Soužení

Překlad: Alice

Autor: Hilary

Zdroj: Buffy Galaxy

            "JAU!" zakňučel Spike a pohledem probodával Buffy, která bezcitně utahovala provazy poutající jeho tělo k židli. "Je tohle opravdu nezbytné? Už jsem ti řekl, že nemůžu nikoho kousnout." "Well, můžeš říkat, že jsem paranoidní, ale mám takový drobounký problém. Nevěřím ti ani datum. Asi jsem to chytla proto, že jsi v minulosti tolikrát lhal," odpověděla pohotově Buffy, dokončila poslední solidní uzel a vrátila se k Gilesovi. Willow, Xander a Anya odešli za děkanem, byl na řadě, takže měli v úmyslu jej varovat. Ona měla na starosti Spika do doby, než vyřeší aféru Shumash.

            "Co budeme dělat teď?" zeptala se pozorovatele. Sundal si brýle a dvěma prsty si masíroval otlačená místa na nose. "Musíme zastavit ty duchy domorodých Američanů dřív, než ublíží někomu jinému." Zrovna v té chvíli oknem do místnosti vlétl šíp a trefil Buffy do předloktí. "Well, dobrej plán," zasyčela Buffy a vytrhla ho. Rozhlédla se a zjistila, že Hus si přivedl kamarády, tucet nebo tak nějak, po zuby ozbrojení. "K zemi," zaječela, to už byly šípy ve vzduchu. Giles padl na koberec.

            "HEY!" zakvílel Spike, když se další šíp zabodl do hrudi jemu, jen o fous netrefil srdce. "Může mne někdo rozvázat? Jsem tady jako plyšák na střelnici." Buffy ho ignorovala, doplazila se k Gilesovi. "Potřebujeme zbraně." Giles ukázal na truhlu v protějším koutě místnosti, kousek od Spika. "Všechny jsou támhle." Buffy kývla a začala se plížit, pokoušela se vyhýbat zbloudilým šípům, které mířily jejím směrem. Přikrčila se vedle Spika, otevřela truhlu a začala vytahovat sekery a samostříly. Spike zaúpěl, když se do něj zabodnul další ostrý dřevěný předmět, měl kliku že jen do nohy. "Bezva," brblal. "Vem' si upíra jako štít." Buffy to nevydržela a vytáhla kudlu... přeřezala mu pouta. "Prostě jen lež na zemi a nezavazej," ucedila ve chvíli, kdy vyskočila a vystřelila na nejbližšího Indiána. Její muška byla perfektní, trefila jej přímo do srdce. Problémem bylo, že se nezdálo, že by měl v úmyslu zemřít. Místo toho jím Buffyin šíp prostě projel a on střílel dál.

            "Gilesi, tihle hoši neumírají?" zakřičela. "Vůdce," chroptěl Giles, protože se momentálně pral s jedním z Indiánů a ten ho efektivně škrtil. "Musíš zabít Husa." To Buffy už napadlo, ale vzhledem k tomu, že se tihle pankáči zatím tvářili, že jsou nesmrtelní, zabít jejich šéfa bude snazší říct než udělat. Naštěstí pro ni to vypadalo, že i on má v úmyslu zabít ji. Zatímco ostatní se omezili na pravidelné vypouštění šípů, Hus proskočil oknem dovnitř a vrhnul se na Buffy. Popadla kolík a vrazila mu jej do hrudi, na to však místo něj zareagoval jeho nůž, pořezal jí ruku, Hus sám zůstal nezraněn.

            Spike, schovaný za gaučem, pozoroval zuřící bitvu. Vždycky mu přišla k duhu kapka dobrého násilí, jako každému normálnímu upíru, ale teď to bylo jiné, on sám už totiž bojovat nemohl. Ani se bránit. Mohl se jen krčit jako nějakej zasranej králík a doufat, že nejenže ho přemožitelka nezabije, ale ještě navíc mu zachrání zadek. Pochyboval, že na tom byl někdy hůř, byl k politování. Opatrně vystrčil hlavu nad opěradlo, aby zjistil, kdo vyhrává. Giles se pokoušel přeprat jednoho domorodce, Buffy jak se zdálo bojovala s jejich vůdcem a skrz okno viděl Xandera, Willow a Anyu, jak zápasí s dalším Indiánem. Podtrženo a sečteno, tohle dobře nevypadalo. Spikův zrak padl na truhlu se zbraněmi. Rozhodl se. Migréna je pořád lepší, než aby ho Giles byl nucen ráno vyluxovat. Padl na zem a začal se plazit. Snažil se nevnímat další párek šípů, které se mu přitom zabodly do zad. Když se konečně dostal k cíli své cesty, zadíval se dovnitř, jestli tam nenajde něco užitečného.

            Buffy ze sebe Husa odkopla, přitom upustil nůž a ona se ho hbitě chopila. Aspoň teď nebyl ozbrojen. Mrkla se přes rameno a uviděla za sebou Spika, jak prohrabává truhlu se zbraněmi. "Co to děláš?" zaječela. "Myslela jsem, že jsem ti jasně-" Nedořekla, Spike ji srazil k zemi a šíp, který k ní mířil a bez pochyb by se jí zabodnul do srdce, skončil v upírově hrudi. Začal se okamžitě svíjet bolestí. Jednak ho zasáhnul šíp, jednak mu v hlavě vybuchnul ohňostroj nesnesitelné bolesti. Implantát jeho čin chybně vyhodnotil jako snahu ublížit Buffy.

            "Mohli bychom konečně vymyslet jak se zbavíme těch otrapů?" zasyčel a přikrčil se, aby se pokud možno vyhnul dalšímu zranění. Buffy na něj beze slova zírala. On jí zachránil život. A nejen to, riskoval, že skončí jako hromádka prachu. Chybělo pár centimetrů. To bylo víc než podivné. Ale než to stačila promyslet a pochopit, skočil na ni Hus a pokoušel se jí sebrat svůj nůž. Instinktivně se po něm ohnala a bodla ho do ruky. Hus se od ní okamžitě odkulil a vyskočil na nohy, díval se dolů na svou ruku a nejen on viděl, že mu rána krvácí.

            "Tebe může zabít pouze tvá vlastní zbraň," zašeptala Buffy překvapeně při vědomí, že už ví jak tohle celé zastavit. Se zlověstným zabručením se Hus nečekaně změnil v medvěda a hrozivě se nad ní tyčil. Buffy padla na všechny čtyři, stejně jako předtím Spike, který třeštil oči na mohutné zvíře nad nimi. "Ty jsi z něj udělala medvěda!" "To nebylo schválně!" vyhrkla rozpačitě. "Zruš to, zruš to!" vřískal Spike, už začínal panikařit. Pomalu popolézal zpátky, protože se chlupatec k němu začal přibližovat, z nějakého důvodu ho upír zajímal víc než přemožitelka, asi ještě žádného neviděl. Zvíře se k němu sklonilo a zblízka ho očichalo těsně předtím, než zabručelo a obrovskou tlapou Spika odhodilo stranou. Přesně tohle Buffy potřebovala, odvést medvědovu pozornost, vymrštila se na nohy a vší silou mu zabodla Husův nůž do zad. Hlasitě zařval a klesnul k zemi, kde se rozplynul v jasně zelený, trošku fosforeskující dým. Ten se v mžiku rozptýlil po místnosti, jako by nikdy ani neexistoval. Jakmile byl pryč, zmizeli i Indiáni, Giles, Buffy a Spike osaměli.

***

            "Gilesi, jste o.k.?" zavolala Buffy. "Mě je fajn. Co ty?" Buffy sklouzla pohledem na svou paži, její rána stále krvácela, ale nevypadala vážně, nebylo to nic, co by nespravila náplast. "Jsem v pohodě." Teprve teď si pozorovatel povšiml, že Spike už není přivázaný k židli. "Kde je Spike?" zeptal se ani ne tak proto, že by měl strach o jeho zdraví, ale spíš se obával, že přišel o zdroj informací. Buffy očima zapátrala po zemi, Spike ještě pořád ležel tam, kam ho odhodil medvěd. Šípy byl přímo prošpikovaný. Zarazila se, najednou jí ho bylo líto, šla za ním a čupla si k němu.

            "Jako jehelníčku ti to moc nesluší," zažertovala s měkkým úsměvem a pomohla mu posadit se. Nebyl poraněn pouze šípy, po paži se mu také táhly tři hluboké krvácející škrábance od medvědích drápů. Ten ubožák je teda pořádně zřízený, pomyslela si.

            "Je tady všechno o.k.?" zeptal se Xander, vcházejíc spolu s Willow a Anyou do dveří. "Zdrželi jsme se venku bojem s jedním z těch chlápků." "Dobrá práce a měli jsme pomocníka nebo spíš, správně řečeno-" Will zmlkla, když do ní Xander šťouchnul loktem, ale Buffy si toho zdá se nevšimla. "Všichni jsme o.k., kromě Spika." Xander bez soucitu pokrčil rameny. "Takže nikdo důležitý zraněn nebyl, že? Well, to je dobře." Buffy unaveně a lehce podrážděně potřásla hlavou a svou pozornost raději obrátila na upíra.

            "Uděláme nejlíp, když z tebe dostaneme všechny ty šípy." Spike lehce kývnul a zavřel oči, Buffy pevně uchopila jeden z šípů těsně u kůže a prudce trhla. Sice pevně zatínal zuby, ale když vytrhávala jeden šíp za druhým, měl co dělat, aby nezačal řvát bolestí. Konečně položila dlaň na jeho nezraněnou paži. "Hotovo," zašeptala soucitně. Otevřel oči a zíral na tu hromadu šípů u nohou Buffy, jejich špičky byly pokryté jeho krví. Skvělý. Škoda, že se nerozplynuli jako jejich majitelé. Zasténal v duchu.

            Zatímco měl Giles a zbytek party plné ruce práce s uklízením a likvidací škod po boji, Buffy pomáhala Spikovi vstát. Sotva stál na nohou, jeho tělo se opile zakymácelo a dalo mu tak jasně najevo, že velká ztráta krve v době, kdy je on sám už skoro šílený hlady, není právě dobrý nápad. Když Buffy viděla, že je na nejlepší cestě zřítit se zpátky na zem, položila si jeho paži na rameno a vzala ho okolo pasu, ztěžka se o ni opřel. "Gilesi, máme nějakou krev?" Věděla, že aby upírovo tělo nastartovalo hojící režim, musí se nejdříve najíst. Zavrtěl hlavou.

            "Buffy, nevím zda to TY pochopíš, ale vzhledem k tomu, že JÁ dobrovolně do svého domu upíry nezvu a že s nimi ani nehodlám trvale žít, věci jako krev, v lednici běžně neuchovávám," dokončil s vyčítavým pohledem do očí své přemožitelky. "O.k., o.k," bryskně to zamlouvala Buffy. "Zeptat se snad můžu. Později zaběhnu k Willymu a něco Spikovi donesu." "Má zavřeno," šeptl Spike, když ho Buffy opatrně ukládala na gauč. "Jak se zdá, i takovej zmetek jako je Willy může mít rodinné povinnosti." Buffy si k němu přisedla a dumala co dál, Spike nutně potřebuje krev, přece musí existovat nějaká možnost jak ji pro něj opatřit i na díkůvzdání, kdy má zavřeno jak řezník, tak Willy. Očima zabloudila k ráně po Husovu noži na své ruce. Dostala nápad. "Ty vážně nejsi schopen ublížit člověku?" zeptala se vážně a schválně se na něj nedívala. "Myslíš, že bych byl tady, tělo děravé jak ementál, kdybych mohl?" ujišťoval se nevěřícně s ironickým podtónem v hlase. "Velmi dobře," odpověděla a než si to stihla rozmyslet, vztáhla k němu ruku. Popleteně se podíval nejdřív na ruku, potom na Buffy.

            "Co to je?" Buffy se zasmála. "Když jsem se dívala naposled, tak ruka." Spike kývnul. "Uh-huh. A co přesně s ní mám podle tebe dělat?" "Takže je to horší. Tvá hlava je na tom stejně jako zbytek tvého těla. Kdy ses do ní uhodil? Ani jsem si nevšimla," schválně ho provokovala, jeho nechápavost ji frustrovala, moc jí to neusnadňoval. "Potřebuješ krev. Já krvácím. Myslela jsem, že... bys mne mohl chtít." Pohledem se vrátil k poranění... její krev na něj volala... lákala ho... nabízela se. Nic nechtěl víc, než se napít, ale dobře věděl, že její pozorovatel ho probodne dřív, než stačí poprvé polknout. Vzhlédnul, viděl, že Giles je v kuchyni a dává ostatním instrukce kam jako mají co dát a tak. "Jestli se chystáš mne poslechnout, musíš hned, dřív než se rána zatáhne," naléhala Buffy.

            "Proč to děláš?" zeptal se, chtěl se ujistit, že si jen nehledá důvod ho probodnout. "Ty jsi mne zachránil jako první," zašeptala a zrudla. "Jen ti to chci oplatit." Spike kývnul, už nebyl schopen dál odolávat, zvedl si její ruku k ústům a jazykem nejdříve zakroužil okolo rány, potom zamířil k jejímu středu. Jakmile mu do úst začala prýštit její krev, rozkošnicky přivřel oči, užíval si každou kapku. Chutnala neskutečně. Jinak než ostatní přemožitelky, byla hustší a mocnější. Nedokázal přestat, chtěl, aby to trvalo navždy.

            Ve chvíli, kdy Buffy ucítila Spikův jazyk na své kůži, zaplavily ji libé vlny potěšení. Už jednou něco podobného zažila, když se z ní krmil Angel, jenomže tehdy měla mnohem větší strach a byla příliš koncentrovaná na záchranu jeho života, než aby si to celé dokázala plně vychutnat. Nyní to bylo jiné, nepocítila ani stopu bolesti, protože kdyby ji Spike zranil, dopadnul by ještě mnohem hůř, jeho čip by se o to postaral. Byl to jen velice intenzivní zážitek. Sdíleli její krev, její život, její podstatu. Víčka se jí zavřela a ona se hlavně snažila nezačít sténat rozkoší.

***

            Z okna je ochromeně sledoval Angel, ve tváři výraz ryzí hrůzy. Už byl skoro u auta, když se ho najednou zmocnil pocit, že je ještě něco špatně. Šílený strachem, že je Buffy v nebezpečí, se otočil a hnal se zpátky, aby byl nucen čelit pohledu na to, jak z ní pije… Spike. Měla zavřené oči, hlavou uvolněně spočívala na polštářích. Bylo mu na první pohled jasné, že omdlela a Spike ji pomalu zabíjí. Giles a Scoobies byli pořád v kuchyni a patrně netušili co se děje. Bylo to na něm. S rozzuřeným zavrčením vtrhl do dveří, div že je nevyvrátil z pantů a odtáhnul Spika od Buffy.

            "Co si do pekla myslíš, že děláš?" Aniž se obtěžoval počkat na odpověď, začal ho Angel bít. "Drž-" *Bum* "-se-" *Bum* "-dál-" *Bum* "-od-" *Bum* "-mojí-" *Bum* "-dívky!" *Bum*

            Jakmile Buffy ucítila, že od ní Spika někdo odtáhnul, oči se jí rozletěly. Zjistila, že má problém, vůbec nechápala co se okolo ní děje. Koukla ke kuchyni a viděla ve dveřích Gilese, Willow, Xandera i Anyu, všichni měli na tváři stejný, ohromený výraz. Bylo jasné, že se jí to nezdá. "Angele?" Nechápala... a on byl příliš zaměstnaný tím, že bušil do Spika, než aby jí naslouchal, takže se rozhodla pro poněkud účinnější postup. Vstala, jedním skokem byla u upírů, popadla Angela za rameno a odhodila ho na gauč, kde se poněkud nedůstojně natáhnul. "Angele, co tady do pekla děláš?" zahájila výslech s intonací, která by nezahanbila ani nebožtíka ředitele Snydera. A vrátila se ke Spikovi, který rozbolavěně klesl na kolena.

            "Můj přítel měl vidění... že jsi v nebezpečí," vysvětloval Angel a nevěřícně přihlížel, jak Buffy pomáhá Spikovi na nohy. "Nejdřív jsem si myslel, že to nebezpečí byli Indiáni, ale potom jsem viděl, jak se z tebe Spike krmí a-" "Spike z tebe pil?" Skočil mu do řeči Giles, oči se mu zúžily, pohledem probodl zbitého blonďáka. "Já věděl, že mu nemáme věřit," přisadil si Xander. "Dobře, propíchnout Spika, kdo všechno je pro?" "Nikdo ho propichovat nebude," setřela Xandera Buffy, která právě pomohla Spikovi na jednu z židlí. "Nekrmil se ze mne." "Ale já to viděl na vlastní oči," protestoval Angel.

            "Ty jsi jenom viděl," odpověděla Buffy chladně a blýskla po něm naštvaným pohledem, "jak jsem dovolila Spikovi, aby se napil trochu mé krve ze zranění, které jsem utržila během boje. Není schopen zranit nikoho živého a my jsme pro něj neměli žádnou krev, takže jsem usoudila, že vzhledem k tomu, že mi před chvílí zachránil život, to nejmenší co mohu udělat já pro něj je, dát mu trochu své krve, kterou můžu bez problémů postrádat." "Ty jsi mu dovolila, aby se z tebe nakrmil?" zasýpal Angel nevěřícně. "Spike ti zachránil život?" zeptal se stejně nevěřícně, ale mnohem měkším hlasem Giles. "Ano, na obě otázky," suše utrousila Buffy.

            "A teď, jestli vám to nebude vadit, ráda bych ho dala do pořádku. Angele, cením si tvé pomoci, ale jsme úplně v pohodě. Můžeš se vrátit do L.A. a starat se sám o sebe." Angel sebou při jejích slovech ublíženě trhnul, to by od ní nikdy nečekal. "Podívej, je mi to líto, o.k.? Ale ty sám ses rozhodl odejít proto, abych se mohla pohnout dál a to... není právě snadné, když se tady najednou objevíš, jako právě teď. Neříkám, že tvou pomoc neoceňuju, oceňuju a zřejmě jsi sem byl poslán z nějakého důvodu. Ale už je konec, ty se musíš vrátit tam, kam nyní patříš a já potřebuju pokračovat ve svém vlastním životě." Angel kývnul.

            "Mrzí mne to, Buffy. Jsi v pořádku a já mohu jít. Jsem jen rád, že se ti nic nestalo." Usmála se na něj. "Já taky. Dávej na sebe pozor." "Ty také." Aniž by komukoliv jinému věnoval jediný pohled, vyšel ze dveří a najednou byl pryč. Jakmile jí zmizel z dohledu, Buffy vstala a vydala se do kuchyně. "Je nám líto, že jsme ti o Angelovi neřekli," začala se jí hned omlouvat Willow. "Myslel si, že bude pro tebe jednodušší, když se nedozvíš, že tady byl."

            "Je to o.k.," zasmála se Buffy. "Chápu proč to udělal. Gilesi, nemáte lavór, vandlín nebo něco, kam bych si mohla napustit teplou vodu?" Podal jí co chtěla a nechápavě sledoval, jak jde do koupelky a po chvíli se vrací s žínkou a obvazy. Když se s tím vším přesunula ke Spikovi, ostatní se znovu pustili do úklidu.

***

            "Chudinko," zamrmlala soucitně, když si k němu sedala. "Ty's dneska vážně neměl dobrej den, že ne?" "Well, asi to fakt nemohlo bejt horší," zabrblal, z nosu a z natrženého rtu mu stále tekla krev. Namočila žínku do vody a začala opatrně otírat rány a škrábance na jeho obličeji, vždycky když sebou bolestí trhnul, ucukla a na chvilku přestala. Jakmile byla hotová, pomohla mu na nohy a zavedla jej do koupelny, uvědomila si, že určitě nestojí o to, aby na něj někdo zíral, když ho bude obvazovat. Dala dolů prkénko od záchodu, posadila ho na něj a pomohla mu svléknout tričko. Paže i hrudník měl posetý hlubokými dírami a většina stále krvácela. Zatvářila se trošku vyděšeně. Netušila, že je na tom tak zle. Poklekla před něj a začala mu omývat rány, poté co je vyčistila, je i ovázala.

            "Vím, že jsi jí moc neměl, ale pomohla ti moje krev aspoň trošku?" zeptala se ostýchavě. Spike kývnul. "Je mi lépe, tedy... když abstrahuji od detailů, jako že Angel ze mne vymlátil zbytek sil a že jsem plný děr." Buffy mu ošetřila poslední ránu a usmála se. "Ráno zajdu k řezníkovi pro krev, vydržíš do té doby?" Spike přikývnul. "Myslím, že jo." Najednou se Buffy naklonila dopředu a něžně ho políbila, zůstal sedět tak, jak byl, protože byl příliš překvapený, než aby se zmohl na cokoliv jiného. Když se od něj odtáhla, jeho doslova šokovaný výraz ji skoro rozesmál.

            "To máš jako náhradu za moc špatnej den," mrkla na něj šelmovsky. Potom se k němu znovu naklonila a políbila jej podruhé, tentokrát nezaváhal a přidal se k ní.

            "A tahle byla za co?" zeptal se, když se konečně od sebe odtáhli. Buffy pokrčila rameny. "Že's mi zachránil život?" Spike se zakřenil. "Moje slova." Přitáhnul si ji blíž a sám ji políbil, hladově mu odpověděla a ovinula mu ruce okolo krku.

            "To bylo za to, že jsi mne vzala dovnitř a starala se o mne," zajíknul se poté, co se od sebe oddělili. Buffy kývla a zalapala po dechu předtím, než se k němu opět přitiskla v dalším polibku.

            "A tohle jsem prostě jenom udělat chtěla," přiznala se širokým úsměvem. Než ji Spike stihnul vtáhnout do dalšího polibku, někdo zaklepal na dveře.

            "Jste tam uvnitř v pořádku?" ozval se Gilesův znepokojený hlas. "Yeah, za minutku jsme venku," zavolala Buffy.

            "Víš, Giles po mě bude zaručeně chtít, abych tě zase přivázala," zašeptala, po minutce strávené líbáním, Spikovi do úst. Blýsknul na ni úsměvem a provokativně zamrkal. "Hlavně buď tak hodná a nedávej tolik najevo, jak moc to máš ráda." S prohnaným úšklebkem mu Buffy pomohla vstát a oba se vydali do obývacího pokoje.

"Gilesi?" zazpívala.

"Zbyly vám ještě nějaké provazy?"