Buffy oběma rukama objala kmen stromu v parku, který byl jen, co by kamenem dohodil, od budovy školy a ten den se snad už po sté rozplakala. Angelův údiv, že pořád hodlá na ples jít, a jeho alibistická nabídka, že jí pomůže, byly tou poslední kapkou. Aspoň, že jsem našla toho imbecila Tuckera Wellse. No bóže. Nějaká kočka odmítla jít s ním na maturiťák. A to s ní prosím ani nechodil! Ona sama přece kdysi dávno také Xanderovi řekla, že s ním nepůjde na školní ples a že budou jen kamarádi. A snažil se pak vyvraždit mužskou populaci Sunnydale? Ne. Raději ji vzkřísil. To on jí dal dýchání z úst do úst. On ji vrátil mezi živé. Nebýt jeho, odpočívá v pokoji na místním hřbitově. Angel tam tenkrát byl jen do počtu.

            Co na něm kruci pořád vidím? Otřela si oči a pohladila kůru stromu, který to momentálně vzal za Willow a nechal ji vybrečet ve své náruči. Co bych asi tak dělala, kdybych měla náturu jako Tucker. Vrazila na hřbitov, vzala si na vodítko tolik upírů, kolik by se jich zrovna vylíhlo a uspořádala pro ně domácí kino? Jenže na co by se dívali? Já přece nechci Angela zabít. A po dnešním rozhovoru u řezníka už snad ani nechci, aby mne vzal na ples. Byl tak krutý. Mluvil lhostejně, jako by ke mě nikdy nic necítil. Jako bychom si byli cizí. I když si dal tu práci a tvrdil, že mu chybím.

            No, to už je jedno. Nebudu trénovat upíry, aby zmasakrovali Angela a nechci zabít ani nikoho jiného. Jen moc chci, aby mne přestalo bolet srdce. A také, abych pochytala ty pekelné psy a… abych si pak na záchodcích zvládla udělat aspoň trochu únosný účes...

            Neměla ráda sprostá slova, ale to 'Doprdele!' z ní vyletělo na to šup. Vždyť já jsem nechala brašnu s těmi předraženými, ale nádhernými šaty doma v předsíni, zanaříkala v duchu. Takže zahájení plesu je v tahu, ale... vadí to vlastně?

            Partnera stejně nemám. Že by Angel z té mé módní kreace zcvoknul, už nehrozí ani omylem. Asi je to dobře. Lépe přijít na ples pozdě a bez partnera, než tam být eskortována Angelusem. Vedle něj jsou i pekelní psi jen mazlíčkové. Do posledního papírového kapesníku si utřela nos a natruc ho odhodila jen tak na cestičku.

            "APORT!" rozlehlo se nocí a Buffy vyvalila uplakané oči. K nohám jí dopadl jakýsi klacek a přímo proti ní se hnal ten mazlíček. Zaťala pěsti, připravená na jeho rychlou likvidaci, ale on si jí moc nevšímal. Raději vzal do svého hnusného čenichu, z nějž mu kapaly sliny, klacíček a pádil někam pryč.

            Zapomněla na Angela i na šaty a rozběhla se za ním.

 

***

 

            "Hodný chlupýš," pochválil Spike pejska, který mu poslušně donesl klacík. "Tady je tvá dobrůtka. Mňamka, co? Taky je mám rád. Proto jsem si je koupil, bestie nenažraný. Ahoj přemožitelko. Co ty tu děláš?" zeptal se jen tak mimochodem, sedíc v absolutní pohodě na lavečce, obklopen krvežíznivými psy a doloval poslední marshmallow z pytlíčku.

            "Takže tímhle jsme skončili, pánové. Tohle byl třetí pytlík a víc jich nemám." Obluda z pekla mu vděčně vyluxovala dlaň i sáček, co kdyby tam přece jen něco zbylo, a začala si olizovat pracky. Buffy lezly oči z důlků.

            "Spiku, co tady proboha s těmi požírači mozků provádíš?" "Učím je hrát na varhany," odfrknul si přezíravě a zapátral po cigaretě. Zarazil se. "S kým to?" zeptal se nejistě. Buffy si povzdechla a nevěřícně sledovala, jak Spike všechny tři psíky drbe za ušima a oni slastně přivírají oči. Dnes má kliku, že smoking je pro něj cizí slovo, pomyslela si.

            "Giles říkal, že jsou to vlastně pěšáci, kteří byli vyšlechtěni k likvidaci nepřátel. Machashké války, či co. Krmili se mozky svých obětí," vychutnala si zmateného upíra a podvědomě registrovala, že jeden mozkožrout se vydal k ní. Čekala útok, ale on do ní jen skoro přátelsky šťouchnul a očichával jí kapsu. Spike se zakřenil.

            "No, nevím, jestli žerou mozky, ale mě zbaštili tři mega balení marshmallows na to šup a jak tě tak znám, mazlíčku, ty po kapsách mozky taky běžně nenosíš. Nebo se mýlím?" Buffy sáhla do kapsy a vylovila sendvič, který jí dala máma ke svačině. Pejsek zaslintal a upřel na ni prosebný pohled svých ne zrovna krásných očí. Jeho bráškové v mžiku rezignovali na drbání za ušima a přidali se k němu. Buffy zaúpěla. "Je to jen sendvič. Rostlinné máslo, sýr a kousek salátu," varovala je. Odpovědí jí bylo žádostivé zakňourání a tři nebezpeční jedinci se olízli. Prostě se na ně musela usmát. Vybalila sendvič a jakž takž spravedlivě ho mezi ně rozdělila. Když viděla, jak v nich zmizel, zalitovala, že ráno mámě řekla, že ji bolí žaludek a nic moc nechce. Pejsci jí vděčně olízli dlaň a lehli si na záda. Buffy už se zasmála nahlas. Sedla si k nim a začala je hladit po vypelichaném bříšku. Vděčně kníkali. Spike odhodil vajgla a připojil se k ní.

            On totiž jeden pár, i když přemožitelských rukou, vyhladit tři maxi-psy Fíky, k jejich úplné spokojenosti, zvládne jen obtížně.

            "Hele, lady," zeptal se Spike, momentálně drbající jednoho z mazlíčků pod bradičkou, "jak jsi to myslela s těmi mozky?" "Oni jsou trénovaní, aby útočili na lidi ve smokingu-" "A těm pak sežerou mozek," dokončil za ni Spike. "Škoda, že mi jedno štěně máma nekoupila, když jsem byl malej. Žilo by se mi mnohem lépe. Jenže ti, na které by útočilo, toho v hlavě stejně moc neměli, takže bych je musel přikrmovat. No nic, nechme toho. Vezmu ty kluky do cirkusu. Tam se jim bude líbit."

 

            Při slově cirkus Buffy strnula. Najednou se nemohla nadechnout a psíci, spolu se Spikem, okamžitě poznali, že se jí neudělalo dobře a začali svoji paničku utěšovat. Slovo cirkus jí totiž bolestně připomnělo, jak Angel charakterizoval jejich vztah. Kdyby byla sama, asi by se zase rozplakala, ale když sedíte za teplé, skoro letní noci v parku na trávníku, jazyky tří pekelných psů zbavují váš obličej make-upu i maskary lépe, než ten nejdražší peeling, navíc smutně kňourají, protože se jim zdáte smutná a ke všemu upír, kterého se snažíte zpopelnit bůh ví jak dlouho a marně, i když sama vlastně nevíte proč, se kouká stejně znepokojeně, jako ti jeho mazlíčkové, je lepší se smát.

            Smích je ta nejlepší medicína na světě. Buffy se rozesmála. Neměla to dělat.

            Takového francouzáka, jako teď vyfasovala od mozkožrouta, si nedovolil ani Angel, než přišel o duši. Spike chytil záchvat smíchu a osvobodil ji z láskyplného objetí. Zvířátka si dala říci a na své pánečky už jen oddaně upírala oči, které by přivodily zlé sny každému, kdo nemá zkušenosti ani s velkými psíky ani s bránou pekla. Upír moudře nehodlal poslední důvěrnosti mezi pejskem a přemožitelkou rozmazávat a raději se urychleně zeptal.

 

            "Taky máš strach z klaunů? Spousta lidí se jich bojí. Už ani nevím proč, ale když jsem byl kluk, dobrovolně jsem pil rybí tuk, když mi máma slíbila, že na mou oslavu narozenin žádný nepřijde. Jenže teď… poznal jsem je bez té jejich bílé stafáže, nechápu sám sebe." Buffy si svým vlastním jazykem zkontrolovala chrup a zatoužila po ústní vodě. Nejlépe po louhu. Brrr, kyselina citronová snad bude stačit.

            "Ne, já se klaunů nebojím, ale-" "Moment, lásko, proč se tady s náma vlastně zahazuješ? Vždyť dneska je tvůj velký den MP! Maturitní ples! Varuju tě, mazlíčku, Angel není zrovna pan Trpělivý. Jestli mi jdou hodinky správně, tak za hoďku už máte korzovat tělocvičnou. Měla bys být doma, dělat si hlavu, panikařit, že-" Buffy se vykašlala na image, líčidla už stejně povečeřeli psíci, a rozbrečela se naplno. Spike vypelichaným chlupýškům ukázal, že mají být hodní a vzal ji do náruče.

            "Pře- Buffy, co ti ten hajzl udělal? Tuším, že je něco špatně už od začátku. Máš očka krásná, ale zralá spíše na Miss Albínka 1999," zašeptal. Chvíli to trvalo, ale potom k němu přece jen uplakané zarudlé oči pozvedla.

            "Řekl mi, že se mnou nechce strávit život. Až porazíme starostu, odjede pryč. Prý mám mít normální život. Slunce... děti," posmrkla nešťastně. Spike na ni chvíli koukal a pak...

            "Fajn, takže je nejvyšší čas s tím životem začít. Já a kluci jdeme do cir-" "Můžeš mi už konečně vysvětlit co s tím cirkusem furt máš?" navztekala se Buffy a pokusila se utřít nos do rukávu. Chytil ji za ruku dřív, než si znečistila bundičku. Z kapsy vylovil plátěný kapesní s monogramem W.P. a strčil jí ho do ruky. Utřela si nos a vděčně zaregistrovala, že jí bylo naznačeno, aby si posmrkanou tkaninu nechala.

            "Klidně se směj, přemožitelko, ale dal jsem se k cirkusu. Po cestě jsem chytil defekt. Díky Lucifer v noci. Pomohli jsme si navzájem. Já jim s kulisami a zvířaty, oni mě s autem. Jeli přes L.A. do Sunnydale, tak jsme se dali dohromady. No a se zvířátky teď mají problém. Dva jejich lvi, párek, už jsou na umření. Nechávají je jen dožít, nechtějí je trápit, ale diváci jsou neoblomní. Chtějí divokou podívanou. Na nové lvy ale není dost peněz. Tohle by mohlo být ideální. Tu averzi ke smokingům jen malinko zmírníme a vzhledem k tomu, jak jsou kluci hraví, aportovat jsem je naučil během pár minut, z nich bude NUMERO UNO!!! Možná zachrání živobytí celé bandě cirkusáků. Jinak buď úplně klidná. Nikdo je tam nebude týrat. Ani hlady ani nijak jinak. Mozky jíst nebudou, ale to bude jen k jejich dobru. Podle toho, jak zrušili tvůj sendvič, zbaští cokoliv. Takže," zahřměl tak nahlas, že se Buffy skoro lekla. "Upaluj domů, vyfikni se a jdi- Víš ty co? Dělej si co chceš. Kucí, my jdeme do cirkusu," zahalekal. Pekelní psi se na Buffy omluvně koukli. "Je tam mňamka!" Vykašlali se na paničku a hnali se za Spikem, který uvolněně kráčel někam do dáli.

 

***

 

            "Lepší už to nebude," zhodnotila své dílo Joyce a vypnula kulmu. Prohlížela účes, který vytvořila na hlavě své holčičky, která (poprvé od chvíle, kdy se ona sama, její vlastní máma, postarala, aby ji opustil muž, kterého milovala) dokázala už skoro půl hodiny neplakat. Ne muž, ale upír! Proboha, vždyť je to přece pro její dobro! Přesvědčovala Joyce sama sebe, ale stejně ji trošku hryzalo svědomí. Buffy proplakala noc a... Mohla jsem aspoň počkat, než bude po plese.

            "Moc ti to sluší, miláčku," řekla raději nahlas, aby přerušila souboj Joyce rozumné matky a Joyce chápající ženy, který se odehrával v její hlavě. "Mami-" Zezdola se ozval zvonek. "Moment, Buffy. Jen zajdu zjistit, kdo co chce. Možná pro tebe přijel Xander," přerušila ji Joyce a byla ráda, že může zmizet.

 

            Buffy zírala na svůj odraz v zrcadle. Kdyby zůstala s- Kdyby s ní Angel zůstal, vždycky bude v zrcadle sama. Zhluboka se nadechla, aby potlačila slzy a najednou zjistila, že je jí už lépe. Vůbec to nechápala. Možná to bylo tím, že měla pořád před očima Spika, jak si s obludami, které ona sama chtěla původně utratit, hraje. Nevěděl, že jsou nebezpeční, tak se k nim choval jako k jiným psíkům a oni se prostě chovali jako jiní psíci.

            Jedno moudré pravidlo říká: 'Nevíš, že to nejde, tak to prostě uděláš.'

            Raději vzala do ruky zrcátko a zkontrolovala jak má nalíčené oči. Spokojeně konstatovala, že její oční stíny mají absolutně stejný odstín jako šaty. Narovnala se. A just půjdu na ples. Když nikdo jiný, tak Giles si se mnou zatančí urči-           

            "Buffy!" Uslyšela hlas mámy. "Máš tady odvoz!" Angel! Skoro se jí zastavilo srdce. Blbost. Spíš Xander, jak říkala mamka. Ještě jednou se prohlédla v zrcadle, hrdě zvedla bradu a vydala se vstříc nejkrásnějšímu zážitku na střední škole.

 

***

 

            Velice opatrně scházela ze schodů. Jednak měla botičky s vážně vysokými podpatky, jednak nebyla zvyklá na honzík a téměř vlečku.

            "Neměl jste si dělat takovou škodu, Spiku." Při těch slovech se Buffy ze schodů skoro skutálela a zachránilo ji jen zábradlí. Měla pocit, že se jí to jen zdá. Máma stála dole u dveří, nadšeně voněla k velikánské kytici vínově červených růží na dlouhých stoncích a před ní stál... Spike ve smokingu.

            "Nepřinést květiny ženě, která je natolik laskavá, že mi prokáže tu čest vzít její největší poklad na ples, by bylo hrubé." Buffy se přistihla, že na ty dva zírá s pootevřenou pusou. "No, lásko," uslyšela obdivný povzdech a došlo jí, že Spike už si jí všiml. "Joyce, buďte tak hodná a půjčte mi s sebou paličku na maso. Abych dnes v noci uchránil čest vaší dcery, budu potřebovat nějakou zbraň." Popošel o pár schodů výš a podepřel Buffy. "Neskutečně ti to sluší, přemožitelko," zašeptal. Podívala se mu do očí a vděčně se o něj opřela. Joyce se spokojeně usmívala. Párek bez úhony překonal poslední schůdky a Spike vzal ze stolku kytičku fialek. Stopečky ovázané fialovou sametovou mašlí a opatřené gumičkou. Vztáhnul k dámě v šatech barvy lila ruku a upevnil jí kytičku na zápěstí. Buffy nevěřila vlastním očím. Nevěděla co na to říct a tak si k fialkám přivoněla. "Voní moc krásně, děkuju," šeptla zmateně.

            "Prima," uculil se Spike a obrátil se k Joyce. "Takže jedna tanečnice je v gala, ale co vy? Nechci být příliš troufalý, ale jste si jistá, že džíny jsou tím nejlepším úborem na ples?" zeptal se káravě a sjel ji očima od hlavy k patě. Joyce se začervenala. Spikův pohled ji jasně ohodnotil jako kost, jen nevhodně oblečenou.

            "Já přece nikam nejdu-" zmlkla, když uviděla, jak na ni Spike nevěřícně poulí oči. "Cože? Vy necháte jít debutantku na její první skutečně důležitý ples samotnou? Bez gardedámy?" vyhrkl pohoršeně. "Vy byste ji snad pustila samotnou i k Almackům!" Když viděl, jak na něj obě nechápavě koukají, zvedl ruce nad hlavu. "Vzdávám se. To vaší generaci asi nevysvětlím. Prostě mi důvěřujte, Joyce. Vyběhněte schody, vezměte si na sebe něco formálnějšího a jedeme." Joyce zaváhala jen na chvilinku. Pak Spikovi vrazila kytku, se kterou se až doteď mazlila a podle rozkazu vyběhla schody. Spike zavrtěl hlavou nad tou dnešní dobou a zamířil do kuchyně. Otevřel pár skříněk a v té poslední našel vázu. Napustil do ní vodu.

            "Buffy, nemáte tady někde nůžky?" zeptal se. Buffy vážně trvalo, než si vzpomněla, že Buffy je její jméno. Už pár minut totiž měla pocit, že se kouká na nějaký film a nenapadlo ji, že ji jeden z aktérů může oslovit. Odkašlala si a sáhla do šuplete. "Tady." "Dík. A ještě Aspirin by se hodil, ale ne šumivý!" poroučel si upír v kvádru dál. Buffy poslušně našla lékárničku a podala Spikovi plastovou nádobku. Vytáhl jednu tabletku a hodil ji do vody. Potom růže osvobodil z pout tkaničky, zastřihnul jim konce stopek a zkušeně naaranžoval do vázy.

 

            "Bože, takhle krásně bych to nedokázala," ozvalo se ode dveří a upír se spolu s přemožitelkou otočil za hlasem. Joyce stála ve dveřích a obdivně zírala na kytku, která nyní vypadala snad ještě lépe, než předtím. "Kde jste se to naučil?" "Od mámy," hlesl Spike a přestal si všímat růží.

            "No teda Joyce, paličku si nechte. Raději si půjčím od Buffy bojovou sekeru." Lehce se uklonil a políbil jí ruku. "Dovolíte?" Přešel do předsíně a ze stolečku vzal poslední osiřelou kytičku. Bílá orchidej se k šatům Joyce hodila dokonale. "Zamlouvám si valčík," pošeptal jí galantně a ona potěšeně kývla.

            "Mami, co to máš za šaty? Nikdy jsem je neviděla! Kdybych o nich věděla, tak už jsem je na tobě dávno vymámila," přiznala dceruška bez uzardění. Joyce ji lehce ťukla bříškem ukazováčku do špičky nosu. "To mi bylo jasné. Proto jsem je měla schované. Ty jsem měla na svém maturiťáku." "A to se do nich pořád vejdeš?" vyhrkla Buffy a hned se plácla přes pusu. "Holčičko moje, nechat si zlomit srdce od chlapa, co jsi mu porodila dceru a navíc se s ním potom rozvést a tu divošku vychovávat sama... neznám lepší dietu." Buffy věděla, že má pravdu. I ona si musela stuhu v pase přitáhnout. Spike si odkašlal.

            "Takže dámy, je nejvyšší čas vyrazit. Obě vypadáte kouzelně a spoléhám, že když nás zastaví nějaký dopravní mužíček pro nedovolenou rychlost, ukecáte ho. Za pět minut ples oficiálně začíná, máme co dělat," ujal se jako správný muž vedení a otevřel dveře ven.

            "Spiku?" zeptala se opatrně Buffy. "Ty tady máš au-" -to nedořekla, protože spolu s mámou ustrnula na prahu. Přede dveřmi byla zaparkovaná bílá limuzína. "Jasně, přece nepůjdete na jehlách pěšky přes půl Sunnydale. A já v těch lakýrkách. Jak já se těším až se zuju. Dost přízemností. Jdeme se bavit!" zavelel a otevřel zadní dvířka vozu.

 

***

 

            "Spiku, tak už mi to prozraď!" škemrala Buffy. "Kdes vzal tuhle nádheru?" Zálibně pohladila kožené potahy. "A ty kytky! Kdyby to byly lilie, tak řeknu žes je čmajznul na hřbitově, ale živé fialky se na hroby běžně nedávají," meditovala, klečíc na zadním sedadle, které bylo proti směru jízdy, takže měla dobrý výhled na cestu a navíc si nemačkala zadní díl šatů. Spike si povzdechl. Kdyby tušil, že jeho pobyt s přemožitelkou v uzavřeném prostoru vozu (ona si navíc klidně otevře okénko oddělující placeného šoféra od jeho chlebodárců a on tak cítí na tváři její voňavý dech) způsobí, že bude mít problém soustředit se na řízení, asi by šel raději pěšky. Nebo bych nešel vůbec. Zatnul zuby a pokusil se uklidnit.

            "Já nejsem Spike. Jsem kouzelný kmotříček vílák. O půlnoci bude z auta zase tykev a z květin otýpka slámy." Joyce se od srdce zasmála a Buffy se na ni zamračila. Cvrnkla Spika prstem do ucha. "Nebásni. Mě to vážně zajímá. Ráda věcem okolo sebe rozumím. Ne, že by se mi to vždy dařilo." Spike tiše zasténal a kápnul božskou.

            "Kytky mi věnovala naše krasojezdkyně. Po každém vystoupení je to u ní jak v květinářství a občas i v klenotnictví. Diamantové náramky jsem jí nechal a z kytek si vybral ty, co se mi líbily nejvíc." "Jsou vážně nádherné. Děkujeme," ozvala se Joyce ze zadního sedadla. "Zvlášť ty fialky nemají chybu," přidala se Buffy a podvědomě Spikovi uhladila vlasy vzadu na krku. Cítil, jak jeho koncentrace jde zase do... kytek a pomodlil se, aby už byli konečně u školy. Ještě scházelo pár bloků, tak raději pokračoval. "No a to auto měl na dnes odpoledne pronajaté direktor, kvůli nějaké honoraci, kterou jím vezl na představení. Musí se vrátit až ráno. A než mne obviníš, že smoking mám půjčený od krotitele dravých šelem, tak věz, že ten je můj vlastní! Nosím ho do divadla. Tak co, už jsi spokojená?" zavrčel. "Jo," odvětila Buffy lakonicky a chytila se ho za rameno, protože právě ostře střihl zatáčku do školního dvora.

 

***

 

            Spike polohlasně zaklel. Poslední parkovací místo, kam se se svým poněkud přerostlým autíčkem vešel, bylo parádně zaneřáděné od oleje či kdo ví jakého svinstva. V duchu politoval lakýrky a zaparkoval. Náladu mu rázem vylepšily obdivné pohledy Buffyiných spolužáků obého pohlaví.

            "Krásky moje, zůstaňte sedět. Jsem gentleman a nedovolím, abyste si samy otevíraly dveře." Nesetkal se s odporem. Buffy si už mezitím vychutnala absolutně nechápavý výraz Cordelie, která je zahlédla okénkem. Jazyk na ni nevyplázla jen silou vůle. To už Spike otevíral dvířka. "Joyce, vím, že si ještě ani netykáme, ale mohu vás vzít do náručí?" optal se s významným pohledem na asfalt. Joyce nelenila a koukla tam také. "Víte co, Spiku? Tykejme si!" zasmála se a vzápětí byla suchou nohou přenesena do bezpečí. "Díky. S tím tykáním jsem to myslela vážně," mrkla na zachránce své obuvi. "Já také," ubezpečil ji Spike a lehce se rty dotknul její tváře. Pak se vrátil pro Buffy. Jí už se ptát ani nemusel. Do toho marastu by raději vešla bosky, než v botičkách od Manola Blahnika. Vzal ji na ruce a mnohem pomaleji dopravil k Joyce. Musel se hodně soustředit. Její vůně ho zbavovala smyslů. Hurá.

            Postavil ji na zem a rychle se otočil k autu. Více než poctivě ho obešel a pozamykal. Pod stěrač ještě nenápadně zastrčil varování pro lidi i démony. Sáhnou na auto, je to poslední věc, na kterou kdy sáhli. Pak si ještě o trávu očistil boty a toužil po cigáru. To teď zrovna nejde, usoudil v duchu. Pokud chci tančit, nesmí ze mě táhnout kouř. Zamával na duo Summers, které na něj trpělivě čekalo. Zhluboka se nadechl a zkontroloval, že má všechny knoflíky na saku zapnuté. Vyloudil úsměv bonvivána a zamířil ke svým dámám.

 

***

 

            Giles byl nervózní jako prvnička. Buffy se mu ani neozvala ani ještě nepřišla. Děsil se faktu, že se do těch zplozenců pekla pustila holýma rukama a prostě... neuspěla. Přemohl svou nechuť na sladké a obrátil do sebe další příděl punče. Zašklebil se, ale trošku se mu ulevilo. Zase se soustředil na vstupní dveře. Páry ještě pořád plynule přicházely a kapela něco šmidlala jako kulisu. To, že ples měl začít už minimálně před půl hodinou, zřejmě nikomu nevadilo. Dopil punč a zaregistroval Cordelii. Přišla sama, ale moc jí to slušelo. Její šaty byly vzorem elegance.

            Wesley, který se mu celou dobu věšel na paty, cosi zablekotal a... tak ho slovně nakopnul (fyzicky nemohl a moc toho litoval). Ejhle, Cordy má partnera a já mám pokoj, pochválil se a za odměnu si nalil další punč. Bože, mě bude zítra blbě, zanaříkal v duchu, ale deprese ho rychle přešla a celý se rozzářil. Uviděl totiž, jak dovnitř vchází jeho přemožitelka. Kdosi mu ustoupil z výhledu a jeho nadšení poněkud opadlo.

            S hrůzou v duši zaregistroval Spika. Pod levou paží se ho držela Buffy, pod tou pravou Joyce. Vypadala, tedy vypadaly, obě nádherně. Navíc se smály a žertovaly se svým partnerem jako by Buffy nebyla těsně po rozchodu, Joyce pár let po rozvodu a do hajzlu, Spike nebyl upír! Ranní žaludeční povětří už neřešil a dorazil punč. Rychle se zbavil kelímku. Akorát včas. Už byli u něj.

            "Pane Gilesi, představte si to. Spike mne velice výmluvně přesvědčil, že musím jít Buffy za gardedámu." Rupert se usmál. "No, je dobře, že jste tady, ale nejsme u Almack's a Buffy už nelze považovat za de-" Spike si odkašlal. "Žádná mladá neprovdaná dáma nechodí do společnosti bez garde. To by mělo být jasné i takovému mladíkovi, jako jste vy," uťal zřejmý pokus o definici slova debutantka. "Mimo to," pokračoval už konverzačním tónem, "vždyť byste ani neměl s kým tančit." Vtom se ozvala fanfára. Buffy jen pobaveně sledovala, jak se Spike elegantně zbavil její matky. Jednoduše ji strčil do náruče Gilesovi. Okolo pasu ji objala pevná paže a...

            "Jdeme, už jsem si pořádně nezatančil celé roky," šeptnul jí Spike a vedl si ji k parketu, aby zkušeně zaujal co nejvýhodnější pozici. Buffy oblil studený pot. Trošku škobrtla a jemu došlo, že jí něco vadí. "Co je?" zeptal se tichounce. "Já moc na klasické tance nejsem," přiznala. Jen se usmál. "Jasně, že jsi. Kdybys viděla tu grácii, s jakou masakruješ mé soukojence, tak si troufneš i do Blackpoolu. Neboj. Jen se nech vést, ano?"

            Co na tohle měla říct? Že nikdy netančila nic, než disko? Že jejím posledním tanečním partnerem byla Faith? Takže raději jen kývla. Nějak už to dopadne. Na pódiu mezitím probíhalo předávání cen. To ji nijak nebralo, tak se raději snažila z hlavy exhumovat aspoň kroky valčíku. Vzpomněla si jen na Hříšný- Najednou ji to trklo! Scarlett ve vdovských šatech a Rhett to s ní roztáčí po parketu i když se všichni ti zapšklí páprdové na ni dívají skoro jako na Belle Watlingovou. Ucítila, jak do ní Spike šťouchnul.

            "Slečna Buffy Summersová je tady!" vykřikl nahlas. Vzhlédla. Ten hošík, kterému zabránila zastřelit se těsně poté, co jí Angel zachrá- Zhluboka se nadechla.

 

***

 

            Oni mne snad vážně mají rádi, probíhalo jí myslí, když si ten neskutečně nádherný kýč odnášela z pódia. V uších jí pořád znělo: '... a vítězkou v nové kategorii – Třídní ochránce - se stává...' Po schůdcích scházela jako ve snách. Do očí se jí tlačily slzy, ale pro změnu slzy štěstí.

            A potom uviděla Angela.

            Zakopla... padala... a upadla do Spikovy náruče. Čekal na ni pod schody. Zručně ji zachytil a navíc zvedl do vzduchu a zatočil se s ní kolem dokola. Okolo nich zabouřil potlesk a smích.

            "Není nad to, když má ochránce svého ochránce," glosoval do mikrofonu její nehodu Jonathan. Spike ji opatrně postavil na zem a zašeptal jí do ucha: "Není ti nic?" Proboha! On se o mne opravdu bojí!

            "Nic mi není. Co deštník?" usmála se na něj a moc se jí líbilo, jak se mu ulevilo. Shýbnul se a sebral ho ze země, kam jí při tom jejím pokusu o let plavmo za rukama, rovnou do peřejí, upadl. Otevřel jej a jen malinko srovnal drátky. "Deštník je o.k. Jinak..." zaváhal, podíval se jí do očí. To ticho trvalo snad celé věky. "Viděla jsi Angela?" Nepokusila se mu lhát. Přikývla. "Chceš za ním jít?" zeptal se napjatě. "Ne," zavrtěla trucovitě hlavou. Než to stačila dál komentovat, zazněla další fanfára a z pódia se ozvalo.

            "Sólo pro vítěze!" Spike ji bez váhání vzal okolo pasu a Joyce, která se k nim s Gilesem zrovna prodrala davem, podal paraplíčko. Buffy ani nevěděla jak a už spolu se Spikem stála uprostřed prázdného parketu. Vsadila by se, že jí z očí nezáří symboly dolaru, jako strýčku Skrblíkovi, ale S.O.S.! Spike se na ni povzbudivě usmál a zkušeně zaujal taneční postoj.

            První krok jim nevyšel, protože Buffy zaváhala, ale Spike bez potíží vyrovnal a najednou to šlo. Po pár otočkách si začala věřit, uvolnila se a on to ocenil uznalým zamrkáním. Začalo ji to bavit. Už jí bylo jasné proč byla Scarlett ochotná obětovat svou dobrou pověst kvůli tanci. Jen jakoby z povzdálí slyšela potlesk. Opatrně se rozhlédla. Ostatní vítězové se nemotorně šmrdlali v houfu uprostřed, aby jí a Spikovi nezavazeli. Její tanečník ji totiž graciézně vedl v dokonalých otáčkách okolo parketu tempem, že se i jí začínala motat hlava. Neměli konkurenci. Přestala sledovat okolí a vpila se do (on má fakt moc pěkné oči) Spikových kukadel. Zeširoka se na něj usmála. Valčík se nachýlil ke konci a při posledních taktech ji Spike podtočil, zkontroloval, že udrží rovnováhu a hluboce se jí poklonil. Vystřihla pukrle a dav při následném aplausu skoro zbořil tělocvičnu.

 

***

 

            Angel nevěřil vlastním očím. Jeho Buffy kroužila po parketu se... SSSpajkem, zasyčel v duchu. Toho chcípáka nemohl ani vystát už od chvíle, kdy si ho Drusilla udělala. Jako náhražku. Za mne! A už je to tady zase. Chvíli spustí oči ze své dívky a on ho v mžiku nahradí. No tahle substituce se hošánkovi povedla na výbornou. To se mu musí nechat. Ale všeho do času. Jakmile Joyce zjistí, že se Buffy zahazuje s dalším upírem, požene ho svinským krokem. Jako mě, povzdechl si.

            Pořád si nebyl jist, zda udělal dobře, že ji jednoduše poslechl. Měla pravdu, ale... já Buffy přece miluji a ona mne...

            Spike znenadání Buffy na moment zvedl a pak zase postavil na zem. Aniž ztratil rytmus ji znovu chytil v pase, ale levou ruku si dal za záda. Tančili dál. Buffy si pravou rukou hrála se sukní. Angel z vlastní zkušenosti dobře věděl, že tohle držení není zrovna jednoduché. Kde se naučil tančit Spike mu jasné bylo, ale Buffy? Sama mu přiznala, že žádná taneční klasického typu neabsolvovala. Byla spíš na sólo šílení na parketu, maximálně tak ploužák. Dál zamračeně přihlížel.

            Takovýhle valčík by tedy ode mne čekat nemohla, přiznal si.

            Tanečnímu parketu se vyhýbal jako čert- jako kříži.

 

***

 

            Buffy se napřímila a vděčně přijala Spikovo rámě. Přemožitelka nepřemožitelka, přece jen se jí hlava trošku točila. Odváděl ji k mámě a pozorovateli.

            "Šlo vám to báječně, děti," zacvrlikala Joyce a bez váhání oba políbila. I Spika. Buffy najednou ucítila, jak jí povstaly chloupky na rukou. Věděla proč. Zhluboka se nadechla a otočila se. Stála tváří v tvář Angelovi.

 

            "Gratuluji, Buffy," řekl prazvláštním tónem. Pohled, jak Joyce líbá Spika na tvář, ho zabolel. "Můžeme si promluvit?" Pokrčila rameny. "Mluv." Ošil se. "Beze svědků." Kývla. Obrátila se na Spika. Usmála se na něj. "Byl bys tak moc hodný a zorganizoval mi něco k pití? Hned se vrátím." "Buffy, jestli chceš-" Přerušila ho. "HNED se vrátím." Otočila se zpátky na Angela.

            "Tak kam chceš jít?" zeptala se. Podal jí ruku, ale dělala, že ji nevidí. Nestojím o žádnou almužnu. Ukázal směrem k východu. Šla první, pak se zarazila. Nemá ani ten nejmenší důvod s ním chodit někam ven. Uhnula stranou, kde byly naskládané žíněnky. Nikdo je neuslyší, ale budou všem na očích. Neměla žádnou představu o tom, co bude zítra, ale jedno věděla jistě. Nikomu nedá ani tu nejmenší záminku, aby ji podezíral, že znovu žebrala o Angelovu lásku. Už to udělala, byla krutě odmrštěna a...

            Když ti chlap ublíží jednou, je to jeho vina. Když podruhé, je to tvoje vina.

 

            Opatrně se opřela o žíněnky, aby si nezmačkala šaty.

            "Co mi chceš tak důležitého?" zeptala se jak nejchladněji dokázala, ale stejně ji pohled na milovaného muže nesmírně bolel. "Myslela jsem, že nemáš v úmyslu sem chodit. Jasně jsi mi dal najevo, že jsme skončili." Angel vztáhl ruku, aby ji pohladil, ale uhnula. Povzdechl si.

            "Je mi líto, že jsem ti ublížil." "Mě je také líto, že jsi mi ublížil. Dál." Angelovi ruply nervy a zle zavrčel. "Co tady dělá Spike?" Buffy se na něj sladce usmála.

            "Pozval mne na ples, donesl mě i mámě kytky, zavezl nás sem limuzínou. Díky němu jsem sem nešla opuštěná jako kůl v plotě. Stačí? Ty ses na mne vykašlal. To je tvé plné právo. Na co však právo nemáš je, cokoliv či kohokoliv mi vyčítat." Musela se moc soustředit na fakt, že má dokonalý make-up a nesmí začít brečet. Jednak si nechtěla rozmazat oči, jednak poskytnout Angelovi to zadostiučinění.

            Ten v duchu napočítal do deseti, aby se uklidnil, protože jinak by ji Angelus hned tam na místě buďto uškrtil nebo si odnesl do noci a udělal ji svou nesmrtelnou ženou jednou pro vždy.

            "Takže se mám sbalit a vypadnout z města?" ucedil naštvaně. Smutně se mu dívala do očí. "Já tě od sebe nezahnala. Doufala jsem, že na Spikově místě budeš ty. Líbí se ti aspoň moje šaty? Vybírala jsem je vlastně pro tebe." Zjihl. "Jsou nádherné. Vypadáš v nich jako princezna fialkového království. Buffy, mám zůstat?" Mlčela. Nevěděla co mu má odpovědět.

            "Angele, řekni mi po pravdě... kdybych sem dnes večer nešla nebo kdybych sem přišla sama... co by bylo? Nabídnul bys mi, že zůstaneš nebo bys sis se mnou jen pro formu zatančil a zase zmizel?" Díval se jí do očí. Odhadla mne dokonale. A ona to poznala. Jen pokývala hlavou.

            "Sbohem, lásko," zašeptala a odvrátila se od něj. Sledoval, jak odchází. Strašně moc toužil rozběhnout se za ní. Říci jí, že to ne on, ale Joyce má na svědomí, že se ji rozhodl opustit. Přesto zůstal stát. Když mu fialinka zmizela z očí, vytratil se ven.

            Byl sám. Teď byl opravdu sám.

 

***

 

            Buffy zvolna kráčela pryč… od Angela. Nejraději by se otočila a rozběhla se k němu. Vrhla se mu okolo krku. Žádala, aby jí přísahal, že ji nikdy... nikdy-

            Blbost. Ani teď jí nic neslíbil. Zítra by na tom byla hůř, než nyní. Už by před sebou neměla žádný ples ani šanci, že si znovu tak krásně zatančí. Odhodlaně posmrkla a zamrkala. Sebrala z nebližšího stolu ubrousek a pořádně se vysmrkala. Zapátrala očima po sále. Konečně ho našla.

            Spike se opíral o bar a tvářil se... nijak. Vydala se za ním.

 

***

 

            Spike nechápal sám sebe. Objednal pro Buffy minerálku a chlebíček, její oběd snědli pejsci, a pak jen přihlížel, jak jeho tanečnice v dáli hovoří se svým jediným vyvoleným. Strašně ho to žralo. Ušklíbnul se a dopil bourbon z šálku na mocca. Barmana dělal Willy, takže nemusel prokazovat, že už je plnoletý.

            Děsně rád by věděl o čem si ti dva povídají, ale na přeřvané repráky nestačily ani jeho upíří smysly. Buffy ho při tanci velice překvapila. Bylo mu jasné, že tančí valčík poprvé, ale po malém zaváhání byla skvělá. Najednou mu to došlo.

            Já ji chci. Prostě ji chci. Ne zabít, ale milovat. Dru mne vždycky znala lépe, než já sám. Chci s Buffy tančit, chci ji rozmazlovat, chci ji líbat, chci se s ní milovat. Je člověk, ale to nevadí. Možná bude stárnout, ale tohle budu řešit až ji donutím, aby i ona milovala mne. Kývl na Willyho o další kávu.

            Donutím, ale tak, aby si toho vůbec nevšimla. Přijde na to sama. Minimálně, až půjde na podzim na vysokou, moc se jí bude hodit, když za ni občas napíšu esej nebo referát.

 

***

 

            Buffy se po cestě skoro přes celý sál dala dohromady. Téměř. A nyní už stála před svým tanečníkem. Díval se na ni strašně vážně. Rozhodla se nevšímat si toho.

            "Tak jsem tady. Mám tě pozdravovat." Spike si odfrkl, ale rozhodl se její očividnou lež nekomentovat. Raději se na ni usmál.

            'Na med se chytne více much, než na ocet.'

            "Tady máš pití, mazlíčku." Vděčně vyzunkla minerálku až do dna. Hned zapátrala po obsahu jeho šálku. "Ty máš kafe? Můžu si cucnout?" Zakřenil se na ni. "Můžeš, ale opatrně. Je horké." Buffy tedy opatrně vzala do dlaní ledově studený šálek a zamračila se. Spike na ni mrknul. Přivoněla si k jen světle hnědé tekutině. Opatrně se napila. Krčkem jí projela žhavá láva. Měla pocit, že z ní vypálila tu pachuť, která v ní zbyla po předchozím rozhovoru. Odvážně se napila znovu. Pak šálek vrátila.

            "Ta káva je hodně silná," zašeptala. "Zajez to," vybídnul ji Spike a ukázal na chlebíček. Až teď si uvědomila, že už jí pěknou chvíli kručí v břiše. Chlebíček v ní zmizel na to šup a hned se před ní objevil další. Nezaváhala. Spokojeně polkla poslední sousto. Podívala se na Spika. Sledoval ji jako další číslo nějakého představení. Utřela si ústa a usmála se na něj.

            "Ani jsem nevěděla-" "Jaký máš hlad," zasmál se Spike a podal jí pohárek s kolou. "Dík." Napila se. Už jí bylo líp. Minimálně fyzicky. Všimla si deštníčku vedle jeho ruky. "Kde je máma?" Spike ukázal do davu, který se zmítal na parketu. "Někde tam. S Gilesem." Buffy zaostřila v daném směru a nevěřila vlastním očím. Joyce-máma a Rupert-pozorovatel spolu předváděli něco ve stylu... no to nevěděla. Objímali se a snažili se držet rytmus. Raději se očima vrátila ke Spikovi.

            "Myslela jsem, že dnes tady čokoládu neprodávají." Spike pozvedl obočí. "Tuším, že jde o nějaký vtip, ale nevím o jaký. Napovíš mi, lásko?" Buffy se zasmála. "Onehdy jsme na páně Snyderův příkaz, bože, je fajn, že jsem ho dnes ani nezahlédla, prodávali čokoládičky. Vracely lidem mládí a bezstarostnost." Spike na ni nechápavě civěl. "A špatné na tom bylo co?" Povzdechla si. "Lidé vypadali stále na svůj věk, ale chovali se jako-" Vítěz v kategorii - školní klaun - právě prošel okolo a Buffy na něj jen ukázala. "Takhle." Spike si znechuceně odfrknul.

            "Aha, ale co to má společného s tím, že Joyce a Rupert jsou v kole?" Tohle nahlas říct nedokázala. Naklonila se a chvilku mu šeptala do ucha. Těžce polknul. Ne kvůli tomu, co uslyšel, ale kvůli tomu, co cítil. Automaticky ji objal. Byla natolik zaměstnaná svým sdělením, že mu v tom nijak nebránila. "Už je ti to jasné?" zeptala se a odtáhla se od něj. Jasné mu nebylo nic, protože vnímal až její poslední kontrolní dotaz. Zahrál si na hluchého.

            "Ne, je tady hroznej kravál. Můžeš mi to zopakovat?" Buffy se rozhlédla a zaposlouchala. Nemohla mu nic vyčítat. Byl tam rámus i na přemožitelku. Přitáhla si ho blíž a celou mesalianci mu popsala znovu a hlasitěji. Spike měl pocit, že výměna ušních bubínků je na spadnutí, ale přesto se na ni chápavě usmál. Najednou ubylo decibelů a z reproduktorů začali pádit divocí koně. Spike vzal paraple a mrknul na Willyho. "Schovej mi to, jdeme tančit." Willy se zašklebil. "Co za to?" Spike se na něj nebezpečně usmál. "Zůstaneš naživu?" Barman kývl. "To je korektní nabídka." Pečlivě uschoval trofej. Spike se obrátil na Buffy.

            "Noc je ještě mladá." Pousmála se na něj a nechala se odvést na parket. Že by předváděli nějaké taneční kreace nyní nehrozilo ani omylem. Byli rádi, když si našli s bídou metr čtvereční a na něm se pohupovali do rytmu. Spike si, pod zástěrkou důvěrného sdělení, přitáhl Buffy blíž, a začal jí do ouška šeptat sám. "Myslím, že bys jim měla dát šanci. Přece nechceš, aby Joyce zůstala sama až do smrti. A Gilese znáš. Máš ho ráda." Cítil, jak strnula. Pak se její rty přesunuly k jeho sluchovodům...

            "No jo, ale je to divné. Jestli se mi máma spřáhne s pozorovatelem, kde najdu zastání?" zeptala se úplně vážně a po zádech jí přeběhl mráz, protože ucítila, jak jí Spikovy citlivé prsty přejely po páteři. Moc ráda by se mu vytrhla a rozkřičela se na něj, ať ji nechá být, ale... nechtělo se jí. Líbilo se jí to. Tak se tvářila, že-

            "U mne." Uslyšela. Nevěděla co říct. Nevěděla co udělat. "Ke mě si můžeš přijít postěžovat jak na matku, tak na pozorovatele. Kdykoliv." Měla pocit, že jí ta káva poněkud stoupla do hlavy. Vše okolo ní bylo špatně. Angel ji opustil. Máma tančila s knihovníkem, ona s upírem bez duše a navíc... oběma, vlastně všem čtyřem, se to zdá se líbilo. Ještě by sem měl nakráčet ten pomstychtivec a... Ztuhla. Spike to okamžitě poznal.

 

            "Co je?" "Já zapomněla na toho posledního," vyjekla, ale bedny její frustraci utlumily. Spike na ni nechápavě zíral. "Posledního koho?" "No psa," skoro vykřikla. "Oni jsou celkem čtyři. Tři jsi chytil, ale já našla Tuckera, když chtěl vypustit toho čtvrtého. Tři klece už byly prázdné, tak jsem ho do jedné z nich zamkla, ale v první místnosti byl ještě jeden pes, který také už video s lidmi, pardon... muži v oblecích, nemohl ani vidět. Tím myslím, že mu z něj bylo zle. Zůstali tam oba. Co když se dostali ven? Nebo kterýkoliv z nich! Úplně jsem na to zapomněla, jak-" Chtělo se jí plakat... ale na to ještě neměla nárok. Spike ji nejprve tvrdě políbil na ústa a pak táhnul k páru J&R.

            "Právě jsem zjistil, že máme ještě nějakou práci," oznámil bez sebemenšího zaváhání. "Vy dva se bavte, ale než půjdete domů, vyzvedněte u baru Buffyinu výslužku. Ruperte, mohu se na vás spolehnout, že dovezete Joyce v pořádku domů?" Giles zmateně kývl. "Co se děje?" Buffy se na něj omluvně usmála. "Ještě jeden pejsek." "Miláčku, buď opatrná," zařvala Joyce, aby ji vůbec bylo slyšet. Hudba totiž zase nabrala na obrátkách.

            "Budu!" "Dám na ni pozor," dodal Spike o už Buffy vyváděl ven.

 

***

 

            Joyce se za nimi zmateně koukala. Spike byl sice upír, ale ani zdaleka jí nelezl na nervy tak, jako Angel. Přitom byl patrně nebezpečnější. Jenže jí to tak prostě nepřipadalo. Řekl, že na Buffy dá pozor a ona mu věřila. Obrátila se na Gilese. Že by si mohli něco říct nepadalo do úvahu. Tak se o něj znovu opřela a užívala si jeho objetí. Patrně oba přichází o zbytky sluchu, ale ona už tak dlouho neležela nikomu v náručí, že téměř beze strachu riskla naslouchátka.

 

***

 

            Buffy se Spikem vyběhla z tělocvičny. Zastavila se a upír se na ni nechápavě zadíval. "Myslím, že by ses měl převlíknout. Smoking teď pro zachování zdraví asi nebude to pravé ořechové." Kývnul. "Dobrej nápad. Šaty mám v autě, ale co ty? Ne, že by ti to neslušelo, ale..." A bůhví po kolikáté ji tu noc ne-skoro chlípně sjel očima. Zrudla. "Mám ve skříňce nějaký věci. Na rvačku či mazlení se s pekelným čoklem to bude akorát." "Sraz u auta," řekl stroze Spike a s úlevou vypadl do tmy.

 

***

 

            Buffy otevřela svou skříňku. Měla tam staré rifle, triko, bundičku a tenisky. Taková poslední pomoc. S povzdechem si začala svlékat fialkovou krásu. Kytičku sundala jako první. Už uvadala. Ani nemělo smysl dávat ji do vody. Smutně k fialkám přivoněla. Kdyby nebylo Spika...

            Měla pocit, že se jí v hrudi něco láme. Špatně se jí dýchalo a chtělo se jí plakat. Provokovala Angela jak jen to šlo. Kdyby zašla dál, už by se jen zbytečně ponižovala. Rozhodl se. Nemá o ni zájem. Začala si přetahovat šaty přes hlavu. Takže odešel... a já jsem sama.

            Najednou se zašprajcovala. Nedokázala si sama dost rozepnout zip a róba teď nešla svléknout. Začala vzteky brečet a trhat látkou. Měla pocit, že to jsou pouta její minulosti a čím víc se s nimi pere, tím pevněji drží. Chtěla si šaty zase obléknout, ale ani to už nešlo.

 

            "Klid, mazlíčku, pomůžu ti," uslyšela znenadání a zip povolil. Spike z ní večerní šaty opatrně stáhnul a poskládal je do obří igelitky, kterou odněkud vyčaroval. Jen na něj koukala. "Proč mi vlastně pomáháš?" vzlykla. Byla rozcuchaná, měla rozmazané oči a taky byla zmatená. Spike se nenechal vyrušit. Odpovědět zřejmě neměl v úmyslu. Šaty byly uložené. "Dej mi spodničku, nedívám se. Pak si umej oči a pokus se udělat něco s tím vrabčím hnízdem," řekl lhostejně a zůstal stát zády. Poslechla. Spodničku přidal do tašky spolu s manolkami. Potom bez ohlédnutí opustil dívčí šatnu.

            Buffy tam stála jen v punčoškách a spodním prádle. Znovu jí pomohl a to v pořádně choulostivé situaci. Přitom zůstal prakticky zticha. Podívala se do zrcadla. Na tom bejt upír přece jen občas něco je, usoudila a vzápětí zamířila do koupelny.

 

***

 

            Spike měl co dělat, aby dokázal vylovit cigaretu a zapálit si ji. Pořád měl před očima Buffy ve spodničce. Její nářek uslyšel hned, jak si svléknul smoking a zul lakýrky. Právě si spokojeně nazouval svoje letitá bagančata, když zaslechl, jak Buffy naříká. Představil si leccos, ale že se jen nemůže dostat ze šatů, ho nenapadlo. Přitom, když ji konečně osvobodil, vypadala tak zranitelně... Měl sto chutí vzít ji do náruče a konejšit, ale nebyl si jist, že by to ocenila. Polibek, který jí v sále vtisknul, ve stresu snad ani nezaznamenala a on neměl odvahu jí ho připomínat. Jenže jak tam tak stála... jen v saténovém kombiné, rozkošně rozvrkočená... Zhluboka nasál nikotin a uložil jejich elegantní šatstvo dozadu do kufru.

            Do hajzlu. Drusilla vážně měla pravdu. Vztekle kopnul do pneumatiky, ale tím jeho výbuch agresivity vyprchal. Začal myslet na jediné.

            Musím rychle adoptovat posledního pekelného psa a pak navždy zmizet ze Sunnydale. Jinak přemožitelce vykecám, že ji miluji a ona mne zabije. Nebo hůř. Vysměje se mi.

 

***

 

            Buffy si tu rychlou sprchu vážně užila. Jako by ze sebe smyla sérii trapasů, co dnes, a nejen dneska, byla nucená absolvovat. Takže si pročesala vlhké vlasy, převlékla se a s mnohem lepším pocitem se vydala ven. Spika uviděla v okamžení. Už vyjel z parkoviště=louže fujtajkslu a v pohodě pokuřoval. Zahodil vajgla a kývnul na ni. Žádné otevírání dveří, žádné přenášení. Nebyla si jistá, jestli se jí ulevilo nebo ji to zamrzelo. Snažila se tvářit tvrdě a hrdě. Sedla si dopředu vedle šoféra a Spike okamžitě vyrazil.

            "Kde bydlí ten plesokaz?" Začala ho navádět, když vtom Spike najednou zabrzdil u NON-STOP prodejničky. "Hned jsem zpátky," utrousil a zmizel. Buffy si začínala připadat jako... zvláštně, ale to už se Spike vracel a strčil jí do rukou nákup. Marshmallows a jeden vážně durchundurch promaštěný sáček s koblihami. Intuitivně po jedné sáhla, ale hned se zašklebila. "Jsou včerejší." Spike se uchechtnul. "Ty nejsou pro tebe, kotě, ale pro jiného mazlíčka." Jen protočila oči. Jasně.

            Jak nejlépe zničit pekelného psa? Zkazit mu zuby sladkostmi. Ne. Spike měl dobrý nápad. Ji samu to nenapadlo. Ona chtěla to nešťastné stvoření prostě zabít. Spike je chce přesvědčit, že k jídlu jsou i jiné věci, než mozky. Třeba staré koblihy.

            Ale to, že jsou staré, pejsek neví…

 

***

 

            Buffy fascinovaně sledovala, jak ten (či ta) ošklivka baští koblihy. Když vešli, pes bezmocně narážel do stěn klece a způsoboval si další a další zranění. Misku s vodou měl prázdnou a kdy naposled dostal něco k jídlu... ?

            Až teď jí došlo, že ne smoking-muži, ale tenhle chudinka je tou pravou obětí. A také jí došlo, že Spike, ač o pekelných psech nic nevěděl, tohle vytušil hned na začátku. Bouchla prázdným pytlíkem a psík zakňoural. Snažil se jí dát přes pletivo pac, ale nemohl. Otevřela mu klec a nasadila obojek z kůže. Zkontrolovala, že ho neškrtí a roztrhla sáček s marshmallows. Chlupýš zjistil, že její vodítko mu nijak neubližuje a zpozorněl. Usedl před ni a upřel na ni oddaný pohled. Když ochutnal první marshmallow, Buffy bylo jasné, že odliv mozků ze Sunnydale končí.

 

***

 

            Spike se v duchu náramně bavil, ale zvenku byl BIG BAD jako ze škatulky. Měl upíří tvář, vrčel a vyhrožoval tomu blbečkovi v kleci. Ten se klepal strachy a Spikovi z něj bylo nanic. Ještě chvilku to vydržel a pak se nad ním vztyčil už v celé své ne-démonské kráse.

            "Takže jak jsi se rozhodl? Oblékneš si smoking, aby se tvoji chovanci mohli dnes, ne dosyta, ale aspoň trošku najíst nebo se svlékneš zcela a odkráčíš vstříc pánům ve společenském úboru, jejichž mozky jsi chtěl použít jako krmivo, a slušně se jim omluvíš?"

            "Já nikam nahej nepůjdu!" zaječel Tucker Wells a Spike lhostejně pokrčil rameny. Pootevřel dveře a mrknul na Buffy. Bylo dobře, že tam Tucker nedohlédl. Produkt jeho výcviku panáčkoval na zadních a žebral o marshmallow. Buffy malinko pozvedla ruku a psík vydal zvuk, který způsobil, že jeho ex-věznitel a ex-mučitel v jedné osobě ztratil kontrolu nad svým močovým měchýřem i řitním svěračem. Spike dveře urychleně zase zavřel a otevřel dvířka klece.

            Svůj smoking by mu už nepůjčil ani kdyby tím měl zachránit celé lidstvo. Jen ho postrčil ke koupelně a výhrůžně na něj vrčel.

 

***

 

            Hudba si dala pauzu a Giles vděčně zasténal. Ticho. Konečně bylo aspoň trošku ticho. Podíval se na Joyce vedle sebe. Leskly se jí oči. Takže okamžitý únik domů ke knížkám a whisky se nekoná. Ačkoliv...

            "Paní Summersová, Joyce..." oslovil ji. Zvědavě se na něj podívala. "Přiznávám, že mne tlačí boty, brní hlava a vzhledem k tomu, že Buffy už odešla, nemám tady ani koho pozorovat. Vyjma vás, ovšem." Zaregistroval, jak se jí v očích mihlo zklamání nebo naděje? Trošku ho za ni zabolelo, jak se hned připravila na fakt, že se jde domů a ona nehodlá, nesmí... protestovat. Usmál se na ni.

            "Už jste viděla moji sbírku motý- blbost. Motýly nevedu, ale mám sbírku gramodesek, které hrají opravdovou hudbu. Nemáte chuť si něco poslechnout? U mne doma," dodal a čekal co bude. Joyce se rozzářila. Taktně pominula fakt, že jeho staré desky už jednou slyšela a nadšeně přikývla.

            "Měla jsem strach, že se mne nezeptáte, Ruperte."

 

***

 

            Buffy seděla vzadu v limuzíně spolu s Čertíkem. Pejsek si na jméno zvykl bez problémů a nyní zvědavě koukal z okénka. Vypadal nadšeně. Proč by také ne? Kolik pekelných psů se svezlo v takovém velikém autíčku? Spike řídil a vedle něj se krčilo cosi, co vzdáleně připomínalo štváče čoklů z pekla.

            Tomu chlapci ples teda vážně nevyšel. Holka ho odmítla, psi se nechali ochočit a on sám tam seděl jen ve slipech. Ani jedinou ponožku mu Spike nenechal. Místo toho mířil na parkoviště, kam se každou chvíli vyhrnou rozjaření tanečníci. Ještě vyfouknul kouř z okénka a zavelel.

            "Buffy, zavři oči! Ty katě sem a vystup si, hochu." Buffy se dusila smíchy a drbala Čerta za uchem.

            "Já tam nahý nejdu!" pokusil se o poslední odpor Tucker. Spike pokrčil rameny. "Fajn, tak si vezmi smoking a Buffy, jsi si jistá, že psy nikdo nekrmil..." Tucker shodil poslední maličký kousek textilu a vyrazil z vozu zrovna ve chvíli, kdy se dveře školy otevřely a spousta korektně oděných lidí vyšla do chladné noci. Čertík zavrčel, ale Buffy mu strčila před čumák hrst marshmallows a on začal spokojeně žvýkat.

            Spike se natáhnul okénkem do zadního prostoru a uzmul si z pytlíku dobrotu dřív, než mu to pes zase všechno spořádá. Pak otočil limuzínu. Vyjel ze školního dvora. Buffy se za poněkud spoře oděnou postavičkou sice ohlédla, ale Spike spokojeně zaregistroval, že její exteriér zhodnotila jen znechuceným úšklebkem.

 

***

 

            Bílá limuzína zastavila před cirkusovým šapito. Spike se otočil dozadu na Buffy a jejího mazlíčka. Pes jí slintal na džíny a ona ho bezmyšlenkovitě hladila po šošolce. Spike si musel přiznat, že na něj žárlí. Raději si odkašlal a Buffy se mu podívala do očí. Znovu zatoužil vzít ji do náruče, ale pak raději-

            "Nepůjdeš se podívat jak se daří ostatním klukům? Můžeš taky vidět konec představení. Finále-" Nestačil dopovědět. Dvířka se rozlétla a na klín mu skočil trpaslík. Toho, že svým ántré skoro všem třem způsobil infarkt, si nevšímal a hned spustil.

            "Spiku, ještě že jsi tady. Marianna a Darius před hodinou dodýchali a Luigi se ožral. Leží u nich v kleci a brečí. Nemáme finále! Musíš zaskočit s těma svejma chlupatcema. Ještěže jsi je dovedl a hele, tady se ještě jeden. To je paráda. Zdravím, lady," mrkl na Buffy. "Tak vysedat, mládeži. Na převlečení do kostýmu máš s bídou deset minut, krotiteli," dodal a zmizel jako duch. Ještě ho zahlédli, jak peláší dovnitř.

            "Bloody hell," zaklel Spike. "Já nejsem domptér. Psi mne ve smokingu sežerou a i když ne, tak to stejně bude parádní ostuda. Jdeme. Musím ty šílence přesvědčit, že to celé je pitomost." Vyklouznul z auta a zezadu vytáhl i Buffy. Čertík šel s nimi bez říkání. Spike Buffy popadl pod paží a postrkával k zadnímu vchodu. Byla tak překvapená, že se ani nebránila, jen se začala vyptávat.

            "Kdo jsou ti lidé, co umřeli a proč je dali po smrti do klece? A kdo je domptér?" "To nejsou lidi, ale poslední párek lvů, který cirkusu zbyl. Luigi je jejich domptér, tedy jejich krotitel. Měl je rád jako svoje děti. Byli dokonale sehraní. To se nenaučíš přes noc a už vůbec ne za deset minut. Nechápu proč tam lezu. Měl jsem zdrhnout. Jsem idiot." Buffy ho ohromeně poslouchala. Měl pravdu. Mohl utéct, ale neudělal to. Nechce je nechat ve štychu i když to všechno není jeho vina.

            "Třeba to nebude tak těžké," špitla. Zastavil se a podíval se jí do očí. "Ty umíš mávat bičem a zvládneš čtyři bestie, které jsou nadržené na smoking, co máš na sobě?" Nenechal ji odpovědět a rázoval dál, do jámy lvové. Tedy spíše… pekelně psí.

 

***

 

            Spike byl šedozelený strachy. Právě se vynořil z WC (To mám za to, co jsem vyvedl Tuckerovi.) a přijal od samého direktora Luigiho bič.

            "Klid, chlapče, to zvládneš. Tvoje slečna donutila ty čtyři sežrat všechny zbytky od oběda. Budeš mít problém je donutit vůbec proběhnout se po manéži. Na tebe ani na diváky mít chuť nebudou ani omylem." Spike si myslel své. Kdyby to bylo tak v pohodě, nestaví ochrannou klec. Klauni se vykotrmelcovali do zákulisí. Scéna byla připravená.

            Spike se narovnal. Pevně sevřel bič a... vešel do arény.

 

***

 

            Buffy stála v kleci pekelných psů. Její rozměry byly podstatně větší, než ten Tuckerův koncentrák. Navíc byla přenosná, zvířata v ní jen čekala na představení. Psi se udiveně rozhlíželi okolo sebe. Byli nakrmení, ale vycítili napětí. Něco se dělo a oni toho budou přímou součástí. Ozval se virbl a zřízenec otevřel dvířka, která vedla z klece do manéže. Vzal do ruky bič a švihl jím psům okolo uší.

            "Mazejte, potvory. To je úroveň. Místo králů zvířat budeme ukazovat takovéhle bestie." Jemu tedy čertíci k srdci nepřirostli, to bylo Buffy okamžitě jasné. "Nechte je být," křikla a jen tak tak uhnula konci biče. "Vždyť oni se vás bojí!" "A tak to taky má být," zavrčel tvor, který lidského jedince oplývajícího duší nepřipomínal ani omylem. Buffy ztvrdly rysy. Zvolna kráčela proti němu. "Starej se o své, ty nádhero. Varuju tě. Tím bičem ti pořídím parádní ozdobu na ten tvůj navoněný ksichtík. Pak už před tebou nebudou chlapi padat na kolena, ale utíkat z města." Buffy zatnula zuby.

            "Jako by se stalo," ucedila a ve chvíli, kdy bič opět proletěl vzduchem, ho pevně chytila, omotala si ho okolo ruky a trhla. Milovník zvířat okusil piliny. Buffy v duchu poděkovala Gilesovi, že ji tenhle kousek naučil. Bleskově popadla rukojeť biče a druhému konci dala volnost. Zakroužila jím nad hlavou a práskla tak, že strnuli všichni, co byli na doslech. "Ven," přikázala tiše. Nekvalitní napodobenina muže pochopila, že tady mu něco ušlo. Vypadl z klece tak rychle, že se po něm jen zaprášilo. Buffy se otočila ke chlupýškům. Choulili se k sobě. Byly polekaní a zmatení. Až doteď na ně tady byli hodní.

            "Čertíku, nevšímejte si toho blbečka," začala Buffy uplatňovat psychologii všedního dne. "Už vám neublíží, ale Spike si chce hrát. To je ten, co vám dával ty malinké mňamky, které vám tak chutnaly. Je támhle," ukázala k tunelu. "Tak alou, hoši," vybídla je, ale oni se na ni jen bázlivě koukali. Povzdechla si. "Jdeme, pánové, jdu tam s vámi," zavelela a padla na všechny čtyři. Vlezla do těsného průchodu. Psi šli za ní. Nebylo to daleko. Zahlédla světla ramp a uslyšela skandování. Bylo jí jasné, že průšvih je na spadnutí, protože diváci na atrakci už čekali. Přitiskla se ke stěně a sáhla za sebe. První z pekelných psů si dal říct a vylezl ven. Buffy ohrnula nos. Že by teda nějak extra voněli... ale momentálně nebyla ta správná chvíle, aby tohle řešila. Postupně vystrkala ven všechny čtyři a zavřela vchod, aby jí zase neutekli do bezpečí.

            Z manéže se ozval potlesk. Sláva. Unaveně prolezla zpátky do klece a sebrala bič, který tam předtím nechala ležet. Otevřela dvířka a vyšla do zákulisí. Tam na ni čekal lilipután, který je do toho celého uvrtal.

            "To bylo dost dobrý, kočko," ocenil její zásah. "Měla's pravdu. Je to blbec. Po tomhle už ho snad direktor konečně vyrazí. Utekla mu žena, kdo by se jí divil, a on si zlost vylévá na zvířatech a lidech, co se nemůžou bránit. Kašli na něj. Neboj. Nikdo je nebude-" Zmlknul, protože si uvědomil, že obecenstvo je až podezřele potichu. Rozběhl se k průhledu do manéže a Buffy za ním.

 

***

 

            Na první pohled jí bylo jasné, že to zavání krchovem. Spike měl v jedné ruce bič a ve druhé obruč, kterou měli psi patrně proskočit. Nechtělo se jim. Raději okolo něj kroužili jako smečka, která se rozhodla lovit. Temně vrčeli. Spikův ohoz se jim nelíbil. Snažil se držet si je od těla a dával jim nějaké pokyny, ale těm nerozuměla ani Buffy ani psi. Jeden z čoklů hrozivě zavrčel a chňapnul po něm. Buffy ten večer už podruhé oblil studený pot, ale tentokrát šlo o víc.

            Ne, že by Spike nebyl upír... vlastně je v pořádku, že ho seže- Najednou se v ní něco zlomilo. Pochytal psy, takže ona mohla jít na ples a cirkusáci mají obživu do budoucna zajištěnou. Pak ji i mámu na ten ples odvezl, zabránil trapasu, že by neměla s kým tančit sólo a-

            Dost. Prostě ho sežrat nenechám. Rozhlédla se okolo sebe. Do oka jí padla taška s jejími plesovými šaty. Donesli je z auta spolu se Spikovým smokingem. Vrhla se k ní a bleskově shodila oblečení. Jako správný komediant možné voyery ignorovala. Začala se oblékat. Někdo jí bez říkání zapnul zip.

            "Nevím o co se pokoušíte, ale vraťte se v jednom kuse. Oba." Kývla. Otočila se. Hleděla do tváře principálovi. Podával jí černou škrabošku. Vděčně ji přijala. Kdosi jí rutině vyčesal vlasy. Nasadila si pokus o anonymitu.

            Situace byla vážná, ale že by šla do manéže v manolkách... to tedy ne. Stáhla si ponožky a vzala do ruky bič. Kývla na muže u opony. Ti na kohosi zagestikulovali a rozpačitá hudba nabrala říznější rytmus. Sametová přepážka mezi nablýskaným světem pozlátka a temným zákulisím se rozletěla.

            Bosá Buffy hrdě nakráčela do manéže.

 

***

 

            Spike byl se silami v koncích. Už se vlastně jen bránil. Psi jej přestali považovat za kamaráda. Stal se kořistí.

 

***

 

            Buffy roztočila nad hlavou bič a ohlušujícně jím práskla. Psi se na ni otočili.

            Věděla, že se nesmí bát. Kdyby se totiž začala bát, pot strachu ji zradí a ti jejich mazlíčkové je buďto roztrhají oba dva nebo... psy někdo ze zřízenců postřílí. Cirkus díky takové blamáži klidně může přijít o licenci. Odkašlala si a hodila na zplozence pekla pohrdavý pohled. Ti znejistěli. Někoho jim připomínala, ale nevěděli koho.

            Beze strachu, volnou chůzí, došla až k nim. V manéži bylo ticho jako v kostele. Buffy se široce usmála.

            "Nakopala jsem Angelusovi, štěňata. Raději se začněte chovat slušně nebo skončíte v konzervách pro psy mnohem menší, než jste vy," řekla potichu, aby ji slyšeli jen oni. Poznali ji po hlase a Spike se pro ně stal nezajímavým.

 

            Pak už šlo všechno ráz na ráz. Buffy jim jen ukazovala kam mají běhat a co dělat a oni ji rádi poslouchali. Neměla smoking a vždycky na ně byla hodná. Zachránila je před tím člověkem, který je chtěl bít.

            Proč neproskočit obručí? Taková zábava. A jestli ta obruč hoří, o to větší zábava! Tohle je mnohem lepší, než být zavřený v malinké kleci, pomyslela si čtyřčata a nadšeně čekala na další povel, vrtíc těmi pahýlky, které měla místo ocásku.

 

***

 

            Spikovi trvalo dobrou minutu, než se vzpamatoval. Už se viděl, jak leží v pilinách, chybí mu sem tam nějaký úd a on přemožitelku prosí, aby ho kolíkem zbavila utrpení. Místo toho nevěřil vlastním očím. Ve chvíli, o které byl přesvědčen, že je jeho poslední, dovnitř vstoupila Buffy.

            Ve svých plesových šatech, s černou škraboškou na obličeji, bosá. Nevěděl proč, ale právě pohled na její bosá chodidla ho děsně vzrušoval. Srovnala psům morálku až neskutečně snadno. Když na její pokyn začali kroužit manéží, konečně se vzchopil. Nenápadně si sundal sako a odhodil ho na zem. Lepší přijít o sako, než o mozek. Motýlek letěl hned za sakem. Spike si rozepnul pár knoflíčků u košile a poodhalil hruď.

            Většina dam v publiku přestala sledovat psy. Spike si ještě rozepnul manžetové knoflíčky a ohrnul rukávy. Ozval se potlesk. Těžko říci komu patřil. Spike to neřešil. Zlaté knoflíčky šupnul do kapsy a vydal se pomáhat Buffy. Té očividně začala docházet fantazie co s psíky provádět. Také jí dost chyběly marshmallows, coby odměny. Spike vzal do ruky obruč a kontaktoval ji pohledem. Kývla a duo přemožitelka & upír začalo vzorně spolupracovat s kvartetem pekelných psů.

            Když na sobě měl jen tmavé kalhoty a bílou košili s rozhalenkou, nijak je neštval a už se s ním zase chtěli kočkovat. Obecenstvo se mohlo utleskat. Zvlášť poté, co Spike vylovil z kapsy cigaretu a zapalovač. Zapálil si nejprve hřebíček do rakvičky, chicht, a pak obruč.

            Bez varování ji hodil Buffy. Sledoval, jak hořící kolo bez zjevných potíží chytila a její oblíbený Čertík se už dral kupředu, jen aby jím mohl proskočit jako první. Ostatní šli za ním.

 

            Jenže Buffy obruč zachytila vlastně jen omylem, protože takový podraz nečekala, a Spike byl moc rád, že může do plic nabrat nikotin. Její oči mu totiž za tenhle vtípek slibovaly tvrdou pomstu. Raději na to přestal myslet.

 

***

 

            A najednou bylo po všem. Obruče dohořely, psi se tvářili unaveně a dvířka, kterými se zvířata vracela domů, se zvedla. Psíci nezaváhali a zmizeli jako duchové. Obecenstvo čekalo co bude dál.

            Klec sklapla a Buffy se Spikem v manéži osaměla. Bylo ticho. Pod nohami se jim mihl jejich malý kamarád.

            "Děti, držte to ještě deset nebo aspoň pět minut," zašeptal a zmizel. Buffy se podívala Spikovi do očí.

 

            Proboha. Nikdy jí deset minut nepřipadalo tak dlouhých.

 

            Najednou její pohled upoutala známá věc a ona se krutě usmála. Spikovi došlo, že to, co ji teď napadlo, se jemu líbit nebude. Nemýlil se. Buffy elegantně zvlnila bič, který stále držela v ruce, takže to vypadalo, jako by se jí v patách plazil dlouhý štíhlý had. Bez varování jím opět práskla. Všichni se lekli a lidé v publiku se nervózně zasmáli. Ozval se další svist biče a Spike by nucen začít ustupovat. Hledal odpověď v jejích očích... a pak ji našel. Mrkla na něj a kývla ke stěně. Potažené černým sametem a opatřené... pouty. Už mu to bylo jasné. Nelíbilo se mu to, ale bránit se nemohl. On ji sem přivedl, ona mu zachránila kůži a nyní se navíc snaží zachránit i představení. Bez odporu se nechal připoutat.

            "Neboj. Trénuji to na Gilesovi každý čtvrtek. A on pořád žije." Uslyšel a v duchu se usmál. Tvářil se však dál vážně. Publikum o něj začalo mít strach a ozvaly se hlásky, ať ho pustí, že on to tak nemyslel, že- Buffy se otočila... hlásky utichly jako zázrakem.

 

            Zlým, pohrdavým pohledem si fialková kráska v masce změřila tu lidskou chátru. Její smaragdové oči zářily průzory ve škrabošce jako lasery. Zatímco hypnotizovala dav, banda liliputánů do centra manéže dovlekla stojan s... Saténový přehoz sklouznul. Nože. Dlouhé, lesklé, ostré. Lidé ani nedýchali.

            Buffy přestala věnovat pozornost živým a láskyplným pohledem přejela po stříbrných čepelích. Jeden z nožů vzala do rukou a mazlila se s ním. Spike měl pocit, že slyší každé pokradmé nadechnutí publika. Vtom se mu nůž zabodl těsně vedle ucha. Vůbec si nevšiml kdy jím na něj Buffy zamířila a hodila ho. Potlesk ve vteřině vystřídal předchozí napjaté ticho a než stačil vyhasnout, Buffy v úděsné kadenci vyslala proti připoutanému Spikovi zbylých jedenáct do tuctu. Kdyby nyní mohl poodstoupit, zbyla by po něm zdařilá siluetka.

            Jenže on odstoupit nemohl. Místo toho jen bez dechu přihlížel, jak se Buffy, s neproniknutelným pohledem a třináctým nožem v ruce, k němu blíží. Zastavila se až těsně před ním. Upřeně mu hleděla do očí. Její pohled pálil i mrazil. Vztáhla ruku s nožem a plochou čepele mu přejela přes čelo, sledovala linii nosu, obmalovala mu rty, až skončila na bradě. Potom ho políbila na ústa.

            Lidé se rozesmáli a začali plácat rukama. Buffy se ke Spikovi otočila zády. Šla od něj pryč. Něco v jejím chování lidi přimělo ztichnout. Kráska se od mučedníka vzdalovala. Potom se najednou ve světlech reflektorů zalesknul poslední, třináctý nůž a zabodl se jen palec pod...

            Formulujme jinak.

 

            Špička nože se zabodnula do volného prostoru mezi stehny upoutaného domptéra amatéra, jen kousek nad jeho koleny.

            Publiku chvíli trvalo, než situaci vyhodnotilo a pak se strhla skutečná bouře. Dokonce i diváci rozmazlení televizí a kinem a filmy na všech médiích, co jich na světě je, ocenili Buffyinu etudu. Mohli si ruce utleskat a kdo uměl pískat na prsty, obdivně pískal. Buffy se lehce uklonila a popošla ke kraji manéže, aby-

            Ztuhla.

 

***

 

            Spike, který došel k názoru, že jeho rodinné stříbro nijak neutrpělo, si zhluboka úlevně vydechl a zpozorněl. Něco bylo špatně. Cítil krev. Zavřel oči a zaměřil směr. Už mu to bylo jasné. Buffy stála rovně jako svíčka. Nikdo mimo něj si nevšiml, že se chvěje. Bolestí. Zacloumal pouty a klauni ho bez meškání osvobodili. Opatrně došel až k ní. Sledoval zem pod svýma nohama a jen tak mimoděk se klaněl. Konečně byl u ní.

            "Co je?" zašeptal, tu noc snad potřetí. "Noha," pípla skrz zaťaté zuby. Stál za ní, tak ji nenápadně objal okolo pasu. Opřela se o něj a on cítil, že jí dochází síly. Malinko jí poodhrnul sukni a strnul. Stála v tratolišti krve. Kdyby neměla tak širokou róbu, už by to bylo dávno patrné. "Vezmu tě do náruče," řekl, aniž pohnul rty. Nebránila se. Chytila se ho okolo krku a už byla ve vzduchu. Musela pevněji sevřít rty, aby nezakřičela bolestí, ale...

 

            THE SHOW MUST GO ON.

 

            Křečovitě se usmívala. Spike se s ní zatočil, jako o pár hodin dřív na plese, a záměrně zpomaleně s ní vyšel z manéže. Utíkat nesměl. Lidé by si toho všimli. Tohle představení bylo zachráněno, ale nesmí se stát, že by bylo tím posledním.

 

***

 

            "Doktora!" zařval v panické hrůze, sotva byli z očí i z doslechu. Jak tak Buffy nesl na pažích, svezla se jí sukně a nejen on zalapal po dechu. Chodidlo měla skrz na skrz probodnuté tlustým, dlouhým hřebíkem. Z rány jí kapala krev. Že ji to musí děsivě bolet bylo Spikovi jasné už díky tomu, jak se k němu stále slaběji tiskla. Ne, že by jej odstrkovala. Prostě omdlévala bolestí. Oponou se protáhnul úplně cizí chlap s kufříkem v ruce a vběhl dovnitř.

            "Jsem lékař. Viděl jsem to. Nechápu, jak tam dokázala takovou dobu stát s tímhle v noze," vysvětloval a manévroval Spika. "Potřebuji vodu a pár ručníků!" poručil a okamžitě mu bylo vyhověno. Buffy zasténala.

            "Pozor na šaty. Ať nejsou od krve." Spike se chraplavě zasmál, ale z očí mu kapaly slzy.

            "Spiku, vezmi ji ke mě. Pane doktore, tudy," zavelel direktor, který se tam zčistajasna objevil. V maringotce Spike Buffy usadil na stůl a rozepnul jí šaty. Podařilo se mu je svléknout aniž došly úhony. Principálka mu hned podala župan a Spike do něj Buffy pomohl. Začínala drkotat zuby. Šok a ztráta krve se začaly hlásit o slovo. Doktor ho odstrčil.

            "Šatky jsme zachránili, co takhle zachránit i tuhle dívku?" navrhl ironicky. Vytáhnul injekci a Buffy zpopelavěla.

            "Já to ne-" zaprotestovala chabě, ale lékař si jí nevšímal. Trošku to štíplo a ona cítila, jak svět odplouvá. Vlastně spokojeně si zavrněla a její tělo zvláčnělo.

 

***

 

            Spike seděl v maringotce vedle postele, na niž uložili Buffy. Svíral v dlaních její ruku. Pořád měl před očima, jak mu zemdlela v náruči a jak jí poté, na pokyn lékaře, osobně z její nožky vyrval ten zatracený hřeb. Vězel tam tak pevně, že se tohoto úkolu musel ujmout upír. Jinak by ji vzali do špitálu, kde mají kombinačky ve sterilním provedení. Doktorovi řekli, že Spike je silák, který umí ohýbat podkovy.

            Poprvé viděl, jak se člověku z rány řine krev a neměl chuť ji ochutnat, ale brečet, že JI to tolik bolí. Už byla obluzená, ale když jí doktor ránu čistil, Spike ji musel držet, protože se pořád zmítala a snažila se vyhnout bolesti.

 

***

 

            V cirkuse byl momentálně... cirkus. Všichni se navzájem obviňovali, že jsou bordeláři a že nechají po zemi ležet ledasco. Vzhledem k tomu, že ten den se bouralo šapito, provedli důkladnou kontrolu a zhrozili se. Provazochodkyně vyhrožovaly generální stávkou, protože ony chodily po manéži v piškotech, které nebyly o moc odolnější, než bosá noha. Psíci poznali, že paničce něco je a odmítali stravu. Jen zoufale koukali ke vstupu do kotce, kdy se konečně objeví.

            Aspoň, že Luigi se probral z deliria a jako člověk, který si se zvířaty odjakživa rozuměl lépe, než s lidmi, opustil své zesnulé kamarády a odebral se k těm novým. Padli si do noty a on jim povídal co je čeká a uklidňoval je, že všechno bude zase v pořádku.

 

***

 

            Buffy otevřela oči. Uviděla nízký strop, stísněné prostory a... Spikovy modré oči. Díval se do jejích zelených. Ty jeho byly unavené a jakoby zkalené. "Díky bohu," zašeptal a ztratil kontrolu nad slznými kanálky. Slané kapky se mu začaly řinout po tvářích. Vyděšeně na něj hleděla. Vztáhla ruku, aby- přitom pohla nohou. Bolest ji zasáhla naplno.

            "Nehýbej se, lásko," vydechl upír a přitlačil ji do polštářů. "Máš poškozené nějaké vazy. Bude se to hojit dost dlouho. Vezmu za tebe hlídky a za chvilku přijde-" Buffy se mu vzepřela.

            "Já vím. Někdo v bílém plášti a zase mi dá injekci. Ne. Už jsem byla mockrát zraněná a-" Pokusila se postavit, ale obvaz promokval krví a Buffy se zhroutila na lůžko. Spike byl bezradný. Nevěděl co říci. Buffy potlačila slzy.

            "Prostě jsem měla nehodu. To se stává. Co dělá Čertík a jeho bráškové?" Spike se na ni díval, jako by ji viděl poprvé v životě. Přemožitelka. Je zraněná, protože tahala horké kaštany z ohně bandy potulných lidiček, o upíru nemluvě. A co dělá? Ptá se na psíky, kteří byli jednou z příčin, proč se do problému vůbec dostala. Když nevím co říci, odpovím na co se mě ptají.

            "Jsou v pohodě. Luigi dal do klece figurínu ve smokingu, která má kapsy plné marshmallow a když se jim podaří nějaký kousek, dostanou je za odměnu. Když jsem je viděl naposled, seděli před tím panákem a prosili o pamlsky. Jinak... poznali, že se ti něco stalo a chvilku nechtěli žrát." Komicky zakoulel očima. "Jen chvilku." Buffy se rozchechtala.

            "Kolik je vlastně hodin? Je den či noc?" zeptala se. "Je pět ráno. Byla’s v limbu jen pár hodin. Volal jsem Joyce, ale nikdo to u vás nebere. Spí nebo ještě poslouchá Gilesovy historky z naší staré dobré Anglie. Nebo spíš jak byl ve Woodstocku. Leda omylem," odfrkl si. "V šestadevadesátém mu mohlo bejt tak patnáct. Ale buď v klidu. Já Joyce osobně seznámím s realitou. Já, tam totiž skutečně-" Buffy vztáhla ruku a položila mu ji na ústa. Neodolal a překryl ji svou dlaní. Začal jí jemně líbat bříška prstů a potom i dlaň. Neodtáhla se a Spike si dodával odvahu podívat se jí do očí. Už k ní skoro pozvedl zrak, když se zvenku ozval kravál a dveře maringotky se rozlétly. Dovnitř vešel doktor, který Buffy ošetřil.

 

            "Tak jak se má pacientka?" zahlaholil. Že by třeba mohla spát, ho netankovalo ani omylem. Spike si povzdechl a zbaběle se zaměřil na lékaře. "Sotva se pohnula, zase to začalo krvácet," nabonzoval. "Ale jenom trošku," bránila se Buffy a podle tónu, jakým to řekla, bylo jasné, že touží po další sadě nožů. Nejlépe s dřevěnou čepelí. Nikdo si její připomínky nevšímal. Doktor ji zbavil obvazu a ona vřískla bolestí. Spike se vykašlal na možné ohrožení vlastního neživota a objal ji. Pevně ji sevřel. Lékař jí dal další injekce. Nebránila se, jen se třásla bolestí a pevně se držela Spikovy ruky. Antibiotika, anestetika i sedativa začala působit. Doktor ránu pro jistotu znovu vyčistil a obvázal. Buffy, opřená o Spika, začala pospávat.

            "Ona patří k vám?" Principál se nadechl, ale Spike ho utnul. "Ne. Bydlí tady v Sunnydale. Chce být cirkusandou, tak jsme jí umožnili poznat, jaké to je. Pane doktore, že to na nás nepovíte? Cirkus by mohl mít opletačky a já vám garantuju, že ona se ode dneška na manéž bude dívat jen z uctivé dálky. Dnes absolvovala maturitní ples a po prázdninách nastupuje na vysokou." Lékař jeho slova chvíli zvažoval. Pak mu podal vizitku. "Večer nebo aspoň zítra ráno ji chci vidět doma, v některém z kamenných, tím mám na mysli nestěhovavých domů. Vy osobně mi zavoláte na toto číslo a já ji během návštěv zkontroluji. Také chci mluvit s její matkou!" zdůraznil a zmizel. Spikovi se ulevilo. Taky po něm mohl chtít, aby si jako muž s mužem promluvili venku. Na sluníčku. Kdo by mu to měl za zlé? Za okny se dělalo opravdu kouzelné ráno, vlahé a plné slunce. Spike se jen v hrůze otřepal. Opřel se o pelest postele a tvrdě spící Buffy si nechal v náruči. Začaly se mu klížit oči.

 

***

 

            Joyce otevřela oči a nasála vůni kávy. Že by Buffy dělala snídani? Potom se zarazila. Uvědomila si, že se neprobudila ve své posteli. Rozhlédla se a chytila se za hlavu.

            Proboha. Vždyť já se zase vyspala s panem- s Rupertem. A zůstala u něj přes noc! Buffy mě roztrhne jako hada.

            Koukla pod přikrývku a byla nucená si přiznat, že je nahá. Svoje šaty nikde neviděla, ale na pelesti ležel župan. Rychle si ho oblékla a začala scházet dolů po schodech. Po špičkách se vydala do koupelny, aby zachránila co se dá.

            "Joyce, chceš raději kávu nebo čaj?" Takže je to v pytli, konstatovala v duchu. Prohrábla si rozcuchané vlasy a odvážně se podívala muži, který nyní již oficiálně nepozoroval její dceru, ale ji, do očí.

            "Kávu."

 

***

 

            Spike se probral. Podvědomě poznal, že se stmívá, i když okénko bylo zahalené záclonkou. Ležel na zádech. Buffy tiše oddechovala. Měla hlavu uloženou v důlku jeho ramene a proti ochranitelskému objetí zhola nic nenamítala. Opatrně se zpod ní vymotal a odhrnul přikrývku. Vstal a zkontroloval jí nohu. Obvaz byl čistý, krev neviděl ani necítil. Po špičkách vyšel z maringotky a tiše zavřel dveře. Slunce ještě nezapadlo, ale stromy mu skýtaly potřebný stín.

            Šapito zmizelo. Na jeho místě zbyl jen velký mnohoúhelník zažloutlé trávy. Zmizela i většina maringotek. Lépe řečeno tiráků, v nichž bydleli ostatní. Ucítil vůni kouře. Šel po čichu. Na tábořišti vedle prostoru, který měl cirkus pronajatý, planul oheň. Okolo něj posedávalo několik lidí a čtyři psi. Lidé opékali buřtíky a psíci na ně očividně čekali. Když zaregistrovali Spika, jen pro formu mu zašli olíznout ruku, ale tím jejich zájem končil. Šli si hlídat potravu. Spike došel až k ohni.

            "Jak je na tom Buffy?" zeptala manželka direktora. "Snad líp," pokrčil rameny. "Už to nekrvácí a teplotu nemá. Jak vlastně víte, že se jmenuje-" "Řekla mi to její máma," odpověděla Lolo. Kdysi létala na vysuté hrazdě a pak se rozhodla, že už ji to nudí a vzala si majitele cirkusu. A začala mu vést účetnictví. Od té doby vzpomínala na tu pohodu, kdy si jen létala vzduchem bez záchranné sítě. Ve srovnání s návštěvou kontroly z finančního úřadu, to podle ní byla vcelku bezpečná zábava.

            "Její máma?" nechápal Spike. "Jasně. Když jste i v poledne ještě oba dva spali jako zařezaní, zavolala jsem z mužova telefonu číslo, které jsi volal v noci ty. Vzala to Joyce, tak jsem jí," Lole něco cinklo v hlase, takže Spike zpozorněl, "řekla, jak s tebou její dcera přišla na představení a na parkovišti šlápla na hřebík. Šel přes tenisku skrz, ale to ty přece víš. To ti povídat nemusím." Mrkla na něj. Nechtěl Joyce lhát, ale- "Zlobila se moc?" zeptal se opatrně.

            "Ani ne." Uslyšel povědomý hlas a nevěřil vlastním očím. U ohně seděla a uzeniny pojídala, máma Buffy. Právě polkla sousto a o zbytek párku se dělila s Čertíky. "Byla to nehoda. To se může stát komukoliv. Jen je mi líto, že ty dnešní tenisky nic nevydrží." Joyce sebrala relevantní předmět jednomu ze psů, ten se právě tenisku pokoušel sežrat, a jako corpus delicti její podrážku ukázala přítomným. Uprostřed zela díra. Spike pochopil, že když je někdo člen týmu, může se na spoluhráče spolehnout.

 

            "Vy se tady cpete a mě kručí v bříšku," ozval se rozespalý hlásek. Spike se na Buffy bryskně otočil. "Proč vstáváš? Hned bych se pro tebe vrátil," vykřikl znepokojeně a zvedl ji do náruče. Popošel k Joyce a Buffy usadil na plastovou židličku, kterou jí kdosi uvolnil. Hned vzal do dlaní její šlapku a prohlížel škody. Mimo špíny na prstech, jak se k nim bosky dokulhala, to vypadalo o.k. Oddechl si.

            "Víš, Spiku, docela mne fascinuje péče, kterou přemožitelce poskytuješ." Spike strnul. Takže jeho utrpení nekončí. Vzhlédl a setkal se s pobaveným Gilesovým pohledem. Absolutně nevěděl co na to říct. Mohl se sice začít kasat, že chce přemožitelku zabít v čestném boji a na to ona musí být fit, ale nějak mu to nelezlo z pusy. Jednak by se na něj jeho světoběžní přátelé dívali jako na lumpa a už by jim nesměl na oči, ale hlavně... Cítil, že by lhal. Tak to vzal z druhé strany.

            "Pokud muž ženu pozve do společnosti, je za ni zodpovědný. Já jsem dovolil, aby se zranila, tak je na mě-" Jeho podnětný monolog přerušilo hihňání. Spike se zaškaredil, že ho tady nikdo nebere vážně, ale Buffy zase vyprskla smíchy a navíc se ozývalo pomlaskávání. Zaměřil se na ni uraženým, káravým pohledem a nezbylo mu, než se zasmát.

            Čertík totiž zjistil, že se mu panička vrátila a začal jí žižlat prsty u nohou. Už je měla čisťounké, jako by se právě okoupala. Všichni se rozesmáli. Buffy pejskovi sebrala nohu, vzala si buřtík, který jí podal Giles a Spikovi Lolo strčila do ruky plecháček s temně rudou tekutinou. Giles sáhnul po kytaře a začal na ni brnkat.

            Pod nyní již temným, hvězdami posetým nebem městečka Sunnydale, zavládl klid a mír.

 

***

 

            Spike vystoupil z Gilesova autíčka a obešel ho, aby Buffy mohl pomoci domů. Nehodlal jí dovolit, aby šla pěšky. Nohou zavřel dvířka a odnesl ji ke dveřím jejího domova. Giles mu svůj vůz velkomyslně zapůjčil, aby jím Buffy odvezl. On sám měl v plánu jít, spolu s Joyce, domů pěšky a zdůvodňoval to postavením hvězd, které jí chtěl ukázat. Nikdo mu v tom nebránil.

            Spike pozoroval, jak Buffy odemyká a vchází. Pohled na ni ho bolel. Tak nějak si zvykl, že je s ním. Teď bylo jasné, že je nejvyšší čas, aby vypadl. "Dobrou, přemožitelko," zašeptal na rozloučenou a-

            "Tý, Spajku," zastavil ho nejistý hlas. "Já-" "Ano?"

            Buffy byla mírně řečeno v rozpacích. Tak nějak si zvykla, že je Spike s ní. Když zjistila, že jí sice pomohl ke dveřím, ale dovnitř jít nemíní, bylo jí těžko na duši. Sama nevěděla proč. Zhluboka se nadechla.

            "Víš... nejsem si jistá, jestli bez pomoci vylezu do schodů." Spike se začal trošku usmívat. "Nemohl bys mi pomoct? A taky, věděl jsi, že mám sbírku motý- blbost. Sbírku motýlů nemám, ale mám sbírku kolíků. Zrovna onehdy jsem vyfasovala zásilku od Rady. Je na nich můj monogram. Nechtěl bys je vidět?" zeptala se nejistě. Spike se rozzářil.

 

"Už jsem měl strach,

že se mne nezeptáš,

pře- Buffy."

 

 

 

Konec