Pravda - 8. kapitola




Autor: Keyt


Angel se dívala na Angela, který stál nad ní a chtěl jí pomoct vstát. ,,Ne díky.“ vstala pomalu, ,,Au“ zašeptala ,,Co to bylo?“
Angel(us): ,,Je ti něco?“
Angel:,, To bude dobrý, myslela jsem, že tu bude Connor, vešla jsem do hotelu a ta vlna nebo co to bylo mě přitisklo ke zdi, pak jsem chtěla vyjít z hotelu, zase mě to svalilo na zem a pak se to začalo pohybovat a tak jsem tady, co to bylo?“ zeptala se přímo Angela.
Angel(us): ,,Jeden klient nám zadal případ, obtěžoval ho gang takových druhořadých démonů, tak jsme to chtěli vyřídit, neřekl nám, ale že je vede jeden silnější démon.“
Angel: ,,Takže to on tohle všechno?“ ukázala na průsvitnou barikádu, která se zvlnila.
Angel(us): ,,Ano, musíme nějak zkontaktovat ostatní, nejspíš nás budou napadat.“
Angel: ,,Myslím, že to zvládnou, nemusíš být nervózní.“
Angel(us): ,,Já nejsem nervózní jen o ně mám strach.“
Angel se chytila žeber. ,,Neměj, Wesley si poradí ne? Gunn o tom, nemusíme diskutovat, Lorne si nějak pomůže, Connor taky a Cordelie… ta taky.“
,,Slyšíte mě? Myslím si, že jste slyšeli ten ,,rozhlas“ my jsme uvěznění vedle knihovny, jak jsem tak odvodil jde o barikádu Santus, můžeme se tedy navzájem slyšet, jak tady čtu, byla barikáda vytvořena tak, aby ostatní oběti slyšeli jak ostatní umírají…“ Wesley zavřel knihu, kterou shodou náhodou měl v pracovně.
,,Tak to je super.“ zakřičela Cordelie, ,,My jsme v pokoji 28, je tu Connor, Lorne a já.“
,,Kde jsou ostatní?“ zakřičel Connor.
,,Nemusíš tak křičet Connore, potřebujeme se dostat do knihovny.“
,,Tak to nebude problém, Wesley,“ konstatovala tiše Angel.
,,Catherino? Ty si tu taky?“ podivil se Wesley.
,,Ano, je Wesley mi jsme v knihovně, co tu potřebuješ?“ zeptal se Angel(us) a šel ke stolu.
,,No to je úžasné, potřebujeme něco víc o té barikádě, pusťte se do toho.“ řekl Wesley a podal Gunnovi knihu ze které před chvílí četl.
,,Bude to chvilku trvat, buďte ve střehu, ale zatím si odpočiňte bude to dlouhá noc.“ pronesl Angel(us) když se podíval na objemnou knihovnu. ,,Chvilku?!“ podívala se na Angela a pak na knihovnu.
Cordelie, Lorne a Connor si udělali pohodlí se zbraněmi.
Wesley a Gunn se snažili něco vymyslet.

Angel(us): ,,Co tady vlastně děláš?“
Angel: ,,Bydlím?“ a sedla si k velkému stolu. Zavřela oči bolestí, pěkně ji boleli záda. Angel(us) odešel a za chvíli se vrátil s mokrým ručníkem. Podřepl před Angel, ,,Na, tohle si dej na ty žebra.“ Angel si trochu vyhrnula triko a Angel(us) ji na to opatrně přiložil mokrý ručník.
,,Děkuju.“
Angel(us) si vzal pár knih, dal je na stůl, Angel si přitáhla jednu knihu. ,,Tak se dáme do toho.“
Angel(us) na ni překvapeně pohlédl. ,,Co? Mám tady snad jen tak sedět? V tomhle,“ ukázala na knihu.
,,Nejsem moc dobrá neboť mě to nebaví, ale nebudu tu jen tak čekat, dokud sem nevtrhnou,“ a otevřela knihu. Angel(us) si také sedl a začali hledat něco víc o barikádě. Angel(us) chtěl několikrát něco říct otevřel pusu podíval se na Angel pak se rozmyslel a znovu se začetl. Angel si toho všimla.
,,Tak už s zeptej, nebo to ticho zabíjí.“
Angel(us) na ni pohlédl ,,Někoho mi připomínáš, jednu dívku co jsem znal, ale není to možný.“
Angel: ,,Asi ne… proto jsi tak mrzutý co?“
Angel(us): ,,Nerad o tom mluvím.“
Angel: ,,Někdy když si popovídáš s někým koho neznáš uleví se ti.“
Podíval se jí do očí, váhal ,,Ne“ zavrtěl hlavou, není správná doba. Angel zesmutněla, ale nechtěla,aby to poznal a tak se začetla. ,,Něco mám!“
Angel(us) ,,Co?“ chtěl k ní jít blíž, ale Angel to nechtěla a tak vstala. ,,Barikáda Santus…. Bla bla bla á tady něco máme, hmm takže nás můžou slyšet ostatní jen když se spustí barikáda, když někdo umírá a když použijeme nějaké zaříkávadlo, jinak nás neslyší.“
Angel(us): ,,Takže nás neslyšeli?“
Angel:,, Ne.“
Oba dva uslyšeli dunivé kroky, ,,Běž se schovat do koupelny,“ zašeptal Angel(us).
,,Ani mě nehne.“ odporovala.
,,Běž.“
,,Ne!“ do místnosti se přiřítili dva démoni.
Démoni se rozdělili, jeden se vrhl na Angela a druhý na Angel.
,,Nech ji být!“ křikl Angel(us) když viděl, že se rozdělili. Jednoho odstrčil a rychle šel do zadu kde byla Angel. Angel se s démonem v pohodě vypořádávala, skočil mezi ně Angel(us). Oba dva démoni teď byli před nimi.
,,Můj batoh.“ ukázala na červeno – černý batoh, který ležel za démony. ,,Teď není čas si ….“
Angel ,,Zdrž je,“ kopla jednoho do břicha.
,,Au moje žebra.“ démon odletěl, než se druhý vzpamatoval už do něho mlátil Angel(us), Angel vzala batoh, otevřela jednu přihrádku. ,,Děkuju Johne,“ a vytáhla z něj velký nůž. Démon, kterého odkopla se k ní blížil. Angel(us) vytáhl z pod stolu nůž a probodl démona. Podíval se jak je na tom Angel, čekal, že se sním bude prát a bude ji muset pomoct, ale Angel probodla v ten okamžik i svého démona. Odhodila nůž a svezla se u stěny. Angel(us) k ní přispěchal.
, ,Ukaž.“
,,Ne to je dobrý.“
Angel(us) ,,Kde ses to naučila?“
Angel: ,,Od strýčka atd.“
Angel(us): ,,Tak to ten tvůj strýc musí být v boji dobrý.“
Angel: ,,Ten nejlepší strejda, kterého znám.“
Angel(us): ,,Máš nejspíš ty žebra v horším stavu než jsem si myslel, už od té rány co tě sem svalila vlna, bys je měla minimálně zlomené.“
Angel stáhla Angelovu ruku, která ji chtěla pomoct, při tom dotyku mezi nimi projela elektřina. Angel odtáhla ruku.
,,Bude to dobrý, měli by jsme Wesleyho a ostatní varovat a říct jim o barikádě.“
Angel(us) se na ni ještě jednou podíval. ,,Jsem oky, neboj, podle té knížky musíme říct zaříkávadlo či co.“
Angel(us): ,,Ano, jdu pro ni.“
Angel se pomalu zvedla a šla se podívat podrobněji na démony, než si je stačila prohlédnout roztekli se s zmizeli. ,,Miluju když se nemusí uklízet.“
,,Tady mám to……. Os derkomfil dus e grádale koncius.“
,,Wesley?“ zavolala Angel.
,,Ano slyšíme tě děje se něco, máte to?“
Angel: ,,Něco ano, hlavně si dejte pozor už nás napadli.“
Connor:,,Jsi v pořádku?“
Angel se podívala na žebra ,,Jo jsem.“
Wesley: ,,Tak co máte?“
Angel(us) ,,Mluvit s vámi můžeme jen když proneseme zaříkávadlo nic víc nevíme.“
Wesley: ,,Myslel jsem si že stále, no nic buďte opatrní.“
Angel(us): ,,Serpate.“
Angel: ,,To bylo co?“
Angel(us): ,,Tím skončilo spojení.“

,,Vůbec se mi nelíbí, že je tam s Angelem.“ řekla Cordelie.
,,Nemáme důvod jí nevěřit ba naopak.“ namítl Lorne.

Angel se znovu posadila na židli, žebra postupně přestávala bolet. ,,Nepřestane to.“
Angel(us): ,,Nevím co myslíš.“
Angel: ,,Ale víš, nechceš o tom mluvit, je to tvá volba, ale ulevilo by se ti.“
Angel vstala, židle už byla nepohodlná, vzala si knihu a šla si sednout na zem.
Ticho prolomil Angel(us) ,,Měl jsem ji chránit, pomáhat ji a já se do ní zamiloval," ani nevěděl proč, ale s ní se cítil dobře, začal jí vyprávět příběh, jeho příběh…

Přišel k ní a sedl si vedle ní. ,,Musel jsem to udělat, věštci vrátili čas a ona zapomněla.“
Angel: ,,Kdybys věděl…“
Angel(us): ,,Nevím proč ti to tady vykládám.“
Angel: ,,Protože jsi potřeboval. Pusť k sobě i další lidi, nebuď na ně tak ledový, mrzutý.“
Angel(us): ,, Já takový nejsem.“
Angel: ,,Ale jo jsi.“ Angel(us): ,,Stále nevím kdo jsi.“
Angel: ,,Já? Do L.A jsem přijela… ani nevím proč jsem sem přijela, vsugerovala jsem si, že chci najít a poznat tátu, ale teď nevím.“
Angel(us): ,Co mi to připomíná?“ ,,Můžeme ti ho pomoct najít.“
Angel vstala ,,Já už jsem ho našla, jen on neví, že jsem jeho dcera, bolelo to, bolí to, moje máma a táta se milovali moc se milovali, osud jim nepřál, je to komické, ale podobá se to tvému příběhu, táta mámu opustil, pak se dali zase dohromady, táta ji znovu musel opustit, nevěděl že sem se narodila, nesměl se to dozvědět, ale viděl mě, ten den když jsem se narodila se táta ukázal, byli jsme spolu, jen na chvíli, vyšší síly nedovolili, abychom byli spolu, znovu odešel a nepamatoval si, že jsem se narodila, vychovávala mě máma, strejda a babička, babička před několika roky umřela… proto jsem tu, abych poznala tátu, problém je v tom, že táta se nedozví o tom, že žiju, to je jeden háček a druhý háček je v tom….“ Dotkla se svého křížku, byla k Angelovi zády.
,,Kde je ?“
Angel(us): ,,Co?“
Angel: ,,Můj křížek.“ obrátila se k Angelovi, ,,Dal mi ho táta před tím než… musím ho najít.“
Před dveřmi se objevil chlápek, otrhaný.
Angel a Angel(us) se na něho podívali.
Angel(us): ,,Kdo jsi a co tu pohledáváš.“ sevřel v ruce dýku.
Chlápek: ,,Mám pro tebe vzkaz.“ podíval se na Angel.
Angel: ,,Dnes máme 21.století, pošli mail.“
Chlápek: ,,Nedělej si srandu, můj pán ti vzkazuje, vzdej se nebo.“
Angel přišla blíž ,,Nebo co? Kdo je tvůj pán?“
Angel(us): ,,O co tu jde, Catherin.“
Angel: ,,Ještě nevím.“
Chlápek: ,,Můj pán je Oldrev.“
Angel: ,,Fakt tak víš co? Přirazila ho ke zdi, chci ho poznat, chci poznat chlápka, který mě chce zabít, jestli je chlap ať mi to přijde říct sám.“
Chlápek: ,,Ty děv…“ zaútočil na Angel, Angel(us) jí pomohl, Angel mu vzala z ruky zvláštní zbraň, ,,Co jsi zač? Člověk?“
Chlápek: ,,No a?“
Angel: ,,Nech ho jít, Angele, lidem neubližuju.“
Angel(us) chlápka pustil a ten zmizel. Angel si prohrábla prsty své vlasy, vlasy jí krásně klouzali po jemných vláscích, pramínky jí padaly do tváře.
Angel(us): ,,Kdo je to Oldrev?“
Před Angel se zjevil muž, elegantní, vysoký. ,,To jsem já.“
Angel: ,,Hmm nic moc, čekala bych něco nevím víc extra od člověka, který si dá práci, přijde do baru, namluví příteli že jsem upírka ať mě zabije, pak na mě posílá nejrůznější chavět.“
Oldrev: ,,Takže už je to přítel, co by na to řekl tady pán?“ ukázal na Angela.
Angel: ,,Opovaž se.“
Oldrev chytli Angel pod krkem, přirazil jí ke zdi velkou silou až zapraskalo. ,,Co?“
Angel(us) ,,Pusť ji.“ vrhl se na něj, ale Oldrev mávl jen rukou a kolem něho a Angel se vytvořilo pole, které Angela odhodilo, Angel(us) spadl a ležel, něco mu bránilo se zvednout.
Angel: ,,Nech ho být.“
Oldrev: ,,Neboj se o něj, jen jsem ho spoutal.“
Angel: ,,To ty? To všechno tady?“
Oldrev: ,,Nene, za to si můžete sami, ale vyhovuje mi to, to je pravda, teď k věci, vzdej se.“ pustil ji a Angel si mnula krk.
,,Nikdy se ti nevzdám.“ řekla Angel.
,,Ale ano, vzdáš, jinak je zabiju, všechny od koho začneme? Johnem? Ne to ne, co třeba tvou kamarádkou? Mámou? Tátou?“
,,Opovaž se jim jen zkřivit vlásek.“
,,Cccc.“ zakýval hlavou.
,,Vzdej se a budou žít máš na to, no až se odsud dostanete, tahle barikáda je silná, rekord je týden, tobě dám 3 dny na rozmyšlenou.“
,,Díky, velkorysé, co jsem ti v budoucnosti asi provedla, že mě chceš zabít?“
,,Tady maličká se informovala.“
,,Bojíš se mě, že? Jinak by si mě netoužil zabít.“
,,Ano něco s mi provedla, ale teď se podívej co udělám tvým milovaným jestli se mi nevzdáš a nebo lépe, když se sama nezabiješ,“ mávnul rukou a před ním se zjevil chlápek, kterého poslal.
,,Pane prosím ne,“ klek si na kolena.
,,Nech ho být, Oldreve.“
,,Ne, zklamal.“ mávl rukou a chlápek shořel. Angel(us) to vše pozoroval. ,,Nevím proč si ho chtěla uchránit, byl to jen zabiják.“
,,Ale člověk.“ ,,Tak znovu k věci? Co ti není jasné? Nějaké dotazy? Pokud ne tak můžeš se rovnou tady zabít,“ podal ji nůž.
,,Je to jednoduché ne? Už si jednou mrtvá byla tak proč ne znovu? Aspoň zachráníš rodinu, přátele, všichni už ti dají pokoj, nikdo tě nebude pronásledovat, nebudeš muset trpět kvůli tomu.“
Angel se dívala na nůž ,,Že tě otec nemiluje.“ Angel si vzala nůž.
,,Vždyť si litovala toho, že jsi sem přišla, stačí pár chvilek a je konec.“
Angel si prohlížela nůž. Angel(us) chtěl řvát ať to nedělá: ,,Ne nedělej to, po dlouhé době jsem s někým zase chvíli normálně mluvil, prosím ne.“
,,Myslíš si to?“ řekla Angel.
,,Ano, měla by jsi to skončit.“
,,Když myslíš.“ a hodila po něm nůž, ten se ale od štítu odrazil.
,,Myslíš, že jsem tak blbá?“
Oldrev: ,,Jsi jen chudinka.“
Angel: ,,Možná,“ šla k Angelovi se podívat jak je na tom.
,,Ale máš ze mě strach, ještě jsi mi neřekl co jsem ti udělala.“
,,V pořádku?“ zašeptala k Angelovi.
Oldrev: ,,Vzala sis mě.“
Angel ztuhla, dívala se Angelovi do očí, Angel(us) viděl v jejich očích něco tak povědomého, Angel ucukla, uvědomila si, že se mu nemůže dívat do očí, mohl by poznat kdo je.
,,Ne to není možné.“ sklonila hlavu ,,Lžeš! Proč mě tedy chceš zabít? Když jsem si tě vzala?“ obrátila se na něj ,,Neříkej že jsem tě podváděla.“
Oldrev: ,,Tímhle mě nedostaneš, Tru…..“ zasekl se uvědomil si, co řekl, nemohl jí tak nazvat, to byl úplně změnil realitu, ,,Ještě že jsem to nedořekl.“ ,,Jsem štědrý máš jedno přání.“
Angel: ,,Opravdu? Si snad Santa či co? Chci dvě.“
Oldrev: ,,Nevybírej si.“
Angel: ,,Rozvaž ho, přání asi nezahrnuje dostaň nás odsud, že? Takže chci 2 pizzy hear, 4 pizzy šunka, 4 pizzy ananas a 4 pizzy sýrové, plus pití a nějaké ovoce jo a ještě 5 l krve.“
Oldrev:,,Jsem snad restaurace?“
Angel:,,Jen využívám toho přání.“
Oldrev: ,,Pro koho krev.“ usmál se mrazivě na Angel ,,Já to vím.“
Angel: ,,Vypadni.“
Oldev: ,,Tohle bylo tvoje poslední přání před smrtí, najdu si tě.“ a zmizel.
Angel pomohla Angelovi, sedla si znovu na zem a dívala se před sebe, vzalo jí to, co jí řekl, bála se o přátele a rodinu. Angel(us) si za ní sedl.
,,Nepokoušej se o to.“ řekla Angel a zavřela oči.
,,Chci ti pomoct,“ zašeptal, Angel si objala kolena a sklonila hlavu.
,,Vždyť mě neznáš, sám si to řekl.“
,,Možná tomu nebudeš věřit, ale pomohla jsi mi, během toho co jsme tu zavřeni, potřeboval jsem to ze sebe dostat, měla jsi pravdu.“
,,To stále nevysvětluje proč mi chceš pomoct.“
,,Ten chlápek co tu byl a mě pak odhodil, určitě není na straně dobra a pokud to tak je, my proti takovým pracujeme, vem to tak že je to má práce.“
Angel vzpřímila hlavu, nepodívala se avšak na Angela, ale před sebe.
,,Musím najít svůj křížek, moc pro mě znamená,“ zvedla se a začala ho hledat.
,,Nikde tu není…“ zašeptala sama sobě.
,,Určitě bude někde v hotelu, až se to tady uklidní najdeš ho.“
,,Uklidní, začíná mi to vadit, měla jsem dnes večer někde být, to mi připomíná ať si pohneme a uděláme s tím něco.“ Ukázala na dveře.

Jiná dimenze

Mladý urostlý a dosti krásný muž se převaloval ve velké posteli. Postel byla mohutná, krásně vyřezávaná, naznačovala osobnost osoby, která smí na této posteli spát. Studený a chladný satén spolu s hedvábí zdůrazňovaly rysy muže, jeho postavu, muž nemohl spát, převaloval se na posteli a když už usnul zdálo se mu o dívce, myslel na ni často, to ho znepokojovalo. Znovu se převalil na bok, rukou upravil polštář ,,Takových holek je, můžeš je mít všechny, všechny ti padají k nohám a škemrají alespoň o pohled, musím na ni přestat myslet, musím ji dostat ze snů!“

Ve stejném domě, ale v jiném pokoji, přemýšlel taky muž, podobný a přesto jiný, měl ostré a přece tak půvabné rysy, seděl na křesle, obvykle býval v posteli a vedle něho nějaká kráska, dnes tam kráska spala sama, nechtělo se mu vedle ní ležet, vystřídal jich hodně, málem si ani nepamatoval jména, přemýšlel o svém příteli, pánovi, vůdci ,,Co se to s ním k sakru děje?Od té doby co prohrál tu hru s Whistlerem je divný, už tak často nemučí lidi, skoro bych řekl, že vůbec, musím zjistit co s ním je.“
,,Livede, Livede, kdo za tím vším stojí…“ řekl a mrazivě se usmál.
,,Z toho všeho tě vytáhne jedině souboj, krev, ano krev.“ Vstal oblékl se a vyšel z pokoje za svým ,,kolegou,, …

Sunnydale

,,Nějak se mi to nezdá, proč se Angel vyptávala na beránka? Má snad něco společného s tím vším co se teď děje v Radě?“
,,Musím zjistit víc.“
,,Co Gilesi?“ zeptala se Buffy, která právě přišla ze sklepa.
,,Ne nic Buffy, vše v pořádku, zatím..“

L.A.

Angel si vzala knihu, nechtěla se zatím o tom s Angelem mluvit. Přesně na prostřed stolu dopadla ,,objednávka,,.
,,Wow to je rychlost,“ řekla Angel.
,,Proč si vlastně přesně toto přála? Mohla si vše a ty tak promarníš…“
Angel: ,,Počkej, počkej vím co dělám neboj, na tahle je pro tebe.“
Angel(us): ,,Myslel jsem si, že víš že upíři nejedí nic jiného než krev.“
Angel: ,,To vím neboj pro to tu je krev, ale zkus to, je vynikající aspoň Sp..“ zarazila se Angel ,,Teda upíři na ni občas chodí.“
Angel(us): ,,Nevím proč když nemáme chuť, proč si jich chtěla tolik?“
Angel: ,,Pro ostatní.“
Angel(us): ,,Jak je k nim chceš dostat?“
Angel: ,,Hups, no uvidíme.“
Angel(us) si chtěl vzít krev. ,,Ne prosím, ochutnej první tohle,“ podala mu jeden kousek pizzy.
,,Myslím, že už vím jak se k nim dostat, bude to možná bolet, ale za zkoušku nic nedám.“
Angel(us): ,,Co chceš dělat?“
Angel: ,,Roznášku do domu.“ Vzala pizzy, jednu sýrovou si nechala a ještě nechala Angelovi s krví, pak vzala ještě nějaké to ovoce a pití, vysypala nezbytný obsah svého batohu a nějak aspoň něco tam naskládala, pizzy držela v ruce, batoh si přehodila přes rameno, ,,Řekneš mi co chceš dělat?“
Angel: ,,Už jsem ti to říkala.“
Angel(us): ,,Nechceš snad..“
Angel: ,,Přesně tak.“
Angel(us): ,,Ne to ti nedovolím, může tě to možná zabít.“
Angel: ,,To risknu.“
Angel(us) si před ní stoupl ,,Nevím sice kdo jsi, kdo je ten chlap co ti vyhrožoval, ale jestli to děláš jen kvůli tomu, abys…“
Angel: ,,Neboj nechci se zabít, jestli chceš pomoct.“
Angel(us): ,,S čím?“
Angel: ,,Ta barikáda se hýbe, takže musíme ji nějak rozhýbat, když jsem chtěla odejít z hotelu, tak se rozpohybovala.“
Angel(us): ,,Ano, ale to nevysvětluje jak…“
Angel: ,,Uvědomila jsem si, že se nerozhýbala, ona se rozdvojila, když se ta druhá začala hýbat, u konců byla nějaká divná, možná se mi to jen zdálo, když ne tak budu zase na zemi, ale pokud ano, tak bych se možná přes ty konce mohla nějak dostat.“
Angel(us): ,,To ti nedovolím.“
Angel: ,,Ale jo, ty mi pomůžeš.“ A dala mu půlku ,,objednávky“.
,,Takže na tři, až do ní vběhnu, ona se rozjede, ty proklouzneš.“
Řekl Angel(us) a rozeběhl se. ,,Počkej a co ty!“ křikla Angel.
Pak už to mělo rychlý spád, Angel(us) rozhýbal vlnu, Angel se dostala skrz, byla docela pomlácená, nebylo to snadné. Angel dopadla na protější stěnu, před ní byl vstup do knihovny.
,,Jo vyšlo to.“ Pomalu se zvedala, rozhlédla se na chodbě bylo ticho.
,,Angele?“ Pak se podívala na barikádu ve dveřích která se vlnila a za ní stál Angel(us).
,,Sakra.“
,,Dělej běž, uteč odtud!“ řekl Angel(us).
,,Tys to tak plánoval! Od toho okamžiku co jsem ti o té možnosti řekla, si to plánoval!“ dala si ruky v jakoby do kříže, tak stejně si je dávala Buffy, když byla naštvaná.
,,Běž!“
,,Ok, ale aspoň mi hoď ty ostatní věci.“
,,To budu muset znovu rozhýbat, nechceš snad znovu sem?“
,,Ne neboj, dělej.“ Znovu se to z opakovalo z výjimkou, že Angel(us) hodil Angel ostatní věci. Pak Angel odešla, v klidu, no vypadalo to tak…
,,Pokud si myslí, že jen tak odejdu tak to se mýlí a stejně pochybuju, že by mě to pustilo, u hlavního vchodu je to určitě mnohem silnější.“
,,Tak ji jsem od sud dostal, teď vymyslet jak se všichni odsud dostaneme, stejnou metodou to podle mě nepůjde, co jsem četl tak barikáda se obnovuje a roste její síla.“
,,Kde jen můžou být?“ říkala si Angel. ,,Wesleyho a Gunna nechám na potom.“ Ucítila zvláštní dotek, jako by šmirgl papír.
,,To snad ne!“ začala utíkat, při běhu se otočila.
,,Barikáda se znovu rozjela, super!“
,,Pokoj 28, 28, kde je? 21! To bude blízko.“
Barikáda zrychlila, přímo se lepila Angel na paty. Uviděla hnědé dveře a na nich zlaté číslice 28.
,,Hurrá!“ barikáda ji přímo odnesla no spíš přitlačila do dveří, takže Angel spolu s dveřmi vletěla do pokoje.
,,Ticho něco slyším, něco se blíží, Cordelie, Lorne vemte si zbraně, Cordelie dozadu!“ Za chvílí už jen slyšeli velkou ránu a někdo vyrazil dveře.
Angel ležela na dveřích tváří do země.
,,To bylo taktak, au moje tělo.“ Zvedla hlavu, viděla jak na ni míří Connor, Lorne i Cordelie, ,,Donáška do domu.“ Pronesla a usmála se.
,,An… teda Catherin, co tu děláš?“ šel jí hned na pomoc Connor.
,,Jsi v pořádku?“ pomohl jí vstát.
,,Jo, jsem.“ Oprášila se.
,,Kde je Angel(us)?“ zeptala se Cordelie.
,,Je v knihovně, nemám moc času, tady máte něco k jídlu a pití.“
,,Pizzu?“ zeptal se pobaveně Lorne.
,,Ne jen tak ledajakou.“
Dala jim ještě ovoce a pití. Znovu se postavila k barikádě.
,,Já toho budu pak litovat.“ Dívala se na barikádu, která se zvlnila. Connor k ní přistoupil.
,,Co chceš dělat?“ Angel se na něho podívala.
,,Máte s Angelem stejné otázky, prostě ji naštvu.“ Ukázala na barikádu.
,,Celá Buffy.“ Pošeptal ji do ucha.
,,Ty máš co říkat.“
,,Víš, že tě jen tak nenechám tím projít, ne potom jak vypadáš.“
,,Jak vypadám?!“ dívala se na sebe zděšeně Angel.
Connor se jen zasmál.
,,Connore nemám čas, prostě mě nech a já se nějak přes to dostanu.“
,,Ne.“
,,Jo.“
Connor ji chytil.
,,Nechtěj abych to udělala.“
,,Nenechám tě tam jít, už nás napadli, určitě tam někde jsou a ty nemáš zbraň.“
,,Connore!“
,,Ne!“
,,Tvoje chyba, já jsme tě varovala.“ A praštila ho, Connor spadl na zem. Cordelie k němu rychle běžela. ,,Cos to udělala?“
,,Neměl si začínat.“ Řekla Angel. ,,Bude v pohodě.“
,,Co chceš dělat?“ zeptal se Lorne.
,,Proč se mě na to všichni ptáte? Udělám tohle.“ Vzala židli a hodila ji do barikády, na se začala pohybovat, Angel toho využila a proklouzla po okrajích barikády, to ji znovu smetlo do chodby. Zvedla se a šla, byla naštvaná, šla rychle vlasy jí vlály, před ní se vyřídil jeden démon.
,,Nemám náladu.“ Kopla ho do břicha, jen co stačil vstát dostal další do břicha, Angel se otočila a stála v bojovém postoji.
,,Jen pojď.“ Znovu se na ní vyřítil, to neměl dělat, otočila se, přitiskla ho ke zdi, skroutila mu ruku v které měl sekeru. ,,To se hodí.“ A vzala si ji, pustila ho jen co se otočil usekla mu hlavu. Přešla ho a šla dál, za chvíli se démon roztekl.

Sunnydale

,,Něco se děje, něco se děje s mou holčičkou, cítím to..“
,,Kde je? Už tu měla být, bývá přesná, snad se jí nic nestalo.“
,,Pane bože, to není možné Angel je… pane bože.“
,,Angel je přemožitelka, má neteř je přemožitelka, sestra, neteř je to holt v rodině….“
,,Musím něco udělat, zavolat jí nebo…“
Spike si zapálil cigaretu ,,Počkám.“
,,Musím jim to říct, ne musím něco udělat, Angel je ve velkém nebezpečí…“ Zvedl telefon Giles.
Dawn si sedla k oknu, ,,A co já? Kdo nebo co jsem já?“ chtěla si vzít sklenici s vodou, která byla poblíž, když měla ruku ve vzduchu, mávla s ní, neuvědomovala si to, uprostřed pokoje se pohybem ruky objevil portál…

L.A.

,,Jdu pro tu knihu, Wesi dozadu, kdyby něco tak zařvi.“
Už byla u knihovny, dveře byli zavřené, přešla kolem nich a chtěla otevřít dveře, do místnosti kde byl Gunn A Wesley. Otevřela dveře, divila se jak to jde lehce, pořád držela v ruce zbraň co ukradla démonovi. Když otevřela zavlnila se barikáda.
,,Myslela jsem si, že to nebude tak lehký.“
,,Angel co tu děláš? Jak ses sem dostala?“
,,Já..“ nedořekla neboť ji odstrčil démon, kterého si nevšimla, odhodil ji na protější stěnu chodby, Angel omdlela a vešel ještě s jedním do místnosti.
,,Sakra já jsem hlupák, nechal jsem ji jít, úplně jsem zapomněl, že venku jsou ti démoni!“ bouchl do stolu Angel(us).
Angel se probrala, nad ní se vztyčoval jeden démon, naštvaně na ni vrčel. ,,Špatný den?“ usmála se na něho Angel, ten jí chytl a postavil na nohy.
Wesley s jedním bojoval, na Gunna hodil démon stůl, takže byl v bezvědomí…
,,Počkat, počkat.“ Upozorňovala Angel, která visela asi 50cm na zemí.
,,Co si myslíš, že děláš?“
,,Zabiju tě.“
,,Nic nového.“
A kopla ho nohou mezi nohy, démon se ohnul a pustil Angel.
,,Ještě furt mě chceš zabít?“ Démon se na ni vrhl, Angel s ním bojovala.
,,Kvůli vám nestihnu schůzku, to se dělá? A to nemluvím o úkolech, vy mi je snad napíšete?“ a bušila do něj, když už viděla, že je hotový jen do něho sekla, odhrnula si vlasy na bok, podívala se jak je na to Wesley, ten zabil démona, svého démona, teď se na něj řítil druhý. ,,Hej ty hnusnej velkej smradlavej!“ démon zastavil, všiml si Angel.
,,Ano ty, co tak koukáš, nech ho být, nechceš raději mě?“ démon se naštval a běžel k Angel.
,,Co to proboha děláš?“ volal Wesley, ,,Pomoz Gunnovi já si sním poradím!“
Wes nechtěl, ale když viděl jak je na tom Gunn, přispěchal mu na pomoc. Odvalil stůl, Gunn se probíral.
,,Co se to stalo?“
,,Budeš v pořádku, vydržíš tu?“ Gunn zakývla hlavou ve znamení ano. Wesley vstal a chtěl jít pomoct Angel.

Dimenze Krotan

,,Nechceš s tím něco udělat? Vždyť bydlím přímo v hotelu kde Angelus, určitě ji pozná, je jí hodně hlavně povahově podobná.“ Rozmlouval muž k sedícímu Holtzovi.
Holtz: ,,Neměj strach, to už jsem zařídil…“
Muž: ,,Jak?“
Holtz: ,,Sorfasi , Sorfasi, kouzlo můj milý, nemohl jsem to jen tak nechat, ta malá mrcha… na ně jsem vrhl kouzlo, aby si nemohli dát dohromady Angel a Buffy, nejsilnější je to na Angeluse, ti ostatní to možná mohou zjistit, prolomit to může jen kdyby mu to řekla sama a to neudělá, bojí se toho prokletí, nebo spíš proroctví, ještě to pozná kdyby ji vysál, to by byl nejlepší, až by mu umírala v náručí tak by si uvědomil kdo je…“
Sorfas: ,,Ale to proroctví mluví, avšak trochu jinak nepletu-li se?“
Holtz: ,,Ano, ale v jejich knihách jsem udělal úpravu.“

L.A.

Stál tam, viděl jak se k ní přibližuje další, chtěl na ni zavolat, ale ona si ho hned všimla, nohu vymrštila a zasáhla démona do břicha, druhému blokovala údery a tak to střídala, ten styl boje mu připomínal Buffy, byl tak volný, nebyl strohý, Angel usekla jednomu hlavu a tomu druhého mírně sekla do ramene.
,,Přemožitelko.“ Zavrčel, v zápětí na to mu též usekla hlavu, zůstala v bojové pozici, podívala se doleva a pak doprava jestli tam ještě nějací njesou, utřela si pot z hlavy, měla toho dost, byla vyčerpaná, všechno ji bolelo, to skákání do barikád a zpátky bylo namáhavé. Wesley se na ni díval, všechno mu došlo.
,,Ty jsi ona.“
Angel se na něho obrátila, nevšimla si, že ji sleduje.
,,Hups.“ ,,Přemožitelka, to o tobě Giles mluvil, proč mi ale neřekl, že jeho neteř je ta přemožitelka?“
,,Uff nedošlu mu že mám něco společného z mámou..“
,,No já, Wesley nejse..“
Gunn: ,,Wesley, je všechno v pořádku?“ přišel k nim Gunn, který se držel za bok, měl tam tržnou ránu.
Angel automaticky aniž by si to uvědomila přešla přes barikádu přímo ke Gunnovi, odhodila sekeru.
,,Ukaž.“
Wesley: ,,Počkat jak to že jsi tak snadno přešla skrz?“
Angel: ,,Co?“ Angel si to až pak uvědomila, roztrhla si kousek trika, přiložila to Gunnovi na ránu, pak šla k barikádě, chtěla zase projít skrz.
,,Možná už nefunguje.“
Řekla, ale v zápětí co se jí dotkla jí to odhodilo.
,,A nebo funguje.“ Pronesla a sbírala se ze země. Angel ošetřovala Gunnovi ránu, aspoň jak to šlo.
,,Mám to.“ Křikl Wesley, ,,To ta sekera, komu jsi ji vzala? Nebo je tvoje?“
Angel: ,,Když jsem zabi… teda vzala jsem to tomu týpkovi.“ Ukázala už jen na břečku na chodbě.
Wesley: ,,Ano myslel jsem si to. Dej tohle Angelovi, je tam napsáno jak ji zničit.“
Angel: ,,Ok, tady máte jídlo a pití, proto jsem sem vlastně šla.“ Vstala a vyndala jídlo z batohu a podala pizzu.
Gunn: ,,Pizzu?“
Angel pokrčila rameny.
Gunn: ,,Dobrý výběr.“ Usmál se.
Angel: ,,Tak já jdu, až budeme něco vědět tak se ozveme.“
Wesley: ,,Počkej.“ Odtáhl si ji stranou, ,,Pak mi vše vysvětlíš.“
Angel: ,,Například?“
Wesley: ,,Jak si ho tak rychle zabila.“
Angel: ,,Wesley ještě něco, já nejsem ta přem…“v Wesley: ,,Potom, běž.“

,,Co ty tu? Jsi v pořádku? Teda sakra, myslel jsme si, že…. Počkej ty si přešla skrz.“
,,Jo díky tomuhle.“ Ukázala na sekeru.
Angel(us): ,,Proč si ale neodešla?“
Angel: ,,Já taková nejsem a ještě k tomu, ta u východu je jistě silnější pochybuju, že bych se přes ni dostala, všichni už mají jídlo, všichni v pořádku.“ Odpověděla když viděla, že Angel(us) otevírá pusu.
,,Gunn má jen lehký škrábnutí, tohle ti posílá Wesley.“ Dala knížku na stůl, Angel(us) ji chytil za ramenu a táhl do zadu.
,,Co to děláš?“
Angel(us): ,,Podívej se ke dveřím.“
Angel se otočila ,,Hups.“ Řekla když viděla, že se barikáda dala do pohybu a přímo k nim, byli už v ložnici, Angel spatřila knihu, kterou nechala na stole. ,,Kniha!“
Angel(us): ,,Počkej!“ stačil říct ale to už tam Angel vyběhla, vlna byla už těsně u knihy, Angel ji neposlední chvíli vzala společně s krví a batohem. Po cestě to hodila Angelovi a skočila do místnosti. Za ní se barikáda zavřela.
,,Zase!“ vstávala. Angel(us) jí pomohl.
,,Co si myslíš, že děláš!“
Angel: ,,Potřebovali jsme tu knihu a kdo ví jak tu budeme zavření dlouho, v té knize je jak tu barikádu zničit! Tak promiň, že jsem ji chtěla zachránit!“
Angel(us): ,,To není zachraňování, ale sebevražda, kdo si myslíš, že jsi?“
Angel: ,,A kdo si myslíš že jsi ty?“ vpila se mu do očí, její oči metaly blesky, byla naštvaná.
Vzala batoh vyndal z ní ještě jednu konzervu krve e hodila ji po něm. Sama pak šla do koupelny a zavřela.
,,To jsem přehnal, vlastně chtěla pomoct, díky ní máme všichni jídlo a já krev a já na ni řvu! Jsem idiot. Nevypadala moc dobře, určitě ji ty žebra bolí, jsem idiot!“
Angel se dívala do zrcadla, pak opatrně stáhnula triko, zasyčela potichu když ho stahovala, Angel(us) to slyšel.
,,Co ti je? Můžu nějak pomoct?“ mluvil ke dveřím.
,,Ne vše v pořádku, jen se osprchuju jestli nevadí.“
A opatrně se dotknula mírné rány na boku, nevšimla si jí, nejspíš ji jeden z těch démonů škrábnul sekerou. Celá se vyslékla a pustila teplou sprchu, kapky jí omývaly bledé, ale krásné tělo, rána se vyčistila, Angel měla na žebrech několik škaredých modřin.
,,To se brzo zahojí.“ Chvíli jen tak stála a užívala si vodu. Pak se obléknula, místo trika si vzala mikinu, kterou vytáhla z batohu, triko bylo od krve, shovala ho do batohu a pak vyšla ven, spatřila Angela jak sedí na okraji postele a čte si v knize.
Ucítil její čerstvou vůni, nasál ji znovu, byla tak čerstvě voňavá. ,,Našel jsi něco?“ zeptala se.
,,Ano, chci se ti omluvit.“
,,Stalo se kašli na to, tak co si našel, sedla si na postel, nohy si dala na turka a otevřela pizzu. Tady se píše : ,,Jedině dva životy spojeny čímkoliv, mlže zničit barikádu, dva životy nic víc, nic míň.“
Angel: ,,Tak to je skvělý, dva lidi zabijeme abychom se odsud dostali.“
Angel(us): ,,Musí být i jiné řešení…“
Angel: ,,A jaké?“
Angel(us): ,,Nemám tušení.“
Angel a Angel(us) četli a hledali několik hodin v knihách, několik jich bylo v ložnici, ale hlavně si neustále pročítali tu, co jim dal Wesley. Angel byla už unavená, sedla si víc do zadu a opřela se o zeď, dívala se zamyšleně do předu, nechtěla si to přiznat, ale musela něco vymyslet než se stane něco zlého jejím milovaným, poznala, že Oldrev toho byl schopný, ještě se bála toho, že měl pravdu, jestli byla v budoucnu opravdu jeho žena… Ze zamyšlení ji vytrhlo vzpomenutí na to, že se o ni Buffy určitě bojí, přitáhla batoh a jen tak pro jistotu se podívala jestli ji třeba nenapsala.
,,Máte 15 zameškaných hovorů od: Máma.“ Tahle zpráva ji blikla na mobilu, ,,Sakra!“
Angel(us): ,,Stalo se něco?“
Angel: ,,Ne jen mě někdo scháněl.“

Sunnydale

,,Willow já se bojím, snažím se jí už dlouho dovolat a stále nic nebere to, moc se bojím, Will.“
Řekla Buffy se slzami na krajíčku, ,,Udělali jsme to kouzlo, určitě žije, nejspíš s jí jen vybil mobil.“
,,Ano to si myslím taky Buffy, je po tobě nic jí není, znáš sebe jaká jsi byla v jejím věku.“
,,Alexi tím si mi moc nepomohl.“ Řekla Buffy. ,,První mi něco naznačoval co když…“
,,Buffy prosím tě uklidni se, jsem si jistá sestřičko má, že Angel teď zavolá.“
,,Nesmí se jí nic stát, jí ne…celé ty roky… chráním ji, tolik štěstí mi dala, spolu s Dawn i s přáteli je to nejcennější co mám, tolik ji miluju… nevím co bych bez ní dělala, ne ona žije a je v pořádku musí být, Angel(us) ji určitě ochrání, i když neví…“

L.A.

,,Vem to prosím.“

Sunnydale

Buffy: ,,Angel.“ A vzala rychle mobil.
Buffy: ,,Angel si v pořádku bála jsem se o tebe.“
Angel: ,,Ano promiň nemohla jsem.“
Buffy: ,,Co se děje? Mluvíš divně.“
Angel: ,,Ne vše ok, právě jsme tu s tím pánem co mu patří hotel a něco jsme probírali a úplně jsem zapomněla na mobil, moc se omlouvám.“
Buffy: ,,On je….“
Angel: ,,Ehmm potřebovala jsi něco?“
Buffy: ,,Mám tě ráda zlatíčko, bála jsem se o tebe. Kdy se tu stavíš?“
Angel: ,,Mám teď toho moc, jak budu moct objevím se, musím končit, mám tě ráda, všechny pozdravuj.“
Buffy: ,,Buď opatrná.“

Alex: ,,Tak co jsem říkal?“
Willow: ,,Je vše v pořádku Buffy?“
Buffy: ,,Ano, byl tam sní Angel(us).“
Alex: ,,On?“
Buffy: ,,Nemohla moc mluvit.“
Dawn: ,,Upírský sluch.“
Buffy: ,,Ano.“
Willow: ,,Snad nic neslyšel.“

L.A.

Angel zaklapla mobil a zase se dívala před sebe.
Angel(us): ,,Jsi v pořádku?“
Angel: ,,Ne, ale budu.“
Angel(us): ,,Pokud fungují mobili můžeme zavolat Gunnovi a Cordelii.“
Angel: ,,Ano běž.“
,,Ano, ozveme se.“ Angel se podíval na Angel, která přemýšlela. Přišel k ní.
Angel: ,,Neznám ho, chce mě zabít ani nevím proč, bojím se o rodinu.“
Angel(us): ,,Pomůžeme ti, nevíš o něm víc?“
Angel: ,,Jo je z Rady…“
Angel(us): ,,Rada.“ Zavrčel.
Angel: ,,Vlivný muž, nejspíš z budoucnosti.“
Angel(us): ,,Tak proto říkal, že sis ho vzala, myslím, že v tom lhal, aby tě zlomil.“
Angel: ,,Nejsem si tím tak jistá.“ Podívala se mu do očí, pak uhnula, ,,Možná jsem si ho vzala, jsou věci, spíš osoby pro které bych klidně umřela.“
Angel(us): ,,Mluvil o tom, že jsi už byla…“
Angel: ,,Mrtvá? Ano, ale teď o tom nechci mluvit.“ Usmála se na něj.
Angel vstala, vzala si batoh a odešla do koupelny.

Angelovi přišlo divné že je tam tak dlouho. Zaklepal a nic, znovu a nic, otevřel dveře, Angel stála před zrcadlem a v ruce měla nůž, blížila se k druhé ruce. Angel(us) rychle reagoval vyrval ji nůž ruky. ,,Co to děláš? Když se zabiješ nic se nezmění!“
Angel: ,,Co že?“
Angel(us): ,,Nechápeš, že tím vším tě chtěl dostat? Aby ses zabila a on vyhrál?!“
Angel: ,,Co to meleš?“
Angel(us): ,,Chtěla ses zabít!“
Angel: ,,Co že jsem chtěla? Zabít se? Blázníš?“
Angel(us): ,,Byla si tu dlouho a pak jsem tě viděl jak se chceš říznout do ruky.“
Angel: ,,Jo chci.“
Angel(us): ,,Tak vidíš.“
Angel: ,,Ale ne proto abych se zabila, došlo mi jak se odsud dostat.“
Angel(us): ,,Jak?“
Angel zvedla nůž ze země, rychle Angela řízla pak vyběhla do ložnice.
,,Au“ vyběhl za ní. Viděl jak jen kapla jeho krev na barikádu a pak si přiložila nůž k boku, z rány jí vyteklo pár kapek aniž by musela do ní říznout, kapky dopadly na nůž a od sud znovu na barikádu. Ta zčervenala a pak zmizela. ,,Dva životy. Došlo mi to v koupelně, život se rovná krev.“ Otočila se k němu, omdlela, Angel(us) jí zachytil. Položil na postel, až teď si všiml že měla ránu na boku. Barikáda všude zmizela. Přikryl ji a pohladil po vlasech, za chvíli přišli všichni.

Wesley: ,,Co se jí stalo?“
Angel(us): ,,Je poraněná, nejspíš to způsobila ta barikáda.“
Connor: ,,Neměl jsem ji pouštět.“
Cordelie: ,,Neměl si na výběr, praštila tě.“
Angel(us): ,,Praštila?“
Lorne: ,,Jak si na to přišel s tou krví?“
Angel(us): ,,Já ne to ona.“
Lorne: ,,Takže nás vlastně zachránila.“
Gunn: ,,Ano má zlaté ruce.“

Cordelie jí prohlídla všechny rány, kromě té na boku to byly pohmožděniny, Connor věděl, že když už má pohmožděniny, tak to musely být velké rány, jinak totiž modřiny a podobné věci nemá, díky uzdravovacím schopnostem… Angel(us) u ní celou noc bděl.

Ráno se Angel vzbudila, modřiny už nebyli skoro vidět, sedla si, viděla, že v křesle spí Angel(us), usmála se, nechtěla ho vzbudit, opatrně vstala, ,,Někdo mi ošetřil rány.“ Podívala se na obvaz co měla kolem břicha. Hledala své věci, měla totiž na sobě jen spodní prádlo a triko, potichu vešla do koupelny, na zemi uviděla její jeany, na okraji byly od krve, ,,Kdo to má furt čistit?“ navlékla si je, mírně zasyčela, žebra byly ještě citlivé podívala se jestli Angela nevzbudila.
,,Kam jdeš? Měla bys ještě ležet.“
Angel: ,,Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit, už se klidím.“
Angel(us) vstal, ,,Měla bys ještě ležet, byla si pěkně potlučená.“
Angel: ,,To ty? Ty obvazy?“
Angel(us): ,,Ne Cordelie,“ Odpověděl.
Angel: ,,Musím ji poděkovat.“
Angel(us): ,,Rychle si ti to hojí.“
Angel: ,,Co tím myslíš?“
Angel(us): ,,Už chodíš líp, nemusíš si dávat pozor na žebra.“
Angel: ,,Ano, musím jít.“ Angel(us) ji zadrže.,,Ještě jsi slabá.“
Angel: ,,Musím něco vyřídit.“
Angel(us): ,,Nech to na potom, ještě si lehni a spi.“
Angel rezignovala, znovu si lehla do postele, zavolám sem Connora, já musím něco zařídit.
,,Ano.“ Odpověděla trošičku naštvaně.

Connor na chvíli odešel, Angel zjevně spala, měl jít říct Angelovi jak na tom je, když se vrátil na polštáři byl vzkaz.

,,Děkuju vám všem, ale nemůžu to jen tak nechat, už jsem se rozhodla, Connore nezlob se na mě prosím…
Catherina

P.S. Jestli si myslíš, že ses tím vyvlékl z toho co jsi mi slíbil, tak to ani omylem.

,,Skvělý! To je fakt super! Já tě jednoho dne fakt uškrtím! Jen doufám, že budeš ještě živá.“ Vzal papírek a běžel dolů za ostatními.


Londýn

Vešla do velkého domu kde sídlila Rada, měla přes hlavu kapuci, tu si ,,vypůjčila" od jednoho kněží co potkala před dveřmi.

O 2 hodiny dříve

Spike přišel kanalizací do hrobky, musel si pro něco zajít, hned po tom co si chtěl dát věci do krypty, měl jí k Buffy. Hned jak otevřel, ucítil ji.
,,Angel.“ Zasmál se, též ucítil svoji oblíbenou krvavou pizzu.
,,Ty se mi snad chceš omluvit za to, že jsi včera nepřišla?“
Spike se rozhlížel, ale nikde ji neviděl. Na hrobce byla pizza, otevřel, na ní byl vzkaz.

,,Promiň."

Angel

P.S. Tak už se to vše vyvrcholilo, nebudu tu rozpitvávat proč jsem nemohla přijít, ale věř, že nemohla, dnes je den D, Oldrev mě vyzval, nebudu čekat co udělá jako první, nemůžu dopustit aby vám ublížil, nejlepší by bylo kdybys byl v našem domě. Neříkej nic mámě, uvidíme jak jsem připravená, drž mi palce…“



,,Sakra!“
,,Jestli to tak opravdu je tak Oldrev je……… Ano, ozvi se mi co nejdřív, ne neřeknu jim to, zatím až budu mít vše ověřeno, ano děkuji, čekám až zavoláš.“ Giles pověsil sluchátko a začal si čistit brýle.
,,Gilesi co se děje?“ zeptala se ustaraně Buffy, Giles se jí podíval do očí…

Londýn

Angel stála uprostřed sálu, ve sportovní tažce měla zbraně, pro jistotu. Zjistila si kde je zasedací místnost, též se dozvěděla, že je tam právě schůze. ,,To se nakonec bude hodit, pěkně si s nimi promluvím..“

O 30 minut později.

Mladý muž spěchal, opozdil se měl být už pěknou chvíli na poradě, před ním se už vztyčovala budova kam měl jít.
,,Snad mě tam pustí, když je porada vše uzavírají, všechny vchody i východu pro bezpečnost.“ Znělo mu hlavou. Ještě se podíval na budovu, pak uslyšel velikou ránu, která ho smetla až do auta co bylo poblíž, muž zakřičel bolestí, otevřel oči, chtěl zjistit co se to stalo, podíval se stejným směrem kterým se díval na budovu, ale teď ji tam už neviděl, viděl jen zříceninu a hořící základy, ,,Rada!“ zakřičel muž z plných plic a omdlel.



>> Konec <<
>> Pokračování v povídce Truth <<