Buffy zvolna kráčela ulicemi Sunnydale. Měla na sobě světle modré ošoupané džíny, červený svetr a svůj oblíbený černý kožený plášť. Čerstvý větřík si pohrával s jejími rozpuštěnými vlasy a měsíc nad městečkem rozprostíral mdlý svit svých stříbrných paprsků. Do svatého Valentýna scházel už jenom týden, ale těšilo to vlastně jen Xandera a Anyu. Měli v plánu jet o víkendu na lyže. Mohli by tam sice zůstat i déle, ale zoufale šetřili peníze na svatbu.
Buffy si nemohla pomoci, ale přemítala o tom, jestli ona a Spike jsou pár. On ji miloval a bez rozpaků to dával až zbytečně přehnaně najevo. A taky spolu spali. Ale ona ani svým přátelům ani sama sobě ještě nepřiznala, že ke Spikovi něco cítí. Zahnula za roh a přešla ulici, co vedla ke hřbitovu. Ke Spikovu hřbitovu. Vždycky trochu zaváhala, když se přiblížila k jeho hrobce, ale pokaždé ji rozptýlil nějaký démon, kterého bylo potřeba zabít. Tak tomu bylo i dnes. Zrušila pár upírů a vracela se zpátky. V duchu si házela mincí. Bojovala sama se sebou. Mám za ním jít nebo ne?
Bylo jí jasné, že by to skončilo jako vždy. Sexem. Ale bylo by na tom něco špatného? Pomáhalo jí to cítit se naživu i když ji potom vždycky trápilo svědomí. Možná proto, že jejich vztah stále tajila, ale možná spíš proto, že odmítala jeho city slovně opětovat.
"Zatraceně," zaklela polohlasně. Pak se otočila a zamířila domů. "Dost, musíš s tím přestat!" napomenula se. "Tohle je špatné! Nemá duši, takže do něj nemůžeš být zamilovaná. Prostě nemůžeš!" Vtom se zastavila a strnula. Nepřipustila snad právě před chvílí... a skoro nahlas, že ho miluje? Potichu se proklínala, když na rameni ucítila něčí ruku. Bleskově uskočila, otočila se a zaujala bojový postoj.
"Bloody hell, přemožitelko. Proč jsi pořád tak nervózní?" Byl to jenom Spike. Neodpověděla. Jen se pokoušela uvolnit. Na chvíli zavládlo trapné ticho a pak Spike konečně promluvil. "Buffy, něco si musíme vyjasnit jednou pro vždy. Jsem upír a vycítím, když jsi nablízku. Stála jsi před mou hrobkou celých dvacet dlouhých minut."
Wow, fakt to bylo dvacet minut? Musela jsem se ztratit v myšlenkách. Uvědomila si, že civí na zem a tak zase pozvedla hlavu. Líně se přiloudal zpátky k ní, až mezi nimi zůstalo sotva pár palců. Natáhl ruku a pohladil ji po líčku. Cítila, že se začíná červenat. Spike zaznamenal, jak se jí rozbušilo srdíčko a bylo mu jasné, že jí rozhodně není lhostejný. Objal ji v ochranném gestu a držel u sebe. Ještě nikdy k ní nebyl tak něžný a milující a Buffy se v jeho náruči spokojeně choulila.
'Možná že, mít Spika za přítele, by nebylo zase tak špatné,' uvažovala v duchu.
"Spiku, co vlastně jsme?" zeptala se šeptem a narušila tak důvěrné ticho, které mezi nimi panovalo. "Well, ty jsi přemožitelka a já jsem zlo samo, bezduchý démon, už léta uvnitř mrtvý a neschopný tě milovat." Buffy si vzpomněla na noc, kdy si myslela, že zabila Katrinu a v uličce za policejní stanicí Spika krutě a bezcitně zbila. "Je mi to líto," řekla a vzhlédla k němu. "Byla jsem zmatená a rozzlobená a vystrašená."
"To je v pořádku, mazlíčku. Nikam jsem neodešel. Jsem pořád tady. To už něco znamená, že?" zažertoval. Objala ho okolo krku a vdechla mu na rty něžný polibek dřív, než se otočila a šla pryč. Spike smutně pozoroval, jak se ztrácí v temnotě a nechává ho zase samotného.
'Well, aspoň mne tentokrát nepraštila. To je pokrok,' pomyslel si a vrátil se do své krypty.
* * *
Buffy spěchala domů a doufala, že Dawn bude ještě vzhůru. Poslední dobou se jí stále víc vzdalovala a Buffy se rozhodla, že to dá do pořádku. Willow pozvala Taru na Valentýnskou večeři. Technicky vzato se k sobě ještě nevrátily, ale tohle byl krok správným směrem. Od chvíle, kdy na sebe náhodou narazily před Magic Boxem, se Tara zjevovala častěji. Věci se prostě obracely k lepšímu. Buffy za sebou zaklapla přední dveře a vydala se po schodech nahoru k pokoji Dawn. Uslyšela hudbu, takže jí bylo jasné, že sestra ještě nespí. Nebo je hluchá. Zaklepala na dveře. Ubylo decibelů a Dawn zaječela. "Dál!" Buffy vstoupila do pokojíčku a usadila se na kraj postele. Sestra vypadala ustaraně. Když k ní totiž Buffy vejde uprostřed noci, nikdy nenese dobré zprávy.
"Dawn, co budeš dělat příští pátek večer?" zeptala se Bufy. Dawn na ni zírala v němém šoku. Pak... "Well, ve škole je tancovačka. Ale všichni tam jdou spárovaní a mě nikdo nepozval," přiznala nakonec. "Well, tak co bys říkala tomuhle. Já, velká mísa s popkornem, gauč a filmový maratón?" navrhla Buffy. Ticho, které v té chvíli mezi sestrami zavládlo, se zdálo být nekonečné. Buffy jenom doufala, že jejich pochroumaný vztah půjde ještě nějak spravit.
"Vážně?" vydechla Dawnie nakonec. Buffy se ulevilo a kývla. "Nebudeš mít práci ani nemusíš na hlídku? Prostě jen naše, holčičí noc?" Po hlase jí bylo poznat, že tomu nemůže uvěřit. "Žádná práce, žádné přemáhání, žádní kluci. Tara a Willow jdou na večeři někam ven, takže než se vrátí, budeme mít celý dům jen pro sebe." Dawn Buffy objala.
Buffy po chvilce vstala a už skoro opustila pokoj, když se znenadání zastavila. Dawn zadržela dech, napadlo ji totiž, že Buffy si to celé rozmyslela. "Dawn, myslím, že bych ti měla něco povědět..."
* * *
Spike se vrátil zpátky do své hrobky, ale nevydržel chvíli v klidu. Začal nervózně přecházet sem a tam. Měl totiž před sebou více než obtížný úkol. Rozhodnout se stran dárku pro Buffy. Kytky a čokoládu zavrhl hned na začátku jako pošetilé a tuctové. Blahopřání ve tvaru srdce by mohlo být sladké a dojímavé, ačkoliv... možná raději nějakého roztomilého plyšového medvídka.
"Bloody hell, co to se mnou je? Z Big Bad bude obyčejnej Pan Bábovka," huboval se. Co by si tak, u všech všudy, mohla Buffy přát k Valentýnovi a já jí to mohl dát? Neměl ani tušení, ale...
Prcek by to mohl vědět.
* * *
"Oh, můj bože! Ty a Spike? Takže to teď spolu jako chodíte? To je skvělý! Tak proto jsi nikdy nebyla doma. Teď je mi to konečně perfektně jasné," mlela šťastně Dawnie. Její vstřícná reakce mimoděk poskytla Buffyinu provinilému svědomí aspoň trochu úlevy. Už mnohem klidněji vyšla z pokoje a sešla do kuchyně, aby si dopřála malou půlnoční svačinku. Pak si šla lehnout.
Druhý den byla sobota. Buffy odešla do práce a Dawn nechala spát. Na lednici jí přimagnetkovala vzkaz: ‘Do oběda se vrátím‘. Když se Dawn probudila a našla lístek, byla dost překvapená, že se jím sestra vůbec odtěžovala. Poté, co se konečně vzbudila i Willow, Dawn pro ni ještě ukuchtila míchaná vajíčka a pádila nahoru se obléknout. Za pár minut byla zase dole. Ve svých džínách a v Buffyině riflové bundě. Vlasy stažené do drdolu, batůžek přes rameno. Willow ještě pořád seděla v kuchyni a zamyšleně si hrála s tím, co mělo být její snídaní. Dawn na ni křikla, že jde do knihovny a zmizela. Namířila si to přímo ke Spikově hrobce. O pár minut později už opatrně otevírala dveře upírova domova. Obávala se totiž, že kdyby jen tak vtrhla dovnitř, zůstala by tam sama a společnost by jí dělala jen spousta prachu. Zavřela za sebou a zavolala na Spika. Nic.
"Spiku! Já vím, že jsi tady. Je den a ty nejsi zrovna přítelem opalování. Někde tady být musíš," zkusila to znovu. Slezla po žebříčku do suterénu krypty. Tam konečně objevila svého oblíbeného upíra. Ležel na posteli oblečený, obličej zavrtaný do růžového svetříku, o němž dobře věděla, že patří Buffy. Dawn se ke spícímu přiblížila a poklepala ho po rameni. Spike se s úsměvem na rtech překulil.
"Buffy?" zašeptal s nadějí. "Ew! Ne! Vzbuď se Spiku! Musím s tebou mluvit." Upír se posadil a zklamaně zaznamenal, že to není jeho Buffy. Zmateně se kouknul na Dawn, pak na halenku, která mu ležela na klíně. Bleskově ji strčil pod polštář. "Takže, Prcku, co pro tebe mohu udělat?" zeptal se, přehoupnul nohy přes okraj postele a vstal. Dawn otevřela svůj batůžek a usadila se na zaprášené podlaze hrobky.
"Well, příští pátek je svatého Valentýna a vzhledem k tomu, že ty a Buffy jste... uh... spolu, předpokládám, že budeš potřebovat pomoc s výběrem dárku." "Co přesně myslíš tím SPOLU?" zeptal se opatrně Spike, v rámci obrany svého, už tak dost pochroumaného, sebevědomí. "Už to vzdej. Buffy mi včera všechno pověděla. Well, detaily vynechala, díky bohu. Ale vím, že tady s tebou v poslední době trávila dost času." Spike ztratil schopnost souvislého vyjadřování.
Takže Buffy o nás řekla své malé sestřičce. Asi vážně začíná náš vztah brát vážně a povědět o něm (Dawn to přece řekla) i ostatním. Už to bylo nad měsíc jasné. Spike se sklátil na zem proti Dawn a šťastně se rozesmál.
"Tak co tě napadlo, prcku?" zeptal se, když se mu konečně podařilo zvážnět. Dawn byla na jeho otázku pečlivě připravená. V bloku měla kompletní seznam věcí, které Spike mohl kvůli Buffy podniknout. Romantickou večeří ve světle svící počínaje a básničkou ponechanou na okenní římse konče. "Ne! Žádné veršíky," vzepřel se rozhodně. Dawn kývla a strategická porada pokračovala. Po asi půlhodině se usnesli na tom, že: Spike se objeví v pátek po setmění a bude se s nimi dívat na video. Až film skončí, Dawn si teatrálně zívne, že je jako unavená a půjde do postele. Nechá je o samotě. Spike s sebou přinese nejen plyšáka, ale i bonboniéru s čokoládovými bonbony (obojí samozřejmě vybere Dawn). Sotva byl plán hotov, rozběhla se domů, aby Willow neměla starost. Jenže Spike si pořád nebyl jistý, že cukroví a medvídek budou pro Buffy tím správným dárkem.
* * *
Týden utekl jako voda a ta velká noc byla konečně tady. Willow sešla dolů po schodech převlečená za lamačku dívčích srdcí [dressed-to-kill]. Buffy spolu s Dawn jí unisono potvrdily, že jí Tara prostě nedokáže odolat. Willow, ve srovnání s Buffy v pyžamových kalhotách a černé mikině, vypadala přímo úžasně. Před domem zastavila limuzína a Willow je celá natěšená opustila.
Buffy připravila v mikrovlnce popkorn a Dawn mezitím zmizela nahoře. Dolů se vrátila s kazetami z půjčovny. Na sobě kalhoty od pyžama s kachňátky a triko. Bylo jí jasné, že Buffy nesmí mít ani stín podezření, že očekávají pánskou návštěvu. Musí to pro ni být překvapení. Strčila kazetu do přehrávače a pustila rychlo-posun, aby se zbavily reklam.
"Tak na co budeme koukat?" zeptala se Buffy zvědavě. Nesnášela čekání. "Na 'Valentýna'. Přišlo mi to jako dobrej nápad," zachichotala se Dawnie. "Hmmm, to jsem ještě neviděla," zamumlala Buffy. "Ani já ne," souhlasila Dawn, "ale slyšela jsem, že tam hraje vážně sexy chlápek." Svorně se zařehnily a skoro současně vztáhly ruku po popcornu. Začaly jednak soustředěně žvýkat, jednak sledovat film.
Místnost byla temná, ozařovala ji jen televizní obrazovka. Spike tak mohl vejít nikým neviděn, Dawn mu nechala odemčené zadní dveře. Taky si ho, když vstoupil do pokoje, všimla jako první. Buffy se soustředěně dívala na televizi, uvelebená na gauči, opřená o područku, zády ke Spikovi. Dawn seděla na druhé straně, záda zabořená do polštářů gauče, s nohama na jejich novém, velice levném konferenčním stolku. Spike minutku zůstal stát ukryt ve stínu. Pak zašeptal.
"Který je tvůj nejoblíbenější strašidelný film, přemožitelko?" Buffy vyskočila a Dawn se nedokázala nezačít smát, když viděla, jak se k nim Spike váhavě přišoural, zvedl jí nohy a usadil se mezi ně. Buffy se nakonec také rozesmála, hlavně sama sobě a Spike se k nim prostě jen přidal. Pár minut se nekontrolovatelně řehtali a pak se Buffy Spika optala: Proč vlastně přišel.
"Došel jsem k názoru, že své dvě favoritky nemůžu nechat o Valentýnu samotné." Potom Buffy podal roztomiloučkého medvídka a čokoládovou bonboniérku, dle Dawnina výběru. Malinko zaváhal a pak dal úplně stejný dárek i jí. "Děkujůůů, Spajků!" zapištěla Dawn, vrhla se mu okolo krku, ale hned se zase odtáhla a raději se vrhla na čokoládu.
"Spiku, to jsi neměl dělat. Já pro tebe nic nemám," řekla posmutněle Buffy. Cítila se neuvěřitelně hloupě. Nenapadlo ji, že Spike udělá něco takového. "To je v pohodě, lásko. Jen jsem ti chtěl dnešek trošku osladit." "Můžeš tady zůstat s náma a koukat se na telku, že Buffy?" naléhala Dawn. "Jistě, Dawnie. Může zůstat tak dlouho, dokud si nedá ty svoje špinavé škrpály na náš nový stolek," souhlasila se smíchem Buffy a znovu se opřela, aby mohla dál sledovat film. Spike si svlékl kožeňák, zul černé kanady a pohodlně se uhnízdil na gauči. Když zhruba za hodinu ‘Valentýn‘ skončil, Buffy vytáhla kazetu.
"Víte, ten Katin kluk... Adam, ten hezkej brunet, mi připadal nějak povědomý," řekla zadumaně a její spolukoukatelé jí to odkývali. Jenže ani jeden z nich nevěděl proč.
“Ooh, tys půjčila 'Dům hrůzy'! Slyšela jsem, že je dobrej," zajásala Buffy, když mrkla na obal další konzervy se zábavou a zmizela v kuchyni. “Yea a já jsem zase slyšela, že je vážně strašidelný," pípla Dawn a vystřídala strany gauče. "Ale moc pochybuji, že mi cokoliv, co vyšlo z Hollywoodu, což je vlastně jen továrna na speciální efekty, přivodí noční můru," dodala a bez rozpaků se usádlila na místě, kde až doteď seděla Buffy. Ta se vrátila s čerstvým popkornem a sedla si vedle Spika. Dawn přetáčela reklamy a v duchu se culila, jak jim plány pěkně vychází. V místnosti se ochladilo. Buffy se otřásla. Spike sáhnul po dece a přikryl ji. Druhou podal Dawn.
"Hey, ten chlápek je mi taky povědomý," vykřikla Dawn. "Který?" zajímal se Spike. "No přece ten borec ve výtahu, ten s kamerou. Vidíš? Tenhle." Ukázala na obrazovku. "Je vážně roztomilý." "Děláš si srandu?" zaprotestovala Buffy. "Ten je přímo k sežrání," vydechla s upřímným zaujetím. Dawn s ní bez diskuse souhlasila a Spike nevěděl co si má o tom myslet. Hercovu tvář odněkud znal…
Film se chýlil ke konci. Buffy byla stočená do klubíčka vedle Spika a Dawn spala. Spike Buffy jednou rukou něžně objímal a byl štěstím bez sebe, že proti tomu nijak neprotestuje. Ba naopak, tvářila se nadmíru spokojeně. Jednu chvíli ho napadlo, že je to podivné, ale byl na omylu. Ti tři pospolu vypadali jako šťastná rodina. Šťastná rodina složená z přemožitelky upírů, upíra a klíče. Když se objevily závěrečné titulky, Dawn se vymotala z deky a ospale vstala. Ostentativně zazívala a prohlásila, že je utahaná jako kotě a zmizela na schodech. Ještě uslyšeli, jak za ní zapadly dveře jejího pokoje. Buffy vstala také a odnesla prázdnou mísu do kuchyně. Pak televizi vypnula. Spike se zeširoka usmíval, přímo od ucha k uchu, a Buffy nechápala proč. Když něco nevím, tak se zeptám.
"Spiku, proč se do pekla tak zubíš? Je to skoro až děsivé a pořádně divné," vyjela na něj, když už se zase usadila na gauči. Spike ji objal a pošeptal jí do ucha: "Směju se, protože jsi ještě nedostala zbytek své valentýnky. Koukni se ven." Buffy napadlo, že určitě půjde o nějakou perverznost, ale netušila o jakou. Takže vstala a zvědavě zamířila ke dveřím. Otevřela je. Spike jí šel v patách a ona vytřeštila oči... šokovaně zírala přímo před sebe. Celá ulice byla pokrytá čímsi bílým. Buffy vyšla ven a doslova oněměla. Spike se zastavil na prahu.
"Líbí se ti to?" zeptal se napjatě. "Miluju to," opravila ho. Popošel k ní a něžně zašeptal. "Dawn mi prozradila, že už jako malá sis přála bílé Vánoce. Well, trošku jsem se opozdil, ale lepší pozdě, než nikdy, nemám pravdu?" Buffy k němu vzhlédla. Tohle bylo to nejpozornější a nejkouzelnější, co pro ni kdy kdo udělal. Stála venku celá dojatá tak dlouho, že jí začaly promodrávat rty a Spike ji bez řečí vtáhnul do tepla. Vylétla po schodech nahoru a vtrhla k Dawn.
"Dawnie! Sněží! Opravdu sněží! Spike zařídil, že napadl sníh. Venku je vážně bílo. Věřila bys tomu?" vykřikla. Byla tak rozrušená, že se nedokázala kontrolovat a bez milosti sestru vzbudila. "Cože?" zaječela Dawn a postavila se na posteli. Spike opatrně vstoupil do pokoje, z něhož se ozývalo radostné hlaholení. Uviděl dvě půvabné, hihňající se dívky, jak skáčou na posteli jako na trampolíně. "Jednoduché kouzlo," vysvětlil stručně ten zázrak. Kašlaly na něj a skákaly dál. Prostě se musel radovat s nimi. Podařilo se mu zařídit, aby Buffy byla šťastná a Dawn koneckonců také. Buffy seskočila z postele a vrhla se k němu. Oběma rukama ho objala a pečlivě políbila.
"Děkuju," zašeptala. "Nemáš ani ponětí co to pro mne znamená." "Hey! Jestli se míníte osahávat a líbat, tak ven z mého pokoje! Jdu spát. Už se nemůžu dočkat až bude zítra a já si půjdu postavit sněhuláka," zavrčela spokojeně Dawn a vystrkala ty dva na chodbičku. Uchýlili se do pokoje Buffy a ta si sedla na postel. Zasněně vyhlížela z okna. Panorama města bylo zvýrazněné jinovatkou a střechy i větve stromů se prohýbaly pod tou bílou nadílkou. Spike nechtěl pokoušet štěstí.
"Tak, asi bych měl jít domů. Nechci si opotřebovat svá přístupová práva," zažertoval. Buffy, sedíc na posteli se zkříženýma nohama jako Indiánka před svým teepeem, se k němu obrátila tváří. "Spiku, proč tady nezůstaneš přes noc? U tebe v hrobce pravděpodobně mrzne." Spike dokonale napodobil Lotovu ženu a pak se pomalu otočil.
"Vážně můžu?" zeptal se nevěřícně. Kývla a lehla si na svoji stranu postele. Spike se ze všech sil snažil zachovat vážnou tvář a nerozplakat se dojetím. Raději rychle ulehl vedle ní. V mžiku se k němu přitulila a usnula v jeho náručí, jako když ji do vody hodí. Přetáhnul přes oba peřinu a snažil se neusnout. Vroucně si přál, aby tenhle okamžik trval navěky. Smůla. Usnul také.
* * *
Když se příštího dne ráno probudil a otevřel oči, instinktivně se skulil z postele a vklouznul pod ni. Čekal zásah proudu denního světla přicházející skrz otevřené okno. Ale hořet nezačal. Vykouknul zpod postele a zjistil, že ten nezvyklý jas je jen další příděl sněhu. S úlevou si zalezl zpátky do postýlky. K Buffy.
"Buffy," zašeptal. Na jednu stranu ji sice nechtěl budit, ale fakt, že je v devět ráno vzhůru a není na škvarek, pro něj byla úžasná novinka. Líně se k němu otočila a ospale zamžourala. "Dobré ránko, Spiku," usmála se. "Buffy, je devět ráno a já nehořím. Myslím, že ta skvělá sněhová mračna kryjí celou oblohu. Sluníčko si ani neškrtne," radoval se. Buffy sice ještě napůl spala, ale po jeho sdělení hned vyskočila z postele a řítila se nejdřív k oknu a pak do koupelny. "Wow. Je to fakt divný... a fakt skvělý! Můžeš jít ven a hrát si ve sněhu s náma! To je báječné!" Uslyšel ještě a pak už slyšel jen, jak ve sprše začala téct voda a vydal se dolů.
S vydatnou pomocí Dawn se pustil do výroby palačinek ke snídani. On sám byl v kuchyni schopen pouze najít marshmallows. Než se Buffy zušlechtila, ti dva prostřeli a naservírovali papání.
"Víš, když upíři vlastně nejedí, zbyly ti vůbec nějaké chuťové buňky? Nebo se těmi palačinkami cpeš jen tak pro formu?" škádlila Dawnie upíra, který hltal jejich produkty. Buffy se rozesmála při pohledu, jak si na palačinky nalil skoro půl láhve javorového sirupu. "Hele, prcku, nedělej si ze mě srandu. Samozřejmě, že mám chuť. Jen mne to nezasytí. A tyhle palačinky se nám fakt povedly," mumlal s plnou pusou. Ještě spláchli nádobí a pak už se Buffy a Dawn vybavily čepicemi a rukavicemi a vyběhly ven ze dveří. Bože, Buffy se chová jako rozverná pětiletá holčička, napadlo ještě Spika. Pak si obul boty a oblékl svůj kožený plášť. Pomalu vyšel ze dveří a zavřel za sebou. Očima hledal Buffy a Dawn.
"Bloody hell, kam se poděly?" A v té chvíli inkasoval hned dva zásahy sněhovou koulí. Každá přiletěla z jiné strany. Už ty dvě viděl. Obě se hystericky smály. Přirozeně následovala sněhová bitva, v níž se šampionem stal Spike, což patrně souviselo s tím, že Buffy s Dawn se celou dobu zcela nekontrolovatelně řehtaly.
Pak si Dawn postavila hlavu, že musí za každou cenu postavit sněhuláka a Spike s Buffy dostali za úkol sehnat nějaké klacky místo rukou. Hledali pod sněhem a skončilo to další koulovanou. Buffy se podařilo trefit se mu sněhovou koulí za krk. Spike ji za trest shodil do závěje a rozkročmo se na ni posadil. Nabral plnou hrst sněhu a sadisticky pomalu jí ho sypal na obličej. Rozesmála se tak, že skoro nemohla dýchat. Takhle šťastná už dlouho nebyla. Spike se jí ještě chvilku posmíval, ale Buffy ho rázně umlčela. Vztáhla ruce a přitáhla si ho blíž, aby se mohli políbit. Líbali se, ležíc ve sněhu na trávníku před domem. Dawn si jich nevšímala a až fanaticky pilně stavěla sněhuláka. "Hey, lidi, už máte ty ruce?" zavolala, to už byla skoro hotová. Spike se trošku odtáhnul. "Ještě ne!" přiznal omluvně. Buffy se zachichtala, když se k ní, místo hledání, zase naklonil pro pusu. Zastavila ho a položila mu prst na ústa.
"Spiku, chtěla bych se ti omluvit," řekla tak nahlas, aby to slyšel jen on. "Za co?" zeptal se zcela zmaten. "Že jsem ti lhala." Na pár vteřin zmlkla a Spike se zatvářil ztrápeně. A to mu prosím ještě před chvílí bylo tak skvěle. "Řekla jsem ti, že mi prostě jen vyhovuješ. Že bych nikdy nemohla být tvou dívkou. Neříkala jsem pravdu. Jsem tvoje holka. A miluju tě." Spike váhal. Nevěřil vlastním uším. Zvědavě se jí zadíval do očí. Kývla. Šťastně se usmál. "Já tě také miluji," oplatil jí vyznání. Znovu splynuli ve vášnivém polibku a když se od sebe konečně odtrhli, zjistili, že leží tváří v tvář Xanderovi a Anye. Ti na ně civěli s otevřenými ústy. Zřejmě se vrátili dřív z víkendu, protože se doslechli o sněhové bouři. Ještě pořád sněžilo a Buffy i Spike byli pokrytí jiskřivou bílou vrstvičkou.
"Well, koneckonců... stejně jsem čekala, že vy dva si spolu začnete," oznámila vševědoucně Anya. Pak se chytila Xandera pod paží. "Vsadila bych se, že si užili aspoň tolika orgasmů, jako tenhle víkend my." Xanderovi lezly oči z důlků a Buffy se dokázala jenom smát. Dawn seděla na obrubníku před vchodem a hihňala se do dlaní. Spike stále ležel Buffy na hrudi. Není nad opatrnost. Lepší je schovat se ženské pod sukně, než sledovat jak se v Xanderově ruce zjeví kolík nebo kuš a pak se rozpadnout na prach. Věřil, že Xander by Buffy nikdy neohrozil. Uběhlo pár vteřin naplněných tíživým tichem. Spike to už nevydržel. Překulil se do sněhu vedle Buffy a začal se chlámat.
Po chvíli se posbírali ze země a vrátili se do domu ohřát. Xander zatím neřekl ani slovo. Oči už neměl tak vyvalené, ale do pusy mu i nadále mohla klidně vletět moucha. Ještěže byla zima. Anya jim poblahopřála a dala vařit vodu na horkou čokoládu. Dawn vytáhla pytlíčky s instantním nápojem, Buffy připravila hrníčky a Spike otevřel sáček s marshmallows. Víceméně hlavně sám pro sebe. A Dawnie. Se Xanderem se o ně dělit rezolutně odmítal.
Buffy se nemohla dočkat až to všechno vylíčí Willow. Najednou si uvědomila, že Willow nepřišla v noci domů a ústa se jí samovolně roztáhla do širokého úsměvu.
Je legrační,
jak věci někdy skvěle vyjdou.
Jako právě dnes.
Konec