Lžete mi

Překlad: Alice

Autor: Hilary

Zdroj: Buffy Galaxy

            Spike něžně klouzal rukama Dru po pažích, zatímco ona se pokoušela přesvědčit svého mrtvého kanárka, aby jí zazpíval. "Potkala jsi venku někoho? Někoho zajímavého? Například Angela." "Angel...," zopakovala, v mžiku se mu vzdálila, ten zasněný nepřítomný pohled v jejích očích Spike znal až moc dobře. Už ho viděl, před dlouhou dobou, tehdy, když je Angel v Rumunsku opustil. Teď mu ale vadil víc, protože Angel byl tady. "Můj Angel je ztracen," mumlala si Drusilla sama pro sebe. "Musím ho najít a potom zase budeme moci být spolu."

            Spike couvnul. Začínal si myslet, že přijet do tohoto města nebyl tak úplně dobrej nápad. Ale Dru na tom trvala, byl tu klíč k jejímu uzdravení. Zajímalo by ho, jestli na Angela myslela celou tu dobu co žila s ním. "Dru, přece víš, že je teď naším nepřítelem, viď. Nedělej si iluze, že se k nám vrátí. Má svou přemožitelku." Drusilla se k němu otočila a usmála se, jako by věděla něco víc. "Není všem dnům konec," zašeptala před tím, než se mu vysmekla a vracela se zpátky do ložnice, na Spika a svého mrtvého kanárka zdá se zapomněla. Spike zíral na zavřené dveře. V srdci cítil ostrou bolest. Musí vypadnout, trocha násilí a bude se hned cítit lépe, bez pochyb.

            "Kdo je Drusilla? A nelži." zeptala se Buffy stroze. Už ji to unavovalo, unavovalo ji, že s ní pořád zacházel jako s dítětem. Chtěla pravdu a měla v úmyslu se ujistit, že jí nic nezamlčel. Angelovi bylo trapně. Věděl, že ho jeho minulost jednou dožene. Jen si přál, aby nemusel začít právě Drusillou. "Udělal jsem moc hrozných věcí, když jsem se stal upírem. Drusilla byla nejhorší..." Buffy poslouchala, srdce jí krvácelo, musela si vyslechnout, jak Angel zničil život nevinné dívky tím, že zabil všechny, které milovala, zešílela ještě před tím, než ji proměnil v démona.

            Když domluvil, Buffy se zdálo, že sedí v kuchyni s někým úplně cizím. Občas si představovala špatnosti, které prováděl dokud nebyl proklet a nedostal zpátky duši, ale že mohl udělat něco tak... zvráceného, to netušila. "Myslím, že bys měl odejít," zašeptala. Angelova tvář byla plná bolesti. "Buffy, prosím." "Prostě jdi," odpověděla chladně. Postavil se. "Je mi to líto," řekl tiše. Buffy zůstala potichu, koukala se do šálku s vychladlou kávou dokud neuslyšela, jak za ním zapadly dveře. Potom se svezla na stůl a rozplakala se.

            Ležela na kopci za městem, oči upírala na noční oblohu, příběh, který jí vyprávěl Angel jí nešel z hlavy. Promítala si ho pořád dokola. Problémem bylo, že se jí to všechno zdálo ještě horší, než když ho slyšela poprvé. Uměla si dokonale představit bolest a hrůzu ubohé mladé dívky Drusilly, vše co musela vytrpět před tím, než byla proměněna. Byla mučena netvorem, přičemž jediným důvodem byla jeho vlastní krutost. Pokaždé, když jí na mysli vytanula Angelova tvář, viděla tvář zvráceného zabijáka, moc si přála uvidět muže, o němž se domnívala, že ho miluje, ale... ten byl pryč. Osamělé slzy jí stékaly po tváři, ale stěží si toho všimla.

            Spike se toulal městem ani si neuvědomil, že je už ho opustil, ramena měl svěšená. Dobře se nakrmil, ale úlevu mu to nepřineslo. Jediné na co myslel byla Drusillina rozsvícená tvář, její výraz, když si představila, že by se k ní mohl Angel vrátit. Věděla víc, než mu prozradila, tím si byl zatraceně jistý. A co bylo ještě horší, dobře si uvědomoval, že jestli Dru Angela chce, nic na světě ji nedokáže zastavit. Vždycky dostala co chtěla. Nevěděl kam jde, ale neměl sílu se vrátit k Dru, která očividně chtěla zůstat sama se svými představami. Koneckonců, třeba tady najde kousek klidu. Uviděl postavu ležící na zemi přímo před ním, zastavil se. Možná ne.

Když ucítila, že za ní někdo stojí, Buffy se rychle postavila. Poznala ho, tiše si povzdechla a vytáhla z kapsy kolík. "Spike," konstatovala unaveně. "Právě ta osoba, kterou vidět nechci." "Nápodobně, buď si jistá," vzdychnul si se stejným pocitem jako ona. Potom se na ni lépe podíval, skleslá ramena, kalný pohled, líčka zbrázděná slzami. Vypadala přesně tak, jak se on sám cítil. Zahleděl se na kolík, který držela trochu nerozhodně v ruce.

"Zdá se, že to chceš udělat asi s takovou chutí jako já." "Co chceš?" zeptala se podrážděně. Proč kruci pro jednou nemůžu zůstat sama? Vzhlédla a uviděla to… v jeho očích objevila stejnou bolest a únavu, jakou cítila ve svém srdci. Také jí bylo jasné, že ví jak se ona cítí, byl na tom stejně. Spustila ruku s kolíkem... ani jeden z nich neměl náladu bojovat. "Co se ti stalo?" Její otázka ho překvapila. Ona byla tím posledním, u koho by očekával zájem o jeho problémy. Povzdechnul si. "Řeknu ti to, když mi ty na oplátku povíš, co je s tebou." Buffy kývla, nemohla uvěřit tomu, že tady stojí a má v úmyslu si vzájemně vylívat srdce s upírem, který se ji ještě před pár týdny pokusil zabít.

            "Může za to Angel." "Může za to Drusilla." Řekli oba současně. "Angel a Drusilla." "Drusilla a Angel." Buffy si nemohla pomoct a rozesmála se ve stejnou chvíli, kdy se na ni Spike začal křenit, přes všechnu tu bolest, kterou nyní sdíleli. "Ok," řekla Buffy, "já začnu." Spike jí to odkývnul a ona se posadila zpátky do trávy. Svalil se vedle ní, zhluboka se nadechla a všechno mu povyprávěla.

"Vážně jsem si myslela, že ho znám," zakončila svůj příběh. "Myslím tím, že... vím, že v jeho milosti je mnoho zlého, ale něco takového jsem si nepředstavovala." "Bez urážky, lásko," začal opatrně Spike. "Ale je to upír. Cos čekala?" Buffy se k němu otočila. "Tys někdy něco takového udělal?" Spike si znechuceně odfrknul. "Ne, po pekla, já jsem boj, zabíjení, akce, to mě baví." "Přesně, to co udělal Angel je mnohem horší než to, co dělají normální upíři." Povzdechla si. "Tak dál, jsi na řadě, povídej." Spike se zhluboka, i když to nepotřeboval, nadechl.

"Je to směšné, taky je to o Dru a Angelovi." Buffy trpělivě naslouchala jeho vyprávění. "Byli jsme spolu víc než sto let," řekl nešťastně. "A teď jako bych ani neexistoval. Asi to nepochopíš, ale mezi knížetem a jeho potomkem je velmi těsné pouto, zvlášť u těch dvou. Vím to, ale nechci ji ztratit." Buffy kývla, že rozumí.

"Co vlastně děláš tady venku, mazlíčku?" zeptal se jí Spike. "Chtěla jsem být sama," odpověděla. "Ráda pozoruju hvězdy. Cítím při tom mír v duši," znovu se natáhla na zem a Spike ji po chvilce napodobil. Nějakou dobu tak leželi, když vtom ticho roztříštil Buffyin chechtot. "Co je tady k smíchu?" Naštval se Spike. "Tohle," odpověděla. "Před pár týdny jsme se pokoušeli jeden druhého zabít a ejhle, teď tady ležíme a vylíváme si navzájem srdíčka, jako nejlepší kamarádi." "Spikovy svaly se napnuly a on vyskočil na rovné nohy." "Hlavně si na to nezvykni, jediný důvod proč jsem tě nezabil bylo to, jak si vypadala zdrchaně."

            Buffy se posadila a mrkla na něj. "Nápodobně." Její pohled zněžněl. "Bylo to pěkné, bylo pěkné najít někoho, kdo chápal jak se právě teď cítím," natáhla se a vzala ho za ruku, trošku ji stiskla. "Děkuju." Zadíval se dolů na štíhlé opálené prsty, které tiskly ty jeho, Buffy sledovala jeho pohled. Vtom si uvědomila co udělala... co dělá právě teď! Pustila jeho ruku a vyskočila. "Měla bych jít," vyhrkla. "Já taky," odtušil Spike. Otočili se a utekli.

            Spike mne vůbec nepřitahuje. Snažila se přesvědčit Buffy, když běžela domů. Přesto nedokázala přestat myslet na to, jak bylo prima být s ním a vykládat si. A držet se ho za ruku, i když jen na kratičkou chvilku, vůbec nebylo tak nepříjemné, jak čekala. V duchu zanaříkala. Ten kdo řekl, že život je jednoduchý, byl největší lhář ze všech.

            Přemožitelka mne ani trochu nepřitahuje. Říkal si Spike, když dlouhými klátivými kroky kráčel k domovu. Problém byl, že čím déle si to říkal, tím méně tomu věřil. Zatlačil do vstupních vrat do továrny a okamžitě spatřil Dru, její oči zářily. "Dostali jsme návštěvu, když jsi tady nebyl," vrněla, vzala ho za ruku a vedla do hlavní místnosti. Mladík se otočil a blísknul na ně úsměvem. Bude tak starý jako Buffy. Ne! Přestaň na ni myslet.

"Ty musíš být Spike. Skvělý. Přečetl jsem o vás všechno." Spike přejel pohledem z kluka na Dru. "Jídlo?" Zavrtěla hlavou. "Ten chlapec je klíč. Přinese nám to, co chceme." Spike byl zmatený. Vážně neměl náladu řešit Drusilliny hádanky. Ford se to pokusil vysvětlit. "To je jak ve filmu. Mám pro vás návrh. Vaše přítelkyně je pro, ale říká, že vy jste tady šéf. Takže vás musím přesvědčit dřív, než se rozhodnete mne zabít."

            Spike obrátil oči v sloup. Je tenhle spratek skutečnej? "Fajn," povzdychnul si, "přesvědč mne." "Chci se stát upírem. Ty mě proměníš a já ti dám přemožitelku." Dru se potěšeně zazubila. "Ona mu věří. A když bude pryč, můžeme získat Angela zpátky." Spike tvrdě zíral na toho zmetka. Další chlap o kterého Buffy projevila zájem a on… ji zradil. Může ji zničit. Počkat! říkal si. Proč se starám? Ona je přemožitelka a já jsem upír. Takhle to být nemá. Usmál se na Forda. "Platí."

            Buffy se neskutečně snažila, aby se zdálo, že je všechno tak, jak má být. Willow, Xanderovi i Gilesovi řekla, že Angel vypadl ze hry, ale nezacházela do detailů o tom, co se skutečně odehrálo. Ani ji nenapadlo, aby se zmínila o svém malém záletu... se Spikem. Nehrozilo, že by to pochopili. Sama s tím měla problém. Z louže rovnou pod okap. Další problém představoval Ford, Willow jí podrobně vylíčila, čeho byla spolu s Xanderem a Angelem svědkem. Něco měl v plánu a ona se musela tvářit jako že nic neví, dokud nezjistí co. Tohle nesnášela. Měla lží dost až do smrti.

            Spike sledoval Dru, jak se připravuje na Angelův návrat, začínalo to vypadat, že to opravdu hrozí. Všude rozmístila nádoby s květinami a po něm chtěla něco nového na sebe. Bylo to absurdní. Chovala se jako zamilovaná školačka a jeho vůbec nevnímala. Promluvila na něj pouze v případě, že mu chtěla sdělit jak je báječné, že Angel bude brzy zpátky nebo když se ho ptala kdy dostane věci, které žádala. Brzy zjistil, že pohled na ni nesnese. Celé dny prospal a noci trávil venku, nechával jí volné pole působnosti. Nebyl si ani jistý, že ví, že on je pryč. Takže teď byl zase na své celonoční procházce. Neměl žádný zvláštní cíl, jenom se tak toulal po městě. Jen jedinému místu se usilovně vyhýbal, tomu místu na kopci, kde si povídal s Buffy. Věděl, že kdyby ji potkal, nedokázal by jí neříct o zradě jejího takříkajíc kamaráda.

Nevím, proč to prostě neuděláš, radil hlas v jeho hlavě. Bude to dobré pro všechny. Ty dostaneš zpátky Dru a Buffy bude jasné, co je ten spratek zač. A navíc… ji ještě jednou uvidíš a to je to, co chceš. Spike hlasitě zanaříkal. Bylo to úchylné. Ale než si uvědomil co vlastně dělá, jeho nohy samy zamířily na nedaleký kopec.

            Buffy ležela na zádech a pozorovala hvězdy. Měla po hlídce, pro dnešek to už zabalila a tak se rozhodla pro změnu zabít nějaký čas, než půjde domů. Její přátelé už tam byli, vždycky připravení ji povzbudit. A to byl důvod proč měla chuť být chvíli sama. Teda... ledaže by se ukázal Spike. Povzdechla si, když jí její vnitřní hlas připomenul, že od té noci na něj myslí víc, než je zdrávo. Moc si přála, aby se objevil, aby si mohli zase popovídat.

"Přemožitelko, potřebuju s tebou o něčem mluvit." Buffy vyskočila a otočila se, aby mu viděla do tváře. Zvedla oči k nebi. Zřejmě ji někdo tam nahoře má rád. "Něco o tvém spolužákovi," vyhrkl a nedal jí možnost něco říct. Buffy se ve zmatku zamračila.

"Xander?" Spike zavrtěl hlavou. "Ne, ten druhej. Je tady novej." "Ford?" Spike kývl, jeho výraz se během řeči nezměnil. "Nemůžeš mu věřit." Buffy protočila oči a pohrdavě vyprskla. "Řekni mi něco, co nevím." Spikovo obočí vylétlo nahoru.

"Ty už o tom víš?" "Něco ano, patří k uctívačům upírů. Ale nevím co přesně chystá." Napětí ve Spikově tváři trochu povolilo. "Dovol, aby ti zaplnil bílá místa. Je to úplně prosté. Chce, abych se mu stal knížetem... a tebe mi nabídl jako odměnu." Nad tou novinou Buffy vykulila oči. "To je ujetý." Spike jen pokrčil rameny. "Myslel jsem, že bys to měla vědět," vydechl s úlevou, než se otočil k odchodu.

"Počkej!" vykřikla a chytla ho za paži. Musel se otočit zase tváří k ní. "Proč mi to vlastně povídáš?" Dobrá otázka, pomyslel si. "Protože... protože, navzdory všemu, když mi bylo mizerně... vyslechla jsi mne." Buffy se na něj pousmála před tím, než si stoupla na špičky a zlehka ho políbila na tvář.

"Děkuju," zašeptala. Spike kývnul a bleskově zmizel v temnotě.

            Buffy se zhluboka nadechla než se odvážila zlehka zaklepat na dveře, před kterými stála. Nebylo to snadné. Dveře se otevřely a ona uviděla Angela. Bez košile. S úžasem zjistila, že to s ní nic nedělá! "Buffy?" Rozespale si protíral oči. "Promiň, že tě budím," omlouvala se tiše. "Musíme si promluvit." Usmál se. "Samozřejmě, pojď dál." Vešla dovnitř a sedla si na první židli, kterou uviděla. Angel si obléknul košili a zapínal si jeden knoflíček po druhém, potom se usadil vedle ní. Rychle se dal do řeči, dřív, než měla možnost otevřít pusu.

"Buffy, ta noc tehdy, lituju toho. Věř mi, kdybych mohl minulost změnit, udělal bych to, ale to nejde. Víš, teď jsem úplně jiný, jsem strašně rád, že jsi připravená nechat to plavat a my dva můžeme jít dál." Buffy několikrát naprázdno otevřela a zase zavřela ústa, než se jí konečně podařilo promluvit.

"Angele, pro to tu nejsem." Jeho tvář zaplavilo zklamání. "Ne?" Zakroutila hlavou. "Ne, jsem tu kvůli Fordovi. Už vím co má v plánu." Angel beze slova poslouchal a ona mu vyprávěla, co se v noci dozvěděla. Když skončila, povzdychl si. "To dává smysl. Jak jsi to zjistila?" Buffy se zvedla a ustoupila dozadu. "Na tom nezáleží. Mám taky plán a potřebuju, abys mi kryl záda, až budu připravená." Angel kývl, to už Buffy byla u dveří. "Sbohem, Angele," řekla a najednou byla pryč, dřív, než jí stihl odpovědět.

            Spike se vrátil k továrně, snažil se ze sebe setřást ten podivný cizí pocit, pocit štěstí, který cítil v srdci od té chvíle, kdy ho Buffy políbila. Potřásl bezmocně hlavou. Jestli to s ním takhle půjde dál, bude nakonec šílenější než Dru. Jako by to tušila, právě vešla do hlavní místnosti, za ní průvod nohsledů. Dnešní noc byla tou, v níž se Ford rozhodl zaprodat Buffy a Drusilla neskrývala svou radost. Všechno měla připravené, svoje pomocníky pěkně pohromadě a na sobě nové šaty. Pohledem naznačila, aby zůstali stát a sama se pomalu blížila se Spikovi.

"Miss Edith si se mnou povídala, když jsi byl pryč," vrněla a točila se okolo něho. Spike protočil oči. "Vážně, mazlíčku? A co pěkného ti pověděla?" Drusillin hlas najednou řezal jako sklo, zamračila se. "Říkala, že jsi byl moc zlobivý, zlý chlapec. Byl jsi za přemožitelkou, chtěl jsi ukrást můj piknikový košík a to zábava ještě ani nezačala." Postavila se před něj, její tělo se začalo zvolna houpat ze strany na stranu a ona spoutala jeho oči hypnotizujícím pohledem.

            "Buď v mých očích," mumlala. "Buď ve mě." Tohle číslo už Spike viděl milionkrát, přesto zjistil, že se jí nedokáže bránit. Její hlas se mu vtíral do vědomí a on nebyl schopný vnímat cokoliv jiného. Stále se mu dívala do očí, přitom vydala pokyn a dva z její služebníků odnesli omámeného Spika do ložnice. Zápěstí mu sevřely železné okovy. "Nic mi nezabrání, abych získala zpátky svého Angela," zašeptala a dala Spikovi facku. Bez ohlédnutí vyplula z místnosti, za sebou zanechala svého omráčeného milence. Konečně přišla její chvíle a ona se vypořádá s tou otravnou přemožitelkou. Původně doufala, že se Spike této báječné zábavy zúčastní, ale ona se bez něj dokáže obejít.

            Buffy se zadívala nahoru a sledovala, jak se dveře vedoucí do klubu v podzemí staré budovy otevírají, v mžiku se v nich objevili upíři, s Drusillou v čele. Po Spikovi nebylo ani vidu ani slechu a ona začínala cítit rostoucí znepokojení. Jako kdyby jí mohla číst myšlenky, Dru kráčela přímo k ní a výsměšný úsměv se jí rozlil po tváři.

"Můj malý Spike nemohl přijít na naši malou party," kňourala s předstíraným zklamáním. "Je to škoda, že přijde o možnost vidět, jak tě zabiju," nenechala se zastrašit Buffy. "Ne zlato, to ty jsi ta, která dnes umře," oznámila jí Drusilla tiše a opět se začala vlnit, oči Buffy strnuly a sledovaly ty její.

            Spike vrčel, byl dokonale frustrován, zatím pořád bezvýsledně se pokoušel dostat z řetězů, které ho poutaly ke zdi. Když Drusilla zmizela, netrvalo dlouho a podařilo se mu setřást ze sebe její kouzlo a dostat se z tranzu. Zatracená Drusilla. Pravděpodobně je teď v klubu a Buffy bez něj za zády nemá šanci. Dovedl si to jasně představit. Dru... jak zaútočila na Buffy, krmila se z ní, její zuby zabořené do hrdla drobné blondýnky a potom... tělo Buffy, ochablé a vyčerpané, jak bez života leží na tvrdé zemi. Se zoufalým výkřikem napjal svaly a všechnu svoji upíří sílu vložil do škubnutí řetězy, když téměř bez odporu praskly, zůstal na ně okamžik překvapeně zírat, najednou byl volný. Potom vyrazil.

            Angel cítil bezmoc, bojoval ze všech sil, ale stále se nedostal přes hradbu Druiných nohsledů. Viděl, že Buffy na Drusillu nestačí a on sám jí nedokázal pomoci. Rval se dál, jen nejasně zaznamenal, že dveře do klubu někdo rozrazil, ale z místa, kde bojoval, neviděl kdo.

            Spike vletěl do klubu, bleskově vyhodnotil situaci. Angelovi se jakžtakž dařilo udržet upíry při zdi, ale nikde neviděl Buffy. Pak si jí všimnul a trošku si oddechnul úlevou. Ještě žila, ale to už za chvíli nemusí být pravda. Drusilla ji měla ve své moci a jen sekundy ji dělily od chvíle, kdy si z Buffy udělá večeři, blesklo mu hlavou, ale to už se řítil klubem, nejrychleji jak jako upír mohl. Odhodil Drusillu stranou. Kontakt očí byl přerušen, ztratila nad Buffy kontrolu. Ta se zapotácela směrem ke Spikovi, přitáhl si ji blíž a pevně sevřel v náručí.

Drusilla s Fordem na ně zděšeně hleděli. Dru byla vzteklá, že se Spike obrátil proti ní a Ford šílel, protože už tušil, že jeho dokonalý plán asi nevyjde. V panice se rozhlédl po místnosti, pak ho uviděl, kolík, ležel na zemi, Buffy u nohou. Musela ho upustit. No co, zoufalá situace si žádá zoufalé řešení, pomyslel si. Popadl kolík a přitisknul ho Dru tam, kde jí nebilo srdce.

"Proměň mne nebo si svoji přítelkyni odneseš v popelníku," zasyčel na Spika. Když viděli, že je jejich paní v ohrožení, ostatním upírům bylo jasné co musí udělat. Zdrhnout. Klub byl rázem skoro prázdný a tak se Angel konečně mohl kolem sebe rozhlédnout. Dvě věci současně upoutaly jeho pozornost.

Zaprvé: Spike držel Buffy v náručí a vypadalo to, že se ji snaží chránit. Zadruhé: Ford svíral Drusillu a ohrožoval ji kolíkem. Zaplavila ho vlna bolesti, jakou za celý svůj život ještě nepocítil. Spike putoval pohledem z Dru na Buffy a zase zpátky. O tom, že by se mohl někdy ocitnout v tak obtížné situaci, se mu ani nesnilo nebo, že volba, před kterou byl nyní postaven, pro něj bude tak těžká. Dru kňučela strachy, kolík se jí pevněji vryl do hrudi. "No tak, Spiku," naléhal už téměř úplně zoufalý Ford. "Co bude?" Spike otevřel ústa, aby odpověděl, když ho někdo rázně přerušil.

"Ne!" Buffy se spolu se Spikem užasle ohlédla za zdrojem toho hlasu. "Angele?" "Angele...," opakovala po ní zasněně Drusilla. Její hlas i pohled byl zmámený touhou po tom, kdo byl jejím stvořitelem, jejím knížetem. "Nezraň ji," řekl Angel uklidňujícím tónem a pořád se upřeně díval Fordovi do očí.

"Angele! Co to proboha děláš?" ptala se Buffy, překvapená scénou, které byla svědkem. Otočil se k ní. "Nevím jak ti to mám vysvětlit, Buffy, ale... nemůžu ji nechat zemřít. Moje krev koluje v jejích žilách. Cítím její bolest, její strach. Nečekám, že to pochopíš, ale kníže a jeho dítě jsou pevně spojeni." "Ani tomu nechci rozumět, Angele, to přece nemůžeš Fordovi udělat. Nedovolím ti to." Angel po ní sáhnul a přitáhnul si ji za vlasy k sobě. "To ani nečekám." Než mohla jakkoliv zareagovat, našel na jejím hrdle ten správný tlakový bod a přitlačil. V bezvědomí se svezla na zem.

            Spike zděšeně hleděl na bezvládnou přemožitelku u svých nohou, Angel briskně využil toho, že nedává pozor a dal mu ochutnat stejné medicíny. Potom se obrátil na Forda. Ten pustil Dru, hned se rozběhla k Angelovi a přitulila se k němu. Ford si odhalil krk.

"Víš co chci." Angel kývl a dovolil démonovi, aby jej ovládnul. Promiň, Buffy, problesklo mu hlavou těsně předtím, než se zakousnul.

Buffy zarazila kolík do hrudi démona, který byl kdysi jejím spolužákem. S pochmurným uspokojením sledovala, jak se obrátil v prach. "Odpočívej v pokoji," zašeptala, když jeho prach dopadnul na zem. "Buffy..." Uslyšela za sebou hlas. Věděla kdo to je ani se nemusela ohlédnout. S ladnou otočkou uštědřila Angelovi ten nejsilnější kopanec, jakého byla jako přemožitelka schopná, tvrdě dopadl na zem. Stála nad ním, kolík v ruce.

"Dej mi aspoň jeden dobrej důvod, proč tohle nemám použít," zasyčela. Mlčel, asi proto zaváhala. "Je mi to líto," zašeptal. Z očí se jí vyhrnuly slzy a proudem jí stékaly po tvářích.

"Skvělý," vzlykala. "Právě jsem poslala svého kamaráda do pekla, protože jsi ho proměnil v upíra a tobě je to líto." Angel se pomalu zvedal. "Nevím co víc můžu říct."

"A v tom to je, neexistuje NIC, co bys mohl říct, abys to všechno napravil. Tvrdil jsi mi, že jsi se změnil, že už jsi jiný, ale včerejší noc ukázala, že to není pravda. Zabil jsi živého člověka jen kvůli závazku, který cítíš vůči někomu, kdo díky tvé bezmezné krutosti zešílel a potom se stal démonem. Tím moje trpělivost přetekla, sbal si svoji Dru a zmizte třeba do pekla, hlavně co nejdál od Sunnydale. Jestli se ještě někdy setkáme, tak jedině jako nepřátelé." Angel přikývl.

"Už nás nikdy neuvidíš, to ti slibuji. Jenom lituji, že to takhle dopadlo. Jsi úžasná osoba, Buffy a já doufám, že jednou najdeš někoho, kdo si tvou lásku zaslouží víc, než já." Buffy nereagovala, tiše stála, s očima zabodnutýma do země, dokud si nebyla jistá, že je pryč. Potom se odvážila pozvednout zrak.

Zadívala se k železné bráně, k východu ze hřbitova.

Tam na ni čekal Spike.

Najednou měla pocit, že to zas až tak špatně nedopadlo.