Poblouznění

Překlad: Alice

Autor: Hilary

Zdroj: Buffy Galaxy

            "Tohle má být rande?" Znechuceně zírala na Spika, který jí stále, jako správný gentleman, držel dveře. Měla jsem tušit, že tady něco nehraje, když za pomoc tentokrát nechtěl peníze. Dawn měla pravdu. Spike se nervózně zasmál. "Rande? Máš rozum? Tím myslím, proč tě to napadlo? Já jsem přece ztělesněné zlo a ty jsi přemožitelka a já tě nenávidím a-" "Ušetři mne těch žvástů, Spiku," skočila mu do řeči. "Dawn mi řekla, že ke mě něco cítíš. Jenom se divím, že jsem si toho nevšimla už dřív." Spike si odfrkl. "Prcek? Co ta může vědět? Pravděpodobně jen její zbožné přání. Chci říct, každý je lepší, než ten chlápek co ti uletěl..." Slova se mu jaksi došla. Pak se odhodlal na ni podívat. Viděl, že na něj hledí s pozvednutým obočím. Nežrala mu to. Povzdechl si.

            "Vážně to chceš slyšet?" Buffy se na moment zarazila. Nebyla si jistá, jestli ano nebo ne. Jenže její hlava přikývla dřív, než to mozek stihnul schválit. "Fajn," řekl měkce Spike. "Chovám k tobě vřelé city." Slovu láska se zcela plánovitě vyhnul. Tušil, že dnes v noci by to na Buffy bylo příliš. Jestli ho hned neprobodne dřevěným kolíkem, snad ještě dostane šanci povědět jí o skutečné hloubce svých citů. Později. Uslyšel, jak při jeho slovech zalapala po dechu a snažil se vnitřně zocelit. Přesně věděl co přijde. Její krásné rty se zkřiví ve škleb plný zhnusení a odporu a pak se mu zle vysměje. Já jsem fakt otloukánek lásky.

            Buffy tomu nemohla uvěřit. On si vážně namlouvá, že k ní něco cítí. Bylo to šílené. Vždyť oni se mají nenávidět! Ani náhodou ji nemůže milovat. Možná za to může ten jeho chip. Poškodil mu mozek. Správně, to bude ten důvod. Odhodlaně zvedla hlavu. Byla připravená říci mu do očí jaký je to nesmysl, že ona ho nikdy milovat nebude. Potom ho uviděla. Snad poprvé ho opravdu viděla. Díval se na ni nejistě, vyčkávavě, ve tváři směs strachu a naděje. Nevěřila, že ho někdy uvidí tak zranitelného. Možná je to pravda, třeba mne vážně miluje. "Spiku...," začala, ale nebyla si příliš jistá tím, co se mu chystá říct.

            "Ne," řekl přidušeně, hrdlo sevřené. Bolest v jeho hlase jí málem zlomila srdce. "Vím, že ty ke mě necítíš nic, ale nechci to slyšet z tvých úst. Mám srdce sice mrtvé, ale už bylo v minulosti příliš často rozdrcené na padrť. Já teď prostě vyjdu ze dveří a slibuji, že se o této noci už nikdy nezmíním. Jako by se to ani nikdy nestalo." Buffy cítila, jak ledová schránka okolo jejího srdce zvolna taje, on to myslí vážně...

            "Spiku," zkusila to znovu. "Chceš si zítra v noci někam vyjít?" Nevěřila, že něco takového vypustila z pusy a jak se tak dívala na Spika, on také ne. Civěl na ni vytřeštěnýma očima a Buffy jednu chvíli dostala strach, že jí tady omdlí. "C-Cože?" podařilo se mu konečně tichounce vykoktat. Pane Bože, hrklo v ní najednou. On nechce! Sotva jsem projevila zájem... já ho vyděsila! "To byl jen nápad," snažila se z toho vycouvat se ctí.

            "Moc rád bych," přerušil ji. Jen aby si to nakonec nerozmyslela! "Kam?" "Vyzvednu tě po hlídce u tebe v hrobce, pak se domluvíme." Spike kývnul, pořád tomu ještě úplně nevěřil. Čekal, že se každou chvíli probudí, ve své posteli, sám. Pak zjistí, že to zase byl jen krásný sen. "O.k.," pípla a prošla dveřmi. "Na viděnou." Zmizela ve tmě dřív, než si Spike mohl všimnout jak se červená. Sotva za ní zapadly dveře, Spikovi se po tváři rozlil šťastný úsměv.

            Mám rande... a musím se na něj pořádně připravit.

* * *

            "Mami, Dawn… jsem doma," ohlásila Buffy, když vešla do obýváku. "Jak to šlo?" zeptala se Joyce a vypnula televizi. "Zjistila jsi kdo zabil ty nebohé lidi ve vlaku?" Buffy zavrtěla hlavou. "Ne, objevili jsme jen pelech dvou upírků, nic moc, určitě to nebyli oni. Neboj mami, najdu je." Joyce se usmála. Věděla, že Buffy nepřehání, najde je, nějak… Bez ohledu na to, jak moc se o ni bála, vždycky byla pyšná kolika lidem už zachránila život. Buffy se rozpačitě zhoupla v kolenou. Věděla, že by jim měla o Spikovi povědět, ale měla strach, že je z toho klepne.

            "Ještě vám musím něco říct. Zítra mám rande, teda schůzku." Joyce se potěšeně usmála, věděla jak těžko Buffy nesla Rileyho náhlý odlet. Je dobře, že se rozhodla znovu začít randit a pohnout se dál. "To je skvělé, zlatíčko. Kdo to je? Znám ho?" Buffy se nervózně zasmála a pak si odkašlala, tohle nebude jednoduché. "Um... vlastně ano. Je to Spike." A raději zavřela oči. Dawn zapištěla jako o život a vyskočila z gauče, čímž donutila vyskočit i ségru a mámu.

            "A to vážně? Máš rande se Spikem? No to je paráda." Buffy skoro padla do kolen, když se k ní Dawn vrhla a pověsila se jí okolo krku. Vypadala vážně neskutečně nadšeně, takhle ji Buffy asi ještě nikdy nezažila. Čekala všechno, ale tohle ne. "Co si vezmeš na sebe? Chceš pomoct? Můžu ti udělat bezva účes. A co Spike, když jsi mu to řekla, byl šťastný?" hrnulo se puberťačce z úst.

            "Dawn," ozvala se vyčerpaně Joyce. "Ukonči ten křížový výslech, buď tak laskavá a běž se nachystat do postele." "Ale..." ohrnula rty brunetka. Něco takového a já mám jít do postele. "Bez diskuze!" nasadila Joyce mateřský tón, kterým dávala jasně najevo, že nežertuje. "S Buffy si můžeš promluvit ráno." Se zklamaným povzdechnutím se nejmladší Summersová, ostentativně otráveně a pomalu, začala vléci do schodů. Přes rameno na Buffy gestikulovala, že to ještě musí probrat a to do nejmenších detailů. Když zmizela nahoře, Joyce spustila. "Buffy, vím, že už jsi dospělá, ale jednu věc jako máma udělat musím. Jsi si jistá, že víš co děláš?" Buffy si povzdechla a zhroutila se na pohovku vedle ní.

            "Ne, nevím. Ale o to tady právě jde. Zjistit, jestli by mezi náma mohlo něco být." "Ale... zase upír... víš jak to dopadlo minule," zanaříkala Joyce. "Tím chci říct, vím, že tě nemůže fyzicky zranit, ale jak můžeš čekat, že by jsi s ním vedla aspoň trošku normální život. Když nic jiného... vrásky, holčičko moje," dodala žena, která věděla o čem mluví a pohladila Buffy po zatím bezchybné tváři.

            "Snažila jsem se žít normálně. Angel mi to přikázal než odjel a já ho poslechla na slovo, jenže... Riley na to neměl. Nesnášel fakt, že jsem silnější a zdatnější než on. Tak se chová většina obyčejných kluků. Spikovi na mě záleží pro to kým jsem a jaká jsem. Možná je to trošku divné, ale já bych tomu ráda dala šanci," přiznala snad ještě víc, než mamince, sama sobě. Pak se poněkud ironicky zasmála. "Mimo to. On ví, že ho zapíchnu, jestli se mi třeba i jen pokusí ublížit nebo tak něco." Joyce poraženě kývla. Věděla, že tentokrát se se svou dcerou bude dohadovat marně. Také tak nějak tušila, že kdyby si na Spika došlápla, jako kdysi na Angela, patrně by nepochodila. Nebyla si jistá, jestli je to dobře nebo ne. "Jen buď opatrná, ano?" Buffy kývla a líbla mámu na tvář. "Budu."

* * *

            Spike měl namále. Skoro se po cestě domů zbláznil radostí. Hučelo mu v hlavě. Buffy byla očividně odhodlaná dát mu... vlastně jim... šanci. Máme rande! Teď musí vymyslet něco príma, kam by ji vzal... pokud už nevymyslela něco ona. Rozhodně na ni nechtěl tlačit. Zatraceně, už zapomněl jak je tohle randění frustrující a obtížná záležitost. Vrazil do dveří své hrobky a na mysli mu vytanul další problém. Co na sebe? Chtěl, aby takhle schůzka byla jedinečná a to do pekla nebude, když se objeví jako vždy, černý triko (100% bavlna, příjemné na dotek) a rifle, které už toho taky dost pamatují. V zelené košili a hnědém saku už ho viděla taky, takže... má den na to, aby si koupil něco nového. Houby den, jen pár hodin, musí vyrazit na nákupy dřív, než vyjde slunce. Zamířil ke schodům do přízemí, aby se pořádně podíval co vlastně na sebe má, když se zastavil. Něco se změnilo.

            "Můj ubohý Spikey," zavrněl ze stínů jemu velice známý hlas. "Jsem zase tady, zpátky u tebe a všechno bude lepší..." Jakmile se Drusilla vynořila ze tmy a dopadlo na ni světlo svící, Spike měl pocit, jako by se celé jeho tělo změnilo v kus ledu. Tohle není dobré. "Hello, Dru," řekl tak klidně a lhostejně, jak jen dovedl. "Co tě přivádí zpět?" Pohybovala se směrem k němu. Jemu se zdálo, že se snad ani nedotýká země, že by brala lekce od Draculy? Pomyslel si cynicky.

            "Byla jsem moc zlá holčička. Můžeš mi naplácat... Chyběl jsi mi, Spikey." Zmatek v jeho mysli, který způsobila nečekaná přítomnost Dru, byl rázem nahrazen vztekem, když si vzpomenul jak ho opustila. Dvakrát. A teď se tady zjeví, jakoby nic a jako na potvoru zrovna, když on a Buffy...

            "Vážně?" utrousil a zapálil si cigaretu. "Trošku škoda, že tvůj Spike tě nijak zvlášť nepostrádal, mazlíčku." Drusilla se nezdála být jeho slovy znepokojena. Místo toho vztáhla ruku a vjela mu do vlasů. "Šššš, nemusíš lhát." Spike prudce uhnul hlavou. "Poslouchej mě, Dru, jestli se s pravdou nedokážeš vyrovnat, sorry kotě, už je to za mnou. Mimochodem, kde jsi přišla k těm sexy popáleninám? Nyní, buď tak laskavá a vysmahni! Mne nech na pokoji." Dru svěsila hlavu k rameni, studovala jej jako starý, vzácný obraz, pozorně a pečlivě, jako by snad ani nevěřila, že je to on.

            "Tady jde o něco víc." Spike kývnul, nedokázal se neusmát. Aspoň jednou ať tahle Angelusova děvka zažije, jaké je to být... na obtíž. Nemilovaná. "Přemožitelka," zasyčela Dru a rozesmála se. "Věděla jsem to. Věděla jsem, že tvé srdce pro ni plane, dříve než ty!" Spike pokrčil rameny. "Řekněme, že jsi měla pravdu. Takže co dál, půjdeš sama nebo tě mám vyhodit? To se mi, při mé výchově, myslím matku... ne Angeluse, moc nechce." Dru se zatvářila zraněně a potřásla hlavou. "Tohle od tebe není moc pěkné, takhle mluvit se svou maminkou. Budu tě muset potrestat." Než Spike stačil zareagovat, ucítil, jak ho někdo chytil okolo pasu a začal mu žužlat ušní lalůček.

            "Hi, Spikey. Jsem doma," zašeptal mu do ucha tichý hlas a potom se Harmony vrátila k ožužlávání. Spike zavrčel a odstrčil ji.

            "Je tady snad nějakej sraz mejch bejvalek, o který už nemám zájem a já nedostal pozvánku?" Jenže Harmony byla příliš zaměstnaná pohledem na Drusillu. "Co ty jsi zač?" Spike si povzdechl. Už si byl jist. Jen se mi to zdá. Noční můra. Určitě se vzbudí. Je to příliš podivné, než aby to byla pravda. Za prvé, Buffy ho pozve na rande, za druhé, vrátila se k němu Drusilla a jako třešnička na dortu... Harmony. Ještě by se měl objevit Angel a panoptikum by bylo komplet.

            "Harm, to je Dru. Dru, to je Harm," Dru na Harmony překvapeně civěla. "Ty jsi byl tedy opravdu pilný, můj malý chlapče, takže přemožitelka ti nestačí?" Harmony si odfrkla. "Buffy? Prosím, jako by Spike mohl ještě víc klesnout, než s tebou. Já jsem přesně taková žena, jakou potřebuje. Takže buď tak laskavá a drž se dál, se svou kostnatou prdelí, od mýho mužskýho." Spike si zabořil hlavu do dlaní. Začínal mít parádní hlavabol a to ani moc nepil ani za to nemohl jeho chip.

            "Tak dost, to už by stačilo. Obě dvě ven! Dru, jak už jsem jednou říkal, vysmahni a ztrať se tam, odkud jsi přišla, ať je to kdekoliv! A hlavně, už se ke mě nepřibližuj! Harm, jsi kráva. Ber to jako informaci. Miluju Buffy už týdny... spíš měsíce, roky, ale ty sis toho nevšimla, protože jsi na to příliš hloupá. Kdykoli jsem byl s tebou, představoval jsem si JI! Abych se vůbec na něco zmohl. Teď vypadni." Harmony na něj ještě chvíli koukala a pak... "Well... a já si zase představovala Antonia Banderase, když jsem byla s tebou, koneckonců," zařvala, opouštějíc zmateně zírajícího Spika, pozadu. Dru se na něj stěží usmála, když od něj, zase, odcházela.

            "Sbohem, můj Spiku," zašeptala měkce, když vyplouvala ze dveří. Sotva osaměl, sáhnul po pivě. Vážně potřeboval drink.

* * *

            Dawn si nemohla pomoci, ale zařvala smíchy, když viděla na posteli své dokonalé sestry celé hromady oblečení. "Co tohle?" ptala se zamyšleně Buffy, která se zrovna vynořila ze skříně, v ruce opravdu těsný a proto i sexy, černý top. Dawn ohrnula nos. "Černej? Jako abyste k sobě se Spikem ladili?" Buffy s depresí v očích koukla na top a odhodila ho na postel." "Černou ne, správně," ucedila a zmizela zase ve skříni. Dawn si musela zakrýt ústa oběma rukama, aby se zase nahlas nezasmála. Buffy byla očividně nervózní, to bylo dobře. Byla totiž nervózní kvůli randeti se Spikem! "Hey, proč si prostě nenavlékneš tepláky a triko? Jako by tě Spike někdy viděl v něčem jiném." Buffy se vynořila z lůna skříně, na tváři výraz děsu.

            "Dawn, to je rande, ne hlídka." Její drahá sestřička se začala řehnit a Buffy došlo, že si z ní utahuje. "No ták, přijdu pozdě." "Promiň," omlouvala se Dawn, mezi dvěma uchechty. "Ale nikdy jsem tě neviděla tak vyvádět kvůli Spikovi. Je to vážně švanda... tak nějak roztomile." Buffy jen protočila oči. "Nádhera, velice mne těší, že tě baví dělat si ze mne srandu." Zničeně dosedla na postel a rozhlédla se okolo sebe na hromady šatů.

            "Já nemám co na sebe," zkonstatovala objektivně. Dawn vstala a vytáhla Buffy na nohy. "Dej si sprchu, něco ti vyberu." Buffy se na ni skepticky zahleděla. "Slibuju, bude to dobrý. Věř mi." Konečně to velká sestra vzdala a sáhla po ručníku. Než se vydala do koupelny, ještě jednou na malou sestru zkoumavě pohlédla.

            Byla osprchovaná, zahalená jen do ručníku, vracela se s mírnou hrůzou zpátky do pokoje a... ztuhla na prahu. Oblečení, které sama vyházela a rozložila na posteli, bylo pryč, a na lůžku ležely pouze jedny šaty, pěkně uprostřed. Dawn jí k nim vybrala i boty a bižuterii. Když se na to Buffy tak koukala, sebekriticky musela uznat, že měla výběr na Dawn nechat rovnou. Bylo to perfektní.

            Sotva Dawn uslyšela, že jde po schodech dolů, vyskočila jako čertík ze škatulky. "Wow," vydechla. Buffy na sobě měla hnědé kožené kalhoty a zlatý top. Ten se svádivě zaleskl kdykoliv se pohnula. Výstřih měl tak akorát, aby dával tušit, aniž by toho odhalil příliš. Na krku se jí houpal zlatý řetízek, stejný měla okolo zápěstí. Byla obutá do sandálků, které barevně ladily s topem.

            "Buffy, vypadáš rozkošně," zasmála se Joyce. "Wow, nikdy jsem nezažila, že bys byla tak... k nakousnutí. Já mám fakt dobrej vkus. Spike má kliku, že je upír. Normálního chlapa by to zabilo," mrkla se smíchem na sestru. Buffy jí úsměv vrátila. "Děkuji." Popadla sako a letmou pusou se rozloučila s mámou i sestrou. A vydala se... na rande se Spikem... statečně ignorujíc hnízdo netopýrů ve svém plochém, sexy bříšku.

* * *

            Právě v té chvíli Spike klel jako pohan a proklínal fakt, že se nevidí v zrcadle. Černé triko nahradil důstojnou tmavomodrou košilí s dlouhým rukávem. Taky se mu povedlo najít pár černých džínů, které nebyly vybledlé do barvy nepříliš kvalitní rašeliny. Vzhledem k tomu, že se neviděl, mohl jen doufat, že výsledek je minimálně ucházející. Teď už mohl jen čekat až… přijde Buffy. Jako na zavolanou uslyšel, že se dveře do jeho hrobky otevřely a on rychle vylezl po žebříčku do horního patra. Jeho nadšený výraz však poněkud opadl.

            "Oh, to jsi ty," vydechl zklamaně. Harmony si povýšeně odfrkla a přehlédla ho jako krajinu. "Jen jsem si přišla pro svoje věci, jestli pán dovolí." Spike pokrčil rameny a hypnotizoval dveře. Jen ať se Buffy neobjeví, když je tady Harm, modlil se. Ta... ehm... si fakt umí vybrat moment. "Víš, já doufala, že si uvědomíš co všechno bych ti mohla dát, když jsi teď... tak sám," ozvala se Harmony, která se objevila s taškou svých věcí v ruce. Spike si povzdechl. "O čem to do pekla žvaníš?" "Já jen, že jsem právě viděla ten tvůj poklad, Buffy, jak se na druhé straně města rve s bandou démonů. Měla jsem pocit, že jsou na dobré cestě roztrhat ji na kousíčky."

            Spikovi se zdálo, že ztrácí zem pod nohama. Teď o ni nemůže přijít, ne teď, když se sotva začali... někam dostávat. Otočil se na patě a vyrazil ze dveří. Sotva zmizel, Harmony zatleskala. "Nikdy bych nevěřila, že hrát je taková zábava. Myslím, že za tohle bych si zasloužila Oskara." "Dobrá práce, holčičko," zasmála se Dru a vyšla ze stínů, z nichž sledovala její představení. "Nuže, je čas postarat se o přemožitelku a dát zlobivému Spikovi... lekci."

* * *

            Buffy se zastavila před hrobkou. Zhluboka se nadechla. Ještě pořád nevěřila, že to dělá. Koukla na to co má na sobě a jen doufala, že je oblečená... přiměřeně. Měla se dřív rozhodnout kam půjdou. Netušila jak podle Spika rande vypadá. "Zjistím to jediným způsobem," zamumlala si zničeně a zatlačila na dveře, sama sebe pochválila, že je nerozkopla jako obvykle. Bylo tam temno a po Spikovi ani vidu ani slechu. "Spiku?" zavolala a pomalu vešla, kráčela opatrně, aby do něčeho nenarazila nebo nestoupla do prázdna. Matně tušila, že tady někde je díra dolů. "Spiku, jsi doma?" Ticho, žádná odpověď. "No tomu prostě nevěřím!" zakvílela a nenáviděla samu sebe. "On se na mě prostě vykašlal! Měla jsem tušit, že to tak dopadne! Byla to pěkná pitomost, od začátku. Jsem prostě naivní káča." Vztekle se otočila a zamířila do dveří. Nešla příliš rychle, ty kouzelné sandálky jí to neumožňovaly, ale přesto už byla skoro tam, jenže... vtom ucítila, že se něco dotklo jejích zad.

            "…brou …brou," zašeptal jí do ucha ženský hlas, ne něžně, tělem jí totiž projela ochromující bolest a ona se zcela bezvládná svezla na zem. Dru ještě několikrát použila tu chytrou věcičku, co našla ve W&H. Elektrický proud opakovaně procházel Buffyiným tělem. Chtěla si být jistá, že je přemožitelka totálně mimo a hlavně, že mimo zůstane. Harmony popošla vpřed a bezcitně se zahleděla na tělo své ex-spolužačky, byla v bezvědomí.

            "Proč jsi ji prostě nezabila?" nechápala blondýna, která dělala čest všem vtipům na jejich účet. Brunetka Dru se jen zasmála a zvedla Buffy ze země. Podala ji Harmony. Potom neskutečně pomalu přešla k truhle, v níž měl Spike uložené zbraně. Otevřela ji a začala vytahovat nože... a...

            "Když dostanu novou panenku, chci si s ní nejprve pohrát."

* * *

            Spike se bezmocně svalil na lavičku v parku a vjel si prsty do vlasů. Už ji hledal snad všude. Nemohl ji najít a navíc se ani nezdálo, že by někde někdo s někým bojoval. Žádný z jeho zdrojů, které měl ve městě, nevěděl o žádné bandě démonů a jemu už zvolna docházely nápady. Že by se Harmony spletla... to by nebylo moc divný... "Oh, bloody hell," zašeptal v čiré hrůze, když mu konečně došlo o co tady jde. Harmony se nespletla... chtěla ho jen uklidit stranou. A Buffy je na cestě k němu... doprdele... idiot... totální idiot... mělo mi to dojít, jenže... Harmony na Buffy nemá. Jako by štěně pudla šlo proti dospělému pidbulovi. Ale něco bylo v nepořádku. Cítil to. Vyskočil z lavečky a už si to mazal zpátky do krypty. Jen doufal, že není příliš pozdě. Dlouho mu to netrvalo, šílený strach mu dodal rychlost. Utíkal rychleji, než kdykoliv předtím.

            "Buffy?" zařval, sotva vrazil do dveří svého domova. "Buffy, jsi tady?" Hrobka tonula v tichu a temnotě. Zdálo se, že tu není ni živé ni nemrtvé duše/neduše. Už už se skoro vrátil ven, aby ji znovu hledal, když vtom... zase měl v žaludku ten zvláštní pocit. Jako včera, těsně před tím, než se zjevila Drusilla. "Oh, Bože," zasténal. Nikdy v životě se víc nebál. Čekal to nejhorší. Vrhl se k poklopu, který kryl vstup do jeho spodních komnat a rychle začal slézat po žebříku. Otočil se, sotva se jeho nohy dotkly pevné země a při pohledu, který se mu naskytnul, nebezpečně zavrčel. Buffy visela, snad byla díky bohu v bezvědomí, v poutech a Drusilla stála před ní. V ruce měla ostrý nůž a ten tiskla k jemné kůži přemožitelčina předloktí.

            "Dru," zasyčel Spike. "Co to tady do pekla děláš?" Otočila se a krutě se na Spika usmála. "Jsem tady, abych tě něco naučila: Jak zacházet s přemožitelkou." Nyní, když konečně odtáhla ostří nože z blízkosti Buffy, Spike zavrčel a zaútočil. Shodil svou kněžnu na zem a odkopl zbraň, kterou svírala. Dru sice byla silná, ale vztek Spikovi dodal sílu ještě mnohem větší. V mžiku ji chytil do kravaty... jako už jednou, tehdy se Angelus pokusil vzkřísit Acathlu. Držel ji pevně, pevněji než tehdy, dokud neztratila vědomí. Když si byl jist, že už jim od ní nic nehrozí, pustil ji na zem. Ne, tentokrát už Dru nevzal do náruče. Bleskově se přesunul k Buffy. S úlevou zjistil, že mimo to, že je v bezvědomí, nemá žádná viditelná zranění. Rychle odemknul zámky na poutech, které jí odíraly zápěstí a vzal ji do náručí. Opřela se o něj jako hadrová panenka.

            "No tak, mazlíčku," povídal něžně a z tváře jí odhrnul prameny zlatých vlasů. "Teď tě odtud hezky odneseme." Zvedl ji a už se chystal, že ji vezme domů, když ucítil jak se pohnula. Během chvilenky otevřela oči a omámeně po něm koukla. "Spiku?" zamumlala. "Co se děje?" Opatrně ji postavil na nohy a jednou rukou ji přidržoval, dokud nezískala rovnováhu. Ukázal na Drusillu, která ležela na zemi. "Zdá se, že Dru si chtěla uspořádat párty a já nebyl pozván." Buffy se otřásla hrůzou. Všimla si, že jen kousek od Spikovy kněžny leží pořádně ostrá kudla. Kdyby ji nezachránil, mohlo to všechno dopadnout mnohem hůř. Usmála se na něj. Dost si užívala to, jak ji drží v pase. A hlavně, ani omylem, mu nechtěla říct, že už je v pořádku, čímž by dosáhla jediného... přestal by ji objímat.

            "Tolik k našemu rande, huh?" Vrátil jí úsměv a Buffy se najednou znovu, více než po roce, srdíčko znovu rozehřálo. Jak krásně se na ni usmál, takový úsměv snad v životě neviděla. "Oh, já nevím," odpověděl jí. "Ještě je brzy a co by bylo rande bez-" nedokončil a zajíknul se, ztuhnul. Buffy se ho skoro zeptala, co to blbne, když si všimla šípu v jeho zádech. Zvedla hlavu. Uviděla Harmony, stála tam jako bohyně pomsty, v rukou kuši.

            "Víš, vážně jsem neměla dát na její výsost Drusillu," řekla a kupodivu dost zručně založila další šíp. Z Buffy oči nespouštěla. "Mohla jsem tě jednoduše zabít, dokud jsi spala. Nikdy jsem tě neměla ráda. Ani na střední a teď už vůbec ne. Kdy už konečně přestaneš krást ostatním holkám jejich kluky?" Tomu Buffy opravdu nedokázala uvěřit. Harmony se s ní chce prát? Kvůli Spikovi? Znechuceně se zvedla.

            "Harmony, zaprvé, ani já jsem tě na střední nemohla ani čut! Zadruhé, obě víme, že ti prostě nakopu zadek. I když ty bys to mohla brát taky jako zeštíhlující masáž... Takže máme na výběr, pokusíš se se mnou bojovat, skončíš jako hromádka prachu. Nebo beze slova zdrhneš a už se nikdy v životě neuvidíme." Harmony na chvilku pozvedla kuši a nejistě na ni koukala. Pak kuší mrštila o zem.

            "Víš ty co? Zkusím L.A. Prej tam pořád hledaj mladý herečky... a to já budu pořád." Ušklíbla se škodolibě na Buffy. "Za pokus jedna nic nedá." Otočila se a, tentokrát popředu, odkráčela středem. Buffy se raději obrátila na Spika. Dost se jí ulevilo, když viděla, že už sedí a ne moc úspěšně se pokouší vytáhnout si šíp ze zad. Klekla si k němu a opatrně mu ruku odstrčila. Pak pevně sevřela ratiště toho mimioštěpu a vší silou zatáhla. Spike zasténal bolestí.

            "To máš z toho, že sis neuváženě dal rande s přemožitelkou," řekla s pousmáním, když mu kontrolovala ránu. Ve Spikovi to zabublalo. "Well, tobě rande se zlým upírem zase vyneslo bezvědomí a spoutání, takže... řekl bych, že jsme si kvit." Pochopila, že jeho zranění nejsou tak hrozná a zklidnila se. Popolezla a zůstala před ním klečet. Rozesmála se. Nemohla si pomoci, všechno to bylo tak legrační. Oni si jen chtěli vyjít na rande a oba skoro přišli o život díky Spikovým... EX. Spike na ni zkoprněle hleděl, ale potom se ulehčeně rozesmál taky.

            "Bože, my jsme teda páreček," zakřenil se, což Buffy ještě víc rozesmálo. Když se jakštakš uklidnila, pomohla Spikovi vstát. Všimli si, že Dru je fuč. "Nemyslím si, že bychom ji ještě někdy uviděli," usoudil Spike. Buffy spokojeně kývla a vzala ho za ruku. "No a co teď? Co naše rande? Přece jsem se neparádila jen tak zbůhdarma? Nebo jo?" Spike se usmál.

Tahle kočka mě vždycky dokáže překvapit. I po tom všem…

Bože, fakt ji miluju... a moc se mi to líbí.

Opatrně sklonil hlavu a měkce ji políbil na rty.

Buffy si povzdechla a vrátila mu polibek, stejně něžně.

Když se od sebe konečně odtrhli, téměř stydlivě se na sebe usmáli.

Zamířili k žebříku, co vedl nahoru.

A taky k Bronzu, kam měli původně namířeno. Asi.

Byli na začátku.