co v epizodě BtVS V/18 Intervention nebylo
Sotva výtah zastavil, Spike namáhavě vytáhnul své zmučené, bolavé tělo na nohy. Musí se odtud dostat. Hned teď. Výtah se otevřel a on stanul tváří v tvář Gloryiným otrokům. Posbíral zbytky sil a odvahy. Možná umře. Zase. Ale ne bez boje. Nejmenuje se William the Bloody jen tak pro nic za nic. Ale štěstěna se na něj dnes výjimečně usmívala. Dveře vchodu se totiž rozlétly a dovnitř vtrhla kavalérie dobra. Scoobies. Gloryovci se zaměřili na Buffy a Spike se zhroutil na zem. Na skoro zlomených nohách nikdo nekráčí příliš jistě. Věděl, že je v bezpečí.
Bitva zuřila, ale Buffybot pro ni vyhradila jen část operační paměti. Konečně ho uviděla ležet ve dveřích výtahu. "Spiku!" zakřičela. "Spike je támhle!" Jenže ostatní byli příliš zaneprázdnění bojem, než aby si všímali, co na ně volá. Rozběhla se k němu. Mezitím jeden z démoních poskoků začal škrtit Gilese. "Buffy!" sípal pozorovatel. Skutečná Buffy se mu okamžitě vrhla na pomoc. Buffybot se otočila. Viděla, že její lidská blíženkyně má situaci pod kontrolou a proto zase obrátila svoji pozornost k tomu nejdůležitějšímu. Ke Spikovi. Položila si jeho hlavu do klína.
"Glory poranila tvůj krásný obličej," fňukala. "Nevadí, pro mne jsi pořád stejně neodolatelný." Pravé oko, které měl řádně oteklé, ale ne natolik, že by na ně aspoň trošku neviděl, se zavřelo a Spike odplul do říše snů, která ho už delší dobu lákala k návštěvě. Sotva uprchl poslední skřet, Buffy se za tou zvláštní dvojicí vydala.
"Spinká," oznámila robinka. "Prozradil Glory něco o Dawn?" obořila se na ni Buffy. "Nevím. Musíme ho ošetřit, aby mu co nejdříve bylo lépe. V tomhle stavu nemůže prznit mé sexy tělo." Buffy zvedla oči v sloup. "Dokud se nedozvíme, co jí vykecal, tak pro něj neuděláme vůbec nic," odpověděla a důvod nutnosti Spikova brzkého uzdravení raději přešla mlčením. V té chvíli se k nim připojil Giles. "Snad bychom tuhle debatu mohli dokončit někde jinde. Je otázkou několika minut, než Glory zjistí, že jsme tady." Buffy kývla a Buffybot se vyštrachala na nohy. Spika si zvedla do náruče.
"Ale Spike nemůže ven. Má alergii na sluníčko," podotkla. Giles svléknul sako a přehodil ho Spikovi přes horní část těla. Významně se podíval na Xandera. Ten si otráveně vzdychl a zbytek Spika přikryl svým kabátem. To ho snad ochrání natolik, aby aspoň chvíli vydržel. Gang spokojeně odkráčel.
"Kam ho vezmeme?" zeptala se robinka po cestě k městu. "Mohli bychom ho prostě hodit do k němu do hrobky," navrhnul spikofil Xander. "Ale tam by si pro něj zase mohla přijít Glory," našpulila robinka naštvaně rtíky. "Nechci, aby mi ho znovu poškodila. Chci s ním mít sex." Buffy protočila oči. "Ona... ééé... ta věc na to kápla," ozval se Giles. "Glory teď ví kde Spike bydlí. Brzy pošle ty své skřety, aby ho zase zajali." "Well, ale v žádném případě nedostane další pozvání do mého domu," oznámila Buffy rezolutně. "A nemůže zůstat ani se mnou a Xanderem," přidala se Anya. "Nemůžeme provozovat sex, když máme upíra v baráku." Giles si jen hlasitě povzdechnul. "Výborně. Vezměme ho zase ke mně. Až budeme vědět, co prozradil Glory, rozhodneme co s ním."
Buffy se zlověstně ušklíbla. "Oh, já vám řeknu, co s ním uděláme. Ve hře bude můj kolík a jeho prach." "Přece ho nemůžeš zabít!" zanaříkala robinka. "Zabíjet se mají jenom zlí, oškliví upíři a ne ti, co jsou tak hrozivě atraktivní, jako Spike." Buffy ji probodla pohledem a zbytek cesty uběhl potichu.
* * *
Když přišli k Gilesovi, robinka Spika uložila na gauč a sundala z něj kabáty. Ještě pořád byl v bezvědomí. Všichni, mimo Buffy, Gilese a robinky, odešli na Revello Drive. Buffy ty dva zatáhla do kuchyně.
"Potřebujeme se dozvědět, jestli Glory o Dawn ví. Pokud ano, musíme odtud." "Bohužel tady zůstává možnost, že jí to řekl a stejně nám bude lhát a zapře to," konstatoval optimisticky Giles. "Mě je jedno, jestli jí to pověděl," oznámila klidně robinka. "Každému, kdo má jeho zlověstný šarm, může být odpuštěno cokoliv." Buffy se na ni zamračila, ale pak najednou dostala nápad a čelo se jí vyhladilo. Vzala Gilese stranou.
"Myslím, že holka ve skládané sukýnce by mohla být řešením. Když si Spike bude myslet, že tady nejsme, poví jí pravdu." "Co navrhuješ?" zeptal se Giles, ale odpovědi se nedočkal. Buffy se místo toho obrátila na robinku a široce se usmála. "Víš, vážně ti nechci bránit, aby sis užila Spikovu... Spikovy dovednosti. Giles a já půjdeme zkontrolovat Dawn. Ty tady můžeš zůstat a dohlédnout na něj. Robinka jí vrátila ještě širší úsměv a chystala se něco říci, jenže vtom se z obýváku ozvalo zaúpění. Okamžitě se tam rozběhla a klekla si vedle gauče. "Spiku? Chceš mne políbit?"
Buffy otevřela zadní dveře. "Gilesi," zašeptala, "běžte dát pozor na Dawn. Já budu poslouchat a hned jak se dozvím, jestli musíme uprchnout nebo ne, přijdu za vámi." Giles kývnul a odešel. Buffy zabouchla dveře tak hlasitě, aby to robinka určitě nepřeslechla a pak se přikrčila za kuchyňským pultíkem, kde dobře uslyší, o čem bude řeč.
"Za minutku," zasténal Spike v odpověď své loutce. Otevřel oko, které na tom bylo o fous lépe, než to druhé a zjistil, že je u Gilese. "Kde jsou všichni?" "Odešli dávat pozor na Dawn. Mají o ni starost, protože jsi Glory řekl, že je klíč." Spike se posadil tak prudce, že skoro omdlel bolestí, kterou mu způsobila zlomená žebra, ale snažil se ji ignorovat.
"Zatraceně, já jí přece nic neřekl." "Proč ne?" zajímala se robinka. "Jsi hrozivý, zlý a velice sexy. Kdybys všechno pověděl, Glory by ti tolik neublížila." Spike padl zpátky na pohovku. "Nemohl bych to Buffy udělat," zamumlal. "Tím myslím opravdovou Buffy. Zničilo by ji, kdyby se Dawn něco stalo. To bych nedokázal. Raději bych Glory dovolil, aby mě zabila."
Buffy cítila, jak jí při Spikových slovech stoupají slzy do očí. Po tom všem, co mu udělala. Tloukla ho při každé možné příležitosti. Zrušila jeho pozvání k sobě domů. Chovala se k němu tak krutě, jak jen mohla a on ji přesto přese všechno nezradil. Dobře si pamatovala, jak se jí poprvé snažil povědět o svých citech k ní. Tehdy mu řekla, že není schopen milovat. Mýlila se. Dnes jí dokázal, že je. A že miluje právě ji. Narovnala se a šla do pokoje.
"Potřebuji mluvit se Spikem. O samotě." Robinka vstala a ohrnula rtíky. "Nemohu ho opustit. Potřebuji ho a on mne." Spike nemohl uvěřit, že je Buffy s ním. Moc ho zajímalo, jestli slyšela, co říkal. Pravděpodobně je tady jenom proto, aby ho probodla. Byl docela pro. Měl nesnesitelné bolesti. Asi jí to dovolí.
"To je dobrý," usmál se na robinku. "Nech nás minutku." "Ty chceš, abych odešla?" Kývnul. "O.K.," usmála se. Udělá cokoliv, jen aby byl šťastný. Poslušně šla a posadila se v kuchyni.
Buffy udělala pár váhavých krůčků a sedla si vedle něj. Nemohla si pomoci, ale při pohledu na jeho rozbitou tvář se zajíkla. Neměla ani ponětí, že je na tom tak zle. Rozhodně nepřeháněl, když říkal, že skoro dovolil, aby ho Glory zabila. Malinko se na něj usmála, nadzvedla Spikovi hlavu a dala pod ni polštářek, aby se mu líp leželo. Nakonec vztáhla ruku a pohladila ho po zraněné tváři.
"Vím,
že jsi Glory o Dawn
nic neprozradil," řekla měkce. "Děkuju."
Sklonila se k němu a něžně ho políbila na rty. Spike
ztuhnul. To přece není
možné. Určitě jsem pořád ještě v
bezvědomí a jenom se mi to zdá. To bude ono.
"HEY! Co to děláš?" zaječela naštvaná robinka a nakráčela doprostřed místnosti. "Ty nesmíš líbat Spika. To je MŮJ kluk." Buffy protočila oči a vstala. "Víš ty co, slečno Umělohmotná? Už tě mám plné zuby. Myslím, že je čas vytáhnout tě ze zásuvky." "Nedovolím ti, abys mne o Spika připravila," zavrčela robinka, bez varování Buffy popadla za rameno a prohodila ji dveřmi až na dvorek. Potom bez meškání vyšla ven za svou nečekanou sokyní. Spike se užasle rozhlížel po prázdném pokoji. To není dobré. Pokusil se posadit, aby viděl, co se děje, ale všechno ho přespříliš bolelo, než aby se dokázal hýbat. Zůstal ležet a pozorně naslouchal boji, který se venku rozpoutal.
Když Buffy viděla, jaké pohyby Spike dokázal své robotce naprogramovat, byla ohromená. Jako by bojovala sama se sebou. Nikam to nevedlo. Ať už udělaly cokoliv, ta druhá to vždy předvídala a stihla blokovat. Podařilo se jim jenom unavit jedna druhou.
"Podívej," supěla Buffy, "tohle není k ničemu." "Souhlasím," řekla robinka. "Vybíjím si baterie." "Takže co uděláme?" koukla po ní Buffy zpytavě. "Zeptejme se Spika," odpověděla robinka s úsměvem. "On umí vyřešit všechno." Než se s ní Buffy stihla začít hádat, vešla zpátky do domku. Buffy nezbylo nic jiného, než jít za ní.
"Spiku," oslovila upíra robinka,
"nedokážu ji porazit. Musíš sám rozhodnout,
se kterou z nás chceš být." Buffy se zaculila. Tenhle
robot je vážně úplně hloupý. Spike si v
žádném případě nevybere jeho. Přece
nedá přednost neživé napodobenině před
živým originálem.
"Bloody hell," brblal Spike, zatímco se namáhavě snažil postavit na nohy. Tím lepším okem jako na tenise přejížděl z jedné verze Buffy na druhou. Nakonec přistoupil k robince, láskyplně ji objal a hluboce políbil.
Buffy klesla čelist a ucítila, jak ji v očích pálí slzy. Měla jsem pravdu. Ztratila jsem schopnost milovat. Proto dal mašince přednost přede mnou. Spike se od robinky odtáhnul.
"Já-já, měla bych jít," koktala Buffy. Rychle se obrátila a už byla skoro ve dveřích, když vtom ucítila, že ji někdo vzal za ruku. Otočila se, aby zjistila, že hledí do Spikovy pořezané tváře plné modřin. Neřekl nic, ale odvedl ji zpátky do pokoje. Zmateně se zastavila... robinka stála ve stejné pozici jako před chvílí, když ji Spike líbal. Oči zavřené, na tváři šťastný úsměv.
"Co se-?" obrátila na něj udivené oči.
"Všichni roboti mají vypínač," zašeptal Spike.
"Vybral jsem si."
... a políbil ji.
Konec