Budoucnost

 

Georgi: ,,Zase to dělá.“ Řekl směrem k Buffy, když pozorovali, jak se při spaní zmítá.

Buffy: ,,Definuj to.“

Georgi: ,,Přeskakuje události, jak se jí to hodí.“

Buffy: ,,Mýlíš se, podle toho jak jsme se naposled povídali, tak neprožívá zrovna záživný období.“

Georgi: ,,Angelus?“

Buffy: ,,Bingo.“

Georgi: ,,Měla by sis odpočinout.“

Buffy: ,,Ne vydržím než se probudí.“

Georgi: ,,Obě tvrdohlavé.“

Buffy: ,,Za chvíli by se měla vzbudit, pokud přeskakuje jak říkáš.“ Mírně se na něj usmála, měla toho nad hlavu.

Georgi: ,,Jednou mě dostanete obě do hrobu.“

Buffy: ,,Taky tě mám ráda.“

Georgi: ,,Nechtěl jsem to říkat před Angel, ale víš, že se tím možná nic nevyřeší.“

Buffy: ,,A my budeme stále balancovat na pomezníku mezi smrtí a utajeným žití, ano pochopila jsem to. Už se stalo, bojujeme, abychom přežili.“

Georgi: ,,Ví o vás sice jen hrstka těch nejvyšších, ale i ti po vás někteří jdou.“

Buffy: ,,Ale jen síly… a ty pochybuju, že nás udají, když jsme tu statisticky vzato i s části kvůli nim.“

Georgi: ,,Vím na co teď myslíš a rezignovaně ti to dovoluju, jen jestli se nebude zlobit.“

Buffy: ,,Jak můžeš vědět na co myslím?“

Georgi ji probodl pohledem-Buffy Anne Summersová nejsem hlupák. ,,Takže teď nechceš jít za Angelem, Charliem, zkontrolovat vnučku, sestru jak je na tom s těhotenstvím, svého přítele Spika a Liveda?“

Buffy: ,,Jak to děláš?“

Georgi: ,,Znám tě sice jen krátko, ale víš, vzájemná blížící s smrt sbližuje, a na co jiného můžeš teď myslet? Když na to myslíš pořád?“

 

----

 

Minulost

 

Po tom co se potkala s Angelusem v hale šlo všechno ráz na ráz. Všichni byli v šoku, první se vzpamatoval Wesley a s ním i Angel. Netušila, jak chladný její táta dokáže být… Všechno to na ní padalo, První ji posílal dárky v podobě jeho posluhovačů. Dětí u Emmy čím dál tím víc přibývalo a ona to nemohla stopnout. Teď do toho Angelus a duše fuč. Trénovala co mohla s Johnem pak i s Dawn, ale ta měla taky čím dál tím míň času a Angel to vyhovovalo. A Cordelie… pořád si před ní dávala pozor, ještě nevěděla co je zač, ale tušila, že jen tak ledacos ne. Pak do hotelu vešla společně s Wesem žena. Právě přišla, potila se sama v tělocvičně, moc si jí nevšímali.

Jakoby na ni zapomněli, bylo to mu právě naopak, jen Wes nechtěl, aby přišla do styku s Angeluse. Lorne se obával, jak by zareagovala na kruté slova od otce. Connor se staral o Cordelii a většinou ji nestíhal.

Obě dvě oněměly. Faith poznal, že jde o přemožitelku. Wes jí něco po cestě mumlal, ale neřekl jí o koho jde.

 

Všimla si, že Wes byl nejistý a nebyla to jenom Angelusem. Večer se střetla s nějakou Lilah, ale neměla příležitost o ní ví zjistit, jen věděla, že měla něco s Wesem…

,,Faith.“

,,My se známe?“ Obrátila se Faith na Wese ten se hned ujal role představování.

Wes: ,,To je Angel…“

Angel: ,,Jo, Faith nemáš být třeba v base….?“

Faith: ,,Chtějí mě na Angeluse, kdo vlastně jsi? Jsi mi nějaká povědomá.“

Wes: ,,Angel je naše utajená záhada.“

Faith: ,,Angel…jako náš Angelus?“

Angel: ,,Kdy?“

Wes: ,,Co kdy?“

Faith a Angel: ,,Angelus.“

Faith: ,,Přemožitelka, viď?“

Angel: ,,Je rychlejší než ty Wesi, ale prosím pššš.“

Wes: ,,Hlavně ty se budeš držet zpátky.“ Přišel k ní.

Angel: ,,Nechápu proč.“

Wes: ,,Máš dost problémů s Cismonkem a teď do toho Angelus, nebudu tě do toho zatahovat, tvůj strýc by mě zabil.“

Angel: ,,Ale Wesi..“

Wes: ,,Žádné námitky, běž třeba trénovat s Johnem.“

Angel: ,,Myslíš si, že na mě je Angelus velký sousto, že?“

Faith: ,,Mno myslím, že ano, nevím sice jak dobrá jsi, ale já jsem se s ním už střetla a není to zrovna chlapík na pokec, Strejda?“

Wes: ,,Pak ti to vysvětlím.“

Angel: ,,Nevysvětlíš, my se ještě potkáme neboj, ale Wesi…“

Wes: ,,Jediná kdo ho zatím dokázala porazit a zkrotit, jestli se to tak dá nazvat byla Buffy a to jí bylo 17! Tobě je 15. A Faith my jdeme, musíme si projít plán.“

 

Faith: ,,Kdybych věděla, že je to možný, myslela bych si, že je to příbuzná Buffy. Wesi jak t že je to přemožitelka? Nestalo se snad ni Buffy.“ Ptala se Wese, když vcházeli do pracovny.“

Wes: ,,Na to teď není čas Faith, časem ti to řeknu, takže plán je….“ A začal ji seznamovat s lánem jak chytit Angeluse.“

Faith: ,,Budeme potřebovat čarodejku, aby mu vrátila duši.“

Connor: ,,Když ji najdeme.“

Faith: ,,Vy jste ji ztratili či co?“

Fred: ,,No…. Řekněme, že nám ji ukradli.“

 

---

Angel šla do kuchyně kde stály dvě ženy, Cordy a Lilah, sotva ji Cordy uviděla odešla.

Lilah: ,,Ale kdo pak se nám tu objevil?“

Angel si prala džus s ledničky a sjela ji pohledem. ,,My se známe?“

Lilah: ,,Já tebe ano… ale ty si neměla to potěšení, Lilah Wolfram and Hart.“

Angel: ,,Mno tak potěšení, není to forma co zastupuje démony?“

Lilah: ,,Slyšela jste o nás slečno Summersová.“

Angel pila a tak se zadusila když to slyšela a mírně vymrskla, ,,Co?“

Lilah: ,,Slečno Summersová, jste nevychovaná.“

Angel: ,,Jak že jste mi to řekla? Určitě jste se spletla.“

Lilah: ,,Opravdu? Angel Catherina Summersová, dcera Buffy Anne Summersové a Angela, ta vyvolená s neomezenou silou, proroctví propletené s jejím životem, To nejste vy?“

Angel: ,,Jak… co s proroctvím a životem?“

Lilah ji obešla a prohlížela si ji. ,,Přemožitelko ty toho o sobě moc nevíš.“

Angel: ,,Přemožitelka, co víc?“

Lilah se začala smát, ,,Mno zjistíš.“

Angel: ,,Proč mi to říkáte?“

Lilah: ,,Víme toho o tobě mnoho.“

Angel: ,,Stále nechápu, proč se o mě tolik zajímáte?“

Lilah: ,,vybila jsi naši oblíbenou partu upírů, Nestačí?“

Angel: ,,Wolfram and Hart? Ne, nikdy.“

Lilah: ,,Chtějí tě poznat.“

Angel: ,,Kdo? Vlastně rovnou, nemám zájem.“

Lilah: ,,Budeš litovat, vůbec nevíš co tě čeká.“

Angel: ,,A nemine? To mi připomíná písničku.“ A odešla.

Lilah: Však ty ještě uvidíš.“

 

---

 

 

Budoucnost

 

Probudila se, nikdo v místnosti nebyl. Nerada na to vzpomínala, i když by neměla tak přeskakovala, ,,Na co všechno prožit? Vždyť… Cordelie… ano ale k ní se vrátím až později.. první překousnu to nejhorší… Angeluse..“ A znovu usnula.

 

Minulost

 

Ucítila v podbříšku zvláštní pocit. Byla právě ve svém pokoji. Nevěděla, kdy se chystá zátah na Angeluse… Znovu zvláštní pocit. Rozhodla se, vzala meč, zabalila ho do pláště. Srdce ji bušilo na poplach-tušila, že boj právě začal a jde o život. Vyběhla na střechu. Vykopla dveře, ty odletěli. Začala noc. Vlasy jí vlály ve velkém větru. Hrála na všechno nebo nic. Přemístila se do Sunydale, i když běžel čas, musela se podívat na mámu, Angelus je silný protivník a ona… potřebovala, vědět že aspoň oni jsou zatím v pořádku…

 

Objevila se před dveřmi, natahovala ruku, že zaklepe, pak se podívala na ruku kde svírala zabalený meč. ,,Právě chci jít do boje proti vlastnímu otci…“ Hodila meč na trávník mezi kytky a zazvonila….

 

Angel(us): ,,Tak se napijeme, dlouho jsme neměl krev přemožitelky… no vlastně naposled to byla krev Buffy a tato bude určitě taky tak sladká a zároveň trpká na jazyku.“ Faith nemohla, všechny kosti ji bolely, nechápala jak mohla Buffy Angeluse porazit a ty jeho kecy při boji, začala je nenávidět. Teď ji měl Angelus v pasti… mohl ji kdykoliv kousnout…. Naklonil se, změnil tvář na upírskou a nebezpečně rychle se blížil k šťavnatém krku přemožitelky. Wes, Lorne i Gnn byli v bezvědomí na zemi. Angelus je vyřídil dřív než stačili reagovat.

 

Ž cítil na svých zubech jemnou krční kůži jen kousíček a bude sát rozkoš v podobě krve. Faith se jen tak nevzdávala, ale padla do menšího bezvědomí. Někdo ho chytl za vlasy a prudce škubl. Angelus upustil Faith, která spadl bezvládně na zem. Angelus zasyčel.

Angel: ,,Jé promiň, ruším od papání?“ Stále ho držela za vlasy.

Angelus: ,,Ty…“ Vysmekl se.

Angel: ,,Koho jiného bys čekal?“

Lorne se pomalu probouzel, všiml si, že ve skladě kde se odehrával boj přibyla další osoba. Též si všimnul, bezvládných těl kolem do kola.. Wese, Gunna a Faith, která vypadala hodně zraněně.

Angelus: ,,Vlastně chtěl jsem tě taky navštívit, nečekal bych, že se přicupitá můj zkásek sám od sebe.“

Angel: ,,Zákusek? Kde je poblíž cukrárna?“ Rozhlížela se kolem do kola. Stáli tam jen tak a komunikovali, Angeluse začínala štvát.

Angelus: ,,Tohle místo není pro děti.“

Angel: ,,Tak co tu děláš?“

Vrhl se na ni, uskočila.Všimla si, že se Lorne probral.

Angel: ,,Vzbuď ostatní, vezměte Faith a vypadněte odsud!“ Vykryla Angelusovu ránu.

Lorne: ,,Ale.“

Angel: ,,Žádné ale!“

Angelus: ,,Jen ho nech Catherin, a Faith se ani nedotýkej tu si s ním já!“ Obrátil se na Lorneho, Angel musela odpoutat jeho pozornost od Lorneho a spol. Dala mu řádně pěstí a vytáhla meč.

Lorne: ,,To nedopadne dobře, nechci o ní pochybovat, ale Angelus je… děsivý, nemůže ho zdolat, ne vlastního otce… Faith, rychle musí do nemocnice.“

Mírně propleskl Wese a Gunna ti se hned vzbudili.

Angelus si přestal zajímat o ostatní a začal se věnovat Angel.

Angelus: ,,Ale ale Catherin ani nevíš jak se s tím zachází.“ A vytáhl od někudy též meč.

Angel: ,,Ccc, chceš se přesvědčit.“ Začal boj, Angelus byl zezačátku překvapen jak to Angel s mečem umí.

Wes: ,,Musíme ji od tam tud dostat neporazí Angeluse.“

Lorne se díval jak zachází s mečem, a změnil svůj názor. ,,Ona jediná ano…“ Gunn A lorne se na něj podívali, pak vám to dojde, Gunne dostaň od sud Faith.

Gunn: ,,A vy dva?“

Wes: ,,Budeme t pro jistotu.“

Gunn: ,,Hodně štěstí.“

Lorne: ,,Doufej, že ho nebudeme potřebovat:“ A schoval se s Wesem za jednu bednu.

Angelus: ,,Před se neublíží Angelovi ne? Vzal tě pod svá ochranná křídla.“ Zapříčinily meče mezi sebe.

Angel: ,,Před se bys neublížil holce, kterou začínáš mít rád?“

Angelus zavrčel, ,,Nenávidím tě!“

Angel: ,,Stejně jako Buffy?“

Angelus: ,,Ta děvka?“ začal se smát.

Angel: ,,Ne, ta žena do které ses zamiloval, at ženská která tě dokázala jako jediná porazit, ta ženská kvůli které v noci nemůžeš spát, ta ženská, kterou stále vroucně miluješ!“

Angelus: ,,To si přehnala.“ Uhodil ji pěstí, Angel spadl meč. ,,Co teď?“ Smích se rozléhal budovou.

Wes: ,,Musíme ji pomoct! On ji zabije!“

Lorne: ,,Ne.. sám pochopíš!“

Angel: ,,Prosím tě ještě začni s tím, jsi bez přátel bez zbraně, co ti zbývá? Tohle už je ohrátý Angelusi.“ Vykopla nohu a zasáhla jeho břicho.

Wes: ,,Jak…“

Lorne: ,,Ještě ti to nedochází? Tak si to schrň…“ Začal Lorne, mezitím se Angel opět zmocnila meče a boj vyhrocoval, na obou stranách bylo několik šrámů ale ani jeden neměl v úmyslu odstoupit.“

Lorne: ,,Přemožitelka.. sám si mohl poznat, že velmi silná a schopná, strýc Giles, povaha vzpurná, snad jediná od dob Buffy co si k Angelovi razí cestu, velmi blízká sConnorem, nesnáší Holte-vlastně ale to ty ještě moc nevíš, jen tak s nevzdává, přežila výnuch, jdou po ní houfy démonů a je zatraceně mladá na to být přemožitelkou a právě nakopává Angelusovi prdel! Opravdu ti nedochází kdo to je? A ani že se jmenuje Angel Catherin Summersová!“ Poslední slova zašeptal aby ho ani přes boj nešlo slyšet… tedy aby ho neslyšel Angelus.

Wes: ,,Pane bože… je to dcera Buffy… jak je to ale možné!“

Lorne: ,,Neptej se, prostě šup šup a hle dítě… žila několik let v jiné dimenzi s…“

Wes: ,,Connorem…“

Lorne: ,,Holte nenávidí neboť jich těl zabít a přeměnil ji v upíra…“

Wes: ,,Cože ji? Ona je upír?“

Lorne: ,,Poloupír, pamatuješ jak přišel Connor když byla v bezvědomí a vyhnal nás z pokoje? Dával jí krev, jinak by se tak rychle neuzdravila.. musel si to slyšet je o ní mnoho proroctví, ta holka toho mnoho dokáže…“

Wes: ,,Pane bože…“

Lorne: ,,Jo je to síla, málem jsme to neunes…“

Wes ho ale nesměřoval nad scénu před sebou.

Angelus: ,,Nikdy mě neporazíš jsi jen obyčejná holka!“

Angel: ,,Wesi Lorne vypadněte odsud!“

Angelus: ,,A naši přátelíčkové tu ještě zůstali.. chcete vidět jak z ní budu sát nebo co?“ Rozhodil rukama.

Wes: ,,Nech ji být!“ Vyšli oba dva z úkrytu.

Angel: ,,Lorne… dobře víš, že je to jen moje a jeho věc, mám s ním nevyřízený účty.. takže ještě jednou VYPADNĚTE nechtěj abych tě donutila.“

Wes: ,,Nemůžeš ho přece…“

Lorne: ,,Jdeme..“ Vzal ho a táhl s ním, chápal proč chtěli být sami a taky věděl co se nezadržitelně blíží.

Angelus: ,,Prchají! Wow…“ A chtěl po něm hodit meč, ale Angel ho surově praštila a meč nehodil tak jak chtěl. ,,To už by stačilo!“ Utíral si kapky krve od úst.

Angel: ,,Taky si myslím.“

Angelus: ,,Nevíš s kým si to zahráváš!“ Vrhl se na ni nečekala a zůstala s ním v nbezpečném objetí, přesně v takovém ze kterého vyvlékla Faith. ,,Ukážu ti s kým si zahráváš!“

Angel se zhluboka nadechla a čekala co přijde, Angelus byl silný zatraceně silný i na ni, nebyla na něj připravená… nemohla být připravená na zabití vlastního otce.

Zavřela oči, po tváři ji sjela slza. Tesáky se už otíraly o pokožku.

,,Ne! To já ti ukážu s kým máš tu čest!“ Prudce ho loktem udeřila do břicha, dnes velmi citlivého neboť ho do něj Angel mnohokrát udeřila, Angelus zasyčel bolestí. Meč se zatřpytěl, výkop, úder, odraz, výkop, úder, odraz, šlo slyšet jen pravidelné cinkání mečů až to přišlo, raz dva a Angelus klečel na zemi beze zbraně.

Angel: ,,Už si pochopil s kým máš tu čest?“

Angelus: ,,S holkou co si hraje na někoho víc než je a při tom je to jen neteř obyčejného pozorovatelka?“

Angel: ,,Omyl…“ Zašeptala klidně, ,,Jedním useknutím tě můžu zabít.“

Angelus: ,,Ale neuděláš to neboť jsi na to slabá a nedokázala bys blížit upírovi, kterého máš ráda.“

Angel: ,,Víc než to miluju ho..“

Angelus: ,,Wow… další slečna se zamilovala do našeho Angela.“

Angel: ,,Ale jiným způsobem než si ty myslíš, jsem ti víc podobná než bych chtěla, ale beru to jako fakt.“ Stále měla čepel na jeho krku.

Angelus: ,,Bože nezačínej jinak usnu, radši mě zabij.“

Angel: ,,Proč si myslíš, že i přes to že ho miluju stejně jako své přátele tě nezabiju?

Angelus se jí vysmál do tváře. Angel dala víc síly do čepele nože a ANgelusovi začala téct krev z krku.

Angel: ,,Mýlíš se, pokud sis myslel, že to dokážu, nevíš kdo jsem… a teď je mi to jedno, měl si na to několik týdnů zjistit kdo jsem, proč jsme tu a co máme my dva společného ale nezjistil si nic! Všichni ostatní ví kdo jsme tedy na půl…“

Angelus: ,Zab!“ A sám se víc přitiskl k meči.

Angel: ,,Neudělala bych to poprvé…“ Tím ho překvapila, a řízla, udělal mu dost velkou ránu aby věděl, že jen kousíček a mohl být mrtvý. Odhodila meč.

ANgelus: ,,Jak hloupá si Catherin!“ zvedl se.

Angel: ,,Jak hloupí si pokud si myslíš, že se opravdu jmenuju Catherin.“

Ted si vyměnili role, stál naproti ní a jednou ranou by ji mohl zabít, ,,Pozdravuj v pekle.“ Napřahoval se, zavřela oči a těsně před jejím krkem zastavil.

Angelus: ,,Do prdele! Proč tě nemůžu zabít!“ Odhodil meč. ,,Kouzlo!“ Drapl ji pod krkem.

Angel: ,,Žádné kouzlo..“ A mrštil s ní o zeď.

 

Stála proti u v tváří v tvář, bez zbraně, on též neozbrojený, byla opřená o zeď, Angelus stál u ní, ruku měl na zdi, byl naštvaný, rozhněvaný, s očí mu metaly blesky. ,,Proč!“ zaštěkl, ,,Myslela jsem si, že jsi chytřejší než Angel(us).“ Podíval se jí do očí, pak se zděsil a konečně si uvědomil koho před sebou vidí, ,,Buffy… jsi dcera Buffy!“ řekl potichu a pak bouchnul do zdi, kde udělal velkou díru, Angel se mírně usmála, ,,A nejen jí…“ Angelus na ni upřela oči. ,,Ne… to není… Lžeš!“

,,Až teď si uvědomila co způsobila..“ ,,Proroctví.“ Zděšeně se na něj podívala.

,,Co?“

,,Zapomněla jsem na…. Je to jedno, jedno!“ Vyhrkli ji slzy. ,,Jmenuju se Angel Catherin Summersová, přemožitelka upírů, dcera Buffy Anne Summersové a Angela upíra s duší!“ Vyhrkla na něj. ,,Stačí ti to!“ Začala do něj bušit, ,,Stačí! Hledal jsi anděla kdo zabijí démony v L.A. máš ho v domě! Jak moc tě nenávidím a při tom miluju jak mámu! Jsem upír! Víš co to znamená!“ Bušila do něj hlava nehlava a Angelus byl zmatený a tak se nechal.

,,Kvůli tomu grázlovi Holtzovi, bránila jsem tě a on mě proto napadl a jsme upír!“ Svezla se mu ke kolenům.

,,Přemožitelka protože si to zas někdo vymyslet a poloupír…“ Brečela, Angelus se k ní svezl.

,,Jsi má dcera…“ Zašeptal. Angel k němu vzlédla, utřela si rukama slzy.

,,Jistě!“ Rychle vstala a dala Angelusovi znovu do ruky meč, ,,Ale tobě je to jedno a mě už taky, už víš vše, kdo je anděl, kdo jsem já takže bodni.“ Mírně se napíchla na ostří meče, stačilo by jen přitlačit a meč vy vjel do masa a Angel by zemřela. Angelus na ni jen vytřeštil oči.

Angelus: ,,Nemohl jsme tě zabít, ani když jsem nevěděl kdo jsi a teď to tuplem neudělám.“ Dal meč dolů a chtěl k ní jít blíž.

Angel: ,,Proč? Jsi Angelus démon a mě je to už jedno, stejně proroctví… divím se že se ještě Země točí.

ANgelus: ,,O jakém proroctví to mluvíš?“

Angel: ,,Táta… tedy promiň, Angel se nesmí dozvědět kdo jsem nebo.. ani nevím jak zní celé proroctví, prostě bum bác kaput.“ Máchal rukama a Angelusovi připomínala Buffy.

Angelus: ,,A není v tom háček když ještě pořád jak říkáš Země se točí?“

Angel od něho ustoupila a jen se na něj dívala.

Angelus: ,,Co je?“

Angel: ,,Proč to děláš?“

Angelus: ,,Co?“

Angel: ,,Před chvílí jsi mě chtěl zabít a teď se usmíváš a troufla bych se říct, že i uklidňuješ.“

Ten se nad jejimi slovy zastavil, měla pravdu, ,,Proč to dělám?“

Angelus: ,,Protože jsi mě..“

Angel: ,,Neříkej že porazila.“

Angelus: ,Statisticky vzato.“

Angel se začala smát, ,,Hrdý Angelus přiznal, že ho porazila 15 letá holka, nedej se vysmát! Za tu dobu jsem si už zvykla, že svět není takový jaký chci aby byl, takže jestli tohle jen předstíráš abys mě zabil tak se nesnaž, dnes mě neostaneš, dnes ne!“

Angelus: ,,Jasný přemožitelko…“ Zasekl se, ještě jí tak neřekl.

Angel: ,,Chci od tebe službu.“

ANgelus: ,,Proč bych to měl dělat?“

Angel: ,,Krev krvi?“

Angelus: ,,Jsi spíš Angelova dcera než moje.“ Naráz na to si Angel sáhla do jedné z ran a změnila svou tvář na upíří.

Angel: ,,Jsi si tím jistý?“

Angelus: ,,Wow takže jsi nelhala, co chceš?“

Angel: ,,Dobře vím, že umíš před Angelem něco utajit.“

Angelus: ,,Hořko těžko ale ano.“

Angel: ,,Vymaž dnešní souboj a stími vše, že se Jmenuju Angel, přemožitelka, tvá dcera, kdyby to věděl, šlo by vše do háje, možná to je v tom, jen Angel to nesmí vědět, ty ano….“

Angelus: ,,Tak to necháš?“ Sama otázka ho překvapila, proč se o ni vlastně zajímá?

Angel: ,,První.. další moje, Cismonk, možná nebude ani potřeba, holt se jednoho dne vydám za mámou a už se nevrátím, ani si na mě nevzpomene, prosím tě…“

Angelus: ,,Mám to u tebe.“ Šla k němu, nechápala jeho jednání. Čekal co s bude dít, nastavila krk, prst si namočila v jedné z ran a dal jednu svou kapku krve na angelovi ústa, a zašeptala, ,,Zbohem tati.“ A vrazila mu až omdlel.

 

Rázem se dveře do hotelu otevřely a ona do něj v běhla a za sebou táhla Angeluse. Hodila ho na gauč. Všichni se k ní zběhly.

Wes: ,,Jak? Co je mu?“

Angel: ,,Nic… na nic se neptej. Co se tady mezitím stalo?“

Wes: ,,Lilah… někdo ji předtím než jsi odešla zabil.“

Angel: ,,Kdo?“

Wes: ,,Neví se, zatím…Angel vysvětlíš mi to všechno?“

Lorne: ,,Willow tu bude za půl hodinky.“

Angel: ,,Willow?“ Proťala očima Wese.

Wes: ,,Musíme vrátit du…“

Angel. ,,Nech toho, zase všechno beze mě a mě je to fuk, svažte ho, za chvíli se probudí.“ Vyběhla do pokoje, míjela Cordy která se na ni opovrženě podívala.

Bouchla dveřmi, sjela podle nich dolů a začala plakat, pak šla rázně ke sprše opatrně si vyslékala tričko, neboť ho měla slepené krví a vstoupla pod tekoucí vodu, rány zaštípaly. Jí to bylo jedno, jedno… někdy se cítila jako by neměla duši, srdce, city… Jinak jak by to mohla dělat? Hádat se s otcem málem ho zabít, žádný cit nic… mámě polovinu věcí zatajovat. Na co tu tedy byla? Jen aby prošla tímto světem, jen tělo bez duše co projde a nikdo si ho nezapamatuje. Tak se cítila…

 

Wes: ,,Willow vítám tě!“

Will: ,,Wesi.. ráda tě vidím.“

Faith: ,,Willow.“ Kývla k ní.

Will: ,,Kde je?“

Wes: ,,Zavedu tě za ním, co na to Buffy?“

Willow tuto otázku přešla. ,,Hmm… měla by tu být Gilesova neteř… mohla bych pak za ní?“

Wes: ,,Angel?“

Will: ,,Ano.. vlastně ty jo, víš.. tedy že ona, je přemožitelka minule to vlastně říka…“ Prudce skončila, neboť si uvědomila, že řekla až moc.

Wes: ,,Willow buď v pohodě, vím to, že je to Buffyina dcera.“

Willow: ,,Jak to?“

Wes: ,,Angel bojovala s Angelusem.“

Willow: ,,Cože? Jak moc je zraněná? Co se stalo Wesi! Věděl jsi ž je to Gilesova neteř, i když ji nevěděl i o tom s Buffy, že j to její dcera! Jak si mohl! Jí jen tak proti němu pustit!“

Wes: ,,Uklidni se Willow! Já jí to zakázal! Ona tam sama přišla a co víc! Nic jí není, tedy aspoň to tak vypadal, přinesla ho sem a pak šla do pokoje.“

Faith: ,,Kdyby nebylo jí, tak jsme mrtvá.“ Přišla zčista jasna nikdo si ji nevšiml, mezi jejich hádkou.

Willow: ,,Faith… co si slyšela.“

Faith: ,,Myslela jsem si to… Takže Buffyina dcere, ta holka je dobrá.“

Willow se opět vrátila k Wesovi, ,,Jak přinesla!“

Wes: ,,Nevíme co se tam stalo… když jsme odcházeli… tak to bylo vyrovnané… nezjistili jsme zatím co…“

Willow: ,,To je jedno.. chci ji vidět.“

Wes: ,,Nejprve Angelus. Prosím…“

 

Jako obvykl, čáry máry a hle z Angeluse je Angel. Jen nevěděli proč se neprobral, Willow to okomentovala, že má nejspíš zranění a tak se probudí tak za hoďku, ale že je vše ok. Pak si promluvila s Faith o boji s Prvním. Ta přislíbila účast. Když chtěa jít za Angel do jejího pokoje tak jí zavolala Buffy, nejdřív se zeptala jestli se vše Ok a pak, že ji tu nutně potřebuje. A tak se s Angel jen u schodů míjeli.

 

Angel: ,,Slyšela jsem, že jsi přijela, už jsme se myslím jednou ne-li dvakrát viděli.“ Musela neformálně neboť bylo dole několik lidí, kteří ještě nevěděli o spojitosti s Willow a Buffy, věděli že je to Gilesova neteř, ale jak sama říkala vyrůstala v jiné dimenzi, od nich velmi daleko.

Willow: ,,Ano, neteř Gilese.“ Usmála se a zkoumavě si ji prohlížela. Nešli poznat žádné rány. Angel si vzala záměrně svetr až po krk a jeany.

Angel: ,,Už musíš?“

Willow: ,,Bohužel, beru Faith do Sunnydale kvůli Prvnímu.“

Angel: ,,Něco se zhoršilo?!“ Vyděsila se.

Willow: ,,To zjistíš, uvidíme se brzy?“ Tím naznačila jestli s ní můžou dnes počítat na večeři.

Angel: ,,Snad časem, mám teď moc písemek a tak.“

Willow: ,,Jsi v pořádku?“

Angel: ,,V nejlepším!“ Usmála se, díky studené vodě, už nešli poznat opuchlé oči od pláče a bolest z ran taky dobře zakrývala. ,,Jak je Angelovi?“

Willow: ,,Podle mě je teď v menším komatu, ale nic to není, nejspíš kvůli ranění co měl, měl by se do hodiny probrat. Už musíme, mějte se tu.“ Vyřkla všem.

Angel: ,,,Opatrujte se.“

 

Angel stále spal ve svém pokoji. Hned jak Willow odjela, Angel se zbalila a šla se projít. Nikomu neřekla ani slovo. Ptali se jí co se stalo, ale ona neodpovídala, snad jen, že přijde pozdě ať se o ni nebojí.

 

Všichni se setkali u Angelovi postele, moc se jim nelíbilo, že se neprobíral. A ještě k tomu se zdálo, že začínal mít horečku, dokonce sebou několikrát prudce cukl a zařval.

Lorne: ,,Nějak se mi to nelíbí…“

Wes: ,,Mě taky ne, vypadá úplně stejně jak tehdy v Sunnydale.“

Gunn: ,,Jak?“

Wes: ,,Otrávila ho Faith šípem, mohla
ho zachránit jedině krev přemožitelky, Buffy ho donutila se napít z ní.“

Lorne: ,,Ale Buffy žije.“

Wes: ,,Ano, přežila.“

Connor: ,,Nemůžeme tady jen tak stát, co to způsobuje? Je třeba něco.. jestli ti po třetí vrátí duši umřeš?“

Cordy: ,,To snad ne, nedala mu něco Catherin.. co já vím, pochybuju, že by ho sama zvládla.“

Gunn: ,,Kam že vůbec šla?“

 

Zazvonila u dveří, doufala, že bude Emma doma, tolik jí to vše bolelo, ta odměřenost Angeluse, ta nenávist… všechno a ještě k tomu návštěva sil… přemístili ji k nim hned jak se osprchovala. Nepřítomně stála před dveřmi a vybavovala si co jí říkaly, jak ji vlastně seřvávaly, uhasily poslední naději….

 

 

Angel: ,,Kde.. aha vítám.“Uvědomila si kde se ocitla.

Síly jí nepozdravily, jen na ni uvrhly vyčítavý pohled. ,,Co? Ani nepozdravíte? Někdo by vám měl vysvětlit zásady slušného vychování, proč jsem tu? Na návštěvu určitě ne!“

Muž: ,,Nebuď na nás drzá přemožitelko!“

Angel: ,,Přemožitelko? Opravdu? Neměli by jste tak říkat náhodou mámě, nebo Faith, neboť já statisticky vzato neexistuju! A proč taky, že?!“

Žena: ,,Nemáš nám co vyčítat!“

Angel: ,,Právě nopka, vy můžete za vše co teď prožívám. Tak si nechte to svoje my nic, my muzikanti!“

Muž: ,,Nehodláme tě tu poslouchat!“

Angel: ,,Pán má blbou náladu!“

Žena: ,,Stejně jako ty.“

Angel: ,,Já mám právo.“ Cynicky se na ně usmála. ,,Tak proč tu jsem?“

Muž: ,,Neměla jsi právo říct Angelusovi kdo jsi! Zapomněla jsi, že se to nesmí dozvědět. Udělili jsme ti jednu, JEDNU výjimku, aby mohla Buffy říct přátelům, že jsi její dcera, od té doby se to rapidně zvrhlo.“

Angel: ,,Nadávejte mě.“

Muž: ,,Máš ho chránit.“

Angel: ,,Nezabila jsem ho, i když on mě ano. Tak nevím co tu řešíme.“

Žena: ,,Čeká tě ještě hodně nářku a bolesti.“

Angel: ,,Hmm díky, klidně se toho vzdám.“

Muž: ,,Nedovoluj si na nás.“ Celá síň se zatřásla pod návalem vzteku.

Angel: ,,Nebo co? Je mi to už všechno jedno… pochopila jsem to… jak jsem s ním bojovala, ten večer.. všechno jsem pochopila! Nikdy nebudu mít rodinu! Nikdy nebudu v poklidu žít! Nikdy… troufám si říct, že to budu mít těžší než máma… Tak na co to vše? Proč to se mnou neukončíte? Kdo jsem? Proč tu jsem? Ticho… neodpovídáte, já si ale odpovědi zasloužím! Proč je za mě upír! Proč nemám svou moc! Proč mě nikdo nikdy nebude mít rád… proč…“ Sjela k zemi.

Muž: ,,Jak chceš máš to mít, ano Ty a Angel… Nikdy nebudete rodina. Nesmíte, vy tři, Buffy, Angel a ty… ne, nesmíte, je to tak dáno. A už toho nech!“

Angel: ,,vše? Proto jste mě zavolaly? Říct nemá to cenu vzdej to?“

Žena: ,,Uklidni svou bolest Angel, má přijít ještě hodně zkoušek a je to jen na tobě, jestli je splníš…“

 

Pak už nic, objevila se ve svém pokoji.

 

Stála u dveří. Vítr ji svým chladným vánkem omýval. Nemusí mít strach. Angelus nedovolil, aby se Angel dozvěděl kdo je. Tím si byla jistá. Jinak by nebylo všechno tak jak teď je… ,,Určitě teď po hotelu pobíhá a všem se omlouvá.“ NA její tváři se objevil úšklebek. Onečně se otevřeli dveře a on Nahodila bezstarostný úsměv, neboť musela…

,,Tak ráda tě vidím Angel.“ Obejmula ji vroucně Emma. ,,Cítila jsem negativní vibrace, sji v pořádku?“

,,Já… to probereme jindy, jak je Jimmimu a spol.?“ Nestačila se dopovědět, Emmě se zatočila hlava a Angel ji taktak chytila, ,,Emmo…“ Poplácala jí mírně po tváři, ,,prober se, prosím…“

 

Gunn: ,,Našel si něco Wesi? Zhoršuje se to..“

Wes: ,,Je to neuvěřitelná náhoda.. byla na stole jen tak tam byla…“

Lorne: ,,A? Co tam píšou.“

Wes: ,,Je to něco jako prokletí nebo co… páni…“ Začetl se.

Connor: ,,Wesi! Dělej! Co tam je?“

Wes prolistoval celou knihu. ,,Je celá o Angelovi, teda Angelusovi, Angelovi i Liamovi… jak to že něco takového existuje…“ Znova se začetl.

Cordy do něj vrazila, ,,Jak ho můžeme s toho dostat!“

Wes: ,,Ano… tady to je… ou…“

Connor: ,,Ou? Jaké ou?“

 

Emma se probouzela. Kolem ní byli děti.

Angel: ,,Co se stalo Emmo? Jsi v pořádku?“

Emma ji rychle chytla za ruku. ,,Rychle musíš do hotelu, měla jsem vidění.“

Angel: ,,Vidění? O Co jde?“

Emma: ,,Víc ti neřeknu… ale nechala jsem vám tam odpověď v podobě knihy. Tam najdeš jak ho vyléčit.“

Angel: ,,Vyléčit? Koho? Emmo neděs mě, jsi bledá.“

Emma: ,,Angel… je to na tobě… nechápu proč to dělají, zrovna tobě, nezasloužíš si to.“

Angel: ,,Emmo!“

Emma: ,,Musí rychle jít.“ Vstala a hnala jí ke dveřím. ,,Musíš se rozhodnout.“

Angel: ,,Rozhodnout, jak, o co tu jde!“

Emma: ,,V poslední i budoucí době, bude moc věcí na ráz. Zklidni svou duši a upíra co máš v sobě, naslouchej srdci, i když to tolik bolí. Opatruje se.“ Dala ji pusu na čelo. ,,A prosím vrať se….“

 

Běžela co ji nohy stačily. Pokud předtím měla v sobě zmatek tak teď to byl hotoví guláš se všemi ingrediencemi. ,,Táta.. stalo se mu něco? Bylo to snad naznačení Sil, že se něco stane? To proroctví..?! Prosím.. ne, ať se mu nic nestane..“

 

 

Wes: ,,Umírá….“

Connor: ,,Ne.. co tam píšou.. „ Vyrazil mu knihu, ale ta se jeho dotykem rozplynula. ,,Co to…“

Cordy: ,,Co tam bylo napsané.“

Wes: ,,Jediné co by ho zachránilo by byla krev…“

Angel dorazila do otelu. Stála před dveřmi, chtěla otevřít kliku, ale zaslechla žhavou debatu a tak se zaposlouchala..

 

Gunn: ,,Není nic jednoduššího, v lednici je ještě jedna konzerva.“

Wes ho sjel pohledem, ,,Taková krev neexistuje…“

Lorne: ,,Neexistuje? Čí krev to má být?“

Wes: ,,Je to napsané tak, že to není splnitelné. Krev jeho příbuzného, musí to být děvče. Příbuzné děvče, to děvče musí být přemožitelka a zároveň upír s krví Angeluse. Takovou ptákovinu jsem v životě nečetl. Nikdo takový neexistuje. Přemožitelka a upír na ráz a ještě příbuzná Angeluse…. To by musela být snad jen zrůda.“

 

Angel zavřela oči.

 

Cordy: ,,Kolik té krve musí být? Jako u Buffy? Musí ji vysát?“

Connor: ,,To ne nesmí!“

Wes: ,,Nebylo tu určené množství…“

Lorne: ,,Ale co mu vlastně je?“

Cordy: ,,Není to od té rány co má na krku?“

Wes: ,,Ne, nevím jak je to možné, ale jakoby jeho duše by měla v sobě parazita, který ho zabíjí.“

Connor: ,,A co Willow? Nemůže nám pomoct.“

Angel: ,,Ne.. Zašeptala a vyrazila dveře. Všichni na ni upřeli pohled. V očích se jí zračily slzy. Okamžitě šla k jeho posteli.

Angel: ,,Promiň.“ Zašeptala, ,,Je to moje vinna.. kdybych to neřekla, mohlo by být vše ok.“

Lorne: ,,Není to tvá vinna , vím to určitě.“

Wes: ,,Bestie?“

Angel: ,,Kolik?“

Wes: ,,Kolik co?“

Angel: ,,kolik má času?“

Wes: ,,Nanejvýš 2hodiny.“

Gunn: ,,A nešla by splnit jen část? např. Spike? Není on k němu svázán krví?“

Wes: ,,Ne.. je to tam striktně… podle mě to musí být na 100% dívka a příbuzná to poslední bych riskl a vynechal.“

Gunn: ,,Ok, takže jen najít dívku, která je příbuzná Angela a která by se nechala doprovolně vysát. Skvělý.“

Angel, Lorne a Connor se střetli pohledy.

Angel Angela pohladila a vyšla z místnosti, za ní hned Lorne a Connor.

 

Stoupla si před boxovací pytel a začala do něj mlátit, za ní hned stáli oba pánové.

Lorne: ,,Co chceš dělat?“

Angel: ,,Já? Nechat se vysát nebo ne?“

Connor: ,,To nesmíš sakra! A co Holtz nepamatuješ si? Kletba? Až tě vysaje tak si vzpomene na to kdo jsi.“

Lorne: ,,A s tím přichází další apokalypsa. Co se tm stalo?“

Angel: ,,Nic.“

Connor: ,,Angel.“

Angel: ,,Vypadněte OBA DVA!!!!“ Počkala až odešli a znova se rozplakala.

,,Co mám dělat… mami.. kdybys tu tak byla…“ Mezi vzlyky ji napadl nápad.

 

Vytáhla obyčejnou dýku ze skříně, setřela slzy a ohýnek odhodlanosti znovu vzplál v jejích očích. Všichni kromě Wese a Cordy byli dole. Když si ji Lorne i Connor všimli , oba dva vstali. Přišla k Connorovi. Vytáhla mu triko až k rameni a pak ho jemně škrábla.

,,Promiň.“ Podíval se na krev která tkvěla na noži.

,,Co chceš dělat?“ Zastavil ji a dal si vyhrnuté triko zpátky dolů.

,,Co musím.“ Connor si ji přitáhnul a objal.

,,Prosím tě nechci tě ztratit.“ Když jí objal mírně sykla bolestí, nikdo si toho nevšimnul, jen ona cítila jak se triko pod svetrem opět nasycuje její krví, netušila proč se jen tahle rána od meče nehojí.

 

Otevřela dveře.

Angel: ,,Cordelie, Wesi nechcte nás o samotě.“ Cordy hned vstala a odcházela. Když byla u Angel tak ji letmo pošeptala, ,,Ty nevyhraješ!“

Wes: ,,Proč Angel?“

Angel: ,,Neptej se Wesi a běž, někdy pochopíš.“ Na nic se už neptal, šel a za sebou zavřel dveře. Angel je zamknula. Přistoupila k Angelově posteli.

Angel: ,,Tak jak se máme? Angelusi máš to u mě, ale i když nevím jestli to na něco bylo. Jestli to nevyjde tak to bylo zbytečné.“ Vyhrnula si triko, které bylo od krve. ,,Chceš čerstvou s nebo s příchutí bavlny?“ Angel sebou cukl a zašeptal jméno… ,,Buffy…“ Poklekla k němu. ,,Něco mi slib, kdyby to náhodou nevyšlo… postarej se o mámu, udělej něco, prostě aby jste byli spolu.“ Angeluse otevřel oči.

,,Catherin… co se to děje. Cítím se jako v ohni.“

,,Pššš. Spi, až se probudíš bude vše Ok, slibuju.“ Všechno ho hned vyčerpalo a znovu se propadl do spánku.

Prstem opatrně projela kolem rány. Pak spočinutou krev na prstě dal na nůž a ten přiložila k ráně, kterou mu způsobila. Doufala, že Connorova krev zastíní tu její a on si nevybaví vzpomínky na kolébku, na souboj a podobně. Když si uvědomila, že jakoby zázrak jeho rána vsákla krev a na dýce nezbyla ani kapka opět nůž přiblížila k poraněnému břichu. Rána velmi bolela, ale přesto ji zmáčkla.Vyjekla bolestí a asi 5 kapek dopadlo na dýku. Začala se jí točit hlava. Vzala všechnu sílu. Otevřela Angelovi ústa a nechala krev volně stékat. Pak odložila dýku, nahnula se nad něj a krev, která začínala čím dál tím víc téct ze zranění nechala volně ztékat do jeho úst. Břicho měla asi 10cm od Angelových úst. Pomalu se propadala do černa, doufala, že i tolik krve postačí. Když si všimla, že se pohnul, zbystřila, chytla si ránu a vrávorovně šla ke dveřím. Rychle odemknula, otevřela. Dívala se do očí rozjařeného pozorovatele, její reflexi ji zapomněli upozornit, že celou dobu stál za dveřmi.

,,Wesi.“ Pomalu se otočila k posteli, kde už se probouzel Angel, zavřela dveře, ,,myslím, že to vyšlo.“ a upadla na něj. Ten ji chytil a podepřel ji.

,,Můžeš chodit?“ Angel jen zakývala hlavou že ano. ,,Pojď.“ Táhl ji do jejího pokoje.

 

,,Proč si mi to neřekla.“ Hned ji pokladl otázku když se dotkla své matrace.

,,A co přesně Wesi? Obvazy jsou dole, pod umyvadlem!“ Křikla na něj do koupelny.

,,Mělo mě to napadnout, jsi to ty…“ Oparně přiložil měkkou látku na obvaz.

,,Já, jako kdo?“

,,Dcera upíra a přemožitelky. Za normálního stavu bych se ti měl správně uklonit.“

,,Blouzním já a nebo ty. O čem to tu plácáš?“

Wes se zastavil, ,,Ty o ničem nevíš?“

,,A o čem bych měla vědět? Víš co místo blouznění by ses měl jít podívat k Angelovi jestli je ok.“

,,Další bláznovinost, ty jsi Angelova a Buffyina dcera.. nechápu.“

,,To je na dlouho, strejda je na to expert on ti to vysvětlí. Další? Ať to máme za sebou.“

,,Porazila jsi Angeluse. Jak? Tedy kromě Buffy se to nikomu nepovedlo a ona na to měla přípravu.“

,,To je jedno, jsem slaboch a bylo to jen štěstí.“

,,Obdivuju tě.“

,,Cože? Máš horečku.“

,,Ne… tak dlouho jsi tu, pomáháš mu, zabíjíš příšery a jsi jeho dcera, musí to být těžké a k tomu, odhodlala ses jít do boje proti vlastnímu otci, který tě mohl zabít s teď? Položila bys za něj život.“

,,Je to táta, i když jím doopravdy nikdy nebude, nesmí se to dozvědět… nesmí Wesi prosím… Musím se na něj jít odívat.“

,,Ne… i když už s to hojím, pěkně si poležíš mladá dámo.“

,,Wesi…“

,,Už jsem řekl.“

,,Tak aspoň, zeptej si ho co si pamatuje…“

,,Jo, pošlu sem pak Cordy.“

,,Ne!“

,,Co je? Zdá se mi poslední dobou, že jste na ostří nože…“

,,Kdo zabil Lilah?“

,,Nevím.“

,,Kdo viděl na posled Angelovu duši?“

,,Asi Cordy, o co jde?“

,,Ne o nic… běž a pak sem zavolej prosím Connora. Nebo ne.“

Angel to začala pomalu docházet, netušila jestli j to tou horečkou, kterou dostala, ale konečně si uvědomila souvislosti mezi Cordy a Bestií. Hned usnula. Za hodinu s celá propocená z hrůzou probudila. ,,Pane bože!“

 

Angel(us): ,,Jo jsme v pohodě, moc se vám všem omlouvám.. doufám že jsem nikoho…“

Wes: ,,Ne, takže si nic nepamatuješ?“

Angel(us): ,,Zvláštní ale ne.“

Cordy: ,,Ok, klidně lež donesu ti krev.“

Connor: ,,Dals nám zabrat.“

 

 

Uviděla Cordy v kuchyni.

Angel: ,,Neprojde ti to.“

Cordy: ,,A copak Angel?“ Ďábelsky se začala smát. Angel ji opatrně přirazila ke zdi, musela si dát bacha, neboť nechtěla ublížit miminku.

Angel: ,,Mám ti říkat Cordy a nebo Paní vládnoucí bestii?“

Cordy: ,,Och.. slečna na to už přišla… bravo, víš co tě ale čeká, smrt.. mezitím různé ty věci okolo.“

Angel: ,,Až se to dozví…“

Cordy: ,,A co se dozví Angel, myslíš tohle?“ Začal ječet a prosit o pomoct. Rychle k ní přiběhli všichni i s Angelem.

Wes: ,,Co se děje?“ Angel k ni stála v zády a díval se přímo na Cordy, to jí dvěma prsty uhodila nebo spíše se zabořila do zranění. To v Angel vyvolala upíra.

Connor: ,,Co se…“ Angel se otočila s upíří tváří ke všem i tedy k Angelovi.

Cordy: ,,Chtěla mě… zz.“ Ukázal na ní prstem, ,,Vyjela na mě.“ Když si Angel uvědomila, jak to asi vypadá sebrala se a vyskočila k oknem do noci.

Cordy: ,,Zabít.“ Omdlela a Angel ji taktak zachytil.

 

Tu noc nepřemýšlel Angel(us) o ničem jiném než o tom že se z Angel stal upír. Dával si to za vinnu i to, že se pokusila zabít Cordy.

 

Nenápadně se vplížila do pokoje Wese. Ten seděl u stolu a něco hledal.

Angel. ,,Wesi..“ Šeptla, ten sebou trhl.

Wes: ,,Angel, co to mělo dnes lamenta kruci!“

Angel: ,,Nemám čas… uvědom si prosím souvislosti Wesi, co říkal Angelus.“

Wes: ,,Bestie má pána.“

Angel: ,,Omyl paní. Kdo se poslední dobou choval divně? Kdo byl naposled u Angelovi duše? Kdo zabil Lilah! Dělej Wesi mysli! Máš na to málo času!“ A pak se vytratila ven.

 

Následující dny nedělal Wes nic jinačího než vyhledával v knihách a dával si dohromady spojitosti. Nikdo nevěděl, ani Connor či Lorne, že Angel je v hotelu. Odpoledne toho dne si Wes něco uvědomil a běžel za Angelem.

 

O pár hodin později

 

,,Máš na výběr Angele, kdo je podle tebe ta zlá, Catherin a nebo Cordy? V ruce držíš talisman, před tebou je portál, musí to udělat, vrazit vrahovi do rukou talisman a ten pak vzcucne do sebe zabijáka a zbavíš se tak osoby velící Bestii.“ Promluvil muž a následně zmizl. U prostře místnosti byl portál, všichni kromě Angel, Cordy a Angela byli svázaní, paralyzovaní kouzlem, nemohli mluvit ani se hýbat. Angel se zděšeně díval na portál a kus od něj ustoupila. Cordy šla víc k Angelovi. ,,Rozhodni se, znáš všechny fakta Angele…“

Angel nic nevnímala jen se bála portálu, když se naposled střetla z vlnící se bránou zemřela a teď je to tu znova. Po chvíli ticha uslyšela slovo vyslovené z úst jejího otce. Slyšela kroky.

,,Catherin.“

 

 

 

 

 

7. kapitola