Pozn.Události se liší od AtS a BtVS.

 

 V minulém díle jste četli:

 Angel šla bojovat proti Angelusovi, kterému při boji  prozradila kdo opravdu je. Ten slíbil, že zařídí, aby si to Angel-us nepamatoval. Angel-us se ale po navrácení duše, nemůže probrat, umírá… a jediný lék je krev jeho dcery, ta ho přes svá zranění vyléčí. Ale Angel krev se smíchala s Connorovou a ani po tom Angel-us netuší  kdo je Catherin Potterová ve skutečnosti zač. Cordelie se bojí toho, že Angel prozradí Angelovi své domněnky, že Cordy je pán Bestie. Ta se odhodlá k zoufalému činu a nastraží na Angel léčku, z niž vychází Angelova dcera jako upírka a musí se ukrýt. Čas utíká a apokalypsa je na spadení …jediné možné řešení se dostává na povrch...  

 

O pár hodin dříve

,,Cordy… to dítě je démonické, to ona je paní Bestie! Musím to říct Angelovi!“

,,Jejda Cordy co tu děláš?“

,,Bydlím Wesi, co se děje, sháníš Angela?“

,,Já.. ano, ne.. měl bych?“

,,Je ti něco?“

,,Ne… už musím.“

 

Čas utíká jak voda, ani se nenadějete a  máte před sebou TU osudnou volbu. TU která vám změní život od základů… v ten moment důvěřujete jen sami sobě a přátelům, pak rozhodnete. Ale jste si jisti, že to rozhodnutí bylo správné? Tlak vás drtí a vy si namlouváte, že jste se jinak  rozhodnout nemohly… 

Cordelie cítila, že Wes vše ví, musela jednat co nejrychleji, ale jak? Nakonec stačilo málo… a zbytek se dodal sám…

 

Skoro všichni seděli, nemohli mluvit, chodit ani hýbat hlavou. Paralýza, jedním jednoduchým kouzlem. Vše se tak rychle semlelo. Sotva se bývalý pozorovatel dostal k Angelovi setmělo se, v Hyperionu nastalo ticho. Jen tři osoby z osazenstva pochopily čeho je to znamení.

,,Vím kdo chtěl zabít Lilah a kdo  je pán bestie vše do sebe zapadá!“ Křikl na Angela, ale nestačil dopovědět jméno.

,,Cože?“ Vyletělo Angelovi z úst. Ale jeho přítel mu už nemohl odpovědět.  Wesovi se zvětšily zrničky hrůzou když před sebou spatřil těhotnou Cordy a následně se tam objevila i Angel.

,,Co se to děje?“ Angel proletěla kolem Angela rovnou k připoutaným přátelům. Lorne těkal očima sem tam. Pocit bezmoci a mu nedělal dobře. Venku začalo hustě pršet.

,,Běž od Wese pryč!“ Okřikla ji dotčeně Cordy a odstrčila ji. Angel se podívala na Angela.  ,,Nesmíme zapomenout, že je to upírka, ona je paní Bestie, vše do sebe zapadá Angele.“ Upřela na upíra své oči. Ten se podíval na Angel.  Angelova dcera ucukla pohledem, nedělalo jí to dobře, v otcových očí viděla, že ji nevěří a to jí bolelo.

,,Wesi.“ Poklekl před ním upír, ,,můžeš nějak promluvit, naznačit? Co se to tady k sakru děje?“

,,Angele, dělej! To ona Cordy je bestie! Nenechej se obalamutit!“  Wes ve vnitř řval, ale nic nepomohlo.

,,Cože, Cordy?“  Řekl Gunn, ,,počkat, já tě Wesi slyším! Jak je to možné?“

,,Slyšíte mě? Lorne, Fred? Vy taky?“

,,Ano, jak je to možné Wesi? Telepatie? I přes paralyzování, je to produkt toho, že…“

,,Zadrž Fred, prostě, mys se slyšíme, ale oni nás ne? Chápu to správně, že?“

,,Ano, Gunne, musíme nějak varovat Angela, než udělá ptákovinu.“

,,Vše do sebe zapadá Angele, měli jsme řešené před sebou. Přišla když přišla bestie. Skrývala před námi upírství, chtěla mě zabít… a to jen proto, že jsem měla podezření.“

,,Ne, musí tu být nějaké vysvětlení.“ Zadíval se do očí svých přátel, ale nemohl z nich nic vyčíst. ,,Nic k tomu neřekneš Catherin?“

,,Já…“ Nedořekla neboť se u zdi utvořil velký kruhový portál.

,,Co to k sakru je?“ Zařval Angel-us a košile mu mírně plápolala ve větru, který utvořil portál.

,,Ne…“ Šeptla Angel a ustoupila krok zpět. Vybavila se jí bolestná vzpomínka, kdy musela skočit do portálu, kvůli záchraně světa. Tento strach ji paralyzoval, možná i víc než její přátele. Nemohla se pohnout, zmohla se jen na to, že se dívala přímo před sebe. Vítr prorazil skla a ty se roztříštily kolem dokola, některé se vznášely ve vzduchu a nemilosrdně sekaly do obyvatel.

,,Rychle, Cordy, běž se ukrýt, ať tě ty střepy nezasáhnou!“

,,Zadrž!“ Vedle Angela se objevil zvláštní muž. ,,Zůstanou zde všichni dokud se tato věc nevyřeší!“ Sotva domluvil Angel-us na něj skočil.

,,Nemám náladu na nějaký kecy, co se to tady k sakru děje!  A kdo jste!“ Muž ho ze sebe odhodil.

,,Nemáme moc času upíre!Chceš zabránit apokalypse! Tak chvíli poslouchej! Jenda z těch žen je pán bestie!“ ukázal na Cordy a Angel. ,,Ty musíš zjistit kdo!  A zastavit to! Jinak bude konec a to definitivní! Tady!“ Hodil mu talisman. ,,Přemýšlej, řešení máš před sebou!“

,,Řiď se svým srdcem, nic víc nepotřebuješ.“ Cordy se na něj mile podívala. ,,Není jiné řešení, než ten portál?“ Koukla na muže, ,,vždyť jí to může zabít.“

,,Ano, tento portál, neznám mnoho lidí, který z něho vyvázli bez následků… kteří  přežili.“

,,Ne, to ne… Angele otevři oči, hej šampione!“  

,,Opravdu? I když se mě pokusila zabít… vždyť zabíjíme démony, asi jsem kvůli  tomu přecitlivělá.“

Upír nedutal, jen se díval na zděšenou Angel.

,,Ne to není pravda… ty, nemůžeš být paní bestie, ne ty, ne…“  Pomyslel si upír s duší.

,,Co když se pletete? Ani jedna z nich není paní bestie!“ Vyštěkl na něj.

,,Je, já to vím!“

,,Víte?“ Chytl ho za límeček, tak na co si tady hrajete! Řekněte mi to!“

,,To nesmím, musíš to udělat ty, nikdo jiný!“

,,Angele, asi vím proč si to nechceš připustit, ale co když to není neteř Gilese? Já vím, že není! Žádné záznamy! Proč by Giles hrál, že ji nezná, kdyby ji opravdu neznal? Pamatuješ jeho návštěvu? Myslíš, že to hrál? Já myslím, že ne! Ona,“ Ukázala prstem na Angel, ,,si chtěla jen zajistit, že ji nezabiješ nic víc! A asi se jí to povedlo. Au…“ chytla se břicha.

,,Cordy.“ Přiběhl k ní, ,,v pořádku?“

,,Nevím, něco se děje  a ta atmosféra tady tomu nijak nepřidává.“ Usmála se.

,,Catherin?“ Zašeptal směrem k ní, nechtěl se smířit s faktem, že ona je ta zlá. Bylo mu s ní tak příjemně, konečně mu někdo rozuměl.  Angel nereagovala.

,,Asi se tak ani nejmenuje. Podívej jak se drží od portálu dál, bojí se ho… a ví proč.“

,,Jasně že se ho bojí! Vždyť ji jeden portál před lety zabil!“  Lorne v sobě dusil vztek a to se mu dlouho nestalo, tušil jak to dopadne, ale nechtěl se s tím smířit.

,,Máš málo času, tik tak. Pokud se nerozhodneš okamžitě sbohem světe, takový jaký ho znáš!“

,,Angele je málo času, chápu jak to bolí, měl si ji rád, ale celou dobu tě klamala.“

,,Catherin?“ Angel se otočila a podívala na všechny.

,,Proč nic neřekne na svoji obhajobu? Nechápu to!“

,,Nechce, chce vědět jestli ji Angel věří.“

,Vždyť je to jeho dcera, nemlže jí jen tak zabít, nebo ano?“

,,Máš na výběr Angele, kdo je podle tebe ta zlá, Catherin a nebo Cordy? V ruce držíš talisman, před tebou je portál, musí to udělat, vrazit vrahovi do rukou talisman a ten pak vcucne do sebe zabijáka a zbavíš se tak osoby velící Bestii.“ Promluvil muž a následně zmizl. U prostře místnosti byl portál, všichni kromě Angel, Cordy a Angela byli stále svázaní,  Angel se stále zděšeně dívala na portál a zase před ním ustoupila.  Cordy šla víc k Angelovi. ,,Rozhodni se, znáš všechny fakta Angele…“

Angel nic nevnímala jen se bála portálu, když se naposled střetla z vlnící se bránou zemřela a teď je to tu znova. Po chvíli ticha uslyšela slovo vyslovené z úst jejího otce. Slyšela kroky.

,,Catherin.“

Otočila se taktak, aby ucítila na svém rameni chladný kov, talisman. Přisál se k ní.  Nevěřila tomuž, že to udělal. Paprsky portálu se kolem ní začaly plazit a pohlcovat. Zavřela oči a po tváři ji stekla slza. Nepromluvila, naposled pohlédla na své přátele, v jejich očí uviděla zděšení, pohled ji spadl na Cordy, které si na obličeji pohrával ďábelský úsměv a pak na svého otce, který ji vyvolil cestu… uvedl ji do portálu, ale v domnění, že dělá správnou věc. Nemohla mu to zazlívat… Ani to nebolelo. Štípalo jí celé tělo to ano, ale pak už nic. Propadala se do tmy, která byla momentálně její spásou. Lékem nad bolavým srdcem.

,,Pane bože co jsem to udělal!“  Angel-u se cítil, jakoby se probudil po noční můře. Snažil se jí ještě zachytit ale nemohl. Podívala se na něj svýma nevinnýma očima, pochopil že mu nic nevyčítá, jakoby to tušila a to ho děsilo. Příliš pozdě pochopil co pro něj znamená, ať už zlá či dobrá. Byla při něm… vždy. Cítil jak uvnitř pláče a není sám, samotný Angelus byl smutný. Byl to on, který mu našeptával, že to není ona? Mohl být něčeho takového schopný? Citu? Proletělo mu hlavou jako hořící šíp.

 

,,Ne!“ Vkřikly snad všichni paralyzovaní naráz. Hned potom co se zavřel portál, byli schopni pohybu. Wes a Lorne běželi k místu kde býval portál. Všemožně se ho snažili otevřít. Wes dokonce začal zaříkávat. Angel nic nechápal… ale vítr tak stejně jako déšť utichl.

,,Wesi…“ Dotkla se jeho ramene Fred, ,,je to zbytečné, je pryč.“ Stekla ji po tváři slza.

,,Catherin…“ Lorne se obrátil do Cordy za níž se objevil Connor.

,,Co se děje? Stalo se něco?“ Vychrlil ze sebe, když si povšimnul jak se všichni tváří.

,,Neprojde ti to, nechala jsi zabít nevinnou dívku!“ Lorne byl bez sebe.

,,On říkal že… co sem měl…“ Angel-us koktal se zlomeným hlasem.

,,Tebe nemyslím, i když šampióne občas bys taky mohl používat to co máš na krku.“

,,Tak ke komu, snad…“ otočil se ke Cordy.

,,Co se děje lidi? Chápu, že vám jí je líto, ale zažehnali jsme apokalypsu.“

,,Zabít dívku, o co tu jde?“ Connorovi to stále nedocházelo.

,,Věděla to, že ano,“ Wes se postavil vedle Lorna, ,,že to dítě je démonické, že to ty si zabila Lilah.Měla podezření už dříve, že je to tak? Kdy ti řekla, že to ví?“

,,Hej Lidi, to jsem já Cordy.“

,,Catherin kvůli tobě umřela, věděla jsi kdo to je i to s tou krví, že je tomu tak? Chtěla jsi aby ji Angel-us zabil, ale ten k ní přilnul víc než si tušila.“

,,Catherin  je mr…“ Connor to nemohl vyslovit.

,,Čekám tvé dítě Connore, nenech aby mi ublížili.“ Cordy vzala Connora za ruku.

,,To ti neprojde.“ Wes chtěl udělat krok k ní, ale zarazil ho v tom Connor.

,,Ani se jí nedotkneš.“

Cordy se rozeběhla a zmizela, Connor chvíli počkal a pak taky zmizel.

Angel-us tam zůstal stát. ,,Co jsem to provedl… jak je to… Cordy je… Catherin je…“

,,Cordy, posedlo jí to dítě co čeká. Není to Cordy kterou známe.  Catherin měla dlouho podezření a proto se jí chtěla Cordy zbavit. Vše jí hrálo do not i ten muž co tu byl.“

,, Ten muž byl taky od Cordy?“

,,Ne, ten byl nejspíš praví… což je špatná zpráva.“

,,Wesi mohla to přežít?“ Fred se nejistě zeptala. Lorne si šel nalít alkohol.

,,Nevím, slyšela jsi co říkal ten muž, nezná nikoho kdo to přežil.“

,,Ale to neznamená, že to nikdo nepřežil.“ Pronesl Gunn a sedl si. Na všech šla poznat únava.

,,Jak jsem jen mohl,“ Upír si sedl a zajel si prsty do vlasů, ,,můžeme ji nějak vrátit, jako Fred? Třeba jí to jen někam přeneslo.“ Slabý náznak naděje se ocitl v Angelově hlase.

,,Ne… je pryč…“

,,Nic neřekla, mlčela, je upír.. všechno to nasvědčovalo…“

,,Mlč Angele! Portálů se bojí protože ji jeden zabil! Upír se z ní stal kvůli Ho…“ Zarazil se, ne, nesmí to říct na něm to není, on mu neřekne pravdu, nesmí.“

,,Angele postav se,“ Rozkázal Lorne, Angel-us se zamračil, ale vstanul. Nato mu dal Lorne pořádnou ránu pěstí.

,,Po několika-ti letech…. má první rána, ulevilo se mi,“ podal mu ruku, aby mu pomohl vstát ze země kde se octil, ,,nemůžeš za to, nevěděl jsi to, jako nevíš mnoho věcí o Catherin a teď není správná době ti je sdělit, musíme zjistit co se s ní stalo a vymyslet jak na Cordy, má Connora ve svých rukou.“

,,Stalo? Lorne je snad nějaká možnost, že?“

 

,,Au bolí mě hlava.“ Otevřela oči. ,,Kde to, Emmo?“ nevěřila vlastním očím.

,,Pojď se děvenko natáhnout, je zázrak, že se ti nic nestalo.“

,,Co se to děje?“

,,Pamatuješ si všechno?“ Angel se zarazila, třeštila jí hlava, ale pomalu si vybavovala co se stalo.

,,Emmo,“ slzy jí po tváři sjížděli rychlostí blesku, ,,o má milá, pšš to bude v pořádku,“ objala ji, ,,nejsem ta správná osoba, měla by tu být tvá matka, ale bude to v pořádku, někdy to přebolí… on…“

,,Nevěděl kdo jsem, argumenty byly proti mně a přece mě bolí, že mi nevěřil… Emmo.“

,,Pšš, pojď si lehnout, od teďka bude vše jiné a s tím se musíš smířit.“

,,Jak to že nejsem…“

,,Mrtvá?“

,,To je na dlouho, někdy ti to povím, nenastal tvůj čas, ještě toho mnoho prožiješ a přetrpíš než tvé dny tady skončí.“

,,Co je s nimi?“

,,Jsou v pořádku, teď lež, snaž se usnout…“

 

,,Snad ano, jinak bych nebyl tak klidný.“

,,Měli bychom si rozdělit práci, Lorne najdeš s Fred vše o tom co se stalo s Catherin?“ Wes se ujal role vůdce potom co si všimnul, že Angel-us toho není schopen.

,,Ano.“

,,A my musíme najít co se to stalo s Cordy, s jakým druhem démona máme tu čest.“

,,Catherin by teď řekla něco veselého.“ Smutně se pousmála.

,,Neboj, vrátíme ji zpět.“ Lorne ji objal kolem ramenou.

,,To nevíš Lorne, nemůžeš. Mělo to zničit pána bestie takže to muselo být silné a…“

Angel-us to nemohl poslouchat vzal si kabát a vyběhl ven.  Ostatní se za ním podívali.

,,Nechtěl bych být v jeho kůži. Poslal dívku se kterou se cítil normálně někam bůh ví kam a to ještě neví, že je to jeho dcera a nepamatuje si, ten boj, který byl mezí ní a Angelusem.“

,,a ani to, že mu zachránila život svou krví.“ Dopověděl Wes.

,,Takže ona ho vyléčila, bylo mi to hnedka jasné.“

,,Ona to musí zvládnout ať je kdekoliv ne? Je přece přemožitelka.“ Snažila se všechny povzbudit Fred.

,,Nejen přemožitelka, je víc než to…“

 

O Pár hodin později

 

,,Máte něco?“ Angel-us vběhl do pokoje.

,,Ne,“ Lorne sklopil hlavu, ,,nic...“

,,Takže co?“ Wes tato situace zneklidňovala, pokud je Angel opravdu mrtvá musel by to oznámit lidem v Sunnydale… vždyť je to dcera Buffy! Podíval se na Angela, vypadal zdrceně, přemýšlel jestli má právo vědět, kdo byla…

,,Nemáme ani ponětí jaký portál to byl, ale pořád tu je  naděje…“ Přiznala Fred.

,,Možná žije a jen… nechce se vrátit?“

,,A co síly?“ Angel-us netušil co má dělat, nechtěl ji ztratit!

,,Ty nám nepomohou dřív, než vyřešíme situaci s Cordy, poptával jsem se…

 

,,Musím jít najít Cordy!“ Angel se probudila a bleskově vstala z postele.

,,Počkej.“ Zastavila ji Emma

,,Emmo?“ Angel si ji prohlédla nelíbilo se jí to co jí četla ve tváři, něco nemilého.

,,Musím ti něco říct a to něco se ti nebude líbit.“

,,Co je?“

,,Pamatuješ jak jsem ti říkala věci… jak jsme si povídali o tom, že když zjistíš víc o křížku co ti dal Angel a pak si ho ztratila, že zjistíš kdo jsi?“

,,Popravdě si to nepamatuju.“ Žertovně se usmála.

,,To je teď jedno, jde o to že mají z tebe strach.“

,,Kdo?  A ze mě? Proč pane bože?“

,,Mám ji  říct o tom, co se děje z její matkou? O tom co Buffy řekli a ona se má rozhodnout? Je to už dávno, ale přemožitelku to začalo znovu trápit…“  ,,To je nepodstatné, máš chránit svého otce, že?“

,,Ano, jak to víš? Daly mi to za úkol síly. Vyklopíš to už Emmo? To chození kolem horké kaše… mě mate.“

,,Nesmíš zasahovat do toho s Cordy…“

,,Cože?“

,,Je to z vrchu…“

,,Od sil jo?“ v Angel stoupala zlost, ,,tak to si s nimi vyřídím mám toho dost!“ Stoupla si, ,,neustále to nesmíš a to jo! Kolem mě jsou samé tajemství! Já se v nich topím! Řeknou chraň Angela! Oky tak ho chráním, protože je to můj otec! Ale bolí to! Postupem času zjišťuju, že nebudeme rodina… Křížek! Co s tím má společného křížek? Ano,  hodí se mi k oblečení, ale má hlubší význam, já to cítím! Měla jsem sílu čarovat, ale teď ne! Proč! Jsem přemožitelka, proč! Mám pocity, jakoby tu něco nesedělo, proč! Od boje s Cismonkem špatně vidím!“ tekly jí slzy po tváří, dostávalo se z ní vše co dusila, ,,Sny, ty hrozné sny! Krev a řev! Pak ten týpek co přišel z budoucnosti a chtěl mě zabít! Proč! A pak že jsem si ho vzala! Proč! Dawnie otevírá portály, sama od sebe, proč! Proč nesmí táta vědět o mě? Proč! Proč jsou proroctví, která mi ničí život? Bojuju každou noc, proč? Zahnala jsem tu příšeru z vody, kde jsme našli i vás, proč? Slyším ty děti které mi řvou v hlavě a když tam dorazím jejich rodiče jsou mrtví, zachráním jen je, proč? Rada mě chtěla zabít… proč!  První mi posílá dárečky v podobě jeho poskoků, proč? Čeho se bojí? Jsem  jen dívka, nic víc! Emmo, proč to všechno? Proč nemůže být máma s tátou spolu, proč…!“

,,Oh Angel…“ Nevěděla co jí má na to říct, měla pravdu, kolem ní je mnoho tajemství, která čekají na rozluštění. Časem najde všechny kousky skládanky a sestaví svůj prorokovaný osud. A nejen svůj… dá smysl divným odpovědím a možná a možná bude právě ona kdo dá svým nejbližším klid a mír, jen za jakou cenu…  ,,prostě musíš Angela nechat, aby vyřešil tuto situaci sám…“ podívala se jí do očí.

,,Co když se ale něco stane?“

,,Ne Angel, musí sám, myslí si že si mrtvá a má to i své důvody.“

,,Je mu jedno jestli žiju nebo ne, nevěří mi…“

,,Angel…“

,,Navštívím mámu a Dawn, dlouho jsme spolu netrénovali.“

,,Ne, musíš zůstat tady, i Sunnydale máš zakázáno…“

,,Cože?!“

 

O pár dní později

 

Čas běžel, utekl jako voda v cedníku, někomu by se to zdálo jako věky a pro ostatní to byly vteřiny, zlomky času… Angelův tým měl dost práce s Cordy a pak s omámením jménem Jasmine a možná by se zdálo, že už zapomněli na Catherin Potterovou, ale v Angelově srdci byla stále nezacelená rána po usměvavé dívce…

Čas běžel a pro někoho se hroutil svět. Čas běžel…

,,Ne já tu nemůžu jen tak čapět! Musím něco udělat!“  Vzala bundu a vyběhla ven.

Běžela vítr do ní narážel snad ze všech stran. Uslyšela v hlav hlasy, ,,ne teď ne prosím…“  zakopla a spadla na zem, zamračila se, neslyšela pláč dětí jako poslední dny a ani nikde neviděla Cismonka, ,,ten hlas…Connnor!“  zvuk v hlavě byl plný bolesti a zlosti, rozeznávala z něj jen útržky a brzy si uvědomila o co jde, zabil Lilah a teď neměla nikoho… ,,Vydrž.“ Rychle se postavila na nohy a šla po hlasu srdce.  

Viděla ho, napřahoval se, uviděla též Angela.

,,Ne! Connore!“ Byli uprostřed obchodu. Netušila proč tu jsou, ale byli tu lidé, nevinní a Connor na ně mířil. Angel se ho snažil upokojit ale bezúspěšně.  Jakoby ji neslyšeli. Snažila se na sebe upoutat pozornost, ale z místa kde stála to nebylo možné… slyšela jak se dohadují.

,,Au ne…“ ,,Zabil Jasmine… oh Connore…“   Porozhlédla se, stála na hoře za zábradlím. Dole se vše odehrávalo, lidé kteří měli na sobě upoutané bomby, pláč dítěte, Cordelie…

,,Vím jak se cítíš Connore, chápu tě.“

,,Ne, nechápeš, nikdo z vás si nezaslouží to co vám chtěla Jasmíne dát, chtěla vámm dát všechno.“

,,Jasmíne byla lež.“

,,Celý můj život je lež! Láska je lež. Nic necítím, jsem jako ty… mrtvola.“

,,Miluju tě Connore.“

,,Ne, jinak bys ho nenechal, aby mě tam vzal!“

,,Connore…“

,,Lež celý můj život je lež a bolest. Pokusil si se mě mít aspoň někdy rád?“

,,Miluju tě Connore pořád!“

,,Ne!“ Vrazil mu.  Začala bitka. Angel mu dal pěstí a mezitím odpojoval ostatní od bomb.

,,Nevíš jak se cítím.“ 

,,Vím…“ Angel seběhla ze schodů. Connor se otočil. ,,Bolest, smutek, žal, beznaděj. Miluje tě Connore, i já… tvá matka taky, Holtz tě odvedl… ale Angel-us za to nemohl a ty to cítíš, hluboko uvnitř, ano.“

,,Ty žiješ…“ Oba dva ze sebe vykoktali.

,,Bezcitný? Ne, já,“ Ukázala na sebe, ,,pamatuješ jak jsme si hráli? Když jsme byli malí? Nemohli jsme se hrát na schovku neboť jsme se vždy nějakým způsobem… vycítili. Máma se tomu vždy smála, pamatuješ?“ Po dlouhé době se Connor upřímně usmál.

,,Byla to jen lež, tys tam nežila ti démoni, Schantaj byla jen iluze. Tys tam nežila, nevíš jaké to je!“

,,Nevím? Nevím?“ Angel se naštvala. ,,Nevím jaké to je jít do noci se strachem? Nevím jaké to je, žít ve lži? Nevím jaké to je bojovat o život? Bez přátel? Nevím jaké to je necítit nic? Opravdu? Tak mi k sakru řekni co to tedy v poslední době je! Protože jsem už umřela! Několik let o mě svět neviděl! Přijedu sem najít něco co mi chybí! Otec a ten? Nic, nic o mě neví! Pak se stanu… další portál! No pleteš se to ty nic nevíš a nechápeš! Kdybys chtěl tak bys pochopil že on!“ Ukázala na Angela, ,,Tě jako jediný miluje od úplného začátku! Ne jediný! Darla tě milovala proto se zabila, aby si mohl ty žít! Má máma tě stále miluje! Já tě miluju! Connore…“ Stekla jí po tváři slza, ,,prosím… já tě potřebuju! Kdo mi zbyde když… prosím…“ Sklopila hlavu.

,,Angel…“ Řekl jí jako už dlouho ne, bylo mu jedno jestli to Angel-us slyší nebo ne. Objal ji.  ,,Promiň mi to všechno, opustil jsem tě  už tehdy, neměl jsem to dělat… a teď  dyť jsme tvůj,“ ,,Bráška…“  

,,Žiješ.“ Upír se usmál na Angel.

,,Ale život je lež Catherin ty bys to měla vědět, láska je jen lež. Všechno…“

,,ne, Connore a já ti to dokážu.“ Místností se rozlehlo světlo. Objevila se uprostřed sálu Wolfram and Hard. Zběsila se začala otáčet.

,,Vzal jsem to.“ Angel-us vyšel z rohu.“

,,Cahtherin ty žiješ?“ Hleděl na ní zbytek týmu.

,,Kde to jsem?“

,,Wolfram and Hard. Objevila ses tu jen tak. Ale rád tě vidím holka.“ Přiřítil se k ní Lorne.

Postupně ji všichni přivítali až na Angela.

,,Kde si byla jsi v pořádku?“ Fred na ni chrlila jednu otázku za drudou.

,,Pak vše vysvětlím.“

,,Ehmm.“ Lilha na sebe upoutala pozornost. Angel se otočila.

,,Tohle jsme si nedomluvili Angele.“

,,Taky tě vroucně vítám Lilah, nebyla si poněkud mrtvá?“

,,Věci se mění C-A-T-H-E-R-I-N“ Jméno vyslovila pomalu a zřetelně.

,,Angele, tohle nestojí ve smlouvě.“

,,Nevěděl jsem, že ještě žije…“ ,,Díky bohu žiješ! Odpusť mi…“

,,Snad se mnou nemáš problémy Lilah.“ Usmála se na ní Angel.

,,Děláš si sranda dcera přem…“ Zastavila se, ,,můžeš na okamžik?“

,,Jasně, jsem celá tvá, máme pár nevyřešených věcí.“

,,Počkat.“ Přerušil je Angel-us ,, o co tu jde?!“

,,Chceš mu to říct ty a nebo já? Catherin?“ Tentokrát se na Angel usmála Lilah.

,,Zvládnu to, víš ženské věci.“ Mrkla na všechny povzbudivě, ve skutečnosti byla nejistá.

 Lilah si ji odtáhla stranou.

,,Ok, co tu děláš?“

,,Já? To mi řekněte vy! Byla jsem s Connorem a pak puf tady.“

,,Hmm, tak vypadneš, dcera přemožitelky a upíra ve Wolfram and Hard! Svět se zbláznil. Ta vyvolená. True slayer…“ Angel při tomto oslovení zamrazilo. ,,Nepotřebují tě třeba v Sunnydale?“

,,Jak mě bolí že se mě chceš zbavit.“

,,No víš někdo jako ty, prostě senior partneři tě nemají ráda Angel…“

,,Ještě řekni že se mě bojí a začnu se smát.“

,,Oni a tebe? Pche jsi nicka.“

,,Oky tak to jdu za Angelem a zbytkem, nicka bude se svými přáteli.“

 

,,Co se děje Catherin?“ Nepodíval se nedůvěřivě na Lilah.

,,Nic Wesi, jen jsme si pokecali, chápeš když tě zradí přítel, pošle tě do portálu od kud není návratu, pak tě opustí někdo tak blízký něco jako bratr. To zabolí na srdíčku.“ Úštěpačně poznamenala Lilah.

,,Mlč Lilah, je to asi něco podobného jako když  tě budu mučit hodiny a hodiny když nebudeš zticha?  Obě víme, že jsem v tom dobrá.“

,,Ano, nejlepší mučitel je ten který byl mučen že Catherin?“ Lilah zajela na tenké místěčko, připomněla jí jak ji unesli démoni kvůli truhličce kde byl návod na bestii. Ten hajzl co ji držel v podzemí, chtěl si s ní užít, ale díky bohu přišel včas Wes, Lorne a Gunn a sama Angel si též pomohla…

,,To už je dávno a nemluv o tom před upíři kteří o tom nic neví, ano?“

,,Řekněte mi okamžitě o co tu jde!“ Angel-us je okřikl.

,,Nic, jen slečna Catherin Potterová odchází!“

,,už toho mám dost. Takže definitivně mám tu něco na práci, konec tečka.“

,,Jestli se něco stane,“ Lilah k ní přišla a skoro jí dýchala na krk, ,,tak se neptám a okamžitě volám senior partnerům, že jsi to byla ty. Angele,“ odešla od Angel a dala Angelovi obálku, ,,tady máš jeď si do Sunnydale.“

,,Sunnydale!“ Angel se zvětšily zorničky.“

,,Chci vidět že je v pořádku.“

,,To nebylo v plánu.“

,,Já jsem tu šéf.“

,,Ok, dole je limuzína odvede tě za Connorem.“

,,Connorem? Kde je?“

,,Za hodinu odjedu.“

 

Stála na střeše Wolfram and Hard. Cítila že ji v Sunnydale potřebují, musí pomoci mámě. Zhluboka se nadechla. Představila si jak se asi tváří Emma a John, už všechno určitě vědí. S johnem se vídávala po skromnu hlavně ve škole a do té musela chodit tak jako tak. Aspoň se nenudila když nesměla zasahovat do věci s Jasmin. Vzpomněla si na Connora. Kde vlastně je? Nebála se o něj, to pouto co mezi sebou měli jí napovídalo, že všechno je v pořádku, konečně je klidný. Otevřely se dveře, ale ona to ani nepostřehla.

,,Co se děje?“ promluvil k ní klidně Wes.

,,Jsem v pořádku, byla jsem celou dobu u Emmy, pokud se ptáš na toto, a pokud nevíš kdo je to Emma, nebo si nevzpomínáš, Je to ta žena z ostrova. Moc hodná. Odjíždím Wesi a netuším jestli se vrátím…“

,,Sunnydale?“

,,Ano, potřebují mou pomoc. První mě dlouhou dobu straší a teď chci postrašit já jeho.“

,,Buď opatrná.“

,,Nic víc mi neřekneš?“ Zeptala se, když si všimla, že je na odchodu.

,,Ne, protože vím, že ty se vrátíš. Přemožitelko…“

V duchu se usmála.  Znovu zavřela dveře, tentokrát vycítila když se dveře opět zachvěly.

,,Co je Wesi, něco si snad zapomněl?“ Otočila se. ,,Angele…“

,,Já…“ Nevěděl kde má začít, ,,odpusť.“

,,A co? Že si mě poslal do portálu?“

,,To nic není,“ Mávla rukou, ,,dlužím ti asi vysvětlení, ta upírská tvář já…“

,,Někdy jindy, teď na tom nezáleží.“

,,Možná je poslední možnost.“ Otočila se  a znovu se dívala na město.

,,Myslíš tím Sunnydale? Jak o něm víš, musím tam jet pomoci Buffy…“

,,Odjíždím.“

,,Co?“

,,Neptej se proč a kam, možná se už neuvidíme, musím pomoci mámě. Nemůžu říct že se vrátím, bude to trošičku řekněme nebezpečné.“

,,Kde tvá matka…. Co se děje?“

,,Říkala jsem ať se neptáš kde a proč  a nyní připojuji ještě –co. Prostě musím, nevím jestli přežiju následující den, ale pokud se přežuju vrátím se, pokud můžu…“

,,Bude čekat.“

,,Oky.“ Zvesela pokud se do týdne vrátím znamená to že žiju, opovaž se někomu pronajmout můj pokoj!“

,,Dobrá, kdy odjíždíš?“

,,Chvíli po tobě, opatruj se Angela ano?“

 

,,Ano,  my s Faith jsme přemožitelky…“ Buffy mluvila k potenciálním.

,,Tři.“ Rozletěli se dveře. ,,Můžete je někdo zneškodnit?“ Ukázala na posli prvního které uviděla že za ní běží, ,,nemám tu žádný meč a taák…“ Buffy vyběhla s mečem a oboum příznivcům usekla hlavu.

,,Kdy to uklízíte?“ Zeptala se nevině Angel.

,,Hej cizinko, konečně tě po dlouhé době vidíme.“ Křikl na ni Alex a seběhl schody.

,,Hmm hezké uvítání ti přichystal první.“ Konstatovala Dawn.

,,Jo je to miláček, vždy ví jak mě potěšit.“

,,Ahoj Angel, jak je  v L.A.?“ Ptala se Willow.

,,Ahoj Faith, L.A. není podstatné, co vy tu? Nepotřebujete posilu?“

,,Ahoj Angel, co Angel-us?“ Pozdravila Faith.

,,Zdravíčko dcero kterou vídávám poslední dobou jen telefonicky.“

,,Mami, víš bylo nemohla jsem se přemístit. Kde je Spike? Přinesla jsem mu pizzu.“

,,Dole, cvičí některé potenciální, vrátím se k té posile, jak si to proboha myslela?“

,,No, že jsem vám přijela pomoci proti prvnímu.“

,,nemyslím že je to dobrý nápad.“ Přišel Giles.

,,Ahojda strejdo.“

,,Taky si myslím, nebudeš se do toho plancat.“

,,Proč? Bojovat umím i první těmi svými dárečky naznačil že mě ti nechce, to znamená že tu budu.“

,,Ne, mé poslední slovo.“

Angel se zatmělo před očima a ocitla se v síni Sil.

,,Uh,, měli by jste mě nejdřív upozornit, akorát jsem se chtěla hádat s mámou.“

,,Nebudeš zasahovat.“

,,Cože? Zakázali jste mi pomoci tátovi, ale mámě pomůžu!“

,,Ne! První a ty nebude mít co dočinění! Jinak budeš nést následky!“ Opět  se jí zatmělo před očima a dopadla měkce na gauč.

,,Řekněte mi že jsem doma… v Sunnydale.“ Zeptala se pro jistotu  než otevřela dveře.

,,Kde si byla?“ Vrhla se k ní Buffy. Potenciální mezitím odešli spát.

,,Síly,“zatnula pěst, ,,nesmíš zasahovat do boje s prvním! Bla bla…“ opakoval jejich slova, ,,zakázali mi to! A když to poruším tak mě trest nemine! Kdo si myslí že jsou?“

,,Síly?“ Odpověděl nejistě Alex.

,,Aspoň na něčem jsme se shodli,  zlato bude to tak lepší věř mi…“

 

O pár hodin později

 Křik a boj. Prach se vířil… neměla tu být, nesměla, ale musela! Přemet, úder, výkop, useknutí hlavy. Byla v zadu. Mezi už novými přemožitelkami. Buffy bojovala v předních řadách. Nikdo si nevšiml, že tu je. Výhoda přenášení. Bylo ji jedno co s ní udělají síly.. jedno! Nemohla nečině sedět při pomyšlení, že její máma může kdykoliv umřít nejen ona, ale i ostatní její blízcí. Postupně se probojovávala stála dál a dál od východu.

,,Co to?“ Oslepilo jí bílé světlo. Stěny se začaly hroutit. Uslyšela vykřiknutí Faith, ale příliš jí nerozumělo. Vrhlo se na ní několik ubervampů.  Půda pod nohama se nebezpečně třásla. Usekla jednomu nepříteli hlavu a všimla si, že už  tu nevidí  přemožitelky.  

,,Kam zmizli?“ Otáčela se zběsile kolem sebe. Měla strach, balvany padaly všude kolem ní. Bílé paprsky zabíjely ubervampy, kteří se na ni vrhli.

,,Opustili tě.“ Objevil se před ní První, ,,budou tě opouštět, zůstaneš sama, vždy!“

,,Ale prosím tě, jak to vypadá tak si prohrál.“

,,Hmm možná, ale počkat, ty si tu, východ brzy spadne, upírek umírá… jak se odsud dostaneš? Nebudou tě hledat neboť si zlobivá holka, neměla jsi tu být.“

,,Nemohla jsem si nechat ujít tvé nakopání prdele. A teď když mě omluvíš, nechci tu být pohřbena za živa.“ Začala kličkovat mezi kamení. Slyšela za sebou děsivý smích.

,,Ještě se potkáme! Angel Summersová a z toho nevyjdeš jako vítěz!“

Zakopla a spadla na zem. Uviděla mámu jak běží nahoru a Spike, který hoří.

,,Ne.“ Rychle vstala a běžela k němu. ,,Spiku!“ Byl v ohni. Stála před ní a tekly ji slzy. Čas se na chvíli zastavil, věděla kdo to udělal a byla jim vděčná.“

,,Co to?“ Vykoktal ze sebe, ,,Angel? Rychle musíš pryč! Co tu vlastně děláš.“

,,Spiku…“ Stekla ji slza, ,,prosím ne…“

,,Ale zlato, musí to tak být.“ Nemohl se hýbat.

,,Děkuju, za vše… mám tě ráda.“

Usmál se, ,,já vím, tobě to věřím.“

,,Proč!“ Podívala se nahoru, ,,je to trest?“

,,Mám tě rád, sbohem Angel  a dávej na ně pozor.“ Opět začal hořet. ,,Běž!“

,,Ne…“Projela jí vlna, donutila jí pokleknout. Poslední pohled na Spike. Vstala a vyběhla schody. Odkud se přemístila.

 

Autobus zastavil a všichni vylezli. Dívali se na kráter co zbyl po Sunnydale.

,,Kdo to udělal?“ Zeptal se Giles.

,,Spike…“ Odpověděla a udělala krok vpřed.  Za Dawn se objevila Angel. Padla na kolena. Měla několik odřenin, ale díky bohu nic vážného. Sotva se ji Dawn všimla Angel znovu zmizela.

 

O pár hodin později

 

,,Obvazy se nesou!“ Alex podal Will várku čistých obvazů. Ubytovali se v jednom z domů patřící Willowniným rodičům.  Bylo to pár hodin od Sunnydale.

,,Jídlo!“ Křikla Kennedy a přinesla několik tašek jídla.  Stmívalo se.  Scoobies se sešli v jednom z velkých pokojů.

,,Dokázali jsme to.“ Giles se posadil, byl hodně unavený.

,,Will to dokázala, „ Buffy se obrátila na svou přítelkyni, ,,všechny potenciální jsou již přemožitelkami. Kde je Angel? Mám o ni docela strach, měli jsme se tu sejít, nebo spíš říkala že si nás najde, když… no vy víte.“ Dawn mlčela, došlo jí, že Angel bojovala v bráně pekel a věděla, že je v pořádku, jen netušila kam zmizela.

,,Bude určitě v pořádku B.“ I Faith se rozvalila na jednu ze sedaček.

,,Všechna zranění jsou ošetřena.“

,,Robina si nechají v nemocnici přes noc, půjdu si dát sprchu a zajdu za ním.“ Usoudila Faith.

,,Stejně je to zvláštní co bude dál?“ Alex vyřkl otázku, kterou s pokládali snad všichni.

,,Dál…“

,,Dál se půjdeme prospat neboť první a ten jeho ksic… hups.“ Angel se objevila vedle Buffy a hned řekla co měla na mysli, až později si uvědomila co to vlastně vypustila.

,,Cože tys tam…?! Angel Catherin Summersová!“ Sjela ji pohledem Buff, ,,jsem ráda, že jsi v pořádku.“ Objala ji, ,,ale stejně máš domácí vězení jako Dawn.“

,,Cože?!“ Vykřikly obě naráz.

,,Zakázala jsem vám se do toho míchat. Tobě,“ Ukázala na Angel, ,,má milá to zakázaly dokonce síly.“

,,Jo taky jsem dostala pořádně sprdnuto,“

,,Jo tak proto si u kráteru zmizela.“ Zasmála se Dawn, hned zjistila, že to taky neměla říkat, ,,Ok máme to v rodině, říkáme na hlas to co nemáme!“

,,Viděla jsem Spika…“ Řekla potichoučku nejmladší přemožitelka, ,,hned po tom jak se rozloučil s tebou, na okamžik se zastavil čas a já se stihla rozloučit, mohla jsem s ním mluvit i dýl kdyby mě první neotravoval…“

,,Spike..“ V Buffyiných očích se objevil smutek.

 

O pár dní později

 

,,Je to už 14 dní…“ Zesmutněl Angel.

,,Třeba se jen zpozdila?“ ,,Vždyť v Sunnydale vyhráli a kdyby Angel umřela, určitě bych to věděl, nebo ne?“ Zamrazilo ho.

,,Nevím…“

 

,,Mami už fakt musím!Slíbila jsem že se vrátím za týden! A se stěhováním jsem ti taky pomohla a haloo chodím stále do školy, i když kvůli tomu se nevracím.“

,,Jo prostě chceš od své mámi zmizet za tátou, vůbec se mi nelíbí, že pracuje pro tu démonickou firmu… co když!“

,,Nic se mi nestane, neboj, budu se teď hlásit, pravidelně. Páčko Dawn a měla bys jí to už říct!“ Křikla na Dawn.

,,Co by mě měla říct?“ Zamračila se Buffy.

,,No Jsem mystický klíč, který může sám otevírat portály a hýbat předměty.“ Vychrlila ze sebe bleskovou rychlostí když běžela ze schodů. Buffy na ni vytřeštila oči.

,,Tak já padám lidi.“ Zavolám Gilesovi až přijedu, páčko.“ Mávla na obě.

,,Pozdravuj Connora.“ Nepřítomně poznamenala Buffy. Angel nasucho polkla, ,,Connor…“  A přenesla se. Poslední co uslyšela, ,,ty hýbáš předměty?!“

Angel se sama pro sebe usmála.

 

L.A.

Objevila se v sále hotelu. Hned šla k recepci kde byla blondýna.

,,Dobrý den, chci pokoj číslo.“

,,Promiňte, ale já tu nepracuji, tedy ne tady, dělám sekretářku ve Wolfram and Hard  a teď jsem tu jen na skok a..:“ Angel na ni hleděla jak mlela pantem.

,,Počkat! Dáte mi ten pokoj? 214!“

,,No dobrá podívám se do počítače, bože to jsou dneska lidi…“

,,Promiňte ale šefík řekl že tenhle pokoj je už obsazený.“

,,Fakt.“ Hodila tašku na pult, ,,dejte mi klíčky od pokoje nebo vás vykuchám.“

,,Já zavolám šefa!“

,,Oky, zabiju i jeho.“   V duchu se smála, představovala si jak sem asi přivětí angel v plné polní.  Natáhla se a vzala si klíčky sama.

 

,,Ehmm šéfe? Je tu nějaký blázen! Hrozí, že nás všechny zabije. Vypadá nebezpečně! Rychle přijeď.“

,,Cože Harmony? Zpomal? Kdo? Ano přijdeme, hlavně se uklidni!“ Angel-us položil sluchátko.

,,Co se děje Angele?“ Zeptala se Fred.

,,Někdo napadl hotel, nějaký démon, či co. Jedu tam.“

,,Pojedeme s tebou.“ Všichni vstali a vydali se do hotelu.

 

,,Sladký domove.“ Roztáhla záclony v pokoji. ,,Protáhnu si tělo a zavolám Johnovi, radši hnedka.“

 Vzala si ručník a mobil do ruky a ládovali si to do tělocvičny.

 

,,Kde je?“ Celý angelův team vrazil do hotelu.

,,Nevím… myslím, že váš čeká v tělocvičně…“

,,asi chce boj z blízka.“ Usoudil Wes.

 

,,Jasně, dneska večer hlídka, jo, jo,  potkáme se u hřbitova, ano, nashle Johne.“

 

,,Nevíme s kým máme tu čest, držte s po stranách .“

 

Angel uslyšela že někdo šeptá potichoučku přicupitala vedle dveří.

 

Rozrazili se dveře, Angel to taktak nepraštilo do nosu.

,,Kde je? Možná je neviditelný.“ Všichni byly ve střehu.

,,Počkat.“ Angel-us se zastavil, ,,ta vůně…“ Angel opatrně vyšla.

,,Žádné vítej doma?“ Usmála se na všechny, hlavně na svého tátu.  Mlčeli. Přerušila je Harmoni.

,,To je ona, vyhrožoval, že když ji nedám pokoj tak mě vykuchá.“ Ukázala na ní prstem.

,,Však mě znáte, chci za každou cenu svůj pokoj.“ Zamračila se.

,,Catherin,“ Objala ji Fred, ,,báli jsme se o tebe, hlavně Angel, ten byl poslední dny bez sebe.“ Mrkla na ni.

,,Já.. jen no…“

,,Vítej doma.“ Objal ji i Gunn.

,,Máš divný pojem o čase, týden se mění na 14 dní.“ Usmál se Wes.

,,No jo, znáte to, nechtěli mě pustit.“

,,Zralá třešničko, bez tebe tu bylo smutno, kdyby nebylo Fred tak tu umřeme na nedostatek zábavy.“

,,Ona není démon?“ Nerozuměla tomu Harmoni.

,,Ne, to je Catherin.“

,,Nepřivítáš mě?“ zeptala se Angela.  Ten k ní přišel a otcovsky ji objal.

,,Měl jsem o tebe strach.“

,,Já vím…“ ,,Tati…“

,,Nezajdeme na oběd?“ Navrhl Lorne.

,,A co Angel-us?“

,,Vlastně ty ještě důkladně neznáš výhody restaurací ve wolfram and hard…“ Zasmál se Angel-us s vyšli z tělocvičny.

,,Hej,“ Lorne si vzal stranou Wese, ,,neměli bychom ji říct o Spikovi?“

,,Myslíš, že se znali? Když tak až večer, teď je stejně v laboratoři.“

 

Večer

 

,,Jeden kolík,“ dala si do bundy svou ,,zbraň,“ ,,tak to bude snad stačit.“Zapla si bundu, ,,Teď  se ještě  nějak vyplížit kolem ostatních, dneska se mi nechce oknem.“

Zavřela pokoj a cestou přemýšlela na co se má vymluvit Angelovi.

Seběhla schody.Nepodívala se na ně a jen zadrmolila.

,,Jdu ven, vrátím se později, nebojte se o mě.“  Usmála se na Angela a už chtěla vyjít ze dveří, když si uvědomila koho to vedle Angela uviděla, zastavila se a otočila se na něj.

,,Spiku?“ Vyvalila na něj své zelenohnědé oči, ,,co co…“

,,Ahoj zlato, co vidíš ducha?“

,,Ty,ty..“ Stekla ji po tváři slza. Spike  šel k ní.. byl těsně u ní. Angel udělala krok zpět.

,,Nevím, jestli sem ti to stačil říct, taky tě mám rád.“ Podíval se na ní upřímně. Angel si dala ruku před pusu, celá se třásla.

,,Jak?“ Vztáhla k němu ruku a dotkla se ho! Ucukla. Spike byl překvapený, že to cítil. Zatřásla hlavou a vyběhla ven.

Všichni tam zaraženě stáli.

,,On se tě dotkla?“ Překvapeně poznamenala Fred, ,,vždyť jsi duch!“

,,Vy se znáte?“ Angela víc zajímala tahle odpověď. Spike tam jen tak stál a díval se na místo odkud utekla. Nevěděl jestli má být Šťastný, protože cítil, že jí na něm opravdu záleží a nebo být zklamaný, že utekla, ale nedivil se. Mrtví přítel, který měl být OPRAVDU mrtví jí jen tak pozdraví. ,,Jsem hlupák.“

,,Pak to všechno vysvětlíš.“ Angel si vzal kabát, ,,jdu se projít, možná ji potkám.“

 

,,On žije Johne! Procházeli se po hřbitově.

,,A tobě to snad vadí?“

,,Ne, naopak! Jsem šťastná!“

,,Vždyť je to upír!“

,,Ano, ale byl na mě hodný, mám ho ráda.“ Angel se zastavila.

,,Co je? Zeptal se John.

,,Pšš, něco slyším.“

,,Upír?“

,,Asi, počkej tady.“

 

Úder, výkop. ,,Uff.“  Oprašoval se, ,,začátečník, miluju jak se vždy podívají, když se rozpadají, fakt super.“ Uslyšela zašustění, ,,že by další.“ Potichu se plížila. Slyšela, že někdo bojuje, za křoví na ní jeden vyskočil, ale hbitě ho propíchla, ucítila že tam ještě někdo je,rychle se otočila. Kolík napřažený. Ztuhla.

,,Angele?!“

 

 

 

8.kapitola