Pravda - 7. kapitola




Autor: Keyt


Pozn. Události jsou pozměněny jak časově tak dějově.


Ležela v posteli, něco se změnilo, i když jen trochu, ale přece. Během pár hodin dospěla, alespoň navenek. Uvnitř byla malá holčička, která se bála, plakala řvala, ale nikdo ji neslyšel. Zavřela oči, viděla před sebou tu scénu, kterou prožila před pár hodinami, znovu pocit bez moce a pak, všechny vzpomínky, okamžiky na které se nezapomíná ,,Miluju tě maličká tak jako tvoji maminku. Bum, no to je, když se upír přemění na něco co nemusíš uklízet. Nestraš Willow prosím. Ještě se uvidíme Angel. Máme tě už teď všichni rádi. Děkuju.“ všechny okamžiky se jí promítly stejně tak jak včera, sekaně a tak rychle, ale hlavně byli plné pocitů a lásky... Podívala se na stolek, byl hned vedle postele, ,,6 hodin, skvělý,“ hlavou ji probleskl obraz, zamračila se, sedla si na postel, ,,Co to?“ další vzpomněla si, obrázky, které se viděla, už znala. ,,To se mi zdálo…“ zatřepala hlavou ,,Blbost“ vstala z postele, v koupelně se oblékla, umyla a učesala, podívala se na noční stolek, na kterém stále blikal budík ,,Jen 6,15!“. Vzala si bundu, baťoh, zavřela dveře, ,,Mám ještě víc než hodinu..“ když procházela chodbou, uviděla vedle výtahu dveře, otevřela je a vyšla s nimi nahoru, byli před ní železné dveře, šli těžko otevřít, aspoň pro ,,obyčejné,, lidi. Otevřela a zůstala stát, byla na střeše, pod ní se rozléhalo celá budící se L.A. Hodila baťoh na stranu, šla se podívat na tu krásu, slunce pomalu vylézalo, vítr jí foukal do vlasů, celé město jí patřilo, cítila energii, která ji prostupovala. Zhluboka se nadechla, byla rozhodnutá, toto město patří Ji, bude ho bránit zuby nehty ,,Chtěli jste abych byla přemožitelkou, tak jí budu!“ napolo zařvala do města. ,,Jsem Angel Catherin Summersová.“ zašeptala ,,A jen tak se nevzdám!“ Ve vycházejících paprscích jí zářili vlasy, vlály ji kolem hlavy a ve tváři, ve tváři měla odhodlaný výraz, ,,Ne já se nevzdám.“ Ještě jednou pohlédla na město, šla pomalu k železným dveřím, vzala si tašku, sešla ze schodů, první vystrčila hlavu jestli někdo nejde, když byl vzduch čistý, vyšla a rychle se snažila vyjít z hotelu.

Wesley byl už vzhůru i Gunn seděli na gauči vedle recepce a o něčem diskutovali. Angel chtěla tento úsek přejít co nejrychleji, všimla si, že tam sedí Gunn a Wesley a o něčem se hádají.
Wesley: ,,Ne démon Xtin se živý jen mrtvolami jiných démonů!“
Gunn: ,,Ne pojídá zvířata!“
Tento rozhovor zaslechla Angel a když je míjela tak jim řekla ,,Xtin zabíjí lidi, znetvoří je do podoby démonů, občas vypadají jak zmutovaná zvířata.“ opravila je a vyšla z hotelu. Wesley i Gunn na ni hleděli, dívali se jejím směrem i když už dávno vyšla..

Sunnydale

Spike nemohl spát, neustále mu vrtělo hlavou co vyslyšel, hned jak mohl dostal se k telefonní budce a zavolal Gilesovi.
Giles: ,,Prosím.“
Spike: ,,Dobrý den Gilesi.“
Giles: ,,Spiku, myslím, že my dva…“
Spike: ,, Jde o Angel.“
Giles: ,,Co se stalo?“
Spike: ,,Byl jsem na hřbitově a vyslechl jsem rozhovor Angel a …“
Giles: ,,Cizí rozhovory se nemá….“
Spike: ,,Gilesi, poslouchejte mluvila se svým pozorovatelem!“
Giles: ,,Tady?“
Spike: ,,Ano, počkat vy víte, že je přemožitelka?“
Giles: ,,Ano, ale jak ses to dozvěděl ty?“
Spike: ,,Víte všechno?“
Giles: ,,Ano.“
Spike: ,,A nic jste nám neřekl, nic to neudělal?“
Giles: ,,Co bych měl..“ ale nedořekl to neboť slyšel už jen pípání. Spike rozhořčeně zaklapl telefon ,,Ten hnusný Angličan!“ a odešel kanály do hrobky.

L.A.

John čekal netrpělivě v knihovně, Angel už skončilo vyučování, během doby kdy se neviděli vypátral vše co mohl o tom, proč ji chce Rada zabít, doufal, že přijde, ,,Snad mi dá šanci abych ji přesvědčil, že mě to vše mrzí, dokázat ji…“
Angel vešla, když viděla, jak je John zamyšlený musela se zasmát, ,,Dobrý den, Johne.“
,,Co? Promiňte byl jsem..“
Angel: ,,Zamyšlený?“ zasmála se a sedla si na židli, ,,Tak co máme?“
John se na ni udiveně překvapil ,,Vy se na mě nezlobíte?“
Angel: ,,Ne proč?“
John: ,,Za to…“
Angel: ,,Počkejte dám vám návrh, oba zapomene co se stalo, vy hlavně zapomenete na ten můj výjev!“ ukázala na něj zamračeně a pak se rozesmála, stoupla si ,,Jmenuji se Angel, Angel Catherina.“
John: ,,John Smith“ podal jí ruku , ,,Takže Angel?“
Angel: ,,Ano, myslela jsem si, že už jste to zjistil.“
John: ,,Ne, tak proto vás nazývají démoni andělem.“
Angel: ,,No nejspíš, zjistil jste něco?“
John: ,,Ano, promiňte,“
Angel se na něho zamračila.
John: ,,Co jsem řekl špatně?“
Angel: ,,Tykejte mi.“
John: ,,Dobře, zjistil jsem, že jde o muže, mám podezření, myslím si, že je to Gustav Oldrev.“
Angel: ,,To není anglické jméno.“
John: ,,Ne není, podle jistých fámů,“ Angel se na něho podívala ,,Ano, musel jsem ověřit i klepy apod. někteří lidé z Rady jsou výsadně proti němu.“
Angel: ,,Proč?“
John: ,,Není to ověřený údaj, ale v Radě se šušká, že přišel z jiné dimenze, možná i z jiného časového portálu, prostoru a času všeobecně.“
Angel: ,,Prosím, tak aby rozuměla.“
John: ,,Je z jiné doby a nejspíš z jiné dimenze.“
Angel: ,,A proč si myslíte, že je to on co mě chce zabít?“
John: ,,Vysoké postavení, on zařídil z jednou silou aby jsi neměla ochranné pole a od začátku se o tebe zajímá.“
Angel: ,,Ano už to jméno se mi nelíbí, je to on.“
John: ,,Budeme muset trénovat ještě víc než doteď, Oldrev je silný protivník, je sním většina Rady, budeme se muset postavit proti celé Radě, nemáme proti nim důkazy a nevím jestli je dobré…..“
Angel: ,,Johne,“ šla k němu blíž ,,Jste si jistý, že to dokážu, jste si jistý, že je to Gustav a jste si jistý, že máme do toho jít? Pokud ano, bez váhání do toho jdu, chci tím naznačit, věřím vám, nemusíte mi nic dokazovat, ano?“
John: ,,Děkuji, ano jsem si jistý, hlavně jsem si jistý vámi.“
Angel: ,, Johne!“
John: ,,Tebou.“
Angel: ,,Oky, tak jdeme na to.“

Hyperion

Angel vešel do zasedačky společně s Connorem.
Angel: ,,Chtěl bych vám představit, Connora, mého syna.“
Wesley: ,,Hmm že by podoba z otcem? Já jsem Wesley.“ a podal mu ruku.
Connor: ,,Connor, těší mě.“
Gunn: ,,Gunn.“ mávl na něj.
Lorne: ,,Lorne, nechceš mi pak zazpívat?“
Connor: ,,Bohužel zpívat neumím.“
Cordelie se na něho dívala, skoro z otevřenou pusou, pak k němu přišla ,,Cordelie.“ měla na krajíčku.
Connor: ,,Jsi mě hlídala, že?“ obrátil se na Angela, ten jen kývl, ,,Děkuju.“

Angel vešla do Hyperionu až k večeru, byla docela unavená, John ji nešetřil, ale za to dnes nemusela na hlídku, baťohu se chtěla co nejrychleji zbavit, přešla recepci, nikdo tam nebyl, ještě že tak, byla za to vděčná, nechtěla odpovídat Wesleymu, dívala se do země a ani si nevšimla a vrazila do někoho, ,,Promiňte.“ a zvedla hlavu.

Connor: ,,Angel?“
Angel: ,,Co?“ Obrátila se ,,Connore, čekala jsem kdy tě tu potkám.“
Connor: ,,Co tu děláš?“
Angel: ,,Bydlím?“
Connor: ,,Tady?“
Angel: ,,Už to tak vypadá“
Connor: ,,Počkej neříkej, že ty si ta Catherina Potterová.“
Angel: ,,No nejspíš, kam jdeš?“
Connor: ,,Chtěl jsem jít dolů, ale to jsem nečekal, že tě tu potkám, nechceš někam vyrazit?“
Angel: ,,Pojď se mnou do pokoje, vysvětlím ti to a ani ne jsem unavená jako pes.“
Connor souhlasil a šel s Angel do pokoje, asi 2 hodiny si povídali, nakonec se Angel rozhodla, že se ještě přemístí do Sunnydale a Connorovu nabídla jestli nechce s ní, Connor přikývl, sešli dolů neboť měla Angel hlad a nahoře už nic nebylo, domluvili se, že někam zajdou na jídlo. Angel doufala, že dole nikoho nepotkají.

Procházeli recepcí, pár kroků měli před východem, z pracovny zrovna vyšel Wesley z Gunnem, hned jak ji Wesley spatřil zavolal na ní.

Wesley: ,,Catherin počkej, máš mi co vysvětlit.“ Angel se otočila.
Angel: ,,Wesley tenhle mladík,“ ukázala na Connora ,,Mě chce..“ nedořekla do hotelu vtrhl Angel.
Angel(us): ,,Wesley, rychle zbraně pronásledují mě nějací démoni!“ zakřičel a jednomu nejrychlejšímu, který byl už u vchodu dal pěstí, za chvíli byla před hotelem banda démonů, Angel a spol. zatím zabarikádovali východ.
Angel: ,,Co tu děláš a s ní?“ ptal se Connora.
Connor: ,,Já…“
Angel: ,,Snaží se mě sbalit.“ odpověděla na rychle Angel.
Gunn: ,,Co budeme dělat? Kolik jich tam je?“
Angel(us): ,,Nevím takové démony neznám.“
Angel si odtáhla stranou nenápadně Connora.
Angel: ,,Poznal si je?“
Connor: ,,Jo, Zdorfové, myslel jsem si, že jsme je posledně zlikvidovali, aspoň větší část.“
Angel: ,,Jo, nejspíš jdou po mně, nevím ale jak se dozvěděli kde právě jsem, mám nápad, chtějí mě tak ať mě mají.“
Connor: ,,Neblázni počkej, nechtěla si přece, aby věděli kdo jsi.“
Wesley k nim přišel ,,Děje se něco?“
Angel: ,,Ne, jen mi něco vysvětluje a já jemu.“

Gunn: ,,Co s ní?“ ukázal hlavou na Angel.
Angel(us) se podíval, ,,Nevím, nejspíš by bylo nejlepší kdyby se s Connorem klidili.“
Lorne se k nim naklonil ,,Jak to vypadá?“
Angel(us): ,,Nic moc, buď je nějak přinutíme se vzdálit, to pochybuji a nebo je budeme muset vyřídit.“
Gunn: ,,Ale jak?“
Wesley: ,,Měli by jste od sud odejít, může to tu být nebezpečné.“
Angel: ,,Ok, necháš nás na chvilku prosím?“
Wesley odešel.
Connor: ,,Co chceš proboha dělat?“
Angel: ,,Nevím.“
Lorne: ,,Kde je Cordelie?“
Cordelie: ,,Proč vždycky mě musí pro něco poslat no?!“ říkala si sama sobě, nedívala se na cestu, do někoho vrazila ,,Promiňte,“ zamumlala, jako odpověď se jí dostalo podivné děsivé zahuhlání. Cordelie zvedla hlavu ,,Hups.“ před ní byli Zdorfové a nevypadali, že jí rádi vidí… Cordelie zakřičela.

Všichni v hotelu uslyšeli výkřik.
Lorne: ,,Asi už vím kde je.“
Angel(us): ,,Musíme ji odtamtud dostat, nevíme co mají v plánu.“
Gunn: ,,Nevíme kdo vůbec jsou.“
Connor za nimi přišel s ním i Angel.
Connor: ,,Co se děje? Kdo křičel a kde je Cordelie.“ otočil se kolem jestli ji někde nespatří.
Angel(us): ,,Connore vem ji a běžte odsud.“
Wesley: ,,Jak ji z tama dostaneme?“
Angel(us): ,,Já tam vtrhnu a…“
Angel: ,,A nic, tohle si půjčím.“ vzala si Connorovu mikinu co ležela na židli, oblékla si ¨ jí a hodila si kapuci přes hlavu ,,Jsou to myslím Zdorfové, Wesley je o nich zmínka v takové hnusné na dotek knížce, je červená a na první stráně je nějaký skřet či co, tam o nich najdete víc.“
Odsunula zábranu ze dveří a vyběhla ven.
Angel(us): ,,Co to proboha dělá?“ a chtěl vyběhnout za ní.
Connor: ,,Počkej,“ a podíval se z okna, ,,Wesley najdi tu knihu o které mluvila.“ ,,Až se vrátí tak ji uškrtím!“

Angel tam vběhla, vlastně ani nevěděla co dělá..
Angel uviděla Cordelii. ,,Nechte ji jít do hotelu.“
Zdorfov-poddaný : ,,Proč bychom to měli dělat?“
Angel: ,,Není tu.“
Zdorfov- šéf přistoupil blíž a nařídil mávnutím ruky, aby jeho poddaní nic nedělali, ,,Jak víš koho hledáme?“
Angel: ,,Pusťte ji a domluvíme se, nenecháte ji jít tak to bude masakr jak v dimenzi Joun.“
Zdorfov-poddaný: ,,Jak se opovažuješ.“ a hodil po ní sekeru, Angel ji chytila ,,Cordelie, běž.“
Zdofov-šéf : ,,Pusťte ji.“
Cordelie šla ,,Sakra kdo jsi a co to děláš?!“
Angel: ,,Jdi!“

Angel(us) se obrátil ke Connorovi : ,,Co to dělá?“
Gunn: ,,Se podívej, ona snad s nimi mluví či co.“
Lorne: ,,Rychle Cordelie už jde.“
Otevřeli dveře a hned je zavřeli.
Angel(us): ,,Jsi v pořádku?“
Cordelie: ,,Ano,kdo to je?“
Wesley přišel z knihou : ,,Zdorfové, démoni vyšší úrovni, nehledají výboje před lidmi, vyvolávají rádi své bohy atd.“
Gunn: ,,Co to přesně znamená?“
Wesley: ,,Že jsou to civilizovaní démoni, kteří se nezabíjejí před lidmi a vyvolávají bohy.“
Angel: ,,Jak to věděla?“
Wesley: ,,No ona…“
Angel se opět obrátil na Connora : ,,Znáš ji?“
Connor zalhal ,,Ne, potkal jsem ji dnes tady v hotelu, ale něco mi říká ať ji necháme, že ona to zvládne.“
Lorne: ,,Nemůžeme ji tam jen tak nechat, vždyť se neubrání!“
Cordelie: ,,Ale poslouchají ji.“
Angel: ,,Kdo?“
Cordelie: ,,No ti tam venku, normálně s němi mluvila a pak se dohodla, oni mě pustili, má docela kuráž.“

Angel za chvíli vešla do hotelu, hned jak uviděla vodu na recepci, rychle k ní šla a napila se.
Uprostřed pití si všimla, že na ni všichni hledí. ,,Co? Má snad něco na tváři? Platí ta večeře?“
Obrátila se na Connora ,,Bude mi ctí.“ chtěli už oba jít, kdyby ji Angel(us) nechytil za paži ,,Kdo jsi?“
Angel: ,,Au pusť mě, je jedno kdo jsem!“
Angel(us): ,,Jak to že jsi věděla, o jaké démony jde a hlavně jak to, že odešli v klidu?“
Angel se zasmála ,,V klidu to určitě…“
Angel(us): ,,Dokud mi nevysvětlíš o co tady šlo nikam nepůjdeš!“
Angel se mu vysmekla ,,Nech mě být, měl by jsi mi být vděčný, že jsem vám pomohla, vůbec nešli po tobě! Šli po Angel a díky tomu, že ti jste společně bojovali, tvůj kabát nejspíš načichl její vůní, mysleli si, že s ní máš něco společného, jdou po ní.“
Angel(us): ,,Jak to všechno víš a proč tě poslechli.“
Wesley: ,,Ty snad něco víš o tom andělovi? A proč jdou po něm?“
Angel: ,,Vím, skoro celé město jí chce zabít, tihle ji chtějí zabít neboť zastavila s přítelem apokalypsu a několik jich pobila, o těch démonech jsem věděla, neboť jsem něco pochytila od strejdy nic víc a ano na druhou otázku na kterou se mě asi chcete zeptat, ano, vím o světě démonů atd. ale chci si od nich dát chvíli pauzu a v klidu studovat, zjistila jsem, že v tomto městě je to nemožné.“
Wesley se posadil ,,Neříkej mi, že ten anděl je jedna a tatáž osoba, která zastavila apokalypsu v dimenzi Joun,“ Angel přikývla ,,Pane jo, wow tak to tu máme opravdové eso.“
Lorne: ,,Zazpívej mi.“
Angel: ,,Až někdy jindy, tady ten mladík mě pozval na večeři, mám hlad.“
Cordelie: ,,Jak máme vědět, že si je na nás nepoštvala.“
Angel: ,,Zklamu vás, ale nejste můj střed světa a proto nemyslím na to jak vás zničit, bohužel, hledala jsem ubytování a až pak jsem si uvědomila kde bydlím, stačí? Pokud mi nevěříte zeptejte se Wesleyho jestli mi v tomto můžete věřit.“
Angel(us): ,,Co o tom Wesley ví?“
Angel: ,,Něco, ale zatím to neprozradí.“
Lorne: ,,Děkujeme.“
Angel se na něho usmála ,,Není zač, jen jsem unavená a neměla jsem náladu na debaty s démony a na obhajování.“
Když Angel(us) viděl jak se Angel usmála píchlo ho u srdce, někoho mu připomínala, ale zatím nevěděl koho.

Connor a Angel společně odešli, nakonec se nepřemístili do Sunnydale, jen zašli na večeři při níž ji Connor pěkně vyčinil. Angel nemohla v noci spát, zabíjení měla taky dost a po rozhovoru s Zdorfony, při které se vlastně dohodli, že si ji stejně někdy najdou a to jim jen tak neproklouzne, neměla Angel na nic náladu. Oblékla se, podívala se na budík ,,Super 2 h ráno,“ a přemístila se do Sunnydale. Procházela se, nechtěla jít domů aby nikoho nebudila, ani nevěděla kam jde, za chvíli se ocitla uprostřed hřbitova ,,Skvělý, proč mě to sem vždycky táhne?“ ,,Nejspíš protože jsi přemožitelka.“ ozvalo se jí za zády ,,Zklamu tě, nejsem Buffy, jestli hledáš ji a nemám dnes náladu,“ otočila se a vyrazilo jí dech kdo tam stál, ,, Spiku?“

L.A.

Angel ležel na posteli, myslel na Buffy, stejně tak jako každou noc, dnes se mu vloudila ale taky jiná osoba, ,,Catherin Potterová kdo to je?“ ,,Musím uznat, že nám dnes pomohla, co o ní ví Wesley a nesmí to prozradit, co je to zač?“

Sunnydale

Angel: ,,Spiku co tu děláš?“
Spike: ,,Já tu bydlím zlato, ale co tu děláš ty?“
Angel: ,,Já no hmmm, asi…“
Spike: ,,Přemáháš upíry?“
Angel to zaskočilo ,,Co to plácáš Spiku.“
Spike: ,,Slyšel jsem to.“
Angel se otočila a dělala, že si ho nevšímá ,,A co?“
Spike se naštval a obrátil si jí k sobě a přitiskl ,,Proč jsi to nikomu neřekla!“
Angel se podívala do jeho očí, pak ho od sebe odstrčila tak, že Spike spadl na zem, ,,A mělo by to smysl? Kterou část máš na mysli? Tu jak mě chce někdo zabít, jak ze mě udělali přemožitelku nebo tu jak jsem…“ zlomil se jí hlas ,,Umřela? Co chceš Spiku!“
Spike: ,, Jedno vím, podle toho co jsem slyšel, jsi hodně trpěla, chtějí tě všemožně zabít a ty jsi to nikomu neřekla, ani o tom, že jsi tenkrát umřela!“
Angel se mu podívala do očí ,,Proč?“
Spike nechápal ,,Proč co?“
Angel: ,,Proč to děláš? Neznáš mě a mělo by ti teda být fuk co se mi teď děje a ještě víc by ti mělo být jedno, že jsem tehdá umřela, neznal si mě, nikdo mě skoro neznal a když jo tak zapomněl…“
Spike k ní přišel blíž, nevěděl ani proč, ale za tu chvíli si ji oblíbil, ,,Není mi to jedno Angel a ostatním by to taky jedno nemělo být, kdybys jim to řekla a hlavně Buffy.“
Angel: ,,Ne, máma má teď spoustu starostí nebudu jí tím zatěžovat to zvládnu.“
Spike: ,,Tvrdohlavá jako Buffy.“
Angel se na něj usmála, tím Spika dostala ,,Dobrá, já jim to neřeknu pokud nechceš.“
Angel: ,,Zatím ne, není správný čas.“
Spike: ,,Ale pomůžu ti.“
Angel: ,,A jak?“
Spike: ,,Pomůžu ti s bojem, sice si myslím, že to tě naučí pozorovatel, ale něco navíc, pomůžu ti s upíry pochopit je.“
Angel řekla upřímně ,,Děkuju“ pak si ještě se Spikem povídali asi do 4h, mezitím se hodně nasmáli.
Tak to chodilo pár dní, noc co noc, za Spikem chodila, on ji učil a hlavně se z nich stali přátelé, Angel mu nosila obden pizzu s krví, ve dne byla ve škole, pak měla trénink, chvíli s Connorem hřbitovy v L.A., pak do Sunnydale.

Sunnydale Angel vešla do domu bylo kolem 20 h. Podle hluku usoudila, že Buffy se Spikem a ostatními přemožitelkami trénují dole.
Angel: ,,Halóóó bando je tu někdo?“
Hned jak Dawn uslyšela hlas Angel, seběhla se schodů ,,Angel vítej doma, tak co dnes je pátek, spácháme to?“
Angel: ,,Se ví,“ podívala se jestli je někdo nemůže slyšet ,,Máš něco extra?“
Dawn: ,,Jasně, ale pochybuji, že mi v tom dovolí Buffy jít.“
Angel na ni mrkla ,,No problem, přeslečeme se u mě, máš je nahoře?“
Dawn: ,,Jo.“
Angel: ,,Tak až půjdeme tak je vezmeme, kde jsou vůbec všichni?“
Dawn posmutněla ,,Buffy je s potenciálními.“
Angel si toho všimla ,,Taky mi je smutno, málo kdy se vídáme s mámou, má toho teď moc, ale dnešek si užijeme.“
Za chvíli přišli nahoru všichni. Buffy byla štěstím bez sebe když viděla kdo ji přišel navštívit, Spike byl taky potěšen, vlastně Angel prozářila celý dům.“

Angel se rozloučila a přemístila se společně s Dawn do nového podniku v L.A. Všichni kdo nebydleli v domě odešli, dívky se chystaly jít spát, Buffy vše překontrolovala a odešla do svého pokoje, otevřela a podívala se jak pokoj vypadá, vzpomínala jaký byl když se přestěhovala, zavřela dveře, chvíli váhala, ale pak přece jen přistoupila k oknu, otevřela jej a sedla si na parapet. Měla všeho nad hlavu, potenciální, První, Caleb, strach o Dawn, strach o Angel, strach a přece jen když nadechla čerství vzduch a zavřela oči, nic ji netížilo, v tu chvíli byla někde pryč od Sunnydale, slyšela jak šumí listy stromů, sem tam mňoukání koček, jinak klid, otevřela oči, ,,Vypadá tak klidně, Sunnydale, můj život, má smrt, můj osud, má spása mé prokletí,“ musela se usmát když viděla malou lavičku u stromu na protější ulici, vybavila si jeden krásný den s Angel, pak si vzpomněla jak u té samé lavičky se lekla Angela, když se dívala v zrcádku, jestli nemá nějaké démonické prvky, znovu vzpomínka spojená s lavičkou, tentokrát Spike…. ,,Noc a den, smutek a radost, zoufalství a naděje.“ vzpomínala na všechny co tu potkala, co odešli, koho milovala a miluje ,,Dawn má sestřička, Angel(us) má láska, Spike má pomoc, má…“ nechtěla si přiznat, že svým způsobem Spike taky miluje, jinak než Angela, jinak než Dawn, Angel, ale miluje. ,,Přemýšlíš kolik jich umře?“ uslyšela hlas za sebou, aniž by se otočila věděla kdo to je. ,,Co chceš? Nemám náladu, ne spíš mám náladu a nechci si ji pokazit,“ odpověděla a dál se dívala na město zabalené do noci. ,,Umřou a ty to víš.“
,,Zkus něco jiného.“
,,I ona.“ Buffy: ,,Koho myslíš?“ obrátila se k prvnímu ve své podobě, který se v zápětí změnil v Angel ,,Opovaž se jí jen dotknout! A nejen jí, stane se něco jí i Dawn tak.“
První: ,,Co uděláš? Zabiješ mě? Víš, že je to nemožné.“
Buffy: ,,Je silná.“
První: ,,To ano, máš pravdu, obě jsou silné, ale víš to jistě? Právě teď, ty nic nevíš přemožitelko nic….“ A zmizel.

L.A.

Angel(us), Connor, Wesley a Lorne seděli v salónku o něčem se bavili, za chvíli tam vešli Gunn a Cordelie.
Gun: ,,Ahoj, Connore co ty tu?“ podíval se na Connora který seděl naproti Angela.
Connor: ,,A kde bych měl být?“
Gunn: ,,Že by tě slečinka pustila k vodě?“
Cordelie: ,,O čem to mluvíš?“
Gunn: ,,Tak kde je tvá Catherin, no?“
Connor: ,,Šla s kamarádkou pryč, proč se ptáš, musím ji snad hlídat nebo co?“
Gunn: ,,Poslední dny si byl noc co noc s ní tak se ptám nic víc.“
Cordelie: ,,No, mohl bys o ní tedy něco zjistit když už si s ní tak za dobře, co myslíš Angele?“
Angel: ,,Já? No hmm něco bychom o ní potřebovali vědět to je pravda.“
Connor: ,,Nebudu vám dělat špióna, nevím proč jí nevěříte, pomohla nám a víc než jednou.“
Wesley: ,,Taky se mi to nelíbí.“
Cordelie: ,,Wesley!“
Lorne: ,,Jak si to myslel, že pomohla víc než jednou?“
Connor: ,,Pamatuješ toho modrého démona?“
Angel: ,,Co je s ním?“
Connor: ,,To ona mi řekla jak ho zabít a víc už vám neřeknu, když jí nechcete věřit tak nevěřte.“
Cordelie: ,,Jen mi připadá divné, kam vůbec v noci chodí, v hotelu je málokdy.“
Connor se zvedl ,,Možná to bude tím, že je přemožitelka a po večerech zabíjí upíry, pak je ještě student takže chodí do školy a není tu proto, neboť trénuje!“ a odešel.
Lorne: ,,Myslím si, že ta dívka není zlá.“
Angel(us): ,,Taky nemám ten pocit, ale něco skrývá…“ ,,Jdu ven.“
Wesley: ,,Opět bary a taneční parkety?“
Gunn: ,,Stále? Neříkej, že ještě hledáš toho anděla.“
Angel(us): ,,Mohla by být užitečná.“ a také odešel, ale do ulic L.A.

Dva muži, v temné místnosti, s klidným, ale mrazivým hlasem, plánují, diskutují, uzavírají…
Oldrev a jeden muž v temné kápy…
,,Ano, zabít, ale jak?“ Oldrev řekla chladným rozhořčeným hlasem, ,,Ty to máš zařídit, já jsem tě sem dostal z budoucnosti, ty se chceš pomstít, udělej to co nejdřív!“ přikázal muž v kápy.
,,Něco vymyslím.“ ,,Co nejdřív, včera bylo pozdě, sliboval si, že v tom skladě zamře a opak byl pravdou!“ namítl muž. ,,Jak jsem mohl vědět, že už v 15 byla tak silná?“ ,, Není tak silná, její síla nečerpá ze své síly, nebo síly přemožitelky, ona je jiná, čerpá vše z lásky a podobných lidských ohavností, je nepředvídatelná jako vítr nad oceánem a ty už si to uvědom, je to silný protivník, nezabil jsi ji v budoucnosti, dal jsem ti tedy šanci teď!“
,,Ano pane, napadl mě plán…“

Angel se prohýbala pod melodiemi hudby, všichni kluci i muži se dívali mlsně na parket, dvě krásky tam tančily, užívaly si to celou částečkou svého bytí. Angel tančila s Dawn, občas se k nim přidali i muži, kteří chtěli tyto krásky sbalit, ale děvčata jim dala jasně najevo, že nemají zájem, Angel měla delší minisukni, zvlněnou, černé kozačky a krásný top, vlasy svázané…. Dawn měla též sukni a kozačky a podobný topík. Začala znít písnička od Shakiry Whenever whereever… ,,Tuto písničku zbožňuju.“ zašeptala Angel Dawn do ucha.

Dívaly se na ně dvě postarší osoby… ,,Je to ona.“ řekla jedna osoba druhé aniž by spustila oči z děvčat, která se písničkou naprosto bavily ,,Ano, i já jsem našla to co jsem hledala.“ a obě osoby odešly nebo spíš zmizeli.

,,Dawn!“ ,, Ano? Neslyším tě!“ ,,Máma volá odskočím si ano?“ ,, Jasně běž, najdu si tě.“
Angel se prodrala z davu a šla do vrchního patra, kde bylo klidněji.
Angel: ,,Ano mami?“
Buffy: ,,Jsi v pořádku?“
Angel: ,,Jasně.“
Buffy: ,,A Dawn?“
Angel se podívala na Dawn dolů, byli kolem ní kluci a zjevně se ji snažili sbalit ,,V pořádku.“ usmála se.
Buffy: ,,Ok, v kolik budete doma?“
Angel: ,,Mami…“
Buffy: ,,Ok, příště jdu s vámi jak tak slyším je to tam skvělé.“
Angel: ,,Beru tě za slovo, příště jdeš s námi.“ Angel uviděla známou osobu, jak se dívá na parket ,,Mami už musím končit papa.“ a zaklapla mobil. Přišla k muži a stoupla si vedle něho ,,Tak co bavíte se?“ muže Angel zaskočila ,,Angel, co ty tu?“
Angel: ,,Johne, nezapírejte, že tu nejste kvůli mně, nebo se snad rád vyskytujete mezi mladistvími?“
John: ,,Já jen, měla by jsi poznat upíra všude a ……“
Angel: ,,Takže i tu.“
John: ,,Vlastně ano, mám novinky, něco se chystá na tebe.“
Angel: ,,Zase?“
Angel se podívala znovu dolů, zarazila se u Dawn byl zvláštní člověk, pokud to byl člověk. ,,Vydržte chvilku, ano?“ a odešla.

Angel(us) přišel do nového podniku, ,,Tady nejspíš nebude.“
,,Nech toho, pusť mě.“ odstrčila Dawn kluka. Přišla tam Angel, ,,Hned ji pusť.“
,,A co když ne? Klidně vás zvládnu obě.“
,,Pusť ji nebo.“
,,Nebo co?“ změnil na chvíli tvář na upíří.
,,Děkuji, ulehčil si mi to.“ vzala ho za ruku a táhla ho z parketu během toho zavolala na Dawn ,,Běž nahoru, k postaršímu muži, je to můj přítel a vyřiď mu, že jsem poznala!“ a táhla ho směrem k záchodkům. Odvedla ho, znovu se rozezvučela píseň Whenever whereever… A začal boj, nebo spíš tanec, Angel do něho kopala v souladu z rytmem písně, vžila se do písně a boj šel sám…

Angel(us) prošel celý podnik teď se chtěl jít podívat směrem k záchodkům, věděl, že tam bývají často upíři…
Raz, dva tři a kolem Angel byl jen prach, spatřila Angela, ale on ji nejspíš ne, schovala se a pak vyběhla nahoru k Dawn a Johnovi…
,,Byla tu, ta vůně je nezaměnitelná, Buffy, ne to není možné.“ zatřepal hlavou a šel znovu k parketu.
,,Takže Angel je přemožitelka, páni..“ ,,Ahoj jsem tady.“ řekla Angel. ,,Páni.“ stále opakovala Dawn, ,,Vše vyřešeno Angel?“
,,Ano, co je ti Dawn?“ obrátila se k Dawn.
,,Proč si mi neřekla, že jsi přemožitelka?“ otočila se k ní.
,,No já, promiň mi to, pojď jdeme tančit.“

Angel se díval na parket, kolem některých dívek se začali hrnout muži, Angel(us) se natočil tak, aby věděl co se tam děje, neviděl dívkám do tváře, ale zaujaly ho, ,,Ty pohyby, tak nespoutané, připomíná mi to Buffy a Faith v Sunnydale.“ chtěl k nim jít blíž, ale než tam přišel byly už pryč. Angel odtáhla Dawn pryč z parketu, ,,Myslela jsem si, že už odešel.“
,,Promiň Dawn, ale už půjdeme, je tu někdo a já nechci aby mě ten někdo spatřil. Šli kolem dvou chlápků, ty zčista jasně a nahlas vykřikli ,,TO JE ONA! TEN ANDĚL, ZABILA SI MI BRÁCHU, DĚVKO!“ na Angel si všichni otočili, Angel(us) to samozřejmě slyšel, hned se rozběhl tím směrem, Angel musela jednat rychle.
,,Jo jsem, chceš si to semnou rozdat, nevydržel bys ani dvě kola.“ chlápek se naštval a to Angel chtěla, řekla Dawn, aby tam počkala.
Angel(us) přiběhl ,,Kde je?“ obrátil se na lidi poblíž, ti jen pokrčili rameny ve znamení, že neví. Všiml si jak se snaží před ním ukrýt nějaká dívka, doběhl ji, vzal ji za rameno a otočil ji k sobě, zůstal hledět doslova s otevřenou pusou ,,Hups“ pronesla Dawn.
Po chvilce se Angel zastavila. Za okamžik byli oba ,,chlápci,, vlastně upíři mrtví. ,,Nevím proč si vždycky o sobě tak myslí.“ ztěžovala si po cestě, vešla do baru, hledala buď Angela nebo Dawn, Dawn chtěla najít, Angelovi se vyhnout. Uviděla před sebou na vyvýšeném místě, kde bylo několik stolků stát Angela s Dawn. Zavřela oči a zatřepala hlavou, otevřela ,,Já snad vidím špatně, co teď?“
,,Co tady děláš? Je tu snad i Buffy?“ chtěl se porozhlédnout.
,,Ne není.“
Angel(us) chvíli váhal, ale pak se musel zeptat.
,,Vlastně by to i sedělo je to její sestra.“
,,Dawn nejsi náhodou…“
,,Chvíli počkej ano?“ řekla neboť uslyšela vibrace ve své kabelce. Vzala mobil, neboť viděla kdo volá.
,,Kde pane bože seš? Hmmm jasně, to beru, za pár minut, oky pa.“ To jediné Angel(us) slyšel z Dawniného rozhovoru.
,,Promiň, volala kamarádka, co jsi chtěl?“

Angel zaklapla mobil ,,Tak na tohle fakt v životě nezapomenu,“ zasmála se, sedla si k baru, objednala si a sem tam se dívala směrem ke stolu kde seděla Dawn s Angelem.
,,Já, jen v poslední době, tady v L.A.“
,,Co Angele?“ zeptala se Dawn, neboť z Angela to šla jako z chlupaté deky.
,,Hledám dívku, nejsi to ty?“ Dawn právě pila a tak se jí zakuckalo
,,Co že to? Hledáš holku? Já myslela, že miluješ ještě Buffy, ale vlastně proč ne, co s tím mám já společného?“
,,Ne nehledám ji tak jak si tak myslíš a to s Buffy nebudu komentovat, prostě se tu vyskytuje dívka, která zabíjí démony, démoni jí říkají anděl, měla by tu…“ Angelem projel zvláštní pocit, takový cítil jen v přítomnosti Buffy, otočil se k baru, ale už tam nikdo nebyl. ,,Děje se něco Angele?“ zeptala se a podívala se taky Dawn na bar, ulevilo se jí když tam už neviděla Angel, tušila, že celou tu dobu myslí ji.
,,Ne nic…“
,,Chtěl si mi ještě něco, jestli ne tak musím jít.“
,,Ano.“ řekl ještě zadumaně Angel(us) a znovu se podíval k baru.
Angel se co nejrychleji zdekovala, když viděla jak se Angel(us) otáčí, ,,Uff to bylo o kousek,“ stála za rohem a zhluboka dýchala, dívala se na Angela jak se znovu otáčí k baru, podívala se na mobil a vyšla z baru zadním východem.

Angelovi bylo docela líto, že se Dawn nemůže zdržet, vrtalo mu hlavou co tu dělala sama, ještě chvíli po tom co Dawn odešla seděl na židli. Objednal si, díval se na páry tančící na parketu, číšník donesl pití, Angel(us) ho vypil, zaplatil a odešel do hotelu.

Příští den

Byla hodina dějepisu, Angel se nudila, i když ji tenhle předmět docela bavil. Hrála si z tužkou. Chtěla si vzít další papír a něco namalovat, skláněla se pod lavici k baťohu. Projel ji velmi silný hnusný pocit. Chytla se za břicho a pak hlavu. Sedla si na židli, potřebovala to rozdýchat. Po chvilce další a další, Angel se držela, aby neomdlela nebo a to by bylo horší se neproměnila jako v Sunnydale. Zdvihla ruku.
,,Můžu na záchod?“
,,Ano běž.“ rychle vstala a vyšla se třídy, přišla k záchodkům otevřela zelené dveře. Stoupla si k zrcadlům, pustila studenou vodu, nabrala ji do dlaní a namočila si tvář.
,,Ty teda vypadáš.“ řekla své podobizně v zrcadle.
,,Jo dnes hrozně,“ řekl jí hlas a za ní se objevila První v podobě Buffy.
,,Vlasy hrůza a ten obličej, holt jde to s tebou z kopce, jsem ráda, že aspoň rozumíš když se s tebou chci setkat.“
,,Takže ty bolesti to byl vzkaz?“ řekla nezaujatě Angel a stále se dívala do zrcadla.
,,Ano, takové bolestivé vzkazy miluji.“
,,Co mi chceš?“ obrátila se k němu. První se změnil v Angela
,,Nemá tě rád, že chudinko Angel(us), neví, že si jeho dcera, jaké to asi je ho potkávat.“
,,Ty nejsi on!“ ,,Ale ano jsem všechno, moc dobře vím, že tě nikdy nepozná, nikdy tě nebude milovat, bude si o tobě jen myslet, že jsi malá holka, která si hraje na přemožitelku!“
,,Jdi k věci, nechci tady poslouchat ty tví keci.“
,,Jsi slabá, malá holčička, která se bojí života, jsou s tebou jen ze soucitu.“
,,Hmm asi mě rozpláčeš.“
,,Uvidíš jen bys jim zavazela při boji.“
,, Aha.“ zasmála se Angel.
,,To řekni hned, že se mě bojíš a nechceš abych bojovala ve finální boji proti tobě.“
,,Moc si o sobě myslíš.“
,,Ano? A proč to všechno zastrašování?“
,,Však ty uvidíš.“ začalo se smát První zlo a zmizelo.

Angel vešla do Hyperionu. Nikde nikdo, přišlo jí to zvláštní, vždycky tu byl aspoň Connor, když už všichni měli nějakou práci a nebo Wesley, který jí hlídal jak oko v hlavě a kromě toho se furt na něco vyptával. Ale teď tam opravdu nikdo nebyl, aspoň na první pohled, ve skutečnosti bylo v hotelu až moc živo…
,, Halloo jste tu někdo?“ volala Angel z malého salónku, kde se většinou scházeli když už nebyli v pracovně.
Celým domem projela vlna, Angel to odhodilo na druhou stranu, narazila na zeď ,,Au, sakra co to bylo?“ vstala, bolela jí záda od nárazu. ,,Kdybych neměla super uzdravovací schopnosti, byly by asi žebra zlomené.“ když už byla na nohou, uviděla, že přes dveře je něco jako barikáda, přišla až ke dveřím, chtěla vyjít ven, ale nepustilo jí to, znovu se ocitla na zemi. Vstala opět, teď si ale všimla, že se dala vlna do pohybu.
,,Sakra, sakra.“ a běžela někoho najít, vlna zrychlovala, Angel vyběhla po schodech.
,,Špatnej den!“ míjela dveře, většinou pokoje, pak uviděla dveře do knihovny, byl to vlastně něco jako apartmán, velká místnost, která měla u zdí velké regály s knihami, uprostřed stůl, v zadu nalevo byly jedny dveře a ještě jedny vpravo, ty vedli do malé ložnice, v ložnici byla pak lednička a též jedny dveře, ale ty vedly do koupelny. Do koupelny se dalo vejít přímo i z knihovny, dveřmi nalevo. ,,Tady by mohl být Connor a vysvětlit mi co se tu děje.“ rychle otevřela dveře, taktak, kdyby po otevření dveří do místnosti doslova neskočila vlna by ji smetla, vlna jako by zaplnila dveře do knihovny, vytvořila barikádu, z knihovny se nešlo tím pádem dostat. Angel ležela na zádech, oddychovala.
,,Mohl bys mi Connore prosím vysvětlit co se tu děje?!“ ale přišel k ní někdo jiný než Connor Angel(us)…,,Hups.“


Wesley pracoval s Gunnem v jedné menší pracovně, byla vedle knihovny, Gunn chtěl jít pro něco do knihovny, když chtěl vyjít ze dveří, bariéra ho odhodila na protější zeď. Connor, Lorne a Cordelie šli právě chodbou když je vlna zastihla a přemístila je do nejbližšího pokoje a tam je uzavřela.

Celým hotelem se rozezvučel hlas ,,TAK TOHLE JE MÁ ODPLATA, CHTĚLI JSTE VYHUBIT MÉ HOCHY, SCHVÁLNĚ JAK SI S TÍM PORADÍTE, KDYŽ JSTE ROZDĚLENÍ, CHCETE JE ZABÍT MÁTE TO MÍT, PUSTIL JSEM JE DO HOTELU A JEŠTĚ NĚCO, JIM BARIKÁDA NEVADÍ, PŘEJU PŘÍJEMNOU ZÁBAVU!“




8. kapitola