jsem nikdy neslyšela.“

Angel: „To se přece musí dát nějak obejít.“

David: „Nedovolím, aby ses tam ještě někdy vrátila.“

Darren: „Máš pravdu, tvoje máma je zvláštní.“

Chris: „Zdá se, že je Angie opravdu tak fanatická, jak říkala máma.“

Buffy: „Fanatická? Moje dcera a fanatická?“

Chris: „Máma mi vyprávěla o jejím postavení v kultu, Bere to hrozně vážně a jediný, koho poslouchá je bohyně.“

Buffy: „Angele, co budeme dělat?“

Angel: „Asi se budeš muset utkat s bohyní miláčku.“

Buffy rozdělala šaty a poznala v nich ty, v kterých chodí ke kultu.

David: „Co to znamená?“

Buffy. „To je výzva.“

Michelle: „To nemůžeš.“

Buffy: „Půjdu tam a vybudu, abys tu mohla zůstat i kdybych měla zabít samotnou Bohyni.“

David: „Chceš soupeřit s Wiccou?“

Michelle: „Máme teď několik let čas. Nenecháme si zkazit večer.“

Buffy: „škoda, že tu není tvoje matka, pomohla by nám.“

Chris: „To máš pravdu.“

Buffy: „škoda, vždycky jsem si myslela, že je to všechno dobré. Chápeš, matka země, milující bohyně, láska, nenásilí… ale všechno je to jenom zdání.“

Michelle: „Po výměně kněze už není kult to, co býval dříve.“

Darren: „Co je to za kult?“

Michelle: „Soustředění čarodějek, kterým dodává sílu Bohyně.“

Buffy: „Půjdu se zeptat Willow, ta jistě bude něco vědět.“

Angel: „Jdu s tebou.“

Angel s Buffy na chvíli odešli.

Michelle: „Je mi líto, že to takhle dopadlo.“

Darren: „Nevadí mi to.“

Michelle: „Vážně?“

Darren: „Klidně se podívej.“

Michelle: „Díky:“

Darren: „hele Davide a ty umíš co? Hýbáš předměty pomocí mysli? Necháváš lidi zmizet?“

David: „Nic tak převratného. Ovládám čas.“

Darren: „No to je hezký. Takže se teď můžeš přemístit do kterékoli doby?“

David. „Ano a můžu vytvořit časovou smyčku nebo posunout čas.“

Darren: „To musí být praktické.“

David: „Všechny naše schopnosti jsou praktické. Kromě empatie. Občas se ptám, na co to je.“

Darren: „Empatie je rozeznávání citů jiných lidí ne?“

David: „Jo, to taky umím.“

Darren: „Před tebou si musím dávat pozor. A co ty Chrisi?“

Chris: „Já jsem syn nejlepší přítelkyně Buffy.“

Darren: „Cože?“

Michelle: „Chris je člověk.“

Darren: „Spřízněná duše.“

Michelle: „To určitě, to Chris vždycky. Ale má jednu schopnost. Má ji po otci.“

Darren: „Jakou?“

David: „je magnet na démony.“

Chris: „Jen si dělejte legraci. Můj táta byl častěji zvíře, než člověk.“

Michelle: „Jo, o tom nám Will vyprávěla.“

David: „Vždycky když se Will naštvala, proměnila Alexe v nějaké zvíře.“

Darren: „To potěší. Buffy teď šla tvojí mámě zavolat?“

Chris: „Dá se to tak říct. Máma by měla přijít.“

Darren: „Bydlí blízko?“

Chris: „Ne, je mrtvá.“

Darren: „Cože?“

David: „Máma komunikuje s duchy.“

Darren: „Dost strašidelný a to ji neotravují?“

Michelle: „jak kdy.“

Chris: „člověk se tu opravdu cítí nedoceněný a zbytečný.“

Darren: „Co ještě tvoje máma umí?“

David: „Toho je moc, ona vlastně dokáže všechno.“

Darren: „jak to myslíš?“

Michelle: „Až přijde, tak ti to ukáže. Máš zapalovač?“

V tu chvíli se už Buffy s Angelem vrátili.

Michelle: „Co říkala?“

Buffy. „Přijde zítra.“

David: „To by mě zajímalo, co může mít na práci.“

Buffy: „To já nevím.“

David: „Mami, slíbili jsme Darrenovi, že mu ukážeš to s našima schopnostma.“

Buffy: „Nejsme přece na pouti.“

David: „Prosím.“

Buffy. „Tohle je vážně směšné, jako na přehlídce.“

Darren: „Já jsem náhodou zvědavý.“

„Tak jo.“ Buffy před sebe natáhla ruce. Na jedné se objevila modrá koule energie a na druhé zelený oválek Davidovy schopnosti. Zavřela oči a řekla přesně, na co Darren myslí.

Darren: „To je úžasné, jak to děláte?“

Buffy otevřela oči a stiskla ruce.

Buffy: „Je to normální krádež.“

Darren: „Takže vy jste čarodějka?“

Buffy: „Ne, vrah.“

Michelle: „Anne zabíjí upíry.“

Darren: „No, to počkat, nechcete mi snad namluvit, že upíři existují.“

Všichni do jednoho se rozesmáli.

Michelle: „Celý večer s jedním sedíš v pokoji.“

Darren: „Takže ty nejsi člověk?“

Chris: „Ale jsem.“

Angel: „Já jsem upír.“

Darren: „Aha, vypadáte normálně.“

Angel: „Taky myslím.“

Michelle: „Je mi líto Darrene, ale musím teď provést jedno kouzlo.“

Darren: „Jaké?“

Buffy: „Dozvěděl ses už příliš mnoho informací.“

Darren: „Chcete mi vymazat paměť?“

Michelle: „Proboha, ne. Chceme jenom zařídit, abys věděl kdo jsme ale nemohl to nikomu prozradit.“

David: „Neboj, už jsme to párkrát udělali, vůbec ti to neuškodí, menší pojistka.“

Darren: „Dobře.“

Buffy. „je nám líto, ale je příliš mnoho lidí, kteří nás chtějí zabít.“

Darren: „Tak kdy začnete?“

Michelle. „Hotovo.“

Buffy. „Určitě?“

Michelle: „Můžu to zkontrolovat.“

Angel: „Funguje to.“

Buffy: „Hned jsem klidnější. Už to o nás ví moc lidí.“

Angel: „nemusíme si dělat starosti, když se ho na nás někdo zeptá, nebude nás znát.“

Michelle: „Jenom mě a bude vědět, že ty jsi moje matka a David můj bratr a pracuju u nás ve firmě.“

Buffy. „Výborně.“

Angel: „Co je?“

Buffy. „Ale to víš, nikdy si nemůžeme být jistí.“

David: „Zdá se spolehlivý.“

Michelle: „Bude teď pár minut mimo.“

Chris: „Jak moc?“

Michelle: „Vidíš ne?“

„Celý večer chci udělat jednu věc.“ Šeptla tiše Buffy k Angelovi.

„Tak to udělej.“ Pobídl ji stejně tiše. Jemně ho políbila na rty. Stejně jí polibek vrátil a opakoval ho o dost vášnivěji. Přitiskla se k němu a užívala si. Nevyrušilo je ani zavolání z chodby. Byl to Spike, za chvíli vešel do obýváku a sedl si vedle nich.

Spike: „už jste to udělali?“

Michelle. „Ano, už přichází k sobě.“

Spike: „Buffy…Buffy…BUFFY!“

Buffy. „Co sakra chceš?“

Spike: „V barech je dost dusno.“

Buffy. „Co já s tím?“

Znovu se pustila do žhavých polibků.

Spike: „Angele… no tak Angelusi vzpamatujte se. Angelusi!“

Angel se na něj otočil a zavrčel na něj. Spike na něj na oplátku taky zavrčel. Potom se Buffy Angela pustila a znovu se usadila vedle něj.

Buffy. „Tak mluv ty otravo.“

Spike: „Když říkám, že je tam dusno, tak si nevymejšlím.“

Angel: „Co se děje?“

Spike: „Všichni upíři jsou jako na jehlách. Nějaká démonka je prý vyzvala na souboj.“

Buffy. „Všechny?“

Spike: „Prý byl nějaký poprask, že zabila nějakého upíra. Ona na to prý řekla, že ať si pro ni přijdou, že se jich nebojí.“

Buffy: „Do prdele.“

David: „Co je?“

Angel: „Ta démonka je Buffy.“

David, „Sakra mami, to nemůžeš chvíli svoje přemožitelský manýry udržet na uzdě?“

Buffy: „naštvali mě. To bylo kvůli Drákulovi.“

Michelle: „Co budeš dělat?“

Buffy: „Zabiju je.“

David „Zavoláme sestřičku.“

Buffy: „ne. Nebude proti nim bojovat Buffy, přemožitelka, ale Victorie, démonka.“

Spike: „Jak?“

Buffy. „Využiju proti nim jejich vlastní zákony.“

Angel: „Které?“

Buffy: „Nepůjdou na mě v převaze. Na to jsou moc ješitní, vyzvu nejsilnějšího z nich na souboj.“

Michelle: „Co když to nezvládneš?“

Buffy: „Já jsem zabila nejobávanějšího upíra Evropy. Já jsem zabila Drákulu. Já byla v pekle, po tomhle už zvládnu cokoliv.“

Angel: „Victorie má zítra po setmění hodně práce.“

Buffy. „naostřeme kolíky, tohle bude jízda.“

Angel: „Zítra tam půjdeme a všechno řekneme Arnemu a Mikovi.“

Spike: „Co když poznají, že jsi přemožitelka?“

Buffy. „Tuhle tvář ještě neznají, nalíčím se tak, aby mě nepoznali.“

David: „Stvoříme legendu.“

Buffy. „už se nemůže dočkat pořádné bitky.“

Spike: „kdo?“

Buffy. „Můj démon.“

Angel: „Musíme si dát pozor.“

Darren: „Co je to přemožitelka?“

Michelle: „Darrene, jsi v pořádku? Nebolí tě hlava?

Darren: „Jsem úplně v pohodě.“

Buffy: „Výborně Michelle.“

Spike: „Mám hrozný hlad.“

Buffy: „Tak si běž něco vzít.“

Spike: „Zatím se tu mějte lidičky.“

David: „Spiku jak ses to všechno dozvěděl?“

Spike: „Nebojte, ten už to nikomu neřekne.“

Angel: „Tys ho mučil?“

Spike: „Ne, jen jsem mu vyhrožoval.“

Buffy vstala a šla k němu. Podívala se mu na pravou ruku.

„Ty se nikdy nepoučíš. Ošetřím ti to.“

Spike: „Když myslíš.“

Angel: „Zase kříže?“

Spike: „Svěcenou vodu jsem nenašel.“

Buffy. „je dobře schovaná, aby se nevylila.“

Michelle: „To je taky nápad, brát do ruky kříž.“

Spike: „To mi povídej. To víš, Angelus mě učil i lepší mučení, ale takové přístroje se blbě hledají a ze zbytku je hroznej nepořádek.“

Buffy: „Bolí to?“

Spike: „Nic, co by nespravil bourbone.“

Buffy na chvíli odešla a vrátila se s několika obvazy.

Buffy: „Kdyby tu byl James, vyléčí ti to.“

Spike: „Jen ať to moc nepoužívá.“

Buffy: „Teď to bude možná trochu pálit.“

Spike: „Sakra, co to je, to je horší, jak svěcená voda.“

Buffy: „Klid, to jsou bylinky. Rychleji se to zahojí.“

Spike: „Stejně by se mi to do rána zahojilo.“

Buffy. „Když říkám rychleji, vím, co říkám.“

Spike: „Ty čarodějko.“

Buffy: „To mě naučila děvčata u kultu. Některé čarodějky jsou opravdu milé.“

Angel: „Buffy.“

Buffy: „Cože? Jo.“

Buffy ruku obvázala a zalepila a Spika pustila. Letmo ji políbil na ruku.

Spike: „Díky.“

Buffy: „To Victorie je ti vděčná.“

Spike: „Teď se jdu najíst.“

Buffy. „Moc s tím obvazem nehýbej, mohlo by to bolet.“

Spike: „Ano paní doktorko.“

Buffy: „Mazej.“

Spike na stůl vyndal obsah kapes kabátu a odešel. Buffy se podívala, dva zapalovače, krabička cigaret, pár lístků, kolík…. Udivovalo ji, kam to všechno nacpal. Vzala si jeden zapalovač a začala si s ním hrát.

Angel: „Jako malé dítě.“

Buffy. „Líbí se mi to.“

Angel: „Oheň je nebezpečný.“

Buffy: „Pro mě ne.“

Otevřela zapalovač a přejela dlaní po plameni.

David: „Pozor, ať něco nezapálíš.“

Buffy: „Neboj se.“

Darren: „Tak co je to ta přemožitelka?“

Buffy: „řekněme, že já jsem přemožitelka.“

Michelle: „Přemožitelka má velkou fyzickou sílu pro boj proti upírům.“

Darren: „Takže taková přemožitelka má za manžela upíra?“

Buffy: „No jasně.“

Darren: „Ten oheň vás nepálí?“

Buffy: „ne, já jsem zrozená z ohně.“

David: „Z jakého města vlastně jsi Darrene?“

Darrene: „No, rodiče žili v Londýně.“

Michelle: „To je náhoda, taky jsme několik let žili v Londýně.“

Buffy: „Miluju Londýn. Ty autobusy, ty jsou vážně boží.“

Darren: „Ty už několik let nejezdí.“

Buffy: „Vážně? To je hrozné.“

Angel: „Buffy!“

Buffy: „Co?“

Angel: „Tebe oheň sice nepálí, ale s mým oblečením by si hravě poradil.“

Buffy: „Oh, promiň. Nesoustředila jsem se.“

Angel: „Radši ten zapalovač Spikovi zase vrátíme.“

Buffy: „Dobře.“

David: „mami, co kniha?“

Buffy. „Nic moc zajímavého. Je tam spousta pěkných obrázků.“

Angel: „Vždycky je tam vyobrazená v bílém.“

David: „Ty teď nosíš skoro jen bílou.“

Buffy: „A černou.“

David: „Asi je to tvoje přirozenost.“

Buffy: „Jinak bych tam v bílém asi nebyla.“

Michelle: „Co se děje Davie?“

David: „Jenom taková zajímavá vize.“

Buffy: „Vážně?“ Nepoznala jsem. Že bys byl mimo.“

David: „Taková kratší.“

Angel. „Zajímavá?“

David. „Moc ne.“

„Nějaká kočka?“ Ozval se Spike ode dveří.

David: „Ne vize ty starej chlípníku.“

Spike: „To bych ti ještě mohl vyprávět o tvém otci, co vyváděl.“

Angel: „Spiku, jestli nechceš být do konce života bez sexu, drž hubu.“

Spike: „To jsou výhružky Buffy, že na mě nesmí být tak zlý.“

Buffy: „Mlč. Radši mi ukaž tu ruku.“

Sedl si do křesla, klekla si před něj a vzala jeho ruku do dlaní. Jemně oddělala obvaz a přejela mu po chladné kůži na zraněné dlani.

Buffy: „Tak co?“

Spike: „Ty jsi vážně kouzelnice.“

Znovu mu přejela po ruce a dívala se, jestli se všechno dobře zahojilo, potom vzala obvaz a vyhodila ho do koše.

Spike: „Co to bylo?“

Buffy. „Tajný recept.“

Spike: „Vždyť to nebyla ani hodina.“

Buffy: „Normálnímu člověku se to hojí celou noc.“

Spike: „Jsi skvělá.“

Buffy: „Já vím. Jen se podívej na Stana, jak si poskakuje.“

Darren: „Vy jste doktorka?“

Buffy: „Ale ne, jen takový koníček z nutnosti.“

Michelle: „Kdybys viděl Stanovo břicho, neuhodneš, že byl na pokraji života.“

Darren: „Co se mu stalo?“

Angel: „Střeva.“

Buffy: „Stan je moje pýcha, ještě Seth, toho jsme vyrvali ze spárů smrti.“

David: „Toho si pamatuji, pořád se modlil.“

Buffy: „Potom, co se uzdravil, začal věřit v boha.“

Angel: „Jsi prostě božská.“

Buffy: „Já vím.“

Spike: „Kde jsou všichni? Ještě pryč?“

Buffy. „Vrátí se až pozdě.“

Spike: „Co děti?“

Buffy. „Fione je někam vzala, myslím do kina.“

Angel: „Panebože.“

Spike: „Jo, taky mám podobný názor. Pamatuješ na ty jeptišky?“

Angel: „jaké jeptišky?“

Spike: „Ty si nepamatuješ? I Itálii?“

Angel: „Spiku drž hubu.“

Buffy: „Nechápu, co máte takovou zálibu v minulosti.“

Spike: „Prožili jsme s Angelusem ty nejlepší léta vedle sebe.“

Buffy: „Právě, že s Angelusem, tak do toho mého Angela netahej.“

Spike: „Promiň, tak já nechám TVÉHO Angela na pokoji.“

Buffy: „Vidíš, jak se dohodneme.“

Angel: „Jdeme spát, zítra bude náročná noc, musíme zítra hodně trénovat.“

Michelle: „Doprovodím Darrena.“

Buffy. „Rádi jsme vás poznali a budeme rádi, když vás tu zase uvidíme.“

Darren: „Taky jsem vás rád poznal.“

Spike: „Pomůžu vám zítra s tréninkem.“

Buffy. „Tak já pro tebe po snídani přijdu. Neříkej o tom Robinsovi.“

Spike: „Jasný.“

 

 

 

14. kapitola